Praha. Po 46 dnjach je čěski prezident Miloš Zeman minjeny štwórtk wojersku chorownju w Praze wopušćił. Něhdźe štyri hodźiny pozdźišo pak so tam zaso nawróći, natyknjenja z koronawirusom dla. Dokelž měješe hłowa stata jeno snadne symptomy, wěnowaše so dwaj dnjej pozdźišo zaso swojim winowatosćam a powoła Petra Fialu za noweho ministerskeho prezidenta Čěskeje republiki. Wosebita swjatočnosć, kotraž wotmě so na hrodźe Lány, bě cyle njewšědna. Fiala złoži hamtsku přisahu w přitomnosći Zemana, kiž sedźeše w škleńčanej, na akwarij podobnej konstrukciji. Předpisy płaća za kóždeho Čecha, tež načolni politikarjo dyrbja postajenu karantenu dodźeržeć, wopodstatni nawodnica hłowneho hygieniskeho zarjada krute naprawy.
Waršawa. Postupowanje Pólskeje přećiwo koronawirusej zbudźa tele dny raznu kritiku opozicije w kraju. Jeje nawoda, předsyda Wobydlerskeje platformy Donald Tusk, je knježerstwu na nowinarskej konferency – widźomnje rozhorjeny – dospołne zaprajenje wumjetował. Wosebje wón šwikaše, zo knježerstwo poručenja poradźowanskeje komisije koronakrizu nastupajo ignoruje a tak dalšemu rozšěrjenju wirusa polěkuje.
Fachowcy běchu mjez druhim namjetowali strowotniski personal a wučerjow winowatostnje přećiwo wirusej šćěpić dać, dokelž matej tutej powołanskej skupinje k ludźom najwjace stykow. Minister za strowotnistwo Adam Niedzielski porno tomu rjekny, zo wobstejace naprawy dosahaja a zo měli so ludźo šćěpić dać, nahubniki wužiwać a so testować. Strategija je: kedźbować a wočaknyć.
Praha (ČŽ/K/SN). Wot spočatka wudyrjenja koronapandemije w Čěskej je so hač do sameje přitomnosće w susodnym kraju wjace hač dwaj milionaj ludźi z koronawirusom natyknyło. Zemrěło je w tym času na wone wirusowe schorjenje covid-19 abo w jeho zwisku dotal 32 123 wosobow. To publikuja čěske medije, kiž powołuja so na Praske ministerstwo strowotnistwa.
Prěnje tři pady schorjenja na covid-19 běchu w Čěskej loni 1. měrca zwěsćili. Hač do kónca lěta 2020 rozrosće ličba natyknjenjow na 732 000 padow. Hranicu jednoho miliona docpěchu lětsa 2. februara, a njedźelu, 21. nowembra wozjewi centralny hygieniski institut cyłkownu sumu 2 005 561 natyknjenjow. Dźiwajo na to, zo ma Čěska něhdźe 9,5 milionow wobydlerjow, woznamjenja to, zo je so donětka hižo cyła pjećina inficěrowała.
Najhórša je epidemiska situacija na Morawje a w šleskich kónčinach kraja. W Olomoucskim wobwodźe je zašły tydźeń na 100 000 ludźi k 1 426 nowonatyknjenjam dóšło, w Zlínskim wobwodźe k 1 227 padam. Porno tomu měješe Karlovarski wobwod jeno 341 natyknjenjow.
Praha (dpa/SN). W Čěskej wo tym diskutuja, hač njeměli seniorow nad 60 lětami nuzować, zo bychu so pře koronawirus šćěpić dali. „Přičina toho je, zo je tale starobna skupina najbóle wohrožena“, rjekny amtěrowacy ministerski prezident Andrej Babiš w Praze. Poradźowanski gremij knježerstwa bě nastupajo strowotniske strachi tajku kročel poručił. Strowotniske ministerstwo dźěła nimo toho na naćisku za winowatostne šćěpjenje za wěste powołanske skupiny, kaž su to strowotniski a hladanski personal, policisća, wojacy a wohnjowi wobornicy.
