Wodowe Hendrichecy (SN/bš). Něhdźe 60 serbskich dźěći a jich staršich je so minjeny kónc tydźenja na prěnim zetkanju serbskich swójbow z Hornjeje a Delnjeje Łužicy wobdźěliło. Hač z Bad Freienwaldy, Drježdźan abo Janšojc, hač z ćahom abo awtom – witajo ideju su sej wone rady do Wodowych Hendrichec dojědźechu. Projekt Serbskeho šulskeho towarstwa steješe pod hesłom „Kokoška na nazymskim pućowanju“ a bě spěchowany přez załožbu za serbski lud.
Frankfurt nad Wódru (RD/SN). Z nimale 5 000 studowacymi je Europska uniwersita Viadrina Frankfurt nad Wódru dźensa do nazymskeho semestra 2021/2022 startowała. Wo tym informowaše prezidentka Viadriny prof. dr. Julia von Blumenthal minjeny štwórtk na nowinarskej konferency. Tež hdyž poslednje zapisanja hišće běža, woznamjenja podata ličba drastiski spad. Dokładnje 6 020 studowacych bě w nazymskim semestrje 2019/ 2020, poslednim do koronapandemije, na Frankfurtskim wysokošulskim kubłanišću zapisanych. Hižo tehdy bě Viadrina wo tójšto wot rekordneje ličby zdalena, docpěteje w lěće 2016 ze 6 716. Přičiny hoberskeho spada nimo korony mjenowali njejsu.
Lipsk (SN/JBo). Na Instituće za sorabistiku Lipšćanskeje uniwersity su wčera nowych studentow witali. Dohromady dźewjeć nowačkam přeješe nawoda instituta prof. Edward Wornar dobry start do noweho žiwjenskeho wotrězka.
Za studij wučerstwa su so šěsć hornjoserbskich a jedna delnjoserbska studentka rozsudźili. Mjez nowačkami je runje tak jedna hornjoserbska studentka a jedyn student z Pólskeje, kotrajž wotnětka w Lipsku sorabistiku na magistra studujetaj. Prof. Wornar rozłoži přitomnym studentam a studentkam kaž tež hosćom wažnosć słowjanskich rěčow k rozumjenju serbšćiny. Z Łužicy běchu sej předsyda Domowiny Dawid Statnik, kubłanska referentka třěšneho zwjazka Kathrin Suchec-Dźisławkowa, sobudźěłaćerka Rěčneho centruma WITAJ Manuela Smolina, předsydka Serbskeho šulskeho towarstwa Katharina Jurkowa a z Budyskeje wotnožki Krajneho zarjada za šulu a kubłanje zamołwity za serbske kubłanišća Bosćij Handrik dojěli. Tež prof. Goro Christoph Kimura z Japanskeje, kiž tučasnje w Lipsku bydli, bě wčera přitomny.
Choćebuz (MN/SN). Na wuspěšnje přewjedźenu certifikaciju hornjo- a delnjoserbskeje rěče zhladuje Rěčny centrum WITAJ (RCW) lětsa w Hornjej a Delnjej Łužicy. W Budyšinje wotměwa so certifikacija w rytmusu nalěto a nazyma, w Delnjej Łužicy změja za to w nazymje dwaj terminaj.
Korony dla njebě móžno hornjołužiski termin w nalěću dodźeržeć, wotpowědne pruwowanja su w juliju nachwatali. W Hornjej Łužicy bě so dohromady dźewjeć kandidatkow a kandidatow pruwować w niwowach A2, B1 a B2 dało. Třo z nich běchu stipendiaća Załožby za serbski lud na Lipšćanskej uniwersiće, tamni běchu eksterni zajimcy. Wšitke wobdźělnicy a wšitcy wobdźělnicy su pruwowanja wuspěšnje złožili.