Na poskitki skedźbnić

wutora, 21. junija 2022 spisane wot:
Budyšin (SN/MiR). Kubłanska referentka Domowiny Katrin Suchec-Dźisławkowa, chce lisćinu ze serbskimi poskitkami, kotrež wot lońšeho zběra, hišće do tutych lěćnych prózdnin wjednistwam šulow sposrědkować. Mjez druhim budu to ideje za projekty a pućowanske dny, kotrež po cyłej Łužicy a zwonka njeje, samo we wukraju wotměwaja, a to zwjetša w serbskej rěči. Poskitki njejsu na terminy wjazane. Sobudźěłaćerka třěšneho zwjazka je wotpowědnu tabulku wčera w Budyskim Serbskim domje na zetkanju zastupjerjow Domowiny, kotřiž skutkuja w šulskich konferencach, předstajiła. Lisćinu poskitkow chcedźa wšitkim šulam, na kotrychž serbšćinu wuwučuja spřistunić. Suchec-Dźisławkowa na naprašowanje SN rjekny: „Zběrka njeje dospołna, wšako je stajnje zaso nowych poskitkow. Tež wo formje wozjewjenja a wo tym, po kotrym puću šule přistup dóstanu, chcemy dale rěčeć.“ Dojednali su so na to, zo posrědkuja předležace informacije šulskim nawodnistwam z mejlku. Zdobom je na internetnej stronje Domowiny wozjewja. Wabić chcedźa za poskitk tež z ćišćanymi informacijemi a qr-codom.

Powěsćowe figury w musicalu

póndźela, 20. junija 2022 spisane wot:
Koronoweje pandemije dla dyrbjachu swjedźeń k 100. róčnicy Wojerowskeho Lessingoweho gymnazija wot lońšeho na lětsa přestorčić. We wobłuku jubileja su šulerki a šulerjo pohłubšeneho hudźbneho wukubłanja 6. lětnika tele dny musical wo dušnym zmiju předstajili. Při tym wustupichu w Kulturnej fabrice tohorunja dalše powěsćowe figury kaž wódny muž, připołdnica a lutki. Kulturny rum Hornja Łužica/Delnja Šleska je projekt sobu financował. Foto: Katrin Demczenko

Róčnicu woswjećili

pjatk, 17. junija 2022 spisane wot:
Wulke Ždźary (AN/SN). Składnostnje 60lětneho wobstaća zakładneje šule „Při Hórnikečanskim jězoru“ we Wulkich Ždźarach wotmě so tam předwčerawšim jubilejna swjatočnosć. Při zachodźe šule witaštaj hólc a holca w serbskej Łazowskej drasće hosći z chlěbom a selu. Tři ­šulerki witachu hosći w serbskej a němskej rěči. W swojej narěči postrowi šulska nawodnica Annett Uhlmann bywšeju ­kolegow Hansa Horschiga, kiž tam wot lěta 1962 wuwučowaše, kaž tež Achima Nowaka, kiž jako absolwent Serbskeho wučerskeho wustawa (SWW) 1963 serbšćinu podawaše. Tehdy wuwučowachu we Wulkich Ždźarach znaći serbscy ­wučerjo kaž Jurij Kokla, Jurij Michałk a Michał Mič.

Zapozdźeny zapust w Choćebuzu

pjatk, 03. junija 2022 spisane wot:
Zhromadnje z dujerskej kapału je wčera dohromady 22 porikow w serbskej narodnej drasće – znatych přičin dla trochu zapozdźene – 35. přećah we wobłuku zapusta Delnjoserbskeho gymnaziju Choćebuz wuhotowało. „Tónle swjedźeń słuša k wjerškam šulskeho lěta. Swjedźenski ćah njeje jenož składnosć pokazać, zo so serbske tradicije haja a serbska drasta dale nosy, ale tež, zo je serbska rěč žiwa. Je nam tuž wulka česć, so na přećahu po měsće a k podpěraćelam a absolwentam našeho kubłanišća wobdźělić“, rjekny gymnaziast maturitneho schodźenka a čłon organizaciskeho komiteja zapusta Frido Erich Šewelis. Foto: Michael Helbig

Financuja tablety a laptopy

pjatk, 03. junija 2022 spisane wot:

Drježdźany (dpa/SN). Sakska chce digitalnu wučbu na šulach pjenježnje zawěsćić. Kraj a komunalne načolne zwjazki su so na zhromadne financowanje laptopow za wuknjacych a wuwučowacych dojednali, kaž financne ministerstwo w Drježdźanach informuje. Wot lěta 2025 zapłaća swobodny stat a komunalni šulscy nošerjo nakup a serwis mobilnych kompjuterow za šulerjow po połojcy. Kraj wot klětušeho kóšty za wuhotowanje pedagogow z digitalnymi kónčnymi nastrojemi dospołnje přewozmje.

„Naš zaměr je, wšitkim šulerkam a šulerjam digitalnu wokolinu za wuknjenje zmóžnić. Swobodny stat budźe za dalšu digitalizaciju šulow wot lěta 2025 nimale 13,6 milionow eurow wob lěto zasadźeć“, zwurazni financny minister Hartmut Vorjohann. Kultusowy minister Christian Piwarz (wobaj CDU) je wo financnym napinanju a „fairnym dźělenju kóštow“ rěčał. Po podaćach ministerstwa ma hač do kónca 2024 we wobłuku „digitalneho pakta šula“ dohromady něhdźe 116 500 tabletow a laptopow kupjenych być. Potom změje nimale kóždy štwórty šuler mobilny kompjuter.