Hrožace wukazanje nuzoweho stawa koronapandemije dla je porno tomu najprjedy raz z blida. Za to by oficialna próstwa prezidentow wšitkich zarjadniskich regionow trěbna była, Andrej Babiš rozłoži. Wón po poražce při wólbach parlamenta w oktobru zastojnstwo jenož hišće jednaćelsce wukonja.
Konserwatiwny wólbny dobyćer a přichodny ministerski prezident Petr Fiala bě so minjeny čas wospjet přećiwo nuzowemu stawej a winowatostnemu šćěpjenju wuprajił. W přećeženych chorownjach pak mjeztym wojacy wupomhaja.
Praha. Tež tutón tydźeń infekcije z koronawirusom w susodnym kraju pospochi přiběraja. Tak drje zličichu strowotniske zarjady po katastrofalnym pjatku z 22 936 nowonatyknjenjemi minjenu póndźelu „jenož hišće“ 14 480 padow, přiwšěm 3 000 wjace hač tydźeń do toho. W chorownjach lěkuja mjeztym 5 434 pacientow. Incidenca je hódnotu 1 000 hižo dawno překročiła a wučinja tuchwilu 1 029. Najchutniše je połoženje w Olomoucskim wobwodźe, hdźež bliži so wona hódnoće 1 500. Tohodla su sej politikarjo a lěkarjo přezjedni a žadaja sej po nětko hižo płaćiwym krutym prawidle 2G dalše wobmjezowanja kontaktow mjez ludźimi.
Čěska lěkarska komora wupraja so za to, pomjeńšić časowy wotstawk mjez druhej a třećej injekciju. Tak maja potrjecheni hižo po pjeć měsacach swoje posylnjowace šćěpjenje dóstać a nic hakle po poł lěće. Dotal škita drohotny serum wjace hač šěsć milionow wobydlerjow Čěskeje před natyknjenjom, 621 000 ludźi je šćěpiwo mjeztym třeći króć dóstało.
Praha (ČŽ/K/SN). W statnych zarjadach kaž tež w zjawnostnym sektorje Čěskeje republiki – na přikład w komunalnych chorownjach – dźěła dale a wjace wukrajnikow. Na kóncu prěnjeho połlěta 2021 bě w nich tež wjace hač 8 000 nječěskich ludźi přistajenych, štož je 5 239 wjace hač před dźesać lětami. Mjeztym zo smědźa so wobydlerjo z krajow Europskeje unije wo dźěłowe městno prócować kaž Češa, trjebaja zajimcy z krajow zwonka EU za to wosebitu dowolnosć.
W prěnim połlěće 2021 skićeštej čěski stat a jeho zjawnostny sektor dźěło a tak zasłužbu něhdźe 5 300 ludźom ze słowakskim staćanstwom a 1 500 wosobam z ukrainskej statnej přisłušnosću. Dobrych 200 tajkich wukrajnych sobudźěłaćerjow ma ruski pas, a samsna ličba pólski a 100 bołharski dokument. Połojca Słowakow a Słowačkow zasłuža měsačnje přibližnje 55 000 krónow (ca. 2 150 eurow). Ukrainske dźěłowe mocy toho razu polěpšichu so w prěnim połlěće na 39 400 krónow (1 545 eurow). Ruske dóstachu 43 300 krónow (něhdźe 1 700 eurow). Rozdźěl zwisuje z rozdźělnej fachowosću a kwalifikaciju.
Waršawa (JBR/SN). Tysacy ćěkancow wšědnje spytaja běłorusko-pólsku mjezu překročić, štož je za strowotu a žiwjenje přeco wulce riskantne. W oktobru bě so tam 19lětny Syričan Ahmed el-Hasan w rěce Bug zatepił. Kaž jeho towarš powěda, bě jeho běłoruska namjezna straža nuzowała do rěki zalězć a do Pólskeje płuwać. Ahmed pak płuwać njemóžeše. Muslimska skupina pólskich Tatarow je so wo jeho pohrjeb po muslimskim ritusu we wjesce Bohoniki na wuchodźe kraja postarała. Imam Aleksander Bazarewicz, w swojich poslednich słowach rjekny: „Ahmed el-Hasan je heli do lěpšeho žiwjenja wućeknył.“ Mać a bratřa zemrěteho su pohrjeb w internetnej syći sćěhowali.
