Dom Měrćina Nowaka zachować

srjeda, 19. junija 2024 spisane wot:

Njechorń (SN/at). Dźensa před 25 lětami, 19. junija 1999, bu Dom Měrćina Nowaka-Njechorńskeho po wobšěrnych zachowanskich a wobnowjenskich dźěłach zjawnosći jako muzej a schadźowanišćo přepodaty. Areal je pokład za Domowinjanow w narańšich kónčinach župy „Jan Arnošt Smoler“. Mjez tym staja so tam znowa prašenje „Kak dale z domom?“, a to pod wšelkimaj aspektomaj.

Z předmjetom zaběrachu so čłonojo předsydstwa Budyskeje župy na wuradźowanju wčera w Njechornju. Pozicija předsydstwa je jasna. Zetkawanišćo je wažne, hewak ludźo cyle na serbske korjenje w kónčinje zabudu, regionalna rěčnica Domowiny Katja Liznarjec zdźěli. Župa ma nětko stejišćo zdźěłać, dokelž dyrbjał so dom wotwonka w murjach runje tak kaž wotnutřka ponowić. „W drjewje tykowaneho domu je škódnik, kiž móže jenož fachowc z wosebitymi maćiznami wotstronić“, wuzběhny Katja Liznarjec. Župne předsydstwo namjetuje nětko ideje zběrać, za što hodźi so dom w přichodźe wužiwać. Za to chcedźa wjesnjanow a wšitkich zajimowanych Serbow nazymu na dźěłarničku přeprosyć.

Serbske Drježdźanske towarstwo „Stup dale“ ma nowe předsydstwo. Hłowna zhromadźizna zašłu srjedu wuzwoli Christopha Cyža jako předsydu, Nadju Herbigowu jako městopředsydku, Jakuba Hrjehorja a Jadwigu Pjacec jako pokładnikow. Z tym je towarstwo po ćežkim času wobnowjene a móže so dale za swoje naležnosće zasadźować. Spočatk lěta 2023 je towarstwo dnjowsku dźěćacu skupinu samsneho mjena w Drježdźanach-Nowym Měsće wuspěšnje do nošerstwa SŠT přepodało a přez crowdfunding za pjenježne dary wabiło. Dnjowa skupina je tuchwilu połnje wobsadźena. Financielna podpěra dnjowskeje skupiny a zhromadne dźěło ze SŠT dale pokročuje. Hač do 2023 je towarstwo za serbske šulske dźěći z Drježdźan w zhromadnym dźěle z Krajnym zarjadom za šulu a kubłanje online-wučbu poskićiło. Tutón poskitk chcedźa zaměrnje wobnowić a polěpšić. Tež „šulu w zelenym“, zetkanje dźěći we Wulkej zahrodźe, chcedźa dale wjesć. Towarstwo budźe za móžnosćemi prezencneje wučby w Drježdźanach pytać, inkluziwnje šulerskeho transporta.

Na prawym puću

wutora, 11. junija 2024 spisane wot:
Dopóznaće je hłowna zhromadźizna župy Delnja Łužica do serbskeho swěta wusyłała: Wólby noweje braniborskeje Rady za naležnosće Serbow njerjaduja so same wot so. W nowelěrowanym Serbskim zakonju zakótwjene listowe wólby gremija dowěrjeja Serbam zamołwitosć, tute wothłosowanje swědomiće přihotować. K tomu njesłuša jenož wolerjow registrować, jim wólbne podłožki připósłać a na kóncu hłosy wuličić. Trěbne je nimo toho, kandidatki a kandidatow namakać. Po móžnosći tajkich, kotřiž wěcywustojnje a w naležnosći dosć přeswědčiwje na politiskim parkeće krajneho sejma skutkować móža. Tak naročne kaž je namakanje kandidatkow a kandidatow, tak napinace je ludźi wabić a na to dopomnić, zo so woni na tutym wothłosowanju w serbskej zamołwitosći wobdźěleja. Wólbne wobdźělenje před pjeć lětami bě přewšo niše hač při premjerje listowych wólbach 2014. To njeměło so wospjetować. Tuž je župa Delnja Łužica na prawym puću. Axel Arlt

