Moderator so sadźił a přěhrał

póndźela, 17. januara 2022 spisane wot:

Digitalna jolka z programom, wobornikami a live-hudźbu

Nuknica (SN/MWj). Z daloko widźomnym a słyšomnym wohnjostrojom kaž tež z live-hudźbu kapały Holaski je so předwčerawšim 24. jolka-swjedźeń w Nuknicy skónčił. Do toho dožiwi publikum doma při wobrazowce we wirtuelnej bróžni pisa­ny program z hudźbu, kabaretom, kwisom a wjetu. K tomu mó­ža­chu sej swinjorězanske pakćiki słodźeć dać. Wjace hač 150 tajkich běchu samsny dźeń dopoł­dnja k pjekarjam w Chrósćicach, Worklecach a Róžeńće dowjezli, hdźež sej je skazarjo wotewzachu.

Namjety dale pruwuja

pjatk, 14. januara 2022 spisane wot:

Zastupjerjej Domowiny so z ministerku Barbaru Klepsch zetkałoj

Drježdźany (SN/at). W statnym ministerstwje za wědomosć, kulturu a turizm pruwuja dale konkretne namjety Rady za serbske naležnosće Sakskeje, kotrež chcedźa do předdźěła za dwójny etat 2023/2024 swobodneho stata zapřijeć. Tak dźe wo zarunanje wudawkow čłonce a čłonam serbskeje rady, wo wěcne kóšty za dźěławosć gremija a wo wu­tworjenje jednaćelnje. To wobkrući nowinski rěčnik Jörg Förster na naprašowanje našeho wječornika po wčera­wšej rozmołwje přisłuš­neje ministerki Barbary Klepsch (CDU) z předsydu Domowiny Dawidom Statnikom, na kotrejž wob­dźěli so tohorunja nowa jednaćelka Do­mowiny Judit Šołćina. Rěčnik zdobom zdźěli, zo „při potrjebje wotpowědne prawniske zakłady wutworja“, na přikład z pomocu etat přewodźaceho zakonja.

Wšoserbske nastorki

pjatk, 14. januara 2022 spisane wot:
Informacije, kotrež je předsyda Domo­wi­ny nastupajo polěpšenje dźěłowych wuměnjenjow čłonce a čłonam sakskeje Rady za serbske naležnosće wčera z rozmołwy z ministerku Barbara Klepsch sobu­ přinjesł, wotbłyšćuja znaty staw po de­cemberskim posedźenju gremija: W mi­nister­stwje namjety dale pruwuja. Prěni zadźěwk pak hišće zmištrowany njeje. A financnu stronu za dźěławosć gremija wukmanić je jenož jedna palaca naležnosć. Dalša runje tak wuznamna je nowelacija sakskeho Serbskeho zakonja. To je wězo w zajimje serbskeje rady. Jeje nadawki zakonsce konkretizować a tak na lěpši zakład stajić njesměło so wěčnje dlijić. Zo chce Domowina wo tym z frakci­jemi Sakskeho krajneho sejma jako zakonjedawarja rěčeć, je prawje. Spomóžne by było, wo tym w serbskim třěšnym zwjazku a zwonka njeho wobšěrnu diskusiju za­hajić. Wšoserbske nastorki parlamentownikam móža so z tymi Domowiny kryć, móža pak tež wobšěrniše być. Axel Arlt

Tež jutřiši jolka-swjedźeń budźe znowa hinaši hač zwučeny. Na internetnej stronje budu zajimcy program ­po Chróšćanskich wječornych kemšach na wobrazowce sćěhować a sej při tym słódnosće ze swinjorězanja słodźeć dać móc, ­su-li je do toho skazali. Kołbasy a wšo druhe su wčera wječor na Wjeselic statoku w Chrósćicach přihotowali. Foto: Feliks Haza

Dobry zakład

štwórtk, 13. januara 2022 spisane wot:
Budyšin (SN/bn). Na prěnim lětušim posedźenju prezidija Domowiny wčera w Budyskim Serbskim domje a online je gremij mjez druhim koaliciske zrěčenje noweho zwjazkoweho knježerstwa wuhódnoćił. Wuraznje sej w tym zwisku chwalachu, zo Serbow tam jako „serbski lud“ připó­znawaao“, kaž w nowinskej zdźělence Domowiny rěka. Dalše ćežišćo bě přihot podłožkow za wuradźowanje předsydstwa třěšneho zwjazka serbskich towarstwow, kotrež chcedźa kónc januara přewjesć. Nimo toho informowaše jedna­ćelka Domowiny Judit Šołćina wo „aktualnym dźěle Serbow w Mjeńšinowej radźe Němskeje, do kotrejež ma prezidij zaso třoch zastupjerjow delegować“. Předsyda Domowiny Dawid Statnik roz­jimaše „staw prócowanjow w Braniborskej, tež Sintow a Romow we wustawje kraja wobkedźbować“. Nawjazujo na wotpokazane spěchowanje filma Grit Lemke wo Serbach ze stron zwjazkoweho spěchowanja filmow zwurazni prezidij swoje njezrozumjenje, zo „je po rozprawach medijow mjez druhim wužiwanje zapřijeća ‚Volk‘ pozdatna přičina negatiwneho rozsuda.

