Spěchowanske towarstwo za serbsku rěč w cyrkwi z.t. je wozjewiło zjawny list. W nim zaběra so wone pod hesłom „Ćicha tragedija na městnje?“ z rozprawu wo ewaluaciji serbšćiny na delnjoserbskich zakładnych šulach Braniborskeje.
Ralbicy (JK/SN). Za šulerjow 4. lětnika a jich staršich njeje tuchwilu lochko so rozsudźić, kotry dalši kubłanski puć je po zakónčenju zakładneje šule tón prawy. Při tymle rozsudźe pomhać a jón wolóžić bě narok a zaměr wčerawšeho dnja wotewrjenych duri na Serbskej wyšej šuli Ralbicy. Hižo dopołdnja mějachu zajimowani šulerjo 4. lětnika z wokolnych zakładnych šulow składnosć so wobhonić, što na nich čaka, chcedźa-li na Ralbičanskej wyšej šuli dale wuknyć. Woni móžachu so tam na wučbje wyšich lětnikow wobdźělić a hromadźe z wuknjacymi eksperimentować. Dóstachu tež wobšěrny dohlad do nowych předmjetow a wotběha šulskeho dnja. Wosebita atrakcija běchu poskitki na starej šuli, hdźež je nětko techniski centrum kubłanišća zaměstnjeny. Tam móžachu zakładni šulerjo hromadźe z přichodnymi sobušulerjemi paslić a warić. Mnohim bě to wosebje rjane dožiwjenje.
Choćebuz (SN). Serbski sejm – na swojim zeńdźenju 12. januara we Wětošowje – a předsydstwo Domowinskeje župy Delnja Łužica na swojim posedźenju 22. januara w Choćebuzu stej namjetowałoj, kubłansku konferencu přewjesć. Zakład toho su njespokojace wuslědki ewaluacije Witaj-projekta a z nimi zwjazany staw wozrodźenja delnjoserbšćiny.
„Zwažich sej tuž namjet, zhromadnje organizowanu kubłansku konferencu w Delnjej Łužicy přewjesć“, zdźěli čłon Serbskeho sejma Hanzo Wylem-Kell. „Wothłós na konkretny namjet k trěbnemu a wot mnohich wočakowanemu zhromadnemu dźěłu mjez sejmom a Domowinu bě, kaž wočakowane, spočatnje rozdźělny.“
Hanzo Wylem-Kell so praša, „hač njeje najwjetši čas, w ekstencielnych prašenjach so dorozumić a je zhromadnje rozrisać spytać. Móžemy sej dowolić, idejow, přinoškow a pomocy so wzdać a porno tomu wosobinske animozity a lawny pěstować. Njewěrju to a bych so tuž nad prěnjej zhromadnej kročelu, runje před pozadkom aktualneje nuzy, jara wjeselił.“ Wylem-Kell by tajke postupowanje měł za signal rozmacha a rozputanja swójskich potencialow.
Drježdźany (SN/MiR). Dokument „Kubłanje w Sakskej w špihelu narodneho kubłanskeho rozprawnistwa 2018“ pokazuje na dobroty a njedostatki sakskeje kubłanskeje politiki. Prěni króć bě rozprawu slědźenski institut zdźěłał, to rěka eksternje, zwonka sakskeho ministerstwa za kultus. Leibnitzowy institut za kubłanske slědźenje a informaciju, kiž bě před něšto měsacami hižo narodnu kubłansku rozprawy zdźěłał, je nadawk přewzał, přepytować sakski kubłanski system, a wobswědča Sakskej dobre wuslědki. Tele dopóznaće zwurazni statny minister za kultus Christian Piwarz (CDU). „Je to sprawna rozprawa, kotraž sylnosće a słabosće sakskeho kubłanskeho systema jasnje pomjenuje“, rjekny minister. Wobkrućił bě to tež sakski statny sekretar Herbert Wolff na přepodaću zastojniskeho wopisma wučerjam zańdźeny štwórtk w Budyšinje. „Kubłanska rozprawa pokazuje nam sylnosće a słabosće. Naš zaměr je kubłanski system w cyłku doprědka přinjesć.
Čłonojo Drježdźanskeho towarstwa Stup dale z.t. so prócuja dorosćenym zajimcam a swojim dźěćom wobstajnje nowe serbskorěčne rumy spřistupnjeć. Njedawno zaběrachu so z katolskej narodnej drastu a swjećachu ptači kwas.
Drježdźany (MŠw/SN/MiR). Towarstwo Stup dale z. t. je zańdźenu sobotu přeprosyło zajimcow na wosebitu dźěłarničku do sakskeje stolicy. Sydom młodych maćerjow a kubłarkow je so pod nawodom hotowańče Kristin Belkotoweje z Hózka w Drježdźanach-Łóškecach (Loschwitz) wobdźěliło na kursu wo hotowanju serbskeje drasty. Při tym zaběrachu so z katolskej swjedźenskej, družčej a njewjesćinskej drastu.