Kamjenc. Serbski ludowy ansambl přeproša wšitke dźěći a dalšich zajimcow na swoje premjerne předstajenje „Zabyty ptači kwas“. Prěnjej razaj pokazaja jón jutře, srjedu, 22. januara, we 8.30 a w 10.30 hodź. na žurli Kamjenskeho hotela „Město Drježdźany“. Dalše předstajenje budźe pjatk, 24. januara, w 10 hodź. w Lubijskej wikowej hali.
Wo stawiznach hwězdnow
Budyšin. Štó je hwězdno Wulki wóz pomjenował? Wotmołwy na tajke a dalše prašenja wokoło hwězdow a njebja dóstanu młodźi hobbyjowi astronomojo jutře, srjedu, w Budyskej šulskej hwězdarni. Wot 19 hodź. wěnuja so tam wosebitosćam a stawiznam hwězdnow, kotrež su tuchwilu na zymskim njebju widźeć. Zastup płaći na wosobu tři eura, potuńšene dwaj euraj. Zajimcy njech so prošu pod tel. čo. 03591/ 7 60 71 26 abo z mejlku pod přizjewja. Dalše informacije pod www.sternwarte-bautzen.de
Z policistom so rozmołwjeć
Trjebin (AK/SN). Přesydlenje wobydlerjow, kotrež su wot wuhloweje jamy Wochozy (Nochten) potrjechene, je w dalokej měrje wotzamknjene. Su to předewšěm wobydlerjo we wobłuku Trjebina-Za Goru (Trebendorf-Hinterberg). To potwjerdźi wjesnjanosta Waldemar Locke (CDU) na posedźenju gmejnskeje rady spočatk januara. Z jeničkim napřećiwnym hłosom wobzamkny wona zrěčenje wo wotkryću Trjebina za 1. wotrězk Wochožanskeje jamy a tak mjenowanu wuměnu ležownosćow mjez koncernom LEAG a gmejnu Trjebin. Wotkrywanske dojednanje w detailu rjaduje, kotre płoniny, dróhi, chódniki a dalše wobłuki ma LEAG gmejnje přepodać. Wone twori wažny zakład dołhodobneje prawniskeje wěstoty za wobaj bokaj. Z postupowanjom sćěhuje gmejnska rada poručenje wuběrkow.
W Budyšinje móža sej ludźo wulke přeća spjelnić. Při tym pak dźe wo zwoprawdźenje zjawnych přećow. A za to ma sprjewine město wobydlerski fonds 10 000 eurow.
Budyšin (SN). Snano pobrachuje w bydlenskej štwórći ławka, na kotrejž móhli wobydlerjo sedźo bjesadować. Abo woni njejsu hišće ženje w bydlenskej štwórći swjećili. Nětko je składnosć, to změnić. Próstwa měšćanskemu zarjadnistwu hač do 29. februara wo pjenježnu podpěru so wudani. Budyske měšćanske zarjadnistwo přewostaja ze swojeho etata, kotryž bu před třomi lětami zarjadowany, tež lětsa 10 000 eurow. Pjenjezy su myslene za naležnosće, kotrež su na dobro wobydlerjow.
Čitajo sej swět wotkrywać
Lipsk. Pod hesłom „Wotkrywacy swěta“ přeprošeja Lipšćanske wiki lětsa wot 12. do 15. měrca dźěći, młodostnych, staršich a pedagogow na něhdźe 500 wosebitych zarjadowanjow, hdźež móža sej čitajo swět wotkrywać. Lipšćanske płaća jako najwjetše wiki za spěchowanje čitanja a čitanskeje kompetency w němskorěčnym rumje.
Tež Židźinscy spěwarjo pódla
Wojerecy/New York. Wulki chór Wojerec a dalši spěwarjo z wokoliny města – mjez nimi su tež čłonojo chóra Židźino a jeho wuměłstwowa nawodnica Kerstin Lieder – přebywaja tuchwilu w New Yorku. Z dalšimi chóristami ze wšeho swěta, dohromady bě jich 279, předstajichu woni wčera w sławnej Carnegie Hall twórbu Sira Karla Jenkinsa „The Armed Man, A Mass for Peace“.
