Koronawirus ma ludźi po wšej Němskej, tež w Budyskim a Zhorjelskim wokrjesu, dale w horšći. Mjeztym su zamołwići na wjacorych šulach natyknjenja z koronawirusom zwěsćili.
Budyšin (SN/JaW). Kaž zwjazk němskich wučerjow dźensa rano zdźěli, je aktualnje něhdźe 300 000 šulerkow a šulerkow w Němskej korony dla w karantenje a so na wučbje njewobdźěla. Před měsacomaj wučinješe jich ličba hišće 50 000. Tež nimale 30 000 wučerjow a wučerkow je po cyłym kraju aktualnje w karantenje, zwjazk informuje. W tym zwisku rěči jeho prezident Heinz-Peter Meidinger wo „salami-lockdownje“. Wón žada sej za Němsku „centralny přizjewjenski system po přikładźe Awstriskeje, hdźež šule aktualne ličby karantenow jasnje mjenuja“.
Budyšin (SN). Rada swójbow města Budyšina běše spočatk šulskeho lěta wuknjacych 1. lětnika tudyšich zakładnych šulow namołwiła wobdźělić so na kreatiwnym wubědźowanju. Pod hesłom „Ja a moje město“ su so nowačcy ze wšelakimi srědkami do molowanja dali. Nětko móža sej zajimcy wobhladać 52 wobrazow we wobchodźe na róžku Šulska/Nutřkowna Lawska. Je to wuběr po ličbje wo wjele wjace motiwow. Mjez nimi je tež zhromadne dźěło šulerjow Serbskeje zakładneje šule.
Lětuše rěčne a prózdninske lěhwo Serbskeho šulskeho towarstwa steješe na hračkach. SŠT jako zarjadowar dyrbješe přebytk we wočerstwjenišću „Querxenland“ we Wodowych Hendrichecach, kiž bě za julij planowany, korony dla wotprajić. Kónc awgusta pak dojědźe sej tam tola hišće šwarna ličba dźěći a młodostnych na zhromadny přebytk.
Wažne je wabić
Štyrjo młodźi kubłarjo starachu so wo wobdźělnikow lěhwa. Mjez nimi bě Fabian Ćěsla, w tym času wukubłanc na kubłarja na Budyskej Serbskej fachowej šuli za socialnistwo. Wón je zdobom we Wotrowskim dźěćacym dnjowym přebywanišću „Dźěćacy raj“ přistajeny SŠT. Nimo njeho je so tež student wučerstwa w Lipsku za gymnazije w předmjetomaj sport a serbšćina Matej Wjeńka wo dźěći a młodostnych starał.
Nawodnica rěčneho a prózdninskeho lěhwa bě studentka wučerstwa za zakładne šule w Drježdźanach Michaela Młynkec. Do kruha słušeše dale student wučerstwa za předmjet hudźba w Drježdźanach Syman Hejduška.
Budyšin (SN/MiR). Spočatk tydźenja hišće steješe na internetnej stronje Budyskeje wokrjesneje hudźbneje šule, zo chcedźa dale we wobmjezowanym wobłuku wuwučować. Předwidźane běše, zo jenož jedyn wučer a jedyn šuler zhromadnje hudźitaj. Samsny dźeń pak so situacija změni, a poskitk njehodźi so zwoprawdźić. Wšako sakske postajenja wo škiće před koronu hudźbnym šulam prezencne dźěło zakazuja. „Njezadwělujemy pak“, měni nawodnica zarjadnišća Charlotte Garnys, „naši wučerjo su hižo za čas lockdowna dopokazali, zo sej pomhać wědźa.“ Wjace hač 70 procentow šulerjow bě nalěto z wučerjemi online zwučowało. A tak wědźa sej to nawodnica a fachowi wučerjo tež tónkróć předstajić. Zdźěla wuwučuja woni w swójskich rumnosćach hudźbneje šule, štož je w Budyšinje a Kamjencu móžne.
Choćebuz/Frankfurt nad Wódru (RD/SN). „Stawizniske wobrazy a předstajenja wójny we (wuchodo)europskim filmje“ je titul masterskeho seminara na fakulće za kulturne wědomosće Europskeje uniwersity Viadrina Frankfurt nad Wódru w zymskim semestrje 2020/2021. Seminar wuhotuja we wobłuku zhromadneho dźěła z Filmowym festiwalom Choćebuz, z online-časopisom „Novinki“ a ze Swobodnej uniwersitu Berlin.
W srjedźišću seminara steji ćežišćo „Close Up WWII“ Choćebuskeho filmoweho festiwala, z kotrymž wěnuja so z rozdźělnych perspektiwow Druhej swětowej wójnje w aktualnych filmach a w filmach- klasikarjach. Studowacy so na festiwalu wobdźěleja, kotryž bu koronapandemije dla na 8. do 13. decembra přestorčeny. Woni rozestajeja so we wobłuku seminara wědomostnje z tym, kak su stawizny we festiwalowych přinoškach předstajene a publikuja na kóncu semestra filmokritiske eseje w „Novinkach“.
Malešecy (LuK/SN). Malešanska Witaj-pěstowarnja „K wódnemu mužej“, kotraž je w nošerstwje Serbskeho šulskeho towarstwa, zhladuje lětsa na 20lětne wobstaće. 2. oktobra zetkachu so tuž jeje chowancy, jich starši a kubłarki pěstowarnje, zo bychu zhromadnje tónle wosebity podawk woswjećili. Koronawirusa dla njejsu sej na to žanych hosći přeprosyli, ale su zhromadnu twarsku akciju na pěstowarskej zahrodźe přewjedli. Zaměr dźěłow njebě jenož hajić mjezsobnu zhromadnosć, ale skrućić serbskorěčne znajomosće dźěći a jich staršich. Za potwjerdźenje tohole naroka su wšitcy wobdźěleni zhotowili taflički z wobrazami wšelakich gratow, kotrež za dźěło trjebaja. Tež wosebite jědźe běchu tam pomjenowane. Na tafličkach, kotrež běchu laminěrowali, móža nětko serbske pomjenowanja słyšeć. Za to je jim Sakski wukubłanski a wupruwowanski kanal (SAEK) Budyšin wosom Bookii-pisakow přewostajił. Tónle poskitk wosebje dźěći, zdźěla pak tež starši wužiwaja.