Znajmjeńša jědnaće ćěkancow je wot spočatka běłorusko-pólskeje namjezneje krizy w mjenowanym pasmje zahinyło. Mjeztym dwanaty smjertny wopor je jednolětne dźěćko. Staršej ćěšenka, kotrejuž je srjedu w nocy team nuzoweje pomocy namakał, rozprawještaj, zo běštaj z dźěsćom dlěje hač połdra měsaca po lěsach błudźiłoj. Syričanaj běštaj zranjenaj a dospołnje wučerpanaj. Ćěło ćěšenka staj w lěsu wostajiłoj.
Praha. Koaliciji SPOLU (ze stron ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a PirSTAN (Piraća a Měšćanosća) hotujetej so zhromadnje na to, politisku zamołwitosć za dźesać milionow Čechow přewzać. To podšmórny kandidat za zastojnstwo ministerskeho prezidenta Petr Fiala na wutornej nowinarskej konferency.
Bratislava (SŽ/K/SN). Hdyž bě w septemberskim naprašowanju agentury Focus politiski nowačk mjena Aliancia na 4,9 procentow akceptancy přišoł, wuswědča oktoberske zwěsćowanje zjednoćenstwu madźarskeje mjeńšiny hižo 5,2 procentaj. Z nimi by Aliancia do sejma zaćahnyła, bychu-li jón nětko w Słowakskej wolili. A madźarska mjeńšina by w nim zaso swoje zastupnistwo měła. Wo nje bě wona přišła, jako při lońšich wólbach strona Most-Híd, kotraž bě lěta samo sobu knježiła – ani tři procenty njedocpě a dwě dalšej madźarskej stronje hišće mjenje. Jako wučbu z bolostneho debakla běchu předsydźa wšěch třoch stron spóznali, zo je trjeba přewinyć politisku rozbrojenosć a rozpačenosć a za spomóžnu perspektiwu zhromadnje jednać. Wutworili su tuž zjednoćenstwo Aliancia.
Dobył by wólby tež tónkróć HLAS, ale jenož hišće z 19,3 procentami. Hibanje něhdyšeho premiera Petera Pellegrinija by tak pod 20 procentow spadło a w běhu poł lěta pjeć dypkow zhubiło. Do sejma zaćahnyli bychu hišće Smer-SD (14,5 proc.), Sloboda a Solidarita (12,2), OĽaNO (9,4), Progresivne Slovensko (6,9), Sme Rodina (6,3) a KDH (6,1).
Waršawa. Powěsć wo smjerći 30lětneje samodruheje, kotrejž su lěkarjo pomoc zapowědźili, cyłu Pólsku jima. Jednali běchu woni po rozsudźe wustawoweho sudnistwa. Wone bě loni zakoń wobzamknyło, zo dyrbja žony dźěćo porodźić, tež hdyž je ćežko zbrašene. Iza bě w 22. tydźenju samodruhosće do chorownje w šleskim měsće Pszczyna přišła. Tam lěkarjo zwěsćichu, zo drje je płód w žiwoće zbrašeny, dołhož pak jeho wutroba bije, žanoho wotehnaća njebudźe. Byrnjež žona wo pomoc prosyła, lěkarjo čakachu, doniž njeje dźěćo zemrěło. 24 hodźin pozdźišo tež Iza zemrě. Za swójbnych zemrěteje, kotraž je tak swoju dźewjećlětnu dźowku wosyroćiła, je cyle jasne: Lěkarjo su po předpisach na to čakali, zo płód w žiwoće maćerje wot samo zemrěje, město toho zo bychu mać wuchowali.