Z biskopom swjećili
Młodźinski klub so wotpalił
Kulow. Poprawom měješe so sobotu w Kulowskim młodźinskim klubje party wotměć. Krótkodobnje pak dyrbjachu ju wotprajić, štož njeby dale zlě było. Přiwšěm je so we wonej nocy za młodostnych swět sypnył, přetož w młodźinskim klubje bě woheń wudyrił a přetwarjeny twarski wóz dospołnje zničił. Přez socialne syće so powěsć spěšnje rozšěri, a młodostni spěchachu na pomoc. Pomhać pak ani woni ani wohnjowi wobornicy hižo njemóžachu. Dotal je dospołnje njejasne, čehodla bě woheń wudyrił. Z tym prašenjom so nětko policija zaběra.
Smjertny wopor njezboža
Radwor (SN/BŠe). Rumnosće wohnjoweje wobory w Radworskej gmejnje smědźa jenož wobornicy a jich najbliši přiwuzni wužiwać. To podšmórny wjesnjanosta gmejny Wincenc Baberška (CDU) na minjenym posedźenju gmejnskeje rady. Přičina wuwjedźenjow bě prašenje gmejnskeho radźićela Pětra Klimana, hač smědźa ludźo na lětušim chodojtypalenju nuzniki Radworskeje wohnjoweje wobory wužiwać, štož loni móžno njebě. „Chodojtypalenje dźě słuša do kategorije kulturnych zarjadowanjow“, wón wopodstatni.
Wjesnjanosta pak próstwu wotpokaza a skedźbni na wobzamknjenje gmejnskeje rady, kotrež za wšitke wohnjowoborne stejnišća płaći. „Jeli wužiwanje nuznikow nětko w Radworju wuwzaćnje dowolimy, je to druhim napřećo njefairne. Wobornicy dźě so na stejnišćach, kaž na přikład Minakale, Chelnje a Radworju, wo porjad staraja a maja z chodojtypalenjom přidatne dźěło. Ze swojim čestnohamtskim skutkowanjom w gmejnje wšak maja hižo dosć nadawkow“, wjesnjanosta wuzběhny. Zo je jenož wobornikam dowolene rumnosće wužiwać, je tuž wěsty bonus.
Z přednoškom dr. Birgit Mitzscherlich z Budyskeho diecezanskeho archiwa zahaji so minjeny pjatk rjad zarjadowanjow k 600. róčnicy wobstaća bratstwa swjateho Bosćana.
Wojerecy (AK/SN). Strukturna změna z kóncom zmilinjenja brunicy hač do lěta 2038 skići Wojerecam a Běłej Wodźe nowe šansy. To je dr. Stephan Rohde, nawoda wotrjada za strukturne wuwiće sakskeho ministerstwa za regionalne wuwiće, minjeny tydźeń we Wojerecach potwjerdźił. Tam bě wón něhdźe sto wobdźělnikam měšćanskeje dźěłarnički wo zakładnym wusměrjenju Wojerec hač do 2030 přednošował.
Jako centralny projekt přichoda mjenowaše dr. Rohde tak mjenowany Zusowy campus. Nastać ma studijny wobłuk Drježdźanskeje Techniskeje uniwersity za relewantne a atraktiwne temy informaciskeje techniki. K tomu słušeja robotika, digitalne projekty, energijowa a medicinska informatika. Hač do 3 000 studowacych móhło něhdy we Wojerecach wuknyć. Wuwučować chcedźa přewažnje jendźelskorěčnje, štož by tójšto wukrajnych studentow přiwabiło, bě sej Rohde wěsty. Campus z wuwučowanskimi twarjenjemi, bydlenjemi za studentow a wólnočasnymi poskitkami chcedźa po skandinawiskim přikładźe zapłaćomne a z drjewa natwarić.
Nowy předsyda
Róžant. Zwjazk CDU gmejny Ralbicy-Róžant ma nowe předsydstwo. Pjatk su w Róžeńće Eduarda Luhmanna za předsydu wuzwolili. Wón naslěduje Tila Žura. Za naměstnika wuzwolichu Dawida Statnika, pokładnica je dale Halena Jancyna, nowy zamołwity za čłonow je Tilo Žur. Za najwažniši nadawk w gmejnje nowy předsyda ma, zwoprawdźić nowotwar Ralbičanskeje pěstowarnje.
Přebywanišćo wuznamjenili
Huska. Kubło Sommereichen w Husce je najwoblubowaniši dowolowy statok Sakskeje. Wotpowědny pječat dósta mějićelka přebywanišća w Budyskim wokrjesu Erika Busch sobotu na Zelenym tydźenju w Berlinje. Wuznamjenjenje spožča nakładnistwo znateho časopisa LandLust, kotrež kóžde lěto za dowolowymi statokami a wosebitymi kwartěrami we wjesnych kónčinach pyta.
Do šule hakle w dźewjećich?