Na swjedźeń serbskeje rěče do města

štwórtk, 02. junija 2022 spisane wot:
58 wuknjacych ze zakładneju šulow w Hućinje a Barće je na wčerawšim dnju dźěsća Serbski dom w Budyšinje wopytało. Woni wobdźěleja so na wučbje serbšćiny wot 1. hač do 4. lětnika. Za serbšćinarjow je z dobrej tradiciju, zo wjerchola napinanja we wučbje na kóncu šulskeho lěta w „swjedźenju serbskeje rěče“. Tón su lětsa w Budyšinje woswjećili. Najprjedy dožiwichu wuknjacy „Čmjełu Hanu“ z NSLDź na žurli Serbskeho domu. Na to běchu skupiny z hosćom w serbskich zarjadnišćach, jedna w Serbskej kulturnej informaciji, dalša słuchaše w bliskej Smolerjec kniharni na wuwjedźenja knihikupče Stefanije Zänkeroweje (na foće nalěwo). Zajimawostki wo 70lětnym dźěćacym časopisu Płomjo zhoni třeća skupina. Foto: Carmen Schumann

Štó je normalny?

štwórtk, 02. junija 2022 spisane wot:
Tele prašenje sej staju kóždy króć, mam-li zwisk z čłowjekami, kotrymž so praji, zo su zbrašeni. Prašam so, z kotreje přičiny so tele zapřijeće wužiwa. Wěm, zo je to oficielny wuraz a nažel ma so wšitko a kóždy do někajkeho „faška“ tykać. Mi pak to, kaž stari Serbja prajachu, „na šmak njeje“, tón dźe mi w tym padźe skerje, „fal“. Přetož mam kóždeho čłowjeka za wosebiteho, dokelž kóždy je na swoje wašnje jónkrótny. Za mnje njeje nichtó zbrašeny, to rěka w něčim wobmjezowany. Skerje nawopak! Prašam so přeco zaso, štó je zbožowniši a spokojniši. Smy to my, jako tak mjenowani „normalni“? A štó poprawom postaja, što je „normalne“. Z kotreje přičiny sudźimy wo druhim, hdyž sej mjenowanu wosebitosć „normalnych“ wažimy? Cyle nakromnje: njejsmy wšitcy zbrašeni? Kóždy je w swojich dokonjanosćach wobmjezowany a dyrbi to spóznać. Nichtó njezamóže wšitko. Skerje je wažne sej wotkryć zamóžnosće druheho. Štó pak to chce a zamóže? Milenka Rječcyna

Trěbne su kubłarki a kubłarjo

wutora, 31. meje 2022 spisane wot:

W Delnjej Łužicy bychu rady měli wjace kubłarkow a kubłarjow, kotrež dźěći w delnjoserbskej rěči kubłuja. Tuchwilu je jich něhdźe połsta, kotrež w dźě­ćacych dnjowych přebywanišćach, w žłobikach, pěstowarnjach a hortach skutkuja.

Žadaja sej podpěru za frizišćinu

srjeda, 18. meje 2022 spisane wot:

Zjawny list organizacijow a wučerjow krajnemu knježerstwu na sewjeru

Flensburg (SN). Ze zjawnym listom su friziske organizacije kaž tež wučerki a wučerjo na prekerne połoženje nastupajo wučbu frizišćiny w sewjernej Friziskej skedźbnili a žadaja sej wot politiki konkretnu podpěru za wutwar poskitka frizišćiny na šulach. Hižo w měrcu běchu eklatantne njedostatki składnostnje wopyta poradźowaceho wuběrka Europskeje rady tematizowali.

Ličba frizišćinu wuknjacych dźěći w sewjernej Friziskej je minjenej lětdźesatkaj wo połojcu woteběrała. Frizišćinu poskićuja wokomiknje na přewšo niskim niwowje přewažnje na zakładnych šulach a w dobrowólnych dźěłowych zjednoćenstwach zwonka šule. Pobrachowace móžnosće, přemało wučerkow a wučerjow kaž tež falowace koordinaciske městno k wobstaranju wučbnych materialow problematiku hišće zesylnjeja.

Hižo tři epizody wozjewjene

štwórtk, 12. meje 2022 spisane wot:

Drježdźany (SN/JBo). „Serbsce po puću“ je aktualny projekt Daniela Matki a jeho přećelki Joane, kotrajž bydlitaj w Drježdźanach. „Cil našeho projekta je, swójski campingowy mobil wutwarić a proces ze serbsko-němskimi widejemi přewodźeć.

Ideja, kotraž so za tym chowa, je z wotměnjawym, filmowym materialom zdobom wuknjenje serbskeje rěče takrjec wolóžić“ tak Daniel Matka, kiž je mjez druhim tež znaty přez nawod hudźbneho projekta Madstep. Załožba za serbski lud aktiwity rodźeneho Lejnjana z cyłkownje 9 000 eurami spěchuje. Wideja wozjewjataj Daniel a Joane krok po kroku na internetnej platformje YouTube. Dotal staj hižo tři epizody přetwara swojeho campingoweho mobila zjawnosći spřistupniłoj.

Serbska debata

nowostki LND