Skutkowanje Kocora hódnoćił

srjeda, 29. junija 2022 spisane wot:
Wučer, komponist, dirigent, koncertny organizator a reformowy pedagoga Korla Awgust Kocor (1822– 1904) wostanje ze swojim skutkowanjom njezapomnity. „Jeho twórby su přewšo mnohostronske a sahaja wot mjeńšich koncertow hač k wulkim oratorijam. Čas žiwjenja trajace přećelstwo z Handrijom Zejlerjom pyta swojeho runjeća“, rjekny Sieghard Kozel předwčerawšim w swojim přednošku we Łazowskim Domje Zejlerja a Smolerja. Tamniše spěchowanske towarstwo bě na njón we wobłuku lěta Zejlerja a Kocora přeprosyło. Po přednošku bě chwile za rozmołwy z referentom, štož wuži mjez druhim Monika Pakosnikowa. Foto: Andreas Kirschke

Tójšto zajima za serbske poskitki

štwórtk, 23. junija 2022 spisane wot:

Njechorń (kl/SN). Prěni wjeršk w skutkowanju Domowinskeje župy „Jan Arnošt Smoler“ Budyšin po dołhim času korony budźe Dźeń wotewrjenych duri w domje Měrćina-Nowaka w Njechornju. Na njón župne předsydstwo 9. julija wot 14 hodź. přeprošuje. Staw přihotow su jeho čłonojo na swojim posedźenju wčera na městnje rozjimali. Zdobom su wurjadnu hłownu zhromadźiznu Domowiny spočatk junija w Choćebuzu wuhódnoćili.

Projekty a poskitki na šulach je tudyša regionalna rěčnica Domowiny Katja Liznarjec předstajiła. Kaž wona zwěsći, bě lětsa dotal tójšto naprašowanjow za serbskim poskitkom. Tak wuhotowachu na přikład w Hućinjanskej zakładnej šuli předčitanski dźeń za šulerjow kaž tež swjedźeń serbskeje rěče, kotryž wšitcy šulerjo-serbšćinarjo w Budyskim Serbskim domje dožiwichu. Zakładna šula Bošecy woswjeći lětsa swój 125. jubilej a změje dźeń wotewrjenych duri a šulski swjedźeń w septembrje ze serbskim podźělom.

Předsydstwo zdobom hižo na serbske swójbne popołdnjo 16. julija w sundowner-barje w Budyšinje skedźbnja.

Nowy lětak Domowiny

štwórtk, 23. junija 2022 spisane wot:
Na Łužiskim cyrkwinskim dnju w Zhorjelcu, kotryž wotměwa so tónle kónc tydźenja, prezentuje Domowina nowy lětak pod hesłom „Domowina zwjazk žiweho Serbstwa“. Na nim so třěšny zwjazk w hornjoserbskej, delnjoserbskej a němskej rěči předstaja. Domowina prezentuje so na flajeru jako „bazodemokra­tiska organizacija, hłós za ludźi po cyłej Łužicy, domizna za rěč a kulturu kaž tež ­přichod wšěch generacijow“. Napadnje je ilustracija Štefana Hanuša w načasnym profilu, kotryž wuńdźe bjez folklornych elementow. Zajimcy móža sej lětak na stejnišću Domowiny wobhladać a sobu wzać. Foto: SN/Hanka Šěnec

Zwjazk Łužiskich Serbow Domowina ze změnu strukturow wulku nadźiju na wozrodźenje serbskeje rěče zwjazuje. To zwurazni jeho předsyda Dawid Statnik wčera po zhromadnym posedźenju sakskeho a braniborskeho knježerstwa na Łužiskim motodromje a skedźbni při tym na delnjoserbski projekt „Zorja“.

