Cyła sep konkretnych žadanjow

póndźela, 04. februara 2019 spisane wot:

Spěchowanske towarstwo za serbsku rěč w cyrkwi z.t. je wozjewiło zjawny list. W nim zaběra so wone pod hesłom „Ćicha tragedija na městnje?“ z roz­prawu wo ewaluaciji serbšćiny na delnjoserbskich zakładnych šulach Braniborskeje. 

Je na nami ...

pjatk, 01. februara 2019 spisane wot:
Wopisma za zastojnikow serbsce wuhotować njezda so za sakske kultusowe ministerstwo wulki akt być. Minister Piwarz je Serbam šansu wotewrěł, so swojej narodnosći wuznawać. Tu měli wučerjo serbskeho pochada a wosebje ći, kotřiž na serbskich šulach wuwučuja, wužić. Měć w rukomaj statny dokument, swědčacy w maćeršćinje wo zastojnistwje, je bjezdwěla něšto wosebite. Minister Serbam ruku zawdawa, nětko zaleži na našich wučerjach, ju kruće stłóčić a tak zdobom dać tež znamjo do dwurěčneje Łužicy a do Drježdźan. Podobnje je to ze staršimi, kotřiž swoje dźěćo w šuli přizjewja. Sakska zaruča serbskim dźěćom, zo lěkar, kiž je přepytuje, z nimi serbsce rěči resp. ma přełožowarja. To běchu sej před něšto lětami starši žadali a tak diskurs nastorčili. Tež nětčiši a přichodni potrjecheni starši měli poskitk wužiwać. Sakskemu knježerstwu by to wšitko referenca za jeho angažement była. Milenka Rječcyna

Dobyće za Ralbičanske kubłanišćo

pjatk, 01. februara 2019 spisane wot:
Josefina Mikławškec ze Šunowa (cyle nalěwo) je 60. Wojerowske regionalne čitanske wubědźowanje w tamnišej bibliotece Brigitty Reimann w kategoriji wyše šule dobyła. Z tym skwalifikowa so šulerka Ralbičanskeje wyšeje šule za wobwodne čitanske wurisanje. Malu Cecilia Wenisch (3. wotprawa) z Radebergskeho Humboldtoweho gymnazija zawěsći sej dobyće pola gymnaziastow. Na čitanskim wubědźowanju we Wojerecach, kotrež wuhotuje němske bursowe zjednoćenstwo bě so lětsa dźesać gymnaziastow a wyšich šulerjow z Ralbic, Kamjenca, Wojerec, Halštrowa, Sepic (Schwepnitz), Njedźichowa a Radeberga wobdźěliło. Foto: Silke Richter

Porjedźenka

štwórtk, 31. januara 2019 spisane wot:
W přinošku „Ralbičanska wyša šula durje šěroko wotewrěła“ we wudaću ze 30. januara, je njedorozumjenje k zmylkej wjedło.­ Damian Dyrlich njeje jako referendar na Ralbičanskej wyšej šuli na dnju wotewrjenych duri swojich kolegow podpěrał, ale jako student wučerstwa. Pro­symy wo wodaće za misnjenje. SN

Na połnje wobsadźenej Haslowskej Bizoldec žurli je Myšečanska pěstowarnja „K baćonjacemu hnězdu“ wčera ptači kwas swjećiła. Staršim, dźědam a wowkam předstajichu dźěći jako serbski kwasny ćah dwurěčny program. Po tym přijimachu braška Lennard ­Just, njewjesta Laura Albrechtec, nawoženja Kornelijus Nuk a dalši kwasarjo słódku překwapjenku. Foto: Feliks Haza

Ralbicy (JK/SN). Za šulerjow 4. lětnika a jich staršich njeje tuchwilu lochko so rozsudźić, kotry dalši kubłanski puć je po zakónčenju zakładneje šule tón prawy. Při tymle rozsudźe pomhać a jón woló­žić bě narok a zaměr wčerawšeho dnja wotewrjenych duri na Serbskej wyšej šuli Ralbicy. Hižo dopołdnja mějachu zaji­mowani šulerjo 4. lětnika z wokolnych zakładnych šulow składnosć so wobhonić, što na nich čaka, chcedźa-li na Ralbičanskej wyšej šuli dale wuknyć. Woni móžachu so tam na wučbje wyšich lětnikow wobdźělić a hromadźe z wuk­nja­cy­mi eksperimen­tować. Dóstachu tež wobšěrny dohlad do nowych předmjetow a wotběha šulskeho dnja. Wosebita atrakcija běchu poskitki na starej šuli, hdźež je nětko techniski centrum kubłanišća zaměstnjeny. Tam móžachu zakładni šu­lerjo hromadźe z přichodnymi sobu­šulerjemi paslić a warić. Mnohim bě to wosebje rjane dožiwjenje.