Rěč je dźěl jeje identity

srjeda, 12. januara 2022 spisane wot:

„Na serbskosći je so mi přeco hižo zhromadnosć lubiła. Wobdźiwuju žiwu kulturu, předewšěm zhromadne spěwanje a hudźenje“, zwuraznja Felicia Touvenotec.

Narodźiła so a wotrostła je mjeztym 22lětna w francoskim měsće Nancy, na sewjerowuchodźe kraja, njedaloko němskeje hranicy. „Moja mać jako rodźena Konječanka ze mnu serbsce rěči, tuž mi rěč cuza njeje. Něhdźe jónu wob lěto běch jako dźěćo we Łužicy a sym swójbnych wopytała. Jónu bě mje kmótra na nabožny tydźeń w Chrósćicach přizjewiła. Na njón so derje dopominam, dokelž móžach tam z dźěćimi cyły čas serbować. Dožiwich pak tež jutry a dalše nałožki we Łužicy. Tehdy kaž dźensa so wjeselu serbsku rěč słyšeć a rěčeć. To je něšto cyle wosebite za mnje, wšako je wona zdobom wažny dźěl mojeje identity.“

Próh přewysoki!?

srjeda, 12. januara 2022 spisane wot:
Pod wuměnjenjemi pandemije na přikład posedźenja župneho předsydstwa online přewjedować je akteram druhdy njesměrne wužadanje. Wo tym njewě jeno županka župy „Jakub Lorenc-Zalěski“ powědać. Połoženje w Budyskej župje zda so podobne być. Štóž wšědnje z nowymi pućemi komunikacije wobchadźeć njetrjeba, tomu je ćežko headset z wotpowědnymi programami wužiwać. Wězo so z kóždym dalšim wužiwanjom wěsćiši čuješ. Bjez tak mjenowaneho prěnjeho razu pak so ći žadyn zastup njeradźi. Ale próh je mnohim přewysoki. Wšako njesměli aktiwity wolenych čłonkow a čłonow župneho předsydstwa na móžnej techniskej njewobdarjenosći zwrěšćić. Z Budyskeje župy wěmy, zo su telefonowe konferency jeje předsydstwa zwučene schadźowanja loni jeno dźělnje narunali. A zawěsće wopisany zjaw jeničce někotre předsydstwa Domowinskich župow njepotrjechi, ale wjele wjace towarstwow. Tuž je načasu pandemiju skónčnje přewinyć. Axel Arlt

Radwor (pdź/SN). Dawid Wowčer a Danilo Dej wostanjetaj předsydaj Radworskeho młodźinskeho kluba. Čłonojo kluba su jeju na njedźelnej hłownej zhromadźiznje w zastojnstwje wobkrućili.

Kontaktnych wobmjezowanjow korony dla wotměchu młodostni wuradźowanje towarstwa, kotrež přisłuša Budyskej Domowinskej župje „Jan Arnošt Smoler“ Budyšin, w digitalnym formaće na platformje „jitsi“.

Nazornje a z pomocu wšelakich grafikow, tabulkow a přehladow rozłožistaj Wowčer a Dej skutkowanje cyłka w minjenym lěće, kotrež móžeštaj najebać koronu dosć pozitiwnje hódnoćić. Jako najwjetšej zjawnej projektaj wuzběhnyštaj wonaj staciju bičwolejbuloweje tury Radija Satkula, zarjadowanu w lěću na Ra­dworskim sportnišću, a wuhotowanje wubědźowanja Powerserb nazymu na tamnišej kupje. Wobě zarjadowani je serbska młodźina derje přiwzała.

Bórze tež w jendźelskej rěči

póndźela, 10. januara 2022 spisane wot:

Njebjelčicy (SN). Serbski sejm chce mjezynarodne zaznawanje serbskeho ludu jako awtochtonu etniju ze samostatnymi prawami skrućeć. Tohodla ma internetna prezentacija bórze tež w jendźelskej rěči přistupna być. Wo tym informuje cyłk po swojim minjenu sobotu online přewjedźenym prěnim posedźenju lěta 2022. Sejmarki a sejmarjo su zdobom wutworjenje mjezyna­rodnje wobsadźeneje wědomostneje přirady připowědźili, za kotruž móžachu po swójskich słowach „hižo wulce wu­znamnych kandidatow“ zdobyć.

Spočatk noweho lěta je sejm z rezo­luciju za měr, dowěru a zhromadnosć w našej towaršnosći poziciju zabrał, zo by znamjo přećiwo polarizaciji, wotpohladnemu pačenju a difuznym stracham sadźił, kaž w nowinskej zdźělence rěka. Wobsahowe nadrobnosće woneje rezo­lucije pak njejsu mjenowane.

We wotstupje Marka Sucheho jako předsydy serbskeje rady Sakskeje widźi sejm wobkrućenje nuzneje potrjeby po­litiskich reformow a ma gremij w jeho tuchwilnym konstrukće za „strukturelnje politisce bjezzubny“.

Lipsk (SN/JBo). Studenća Lipšćanskeje Sorabije hotuja so na wuhotowanje kóždolětneho póstniskeho programa. Tón budźe so koronapandemije dla, kaž hižo ­loni, 12. februara w digitalnej formje wotměć.

nowostki LND