Nětko hinak wabić

srjeda, 06. nowembera 2019 spisane wot:

Budyšin (SN/MiR). Serbski gymnazij Budy­šin přeproša lětsa prěni króć cyle wědomje wšitkich šulerjow 3. a 4. lětnika serbskich zakładnych šulow z wosebitym poskitkom na dźeń wotewrjenych duri 19. nowembra. Za nich započnje so tón dźeń na gymnaziju hižo připołdnju. Šu­le­rjo přijědu z busami, kotrež je gym­nazij skazał, do Budyšina. Přihotowali su tež­ wosebity program z wuknjacymi tuchwil­neho 5. a 11. lětnika. Popołdnju budźe gymnazij runje tak kaž Serbska wyša šula přistupna staršim, dźěćom, młodostnym, wučerjam z druhich kubłanišćow a dalšim zajimcam.

„Přičina, zo zakładnych šulerjow k nam přeprosymy, je, zo chcemy za sebje jako jenički serbski gymnazij wabić a wo sebi přeswědčić“, rozłožuje nawoda gymnazija na Serbskim šulskim a zet­kawanskim centrumje René Wjacławk. „Mnozy starši so rozsudźeja słać swoje dźěćo po wuchodźenju zakładneje šule na dale wjeduce kubłanišćo, a to často na gymnazij druhdźe, na přikład w Kamjencu abo Wojerecach, nic pak na naš. Jenož na Serbskim gymnaziju pak móža dźěći swoje kmanosće w serbskej rěči opti­malnje wuwiwać.“

Njech je pospyt wuspěšny

srjeda, 06. nowembera 2019 spisane wot:
Někotre serbske wyše šule hižo dlěje wuknjacych zakładnych šulow jónu wob lěto na kubłanski dźeń přeprošeja. Na te wašnje zhonja wosebje šulerjo 4. lětnika, što na nich čaka. Tež starši maja chwile rozmyslować, hač swoje dźěćo po wuchodźenju zakładneje šule na wotpowědnu wyšu šulu sćelu abo tola na gymnazij. Tak mam lětuši pospyt Serbskeho gymnazija Budyšin za dobry, šulerjow 3. a 4. lětnika z busom wotewzać a jim gymnazij z podpěru swojich wuknjacych na wosebite wašnje předstajić. Na te wašnje nastanu sčasom zwiski k móžnym přichodnym chowancam. Wyše šule wusměrjeja dźeń na wšěch, kotřiž so za dalewjeduce kubłanišćo rozsudźeja. Gymnazij porno tomu wabi maćernorěčnych šulerjow. Wšako su runje woni zakład šule, kotraž ma kubłać duchownu elitu Serbow. A jenož Budyski gymnazij jim za to wšitke wuměnjenja skići. Njech so tuž pospyt z tradiciju stanje. Milenka Rječcyna

Wažna je perspektiwa

srjeda, 30. oktobera 2019 spisane wot:

Drježdźany/Budyšin (SN/MiR). Wot pjatka do njedźele změja sej šoferojo, kotřiž chcedźa po Budyskej Tuchorskej jěć, trochu­ ćešo hač hewak. Spěšnemu přejězdej dróhi wobara wulki čorny bus, Fabmobil bus přichoda. Stać budźe wón před domskim z čisłom 18, hdźež na­ma­kaja zajimcy Budyski serwis za kreatiwne hłójčki HÄ?PPY-LAB. W busu, mobilnej digitalnej dźěłarni na kolesach, wotměje so wot zajutřišeho třidnjowska dźěłarnička. Inicia­toraj z Budyskeho boka, za­łožerjej HÄ?PPY LABa, staj Reno Rössel a André Mirtschink.

Z ptačeje perspektiwy

srjeda, 30. oktobera 2019 spisane wot:
Njezanjechać to, štož je, ale přichod we wóčku měć wšitcy chcemy, haj samo dyrbimy. Hačrunjež je nam ćežko zwučene puće wopušćić. To pak chce projekt Fabmobila „Twoja wizija za Łužicu w lěće 2030“. Jich iniciatorojo a mjeztym wjetši kruh sobudźěłaćerjow a podpěraćelow hladaja wotwonka na Łužicu a maja takrjec wid z ptačeje perspektiwy. Tak dohladaja so prózdnych blakow na krajnej karće, kotrež hodźeli so ze žiwjenjom pjelnić. Na tamnym boku zwěsćeja, hdźe je něšto nastało, štož so hižo do časa njehodźi. Při wšěch do přichoda sahacych idejach, haj, – zarjaduja swoje mysle a přeća samo do sciencefictiona –, widźa woni přeco wobnowjenje, wosebje pak chcedźa to stare z nowym zwjazać. Wšo to z wutrobu přewodźeja. Wšako sami zdźěla z Łužicy pochadźeja a wědźa tuž jako w Berlinje abo Drježdźanach bydlacy zwisk mjez idejemi a tudyšej realitu tworić. A činja to na dobro wšěch! Milenka Rječcyna