Na zhromadnu konferencu

srjeda, 30. januara 2019 spisane wot:

Choćebuz (SN). Serbski sejm – na swojim zeńdźenju 12. januara we Wětošowje – a předsydstwo Domowinskeje župy Delnja Łužica na swojim posedźenju 22. januara w Choćebuzu stej namjetowałoj, kubłansku konferencu přewjesć. Zakład toho su njespokojace wuslědki ewalua­cije Witaj-projekta a z nimi zwjazany staw wozrodźenja delnjoserbšćiny.

„Zwažich­ sej tuž namjet, zhromadnje organizo­wanu kubłansku konferencu w Delnjej Łu­žicy přewjesć“, zdźěli čłon Serbskeho sejm­a Hanzo Wylem-Kell. „Wothłós na konkretny namjet k trěb­nemu a wot mnohich wočakowanemu zhromadnemu dźěłu mjez sejmom a Domowinu bě, kaž wočakowane, spočatnje rozdźělny.“

Hanzo Wylem-Kell so praša, „hač njeje najwjetši čas, w ekstencielnych prašenjach so doro­zumić a je zhromadnje rozrisać spytać­. Móžemy sej dowolić, idejow, přinoškow a pomocy so wzdać a porno tomu­ wosobinske animozity a lawny pěsto­wać. Njewěrju to a bych so tuž nad prěnjej zhromadnej kročelu, runje před po­zad­kom aktualneje nuzy, jara wjeselił.“ Wylem-Kell by tajke postupowanje měł za signal rozmacha a rozputanja swójskich potencialow.

Wyše šule bóle připóznate

srjeda, 30. januara 2019 spisane wot:

Přiwšěm njemóža wučerski personal na wšěch kubłanišćach zawěsćić

Drježdźany (SN/MiR). Dokument „Kubłanje w Sakskej w špihelu narodneho kubłanskeho rozprawnistwa 2018“ pokazuje na dobroty a njedostatki sakskeje kubłanskeje politiki. Prěni króć bě rozprawu slědźenski institut zdźěłał, to rěka eksternje, zwonka sakskeho ministerstwa za kultus. Leibnitzowy institut za kubłanske slědźenje a informaciju, kiž bě před něšto měsacami hižo narodnu kubłansku rozprawy zdźěłał, je nadawk přewzał, přepytować sakski kubłanski system, a wobswědča Sakskej dobre wuslědki. Tele dopóznaće zwurazni statny minister za kultus Christian Piwarz (CDU). „Je to sprawna rozprawa, kotraž sylnosće a słabosće sakskeho kubłanskeho systema jasnje pomjenuje“, rjekny minister. Wobkrućił bě to tež sakski statny sekretar Herbert Wolff na přepodaću zastojniskeho wopisma wučerjam zańdźeny štwórtk w Budyšinje. „Kubłanska rozprawa pokazuje nam sylnosće a słabosće. Naš zaměr je kubłanski system w cyłku doprědka přinjesć.

W hotowanju drasty so wukmanili

srjeda, 30. januara 2019 spisane wot:

Čłonojo Drježdźanskeho towarstwa Stup dale z.t. so prócuja dorosćenym zajimcam a swojim dźěćom wobstajnje nowe serbskorěčne rumy spřistupnjeć. Njedawno zaběrachu so z katolskej narodnej drastu a swjećachu ptači kwas.

Drježdźany (MŠw/SN/MiR). Towarstwo Stup dale z. t. je zańdźenu sobotu přeprosyło zajimcow na wosebitu dźěłarničku do sakskeje stolicy. Sydom młodych maćerjow a kubłarkow je so pod nawodom hotowańče Kristin Belkotoweje z Hózka w Drježdźanach-Łóškecach (Loschwitz) wobdźěliło na kursu wo hotowanju serbskeje drasty. Při tym zaběrachu so z katolskej swjedźenskej, družčej a njewjesćinskej drastu.

Wojerowski Lessingowy gymnazij je zańdźeny pjatk na dźeń wotewrjenych duri přeprosył. We Wojerowskej drasće witaštej šulerce­ wopytowarjow z chlěbom a selu. Na kubłanišću poskićeja profil serbšćiny, w kotrymž serbskorěčne znajomosće zajimcow­ wot 5. do 12. lětnika indiwiduelnje spěchuja. Foto: Robert Brinckmann

nowostki LND