Budyšin (SN/CoR). „Dołho sym za tutym bajkowym domom pytał. Běše dźě Jan Radyserb mój lubowany, njezapomnity wučer, přećel mojeho nana a tež mój nanowski přećel.“ Tak dołho kaž Oto Wićaz njejsu Přećeljo Smolerjec kniharnje minjeny pjatk za ródnym domom basnika Jana Radyserba-Wjele pytali. Na Židowje, při Hrodźiškowych schodach w Budyšinje, hdźež steješe jónu tónle dom, započina lětuše literarne wuchodźowanje towarstwa při najrjeńšim wjedrje w zmysle Ota Wićaza z basnju „Bajka“ Radyserba.

Chór Meja nětko z předsydu

pjatk, 17. junija 2022 spisane wot:
Daniel Henich je nowy předsyda Ra­dworskeho chóra Meja. Čłonojo spěwneho ćělesa wuzwolichu 38lětneho na swojej wčerawšej hłownej a wólbnej zhromadźiznje za naslědnika Angeliki Häneltoweje, kotraž po 22 lětach za tute zastojnstwo wjace njekandidowaše. W předsydstwje skutkuja Frank Wowčer z mandźelskej Marcelu a Milenka Ertelowa. Wuraznje dźakowaše so chór dotalnej předsydce za wjelelětne njesprócniwe dźěło. Foto: Lydija Młynkowa

25lětne wobstaće z openairom woswjeća

štwórtk, 16. junija 2022 spisane wot:

W lěće 1997 załožichu młodostni w Smječkecach swójski klub. W minjenych lětach su so předewšěm přetwarej swojeho domicila wěnowali. Składnostnje 25lětneho wobstaća kluba zaběraja so młodostni hižo dlěši čas z organizaciju openaira Vinea Mea, kotryž ma so 1. a 2. julija wotměć. Tak přewjedu tež wabjensku turu w ramiku kotrejež chcedźa tamne serbske młodźinske kluby wopytać.

W zašłych lětach so přetwarej kluba wěnowali

Kulturna akademija hižo wuspěšna

wutora, 14. junija 2022 spisane wot:

Rogow (HA/JaW). Swoju jubilejnu 30. hłownu zhromadźiznu minjeny pjatk je Domowinska župa Delnja Łužica w Rogowje (Horno) w měšćanskim dźělu wo­krjesneho města Baršć (Forst) přewjedła. To ma swoju přičinu. Domowina wšak je mnohe lěta sobu wojowała wo to, zo njebychu „stary“ Rogow wuhla dla wotbagrowali, ale bój njebě wuspěšny. Přiwšěm pak Domowinske dźěło tež w nowej wsy dale běži a třěšny zwjazk je mjez wobydlerjemi jara připóznaty.

Zapósłancaj CDU w zwjazkowym sejmje Lars Rohwer (nalěwo sedźo) a Knut Abraham (srjedźa stejo) staj wčera předsydu a jednaćelku Domowiny Dawida Statnika a Judit Šołćinu w Budyskim Serbskim domje na wuměnu měnjenjow wopytałoj. Přitomnaj běštaj tež zapósłanc Marko Šiman (CDU) a praktikantka w běrowje Rohwera Carolina Franco. Foto: Marcel Braumann

Janej Nukej k 75ćinam gratulowali

póndźela, 13. junija 2022 spisane wot:
Wjelelětny předsyda Domowiny Jan Nuk (srjedźa) je dźensa zbožopřeća k swojim 75. narodninam přijimał. Mjez prěnimi hosćimi w Radworju běštaj předsyda Domowiny Dawid Statnik a jednaćelka Domowiny Judit Šołćina. W zbožopřejnej nowinskej zdźělence pokazuje Statnik na njesebične skutkowanje jubilara na dobro serbstwa a wuwića serbskeje rěče a kultury. „Wosebje njezapomnite wostawa jeho zasadźenje za čas Chróšćanskeho zběžka, kotryž njeje drje zawrjenju srjedźneje šule zadźěwał, narodne sebjewědomje Serbow pak hač do dźensnišeho njesměrnje skrućił“, w pismje rěka. Jan Nuk bě wot 2000 do 2011 předsyda Domowiny. Foto: SN/Hanka Šěnec

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND