Projekt ZARI: Někotre fakty a zaměry

srjeda, 11. oktobera 2023 spisane wot:

Z rěčnej rewitalizaciju zaběraja so sociolinguisća a druzy slědźerjo hižo wjace hač 30 lět. US-ameriski linguist Joshua A. Fishman je ze swojej 1991 wušłej studiju wo tutej temje móhłrjec jeje duchowny wótc. Mjeztym eksistuje wulka ličba dalšich studijow wo wšelakorych specifiskich aspektach rěčneje rewitalizacije kaž tež wo specifiskich padach a wotpowědnych strategijach.

Slědźerce projekta ZARI Nicole Dołowy Rybińska a Cordula Ratajczakowa stej so z rewitalizaciskimi strategijemi we wšelakorych mjeńšinach zaběrałoj a koncept za rewitalizaciju serbšćiny w serbskim sydlenskim rumje wuwiłoj. Cil dołheho procesa z njewěstym wukóncom je: Na jednej stronje so rěčnej změnje w serbskorěčnych kónčinach wobarać a na tamnym boku nowych rěčnikow zdobyć kaž tež nowe rěčne domeny wutworić. Rěčna rewitalizacija je tohodla tež wšěm ludźom wotewrjena, kotřiž móža so potencielnje stać z rěčnikom serbšćiny – tak mjenowanym „potencielnym rěčacym“.

W swojej směrodajnej studiji skedźbnja Joshua A. Fishman na dwaj wažnej dypkaj w procesu rewitalizacije:

Teoriju a praksu wunošnje zwjazuja

srjeda, 11. oktobera 2023 spisane wot:
Sej zakłady elektroniki přiswojić, programěrować a twarske dźěle konstruować – to je nadawk, z kotrymž so tuchwilu dźěći w zetkanišću Budyskeho towarstwa Dźěłań dźeń zaběraja. Prózdninski poskitk dr. Andreja Měrćinka wužiwaja předewšěm hólcy wot dwanaće lět. Medijowy pedagoga jim w digitalnej manufakturje trěbnu teoretisku wědu posrědkuje. Z pomocu twarskich kašćikow woni zdobywanu wědu na cyle praktiske wašnje nałožuja. Hišće hač do pjatka twarja dźěći a młodostni na swojich eksponatach. Poskitk podpěrujetej tež medijopedagogiski projekt LUCIJA a projekt k spěchowanju přirodowědnych znajomosćow MINOS. Foto: SN/Bojan Benić

Serbšćinu zaso aktiwnje wuknyć

srjeda, 11. oktobera 2023 spisane wot:

Jonathan Paulo je kubłar na Slepjanskej zakładnej šuli „Dr. Marja Grólmusec“. Tute šulske lěto je za njeho prěnje, w kotrymž w swojim powołanju po wuspěšnym zakónčenju wukubłanja skutkuje. Serbska rěč hraje w jeho žiwjenju wulku rólu. „Sym z časa pěstowarnje z njej zwjazany. Nětko ju zaso aktiwnišo nałožuju. Moja mandźelska rěči hišće lěpje serbsce hač ja a tuž zmužimoj so tež na pisanje“, tak młody kubłar w horće praji. „Na dźěle wužiwam serbšćinu wosebje při spěwanju abo prašam so dźěći za serbskimi zapřijećemi.“

Změnu perspektiwy dožiwiła

wutora, 10. oktobera 2023 spisane wot:

Po wuspěšnym złoženju studija chce sej Alena Bětnarjec najprjedy jónu tróšku swět wotkrywać, prjedy hač zahaji powołanske žiwjenje. Wona poda so spočatk noweho lěta dwaj měsacaj na kupu Teneriffa, zo by tam na němskej wukrajnej šuli wuwučowała. Potom chce snano dale pućować.

Zhromadnje myslić

štwórtk, 05. oktobera 2023 spisane wot:

Žiwa kooperacija mjez šulu a pěstowarnju ma měć wyšu hódnotu

„Dźěćom dobry přechod z předšulskeje skupiny w pěstowarni do prěnjeho lětnika w šuli zmóžnić, njeje runjewon lochki nadawk.“ To podšmórny dr. Jonas Flöter, profesor na Lipšćanskej uniwersiće, na lětušej fachowej konferency serbskich kubłarjow, wučerjow a fachowcow z wobłuka socialneho dźěła kaž tež wědomostnikow kónc septembra w Budyšinje. Pod titulom­ „Dyrbimy rěčeć!“ běštej Domowina a Serbske šulske towarstwo (SŠT) na zarjadowanje přeprosyłoj.

Impulsy za wědomje dała

štwórtk, 05. oktobera 2023 spisane wot:

W Delnjej Łužicy chce Rěčny centrum WITAJ (RCW) kubłanišća k intensiwnišemu zhromadnemu dźěłu pohnuwać. Gunda Heyderowa, wědomostna sobudźěłaćerka RCW w Choćebuzu, rozjimaše swoje dopóznaća z wosebiteho naprašnika.

