Wotewrjeniza dalše pokiwy na dobro šulow

štwórtk, 18. nowembera 2021 spisane wot:

Zaměr skutkowanja referentki Domowiny za kubłanje a dorost Katrin Suchec-Dźisławkoweje je, na serbskich a serbšćinu podawacych šulach docpěć najlěpše wuměnjenja za serbšćinu wuknjacych.

Budyšin (SN). Zarjad Domowiny chce zwisk k zastupjerjam narodneje organizacije na šulskich konferencach w Sakskej skrućić. Zapřijate su serbske kubłanišća resp. tajke ze serbskorěčnej wučbu w Sakskej. Prěnje zetkanje wotmě so wutoru popołdnju na žurli Serbskeho domu w Budyšinje. Katrin Suchec-Dźisławkowa poda přitomnym dohlad do prawniskich zakładow za serbske šule w Sakskim šulskim zakonju. Zwjazowała je swoje wuwjedźenja z wočakowanjemi na skutkownosć „serbskeje prezency“ w šulskich konferencach. Kaž kubłanska referentka Domowiny potwjerdźi, je wažne „so słowa jimać a serbske temy narěčeć“. K tomu słušeja nastorki šulskemu wjednistwu hladajo na to, profilować serbskosć w šuli a na přikład na internetnej stronje.

Kubłanišćo pod dohladom stało

póndźela, 15. nowembera 2021 spisane wot:

Serbske šulske towarstwo z.t. jako nošer dźěćacych dnjowych přebywanišćow měješe so minjeny čas z wosebitej koronasituaciju rozestajeć. Jeho předsydka Katharina Jurkowa je na prašenja Milenki Rječcyneje wotmołwiła.

Su wukazy Zwjazka, Sakskeje a Braniborskeje jasne dosć, zo móhło SŠT škitne naprawy přećiwo wudyrjenju korony w swojich zarjadnišćach přesadźić?

K. Jurkowa: Nam, jako nošerjej serbskich a Witaj-pěstowarnjow su wukazy znate a jasne. Mamy po předpisach strowotniskich a młodźinskich zarjadow wobeju zwjazkoweju krajow dźěłać. Tuchwilu móžemy dźěći w dalokej měrje dale po koncepće jednotliwych dnjowych přebywanišćow dohladować. Kubłarki a kubłarjo dyrbja so dwójce wob tydźeń testować, wšitcy eksterni wopytowarjo kaž tež starši maja škitny nahubnik wužiwać, hdyž do zarjadnišća zastupja.

Ma SŠT rjadowanja za dosahace?

Kubłanske koło tójšto nadawkow rozjimało

štwórtk, 11. nowembera 2021 spisane wot:

Referentka Domowiny za kubłanje a spěchowanje dorosta Katrin Suchec-Dźisławkowa chce wšitkich do cyłka zwjesć, kotřiž w serbskich kubłanskich naležnosćach skutkuja. Tak wotmě so wutoru regularne posedźenje zastupjerjow Domowiny, Rěčneho centruma WITAJ, Serbskeho šulskeho towarstwa a regionalneje wotnožki Sakskeho zarjada za šulu a kubłanje (LaSuB).

Budyšin/Radwor (SN/MiR). Čłonojo kubłanskeho koła so prawidłownje schadźuja. „Kubłanske koło smy wutworili, zo bychmy w rozmołwach a jednanjach ze Sakskim ministerstwom za kultus z jednym­ hłosom rěčeli“, Katrin Suchec-Dźisławkowa rozłoži. Na swojich zetkanjach wuradźuja čłonojo koła wo aktualnych naležnosćach kubłanja.