Serbšćinu njeposkićeja

štwórtk, 24. oktobera 2019 spisane wot:

Zajim za nawuknjenje rěčow wostawa dale wulki

Wojerecy (SN/mwe/MiR). Nazymska sezona na ludowych uniwersitach Budyskeho wokrjesa je wuspěšnje zaběžała. To zdźěli Christin Steinborn, zamołwita za marketing a zjawnostne dźěło ludoweje uniwersity Wojerecy kaž tež tamnišeje hudźbneje šule pola předewzaća města Wojerec Zookultur. Program za nazymski semester 2019 hižo wot lěća předleži. Za někotre poskitki móža so zajimcy dale přizjewić, tež internetnje. Wšako njejsu tam wozjewjene kursy hišće wšitke za­hajene abo maja hišće swobodne městna. „Ćežišća našich kursow su wšelakore a mamy zajimy na mnohich polach.“

Z ekskursijemi za wučerstwo wabić

štwórtk, 24. oktobera 2019 spisane wot:

Na filozofiskej fakulće Uniwersity Jana Ewangelista Purkyně w čěskim Ústíju nad Labem wotmě so wčera zarjadowanje na temu „Łužica a Serbja“. Přeprošenje filozofiskeje fakulty bě něhdźe 50 studentkow a studentow kaž tež nawjedowacych sobudźěłaćerkow a sobudźěłaćerjow dalšich fakultow sćěhowało.

Ústí nad Labem (BHR/SN). Na spočatku zarjadowanja witaše nawodnica instituta za germanistiku Renata Cornejo referentow zarjadowanja. Dr. Zdeněk Valenta z pedagogiskeje fakulty tamnišeje uniwersity přednošowaše wo stawizniskich temach Serbstwa, wosebje wěnowaše so wuwiću serbskeho pismowstwa a čěsko-serbskim stykam.

Nowe puće so wotwěraja

štwórtk, 24. oktobera 2019 spisane wot:
Přeco zaso so dźiwam, kelko angaže­menta serbskemu ludej Češa wopokazuja. Někotři maja to bjezdwěla za samo­zrozumliwe – złožowacy so na stawizny słowjanskich narodow a mjezsobnu, lětstotki trajacu serbsko-čěsku wzajomnosć. Za mnje pak njeje to tak wšědne, wosebje nic w dźensa wšěm wotewrjenym swěće. Wuchadźejo z nuzy, zo w Serbach wučerjo pobrachuja, nětko Čěska sylnišo w fokusu steji. Při tym nimam w prěnim wokomiku za rozsudne, hač zarjadowanja na čěskich uniwersitach woprawdźe tomu dopomhaja wučerjow za Łužicu zdobyć. Wjele bóle mje jima, zo so na te wašnje swět Serbow a Čechow rozšěrja. Na čěskich uniwersitach, a nic hižo přewažnje jenož w Praze, zhonja młodźi ludźo wo nami. Nowe puće so wotwěraja, zdobyć sej duchownu elitu mjez druhim na uniwersitach w Liberecu, Brnje, Plzenje a Ústíju nad Labem – a tak snano tež čěskich wučerjow za Łužicu. Milenka Rječcyna

Přeco hdyž po Lipju chodźu,

začuwam swoju domiznu.

Słyšu zwuki našeje cyrkwje,

hdyž kěrluš so tam zaspěwa, čuju so tu schowana,

přetož swójbnych a přećelow tu mam ja.

Přeco hdyž po Lipju chodźu,

słyšu tu ptačinu.

Lydia Krječmarjec, šula Worklecy

Wětřik duje,

wětřik je zymny,

kwětki su rjane,

štomy su wulke,

łopjena čerwjene, zelene, žołte, oranžow­e.

Dominik Pedrick, šula Slepo

W zelenej přirodźe ptački fifola,

a lochki wětřik mi přez kožu duje.

po parku mała rěčka běži,

w zelenym paradizu.

Maren Rinke, šula Radwor

nowostki LND