Přewažnje za čas koronapandemije je so Gunda Heyderowa mjez druhim z kooperaciju mjez pěstowarnju a zakładnej šulu zaběrała. Wona zwěsći, zo je tuta w cyłku poměrnje dobra. Přiwšěm pak so serbska rěč a kultura hustohdy zanjechatej. Wona skedźbni na to, zo dyrbja dźěći, kotrež sej serbsku rěč jako druhu rěč přiswojeja, z nowymi narokami a strukturami šulskeho wobswěta wuńć. Zdobom pak su wužadane, w rěči wuknyć a komunikować, kotraž njeje jich prěnja, to rěka jich sylna rěč. „Při tym mamy sej wuwědomić, zo pedagogiscy fachowcy hustohdy serbscy maćernorěčni njejsu a zo jenož jara mało staršich tutu rěč wobknježi.“

Ze swjedźenjom 25lětne wobstaće woswjećili

póndźela, 02. oktobera 2023 spisane wot:

Choćebuz (SN/MiR). W Žylowskej pěstowarni „Mato Rizo“ woswjećichu minjeny pjatk 25. jubilej zahajenja modeloweho projekta Witaj. Z nim běše Serbske šulske towarstwo proces rewitalizacije delnjoserbskeje rěče zahajiło. Předsydka SŠT Katharina Jurkowa dopominaše na započatki dźěławosće a posrědkowaše słowa něhdyšeje předsydki towarstwa Ludmile Budarjoweje, kotraž ma kubłanišćo za „kolebku serbskeje rěče“ w tamnišej kónčinje. Zdobom dźakowaše so wona nestorej Witaj-hibanja Janej Bartej. Amtěro­wacy decernent za socialne, młodźinu a kubłanje pola města Choćebuz André Schneider ma dwurěčnosć w měsće za wulke wobohaćenje. Na zarjadowanje, kotrež su Mila Zacchariasowa, Mylene Krawcikojc a Jenifer Dünnbierowa zhromadnje z kubłarkami tamnišeho a kubłanišća ­Villa Kunterbunt, ze staršimi a swójbnymi, wosebje pak z wjesnej zhromadnosću přihotowali, běše sej tež wotrjadnik w sakskim ministerstwje za kultus Gerald Heinze dojěł. Wón hódnoćeše projekt Witaj mjez Sakskej a Braniborskej jako mjezy překročacy.

Sportowy swjedźeń w lěsu přewjedli

póndźela, 02. oktobera 2023 spisane wot:
Posledni šulski dźeń do nazymskich prózdnin wotměje so na Worklečanskej Serbskej wyšej šuli „Michał Hórnik“ tradicionelny lěsny sportowy swjedźeń. Z pomocu karty podachu so šulerki a šulerjo jednotliwych lětnikow do Worklečanskich ­a Smječkečanskich lěsow. W nich njemějachu jenož prawy puć namakać, ale tež na wjacorych stacijach najwšelakoriše nadawki z wušiknosću spjelnić. Mjez druhim ­běše hašenje stilizowaneho wohenja při Kamjentnym haće wužadanje, kiž měješe so spjelnić. Foto: Diana Šołćina

Dźěći wot profija wuknyli

srjeda, 27. septembera 2023 spisane wot:
Pod wuměłskim nawodom znateho ilustratora Stefana Hanuša je Budyski Rěčny centrum Witaj minjeny pjatk a sobotu comicowej dźěłarničce přewjedł. Cyłkownje 25 serbskich šulerjow, mjez druhim ze Smječkec, Radworja, Konjec, Chrósćic a Njebjelčic zetkachu so w domje Jurja Brězana w Hornim Hajnku. Tam dóstachu dohlad do potajnstwa, kak móhli comic rysować a to wězo hnydom wuspytachu. A tuž nastachu mjezwoča, figury a jednore sceny. Wosebita atmosfera w dźěłarni Jurja Brězana skićeše přijomnu atmosferu při tworićelskim dźěle. W přirodźe zwonka domu so šulerjo wšelakich kubłanišćow zhromadnje zabawjachu a zeznachu. Foto: Michaela Hrjehorjowa

Z drěmanja wubudźić

srjeda, 27. septembera 2023 spisane wot:
Za mjezami, w Čěskej republice, sym někotrehožkuli Serba zetkała, kiž hižo dawno wjace w Serbach njebydli. Dopominam so na rodźeneho delnjeho Sulšečana Michała Michałka, we Varnsdorfje bydlaceho. Wón běše swój čas jedyn z najlěpšich pjasćo­warjow susodneho kraja. Widźu žonje w Chřibskej, kotrejž mi při puću stejo wo swojim dźěćatstwje we Łužicy powědatej. Njezapomnite su mi wjacore zetkanja z wučerjom Hanušom Härtelom, kotryž je serbsku Łužicu jako awtodidakt-wuměłc w swojich mólbach zwěčnił. Kelko dopomnjenkow drje druzy Serbja a Češa na tajke zetkanja maja? Wone so pozhubjeja. Přičiny za to su wšelakore. Nichtó je njenapisa. Tych, kotřiž su po wójnje z Łužicy do Čěskeje šli, je dźeń a mjenje. Zetkanjow mjez Serbami a Čechami, kotrež korjenja w jich zwjazowacych stawiznach, je mało. Hladajo na to mam projekt Budyskeju wědomostnikow, we Varnsdorfje drěmace zwiski z młodym widom wožiwjeć, za přewšo trěbny a wužitny. Milenka Rječcyna

Serbska debata

nowostki LND