Lěšće (HA/SN). Ze wšěmi mocami wólby noweje braniborskeje Rady za naležnosće Serbow podpěrać, w tym widźi Domowinska župa Delnja Łužica za přichodne měsacy swój najwažniši nadawk. K tomu słuša dobyć wjele wolerjow a wolerki za listowe wólby a kandidatki a kandidatow za tón wažny politiski serbski gremij w Braniborskej. To steješe w srjedźišću 22. hłowneje zhromadźizny župy Delnja Łužica minjenu sobotu w bróžni šokoladoweje konfiserije „Felicitas“ w Lěšćoch (Hornow) w prjedawšej župje Grodk. Předsydka a čłon wólbneho wuběrka za listowe wólby Margit Neugebauer, zdobom dotalna předsydka Serbskeho wuběrka we wokrjesu Sprjewja-Nysa, a dr. Hartmut Leipner, městopředsyda Domowiny, staj přitomnym nimale 60 delegatam a hosćom konkretny wotběh listowych wólbow hižo 7. Serbskeje rady rozkładłoj. Lětsa 15. decembra wotedate hłosy wuliča, to je hižo postajene. Serbja trjebaja w Podstupimje jara sylny swójski hłós, staj podšmórnyłoj. Na „hłownej“ su wobdźěleni hižo podłožk za wobdźělenje na listowych wólbach wupjelnili a wotedali.

Hornjoserbske „Zorja“ trěbne

srjeda, 29. meje 2024 spisane wot:

Budyšin (SN/at). Mnohe Domowinske skupiny a towarstwa pod třěchu Budyskeje župy „Jan Arnošt Smoler“ trjebaja podpěru při organizaciji zarjadowanjow. Što móhło to konkretnje być, wo tym je so župne předsydstwo z jich zastupjerjemi hižo w měrcu w Radworskim dwórnišću wuměniło. Wšitke cyłki tehdy přitomne njeběchu, předsydstwo pak tež jich měnjenje a wočakowanja zajimuja.

W měrcu zahajenu analyzu dokónčić rěka, zo čłonka abo čłon župneho předsydstwa „jedyn ze zbywacych pjeć cyłkow w přichodnych měsacach wopyta“, rjekny županka Leńka Thomasowa po wčerawšim wuradźowanju gremija, a z nimi – kaž na přikład w Lemišowje abo Jaseńcy – wuměnu pokročuje. Wědźa, zo mnozy skupinarjo staroby dla sej wjace njepřicpěwaja wšelake zarjadowanja sami organizować. „Wěmy pak tež, zo woni sej serbsku bjesadu we wobłuku Domowinskeje skupiny abo towarstwa dale jara waža a tam rady chodźa“, wujasni Katja Lizarnjec, regionalna rěčnica Domowiny za teritorij župy. Analyza ma zwěsćić, za čo podpěru wočakuja, hač su to přednoški, wulět abo dalše formy zarjadowanjow.

Serbska rěč a serbski spěw

póndźela, 27. meje 2024 spisane wot:
Hamor (Jka/SN). Čłonojo Domowinskeje skupiny Wochozy su Dźeń angažementa wčera w Hamorje ze serbskej drastu wobohaćili. Žonje stej z chlěbom a selu hosći powitałoj. Župa „Jakub Lorenc-Zalěski“ je po serbskim wašnju wuměłsce debjene jutrowne jejka pokazał. Motiwatorka za serbsku rěč projekta ZARI Juliana Kaulfürstowa je wobalki ze serbskimi wokablemi wupójsnyła a na te wašnje z wopytowarjemi zwisk nawjazała. „Sym wšudźe, hdźež je so hodźało, přewidne toški pójsnyła. Wotpowědnje wobsaha stacije stejachu na titkach trěbne wokable, kaž za skazanje jědźe a pića“, wona rjekny. Při jewišću pak běchu to słowa, kotrež wopřijeja hudźbu abo rejowanje. W toškach běchu małe łopjena, kotrež su sej ludźo sobu wzali a qr-kode, kiž wjedźe k informacijam wo serbšćinje. „Sym so z ludźimi rozmołwjała a na te wašnje zhoniła, w kotrej swójbje je so něhdy serbsce rěčała. Mjez wopytowarjemi běchu tež někotři, kotrychž wnučki w pěstowarni abo šuli serbšćinu wuknu.“ Překwapił je tež muski chór z Delnjeho Wujězda, kiž je na pokiw Franka Knoblocha serbski spěw do programa přiwzał a zanjesł.

