Z wěcnu wučbu

srjeda, 10. awgusta 2022 spisane wot:
Budyšin (SN). Krótko do zahajenja noweho šulskeho lěta změja šulerjo zakładnych šulow za wěcnu wučbu nowu wučbnicu. Ludowe nakładnistwo Domowina wuda w Rěčnym centrumje WITAJ zdźěłane licencne wudaće z nakładnistwa Schroedel „Mlóč 2“. Wučbnica wabi ze swojej wjacebarbnosću. W njej wobjednawaja wobłuki wučbneho plana za wěcnu wučbu w 2. lětniku kaž zhromadnje žiwi być a wuknyć, ćěło a strowota, rostliny a zwěrjata, fenomeny nježiweje přirody, rum a čas a kompjuterowy kurs. Zapřijate su wobłuki za skrućenje wědy a zwjazanje z mnohimi, w knize podatymi, temami. Kniha je w Smolerjec kniharni w Budyšinje na předań.

Nowe ideje za wšědny outfit

srjeda, 10. awgusta 2022 spisane wot:
Kak hodźa so dźěle serbskeje narodneje drasty do dźensnišeho moderneho časa přenjesć, bě hłowne prašenje wčerawšeho prózdninskeho poskitka Budyskeho Serbskeho muzeja. Při tym nawjazachu na aktualnu wustajeńcu „Party w 21. lětstotku“. Pod nawodom Moniki Ošikoweje (srjedźa) zhotowi horstka wobdźělnikow toški za šmóratko, rjećazki wokoło ruki abo šije kaž tež nawušnicy. Samsny poskitk ­wospjetuja 23. awgusta wot 10 hodź. Foto: SN/Hanka Šěnec

Drježdźany (SN/MiR). W Budyskej wotnožce sakskeho krajneho zarjada za šulu a kubłanje LaSuB pytaja dale za wučerjemi. Wšako je na statnych šulach w Hornjej Łužicy hišće tójšto městnow za wučerjow njewobsadźenych. Za region w zamołwitosći LaSuB je aktualnje wjace hač 200 městnow swobodnych. Dotal njeje so ani třećina zajimcow za nje přizjewiła. Byrnjež so wuměnjenja za wuwučowanje na šulach polěpšili, pytaja młodźi wučerjo skerje za ­móžnosću we wulkich městach, kaž w Drježdźanach a Lipsku, wuwučować. Tomu wotpomhać chce Sakske ministerstwo za kultus (SMK) z online-portalom LEO.SAX. Kaž SMK zdźěli, je so poradźiło po tymle puću dotal w Sakskej 5 000 nowych wučerjow přistajić. „Online-portal nas přewšo derje při zwoprawdźenju wšelkich programow a paketa naprawow sakskeho knježerstwa k zdobywanju wučerjow podpěruje“, rjekny sakski statny minister za kultus Christian Piwarz (CDU), „chcemy postupować zhromadnje ze statnej kencliju Sakskeje a dale wuwiwać portal kaž tež digitalizaciju postupowanja zarjadnistwa.

Prowinca je „in“!

póndźela, 08. awgusta 2022 spisane wot:
Cyle rozdźělne su dźensa dźěłowe městna organizowane. Na swojim mam stajnje a dale ležo před sobu poćišćanu papjeru. Pohladnu pak na pisanske blido swojeho młodeho kolegi, wuhladam tajku lědma. Trend časa je, měć tak wjele datow kaž móžno w digitalnych medijach składowane. A tak je to tež, kaž to požadanska platforma LEO.SAX pokazuje, na polu požadanjow za wučerjow. Tysacy powabjeja so tam online, kotřiž chcedźa jako wučerjo skutkować. Derje tak! Tola z kotreje přičiny so jenož mało z nich za skutkowanje na šuli w mjeńšim měsće abo na wsy zajimuje? Hej, młodźi wučerjo! Tež w prowincy je doba digitalizacije zaćahnyła. Šule tam su po wjetšinje modernje wuhotowane, haj, twarja samo nowe kubłanišća. Jedna lěpšina wuwučowanja na wsach je, zo maja rjadownje husto po ličbje mjenje šulerjow hač we wulkich městach. A na kubłanišćach znaja wučerjo hišće mjena wšitkich šulerjow a tak dale. Potajkim: prowinca je „in“! Milenka Rječcyna

Po wukubłanju wuswědčenja LEAG přijimali

póndźela, 08. awgusta 2022 spisane wot:

Choćebuz (SN). Po tym zo běchu minjene tydźenje swoje zakónčace pruwowanja wuspěšnje absolwowali, su minjenu srjedu 50 wuwučenym fachowym dźěłaćerkam a dźěłaćerjam Łužiskeje Energi­joweje a hórnistwoweje AG a Łužiskeje energijoweje milinarnje AG (LEAG) k startej do powołanskeho žiwjenja gratulowali. Po dwulětnej přestawce korony dla sta so to tónraz zaso we wobłuku swjatočneho akta, zdźěli nowinski rěčnik LEAG Thoralf Schirmer. Młodostni z Braniborskeje a Sakskeje běchu do Borborineje žurle Choćebuskeho zarjada LEAG přeprošeni, zo bychu swoje wuswědčenja wot personalneho wotrjadnika LEAG ­Jörga Wanieka přijeli.