Postajenje płaći

pjatk, 05. nowembera 2021 spisane wot:
Budyšin/Choćebuz (SN). Wuběrk za kubłanje, młodźinu a sport braniborskeho krajneho sejma je wčera wothłosował wo nowym šulskim postajenju Serbow (Sorben/Wenden-Schulverordnung). Předsyda Domowiny Dawid Statnik a předsyda regionalneho zwjazka Domowiny Delnja Łužica, Pětš Šurman staj so k wobzamknjenju wuprajiłoj. „Po wjacorych lětach jednanjow bu kompromis w naležnosći serbskeho šulstwa docpěty. Na nim su mnozy sobu skutkowali.“ Domowina je była w ramiku swojeje zakonsce zakótwjeneje róle do procesa zapřijata a je jón sobu wuhotowała. W posedźenju Rady za naležnosće Serbow, na kotrymž bě so tež braniborska ministerka za kubłanje Britta Ernst (SPD) wobdźěliła, je Domowina tuž přihłosowanje signalizowała. Kompromis je, zo so wobaj bokaj hromadźe namakataj. Zdobom pak je to postup w swójskim zajimje. Trjebamy z nowym postajenjom lěpše zakłady. Wažne je, prawniske móžnosće do praksy přesadźić. „Tuž poskićamy naše sobudźěło wšitkim wučerkam a wučerjam, kotřiž serbski šulski system wuhotuja.

Serbski ludowy ansambl lětsa prěni raz „Prózdniny z twojim instrumentom“ wuspěšnje přewjedł

„Prózdniny z twojim instrumentom“ – to bě hesło prózdninskeho přebytka cyłkownje třinaće holcow a hólcow 5. do 8. lětnika w prěnim tydźenju nazymskich prózdnin w Budyskej młodowni blisko domu Serbskeho ludoweho ansambla. Pod nawodom serbskeju naslědneju hudźbneju pedagogow Christiany Bukec a Jana Brězana wukmanjachu so woni w hraću na swojich instrumentach. Po wšědnje wjacorych probach a napinanjach pak móžachu młodźi hudźbnicy sobotu, 23. oktobra, swoje kmanosće na žuli Budyskeho Serbskeho domu publikumej předstajić. Božena Šimanec a Samuel Žur běštaj za Serbske Nowiny wćipnaj a staj so wob­dźělnikow prěnjeho tajkeho wosebiteho prózdninskeho lěhwa, kotrež je Serbski ludo­wy ansambl zarjadował, za tym prašałoj, čehodla su so wobdźělili a kak tydźeń­ intensiwneho hudźenja a zwučowanja posudźuja.

Matej Šuster z Worklec – hraje na gitarje:

Forum njebudźe

štwórtk, 04. nowembera 2021 spisane wot:
Chrósćicy (SN/MiR). Lětuši fachowy dźeń 2plus měješe so tónle pjatk a so­botu w Chrósćicach wotměwać. Dźensa bu zarjadowanje Sakskeho ministerstwa za kul­tus a Budyskeho stejnišća Krajneho zarjada za šulu (LaSuB) w kooperaciji z Rěčnym centrumom WITAJ wotprajene. Přičina je tuchwilu sylne wupřestrěwanje infekcijow. To zdźěli zamołwity za naležnosće serbskich šulow pola LaSuB Bosćij Handrik. Zarjadowarjo pak chcedźa poskitki fachoweho dnja přiwšěm spřistupnić. Tak maja so planowane rozmołwne koła a dźěłarnički kaž tež za­rja­dowanje za wjesnjanostow, šulskich nawodow, gmejnskich radźićelow a dalšich zajimcow nachwatać abo bórze jako online-poskitk přewjesć. Wšitke informacije wo dalšim postupowanju maja so na internetnej stronje wozjewić. Impulsowe přednoški kaž tež podcasty a móžnosć swójske měnjenje zwura­znić abo prašenja stajeć, su zajimcam tam dale­ k dispoziciji. Na internetnej stronje ma so bórze tež wobłuk­ za wuměnu serbskorěčnych wučbnych materialijow zarjadować.