Prěnja społnomócnjena rozprawjała

štwórtk, 23. meje 2024 spisane wot:

Župa Delnja Łužica hotuje so na swoju hłownu zhromadźiznu 8. junija w Lěšćoch (Hornow). Z přihotami je so župne předsydstwo předwčerawšim, wutoru, w Choćebuzu zaběrało. Zdobom su nowu seriju zahajili: Wo dźěle społnomócnjenych za naležnosće Serbow je jako prěnja Hanka Rjelcyna z wokrjesa Hornje Błóta-Łužica rozprawjała.

Wojerecy (SN/mb). Mjezystaw planowaneho projekta „Via Sorabica Hoywoj“, šćežka z pokiwami na serbske stawizny města, je z wida předsydstwa župy „Handrij Zejler“ njespokojacy. To zwěsćichu čłonojo gremija na swojim wčerawšim posedźenju w bróžni pola domu Domowiny we Wojerecach po rozprawje županki Gabriele Linakoweje wo njedawnym wuradźowanju ze zastupjerjemi měšćanskeho zarjada. Najebać to, zo je Werner Sroka hižo lěta dołho zdźěla dotal njeznate fakty za informaciske tafle wuslědźił, klaca z přilubjenej podpěru ze stron města. Wyši měšćanosta Torsten Ruban-Zeh (SPD) bě drje w narěči na swojim lońšim přijeću připowědźił, zo chcedźa projekt hromadźe z Domowinu zwoprawdźić. Ale nětko su zastupjerjo města njejapcy zdźělili, zo njemóže so město na financowanju wobdźělić. Problematiku budźe Domowina tež na posedźenju serbskeje přirady města přichodnu srjedu tematizować.

Wólbne kopolaki wozjewjene

srjeda, 15. meje 2024 spisane wot:

Budyšin (SN). Na wčerawšim posedźenju wothłosowachu čłonojo prezidija 2. naćisk programa Domowiny. Wuběrk za nutřkownu demokratiju a serbsku ciwilnu towaršnosć je so poslednje tydźenje z namjetami zjawnosće za program zaběrał a dotalny naćisk kwalifikował. Tutón so na přichodnym wuradźowanju Zwjazkowemu předsydstwu 7. junija předstaji.

Spočatk februara je Domowina zjawnosć namołwjała prašenja zapodać, kotrež móhli jako wólbne kopolaki politiskim stronam sposrědkować. Tute nětko předleža za wotpósłanje. Zastupjerjo stronow maja něhdźe šěsć tydźenjow chwile na nje wotmołwić. Formulowane prašenja su wotnětka na webstronje Domowiny wozjewjene.

Prezidij je tež tři próstwam wo delegowanje přihłosował. Tak pojědźe serbska drastowa a rejowanska skupina Barbuk na mjezynarodny festiwal „International Carnival Tivat“ wot 6. do 10. junija w Montenegru, serbska rejowanska skupina Smjerdźaca wot 23. do 25. awgusta na mjezynarodny festiwal Pisek w Čěskej.

Chór Lipa změje 8. septembra 2024 koncert w Serbskim seminarje w Praze.

Z tójšto publikumom, mjez nimi Christina Klimowa, fararka Katharina Köhlerowa, předsyda dr. Hartmut Leipner, referatny nawoda w konsistoriju Ewangelskeje cyrkwje Berlin-Braniborska-šleska Hornja Łužica dr. Clemens Bethke a dr. Christiana Piniekowa (prědku wotlěwa), je Towarstwo k spěchowanju serbskeje rěče w cyrkwi wustajeńcu składnostnje swojeho 30lětneho wobstaća wčera w Choćebuskim Serbskim domje wotewrěło. Přehladka swědči wo wobšěrnym, po časach tež sprócniwym skutkowanju cyłka wot załoženja w lěće 1994 hač do přitomnosće a je hač do 26. julija přistupna. Foto: Michael Helbig

HSSL25

LND onlineshop 2026

Chróšćan Šulerjo

Nowe poskitki knihow LND namakaće w lětušim wudaću Nowinkarja!

Nowinkar 2025

Midas Logo