Budyšin (SN/MiR). Dwanaće wobdźělnikow je so minjeny tydźeń w Budyskej digitalnej manufakturje „Dźěłań dźeń“ na Sukelnskej z temu rozestajiło, kotraž towaršnosć dźeń a bóle zaběra. Tam su přewjedli zakładny kurs robotiki. Poskitk je wobłuki kaž elektroniku a programěrowanje, sensory, motory a dalokoposłužowanje kaž tež informacije wo kumštnej inteligency wopřijał. Dźěłarnička słužeše dale k tomu so w CAD-rysowanju wupruwować kaž tež z 3D-ćišćom a rězanjom dźělow z pomocu lazer zaběrać.
Budyšin (SN/mb). Na druhim wubědźowanju idejow pod hesłom „Rěč zwjazuje. Rěc zwězujo. Sorbisch verbindet“ Załožby za serbski lud je so 48 projektow wobdźěliło. Jury budźe so 13. požnjenca schadźować. Hač čłonojo gremija samsny dźeń dospołnje rozsudźa abo hakle na druhim terminje, je hišće wotewrjene. Jury přisłušeja Syman Blum, Bjarnat Cyž, Jěwa-Marja Čornakec, Robert Engel, Lawrencija Hawšec, Uta Henšelowa, Manfred Hermaš, Stephan Hornak, Šarlota Kušcyc, Ole Schmalfuß, Angela Šurmanowa a Leńka Thomasowa.
Kriterije za pohódnoćenje su na přikład kreatiwita, inowacija, synergije a wudźeržliwosć (Nachhaltigkeit). Cyłkownje mytuja 17 idejow: šěsć króć z 1 000 eurami, štyri króć z 3 500 eurami, štyri króć z 5 000 eurami a trójce z 10 000 eurami. Mjez namjetami, kotrež su ludźo zapodali, namakaš wšelakore projekty, kotrež so z narodnej drastu, serbskimi stawiznami a bajemi zaběraja. Dalše wěnuja so tworjacemu wuměłstwu, dźiwadłu, hudźbje a medijam, tež w digitalnej formje. Wuwiće serbskich hrow a widźomniša serbšćina w zjawnosći stej dalšej temje nimo namjetow za wuwiwanje wšelakich koncepcijow.
Miłoćicy (SN/MiR). Hortowe dźěći z Malešanskeho dźěćaceho dnjoweho přebywanišća „K wódnemu mužej“, kotrež je w nošerstwje Serbskeho šulskeho towarstwa, wočakuje kóžde lěto wosebity wulět. Prěni prózdninski tydźeń podadźa so woni z nawodnicu kubłanišća a kubłarku na třidnjowski přebytk do Jawory. Samozrozumliwe je, zo kubłarjo, kotřiž dźěći, kotrež su němskeho pochada, přewodźeja, z nimi serbsce rěča.
Budyšin (SN/MiP). Za šulerjow 7. lětnika Budyskeho Serbskeho gymnazija běše wutora wosebity dźeń, wšako njemějachu regularnu wučbu. Město toho je Sakska centrala za přetrjebarjow (VZS) z nimi zakónčacy dźeń zhromadneho projekta pod hesłom „Naslědne zežiwjenje“ přewjedła. Na dohromady třoch dnjach w běhu šulskeho lěta su šulerjo w dźěłarničkach na tutej temje hižo dźěłali. Budyski Serbski gymnazij słuša nětko k třom modelowym šulam za naslědne zežiwjenje w Sakskej. Kubłanske dźěło VZS je wažny wobstatk cyłkowneje Sakskeje strategije za kubłanje w zmysle naslědnosće.
„Čehodla jěmy, štož jěmy – štó abo što nas wobwliwuje? Zežiwidła we wotpadkach – kak to wobeńdu? Što słuša scyła k strowemu zežiwjenju? – W projekće smy ze šulerjemi za wotmołwami na tajke a dalše prašenja pytali a je tež namakali“, praj nam Silvia Melde, zežiwjenska poradźowarka Wojerowskeje filiale VZS. Wona je projekt na Serbskim gymnaziju zahibnyła a chwali spěšnu zwólniwosć a wulku podpěru zamołwitych šule. „To njeje samozrozumliwe! Na druhich šulach to hinak dožiwjam“, wona doda.