W muzeju stawizny města zeznali

pjatk, 29. oktobera 2021 spisane wot:
Dźěći Chróšćanskeho horta wopytachu tutón tydźeń Budyski měšćanski muzej. Muzejo­wa pedagogowka rozłoži holcam a hólcam zwisk mjez hudźbu a molerstwom. W mjeńšich skupinkach podachu so po wšelakich rumnosćach a wotkrychu sej stawizny města a jeho wobydlerstwa. W krótkim času móžachu jenož mały dźěl měšćanskeho muzeja zeznać. Zawěsće starši namjetej swojich dźěći za dalši wopyt muzeja rady sćěhuja. Foto: Katrin Wokowa

Lětanski simulator předstajili

wutora, 26. oktobera 2021 spisane wot:
Nowy lětanski simulator dźěłoweho zjednoćenstwa Sim’n’Fly Choćebuskeho Maxa Steenbeckoweho gymnazija měješe kónc tydźenja na tamnišich nazymskich wikach premjeru. Gymnaziasća běchu z hosćom na wustajenišću Wjelcejskeho lětanišća a lětanskeje šule Sprjewja-Nysa-lět a předstajichu tam dwusedłowe ultralochke ­lětadło. Při tym su samoprograměrowanu sceneriju Rańskeho jězora a noweho přistawa předstajili. Přichodnje maja wopytowarjo Choćebuskeho lětanišćoweho muzeja lěpšinu z lětanskeho simulatora měć. Na našim foće „leći“ nawoda dźěłoweho zjednoćenstwa Jörg Mannl (naprawo) z wopytowarjom Uwe Buchanom w simula­torje k Rańskemu jězorej. Foto: Michael Helbig

Kónčne wuswědčenja přepodali

srjeda, 20. oktobera 2021 spisane wot:
We wobłuku swjedźenskeho zarjadowanja su minjeny pjatk w Budyskej „Krónje“ 138 absolwentkam a absolwentam statneje studijneje akademije kónčne wuswěd­čenja přepodali. Wjeršk bě spožčenje absolwentskich mytow za wobłukaj technika a hospodarstwo. Myto za techniku dósta Robin Dittrich (2. wotlěwa), tule z Wolfgangom Fröbu wot firmy LTB, kiž jeho w praksy podpěruje. Lindźe Hausch (3. wotlěwa) spožčichu ­myto za hospodarstwo. Dale na wobrazu widźeć staj Lore Schöffel wot ­Budyskeje ­lutowarnje, kiž pjenježne myto sponseruje, a prof. Gerald Svarovsky, předsyda přirady Budyskeho kubłanišća a sponsor pokalow absolwentow. Foto: Holger Hinz

Prawy puć

wutora, 19. oktobera 2021 spisane wot:
Z wulkim zajimom sym so minjeny kónc tydźenja ze swójbu na zetkanju serbskich swójbow z Hornjeje a Delnjeje Łužicy wobdźěliła, kotrež bě Serbske šulske towarstwo organizowało. Přiznawam wšak, zo njemóžach sej tak prawje předstajić, što móhł wotmysł zetkanja być. Tola po tym zo je nam organizatorka z Delnjeje Łužicy wotběh rozłožiła, běch wćipna. Započachmy z njewšědnym interaktiwnym předstajenjom wobdźělnikow w hornjo- a delnjoserbskej rěči. A tu so pokaza, zo njejsmy jeno ze wšelakich kónčin přijěli, ale mamy tež wšelake předstawy, štož serbsku identitu nastupa. Zakładne prašenje, kotrež sej při tym stajich, běše: Što mje poprawom jako Serbowku wučinja – rěč, domizna, ­tradicija? A kak to Serbja z druhich kónčin widźa? Rěč, kotraž je mi wažna, pola ­kóždeho na prěnim městnje njesteji. Při­wšěm čujachmy so wšitcy zwjazani. Tele kónctydźenske zetkanje mi cyle jasnje pokaza, zo je tajka wuměna złoto hódna. Dale tak! Božena Šimanec

nawěšk

nowostki LND