Swoje wosomdźesaćiny swjeći dźensa we Wassenburgu pola Noweje Łuki njedaloko Wojerec wučerka na wuměnku Brigita Räßlerowa. Swoje powołanje jako wučerka njeje dźensniša jubilarka ženje prawje wotpołožiła, tež jako wuměnkarka je dale wučeriła a dźensa hišće mnohim dorosćenym šulerjam a šulerkam na šarmantne wašnje serbšćinu sposrědkuje.

4. awgusta 1942 narodźi so Brigita do Kulkec swójby. Po wopyće wjesneje šule poda so wona na wukubłanje na Serbski wučerski wustaw do Budyšina, hdźež nasrěba so serbskeho ducha a sta so z wučerku serbšćiny. Wot lěta 1963 wona předmjet podawaše. Mnohe lěta skutkowaše na šuli w Lubušu. Angažowała je so přeco hišće agilna wuměnkarka tež na serbskim čestnohamtskim polu, mjez druhim bě čłonka Zwjazkoweho předsydstwa Domowiny. Po wotchadźe ze šulskeje słužby pak njezłoži swojej ruce do klina, ale wupomha mjez druhim jako wučerka serbšćiny na Wojerowskim Lessingowym gymnaziju.

Šulerka dotalneho 10. lětnika Budyskeho Serbskeho gymnazija chce jedne lěto w Americe wuknyć

Hórčanka Lea Hajnec poda so přichodne dny na jednolětny dyrdomdej do USA. Bydlić budźe wona w jednej swójbje a chodźić kaž wšitcy druzy teenagerojo w Americe do šule. Milenka Rječcyna je so ze 17lětnej Serbowku rozmołwjała.

Kak je tomu dóšło, zo sće so rozsudźiła hić do kraja za oceanom?

L. Hajnec: Moja kuzina je mi wo tym powědała, zo je móžno dóstać za tajki přebytk stipendij. Wosebity poskitk zmóžnja kooperacija mjez ameriskim kongresom a zwjazkowym knježerstwom Němskeje. Poskitk měri so jeničce na wuměnu mjez USA a Zwjazkowej republiku Němskej. Je to potajkim zrě­čenje na najwyšej statnej runinje.

Kotre wuměnjenja sće dyrbjała spjelnić?

Wojerecy (KD/SN). Čerstwa z barbami serbskeje chorhoje – módra, čerwjena a běła – saněrowana fasada, wustojni rjemjeslnicy a tójšto twarskich materialijow wopisuja tuchwilu situaciju w bywšej Wojerowskej wyšej šuli „Na kromje města“ najlěpje. Město Wojerecy jako twarski knjez da kubłanišćo hižo wot februara 2021 wot firmow z regiona na nowu zakładnu šulu „Handrij Zejler“ přetwarić, zdźěli na naprašowanje nowinska rěčnica města Corinna Stumpf. W oktobru 2022 móža potom po wšěm zdaću šulerki a šulerjo, wučerki a wučerjo kaž tež hort stary dom „Při worjole“ wopušćić a do noweho domicila z modernišimi wuměnjenjemi za kubłanje zaćahnyć.

Za stawizny

wutora, 02. awgusta 2022 spisane wot:
Budyšin (SN). Wosrjedź lěćnych prózdnin překwapja Rěčny centrum WITAJ z nowostku za šulsku potrjebu. Nadźěłana je wučbnica za 6. lětnik pod titulom „Pućowanje po stawiznach 2 – stawizny widźeć, słyšeć, zrozumić“. Kniha je předwidźana za stawiznisku wučbu na wyšich šulach. Je to kniha z nakładnistwa Klett, z kotrymž wjedźe RCW wudaće serbskorěčneje licency rjadu „Zeitreise“ dale. Publikacija, kotrež Ludowe nakładnistwo Domowina wudawa, stej do serbskeje rěče Rejza Šěnowa a Lubina Hajduk-Veljkovićowa přełožiłoj. Nowostku kupić móža sej zajimcy za 21,95 eurow w Budyskej Smolerjec kniharni abo w online-shopje LND pod:

Hrónčko z jasnym nadawkom za Margittu Luttner rěka: „Štož w sebi začuwaš, to dyrbiš činić“

Margitta Luttner słuša k tym čłowjekam w Budyšinje, kotraž je ze swojim angažementom za hudźbu generacije wobwliwowała. Nětko je so wona oficialnje na wuměnk podała. Milenka Rječcyna je so z wuměłskej nawodnicu a zamołwitej za marketing Budyskeje hudźbneje šule kaž tež pedagogowku rozmołwjała.

Kotry je tuchwilu puć, po kotrymž so zajimcy na Budysku hudźbnu šulu dósta­waja?

M. Luttner: Wabimy w medijach a našich internetnych stronach za poskitki. Starši pytaja za wukubłanskimi pućemi za swoje dźěći a namakaja tak tež naše. Woni chcedźa swojim dźěćom něšto zmysłapołne poskićić. Mamy pak tež partnerow, předewšěm pěstowarnje, zakładne šule, ale tež gymnazije, hdźež so předstajimy a dźěći a młodostnych hudźbnje kubłujemy. Tajki poskitk mamy mjez druhim na Budyskim Serbskim gymnaziju. Při wšěm dyrbju rjec: tež hdyž šulerjo spěšnje započinaja po swojich předstawach hudźbnje skutkować – rozsudny faktor su stajnje starši.

Serbska debata

nowostki LND