We wobłuku 26. sakskeho wubědźowanja za informatiku je pjeć šulerkow a 30 šulerjow wosebite wuznamjenjenje přijało. Wone słušachu k najlěpšim wobdźělnikam wubědźowanja na polu informatiki.
W cyłku bě so 5 500 wuknjacych z wjace hač 200 zakładnych, wyšich kaž tež šulow za spěchowanje wuknjenja a gymnazijow jako najlěpše talenty po cyłej Sakskej na wurisanju wobdźěliło. 350 wučerjow a wučerkow je swojich chowancow aktiwnje a zwjetša čestnohamtsce podpěrało. Patronatstwo wubědźowanja ma sakski kultusowy minister Christian Piwarz.
24. junija su dobyćerjo na Wysokej šuli Žitawa/Zhorjelc swoje myta přijeli. Hižo dopołdnja w 10 hodź. běchu sej šulerjo a šulerki do wysokeje šule, hdźež běchu wosebite dźěłarnički přihotowane, dojěli. Zdobom mějachu wobdźělnicy składnosć, wšelke temy wopřijace přednoški sćěhować. Potom pak bě napjatosć wulka. Přetož dźěći a młodostni hač do toho wokomika njewědźachu, kotre městno su wobsadźili. Nimo wopisma přijachu myta kaž tablety, on-ear słuchatka a notebooki.
Smjerdźečanske Serbske kubłanske srjedźišćo LIPA kroči w swojej tradiciji z nowymi idejemi dale, so na zetkanišćo serbskich swójbow a serbstwu přichilenych ludźi wuwiwać.
Smjerdźaca (SN/MiR). Mjeztym něhdźe wosom lět ležachu rekwizity a klanki w fundusu Serbskeho šulskeho towarstwa (SŠT), kotrež běše něhdy Mikławš Krawc w swojich inscenacijach zasadźił. Z přistajenjom Hanki Šěnec – zamołwita za rěčne projekty – a Michelle Mikławškec – zamołwita za swójbne kubłanje – wotewrě Serbske šulske towarstwo nětko wulku šansu, wuměłstwo klankarstwa na dobro towarstwa wožiwić. Dźěći, ale tež dorosćeni su z wulkimi wočemi před kulisu na zahrodźe LIPY w Smjerdźacej sedźeli, jako tam z klinkačkom na předstajenje klankodźiwadła witachu.
Michelle Mikławškec je nowa sobudźěłaćerka w Serbskim kubłanskim srjedźišću LIPA w Smjerdźacej. Dźensa 22lětna pochadźa z Rachlowa pola Kulowa. Po maturje na Wojerowskim Lessingowym gymnaziju je so wona na studij socialneje pedagogiki a managementa na Fachowu wysoku šulu do Drježdźan podała. Loni w awgusće je so wona pola Serbskeho šulskeho towarstwa za dźěłom prašała a krótko po tym je dźensniša Wojerowčanka w Ralbičanskim dźěćacym dnjowym přebywanišću dźěłała. „Při tym sym žłobik w Smjerdźacej kaž tež pěstowarnju a hort w Ralbicach zeznała“, wona powěda.
Bórkowy (SN/mb). Za wuradźowanje šulskeje konferency šule „Mina Witkojc“ w Bórkowach su sej wčera wjac chwile hač hewak brali, wšako stejachu tež konkluzije z prawicarskich počinanjow (SN rozprawjachu) na dnjowym porjedźe. Po rozprawje wjednicy šule Manuele Schichanoweje su so detailam programa dźesać dypkow wěnowali.
Mjez druhim su porjad domu wudospołnili a tam eksplicitnje naspomnili, zo su tu přećiwo ekstremizmej, homofobiji a rasizmej nastajeni. Před měsacomaj staj wučerjej tutoho kubłanišća zjawnosć wo tym informowałoj, zo skupina prawicarsce wusměrjenych młodostnych na šuli sobušulerjow terorizuje a naci-parole rozšěrja. Tež šulski zarjad je so wobšěrnje z naležnosću zaběrał, nimo toho su ludźo na podobne zjawy na druhich šulach regiona skedźbnili, a w Choćebuzu je 150 ludźi před šulskim zarjadom za „šule bjez diskriminacije“ demonstrowało. Heike Apeltowa, regionalna rěčnica a zastupjerka Domowiny w šulskej konferency, ma wčerawše wobzamknjenje „za dobru kročel a wuraz toho, zo je so mjeztym wjele hibało.“