Mjeztym kruty wobstatk skutkowanja Domowinskeje skupiny Pančicy-Kukow je stajnje dźeń do swjedźenja Božeho spěća wulět do blišeje wokoliny. Minjeny tydźeń bě to wosebite dožiwjenje.
Pančicy-Kukow/Nowa Jaseńca (SN/MWj). Runje tak zajimawe kaž zabawne popołdnjo dožiwichu čłonojo Domowinskeje skupiny Pančicy-Kukow minjenu srjedu. Kaž stajnje dźeń do Božeho spěća podachu so na mały wulět do blišeje wokoliny. Jich cil bě drastowy fundus Moniki Cyžoweje w Nowej Jaseńcy. Mjeztym zo so horstka z kolesami přez Chrósćicy a Łusč na puć nastaji, dojědźechu sej dalši tam z awtami, zmóžnjejo tak tež staršim čłonam so na skupinskim zarjadowanju wobdźělić.
Přihoty na wurjadnu hłownu zhromadźiznu Domowiny 3. junija běža, delegatne mapy su rozesłane. Přihotowany je tež naćisk nowych wustawkow, kotrež chcedźa tam wobzamknyć.
Budyšin (SN/JaW). Naćisk nowych wustawkow Domowiny je jeje předsyda Dawid Statnik Zwjazkowemu předsydstwu na posedźenju minjeny pjatk předstajił. W prezentaciji pokaza wón najhłowniše artikle, kotrež wotpohladuja změnić. Hłowna přičina za změny je, zo njebě Drježdźanske zarjadniske sudnistwo loni 12. junija na hłownej zhromadźiznje Domowiny w Slepom wobzamknjenym změnam wustawkow přizwoliło. „Tohodla smy nimale lěto na formulacijach a změnach dźěłali, kotrež sudnistwo akceptuje“, wuswětli Statnik.
Loni dyrbjachu hłownu a wólbnu zhromadźiznu Zwjazka serbskich wuměłcow pandemije dla wotprajić, minjenu srjedu su ju w Budyskej Röhrscheidtowej bašće přewjedli. Něhdźe 20 z dohromady 80 čłonkow a čłonow z Hornjeje a Delnjeje Łužicy je so wobdźěliło.
Budyšin (SN/CoR). Jednohłósnje su přitomni 2017 prěni raz wuzwoleneho předsydu ZSW Jana Bělka za dalše štyri lěta w zastojnstwje wobkrućili. Jemu poboku su nadal městopředsyda Bosćan Nawka, pokładnik Jan Cyž, Jěwa-Marja Čornakec a Michał Cyž kaž tež jako nowa čłonka w předsydstwje Měrka Mětowa.
W swojej rozprawje wo dźěławosći skedźbni stary a nowy předsyda mjez druhim na někotre financne njejasnosće, kotrež dyrbjachu – přewzate ze stareho wjednistwa – rozrisać. Dźensa ma towarstwo „solidnu financnu bazu jako zakład zo nowe předewzaća“, Bělk podšmórny.
Rakecy/Budyšin (SN/at). LEADERowej regionaj Hornjołužiska hola a haty (OHTL) a „Torndalen 2020“ w Šwedskej dźěłatej hromadźe. Wobě stej perifernej pomjeznej kónčinje w změnje strukturow, hdźež zdobom připóznate narodne mjeńšiny bydla. Kaž André Köhler z Rakečanskeho běrowa OHTL zdźěli, tči za kooperaciskim předewzaćom ideja, so nastupajo temowe wobłuki zhromadne žiwjenje narodnych mjeńšin, regionalne tworjenje hódnotow, ale tež w přirodnym turizmje a wo zachowanju kulturneho namrěwstwa wuměnjeć.
Wosomwosobowa delegacija Samow a dalšich wobydlerjow doliny Tornedalen wot wčerawšeho swojeho tudyšeho LEADERoweho partnera wopyta. Prěni dźeń běchu w Budyšinje po puću. Tam rozhladowachu so w Serbskim muzeju. Při wuchodźowanju po měsće pobychu mjez druhim na Mikławšku, doniž so na rozmołwu z Domowinu njepodachu.
Kalawa (WeM/SN). Před wjace hač 350 lětami bě wučer Juro Ermel w Kalawje wudał prěnje serbske ABC-knižki. Němska wyšnosć je fiblu dała 1669 přećiwo wótrym protestam serbskich a němskich měšćanow Kalawy (Calau) sćazać a zničić. Tola jedyn eksemplar Ermelowych ABC-knižkow bu wuchowany, kotryž wobswědči wo tym, zo je 1671 po zdaću wušoł druhi nakład. Tute je Spěchowanske towarstwo za serbsku rěč w cyrkwi z.t. nětko wudało jako faksimilowy ćišć z wědomostnym nastawkom profesora Michaela Ermela.
Składnostnje nowowudaća prěnjeje serbskeje fible je Choćebuske spěchowanske towarstwo na wosebite, ze serbsko-němskej nutrnosću zahajene, zarjadowanje minjeny štwórtk do Kalawskeje Serbskeje cyrkwje přeprosyło.
Budyšin (SN/JaW). Přełožowanska aplikacija Rěčneho centruma WITAJ „sotra“ změje hišće lětsa delnjoserbsku sotřičku. To připowědźi nawoda delnjoserbskeje wotnožki RCW w Choćebuzu Bernd Melcher na pjatkownym posedźenju Zwjazkoweho předsydstwa Domowiny. Wone wotmě so znowa hybridnje w Budyskim Serbskim domje, hdźež bě pjatnaće čłonow gremija přitomnych, pjeć dalšich bě přez internet přiwjazane. „Najpozdźišo w septembru chcemy z delnjoserbskej wersiju do zjawnosće hić“, připowědźi Melcher. Kaž wón dale wuwjedźe ma delnjoserbska warianta „sotry“ 70 000 słowow wopřijimać a w dobrej rěčnej kwaliće z hornjoserbšćiny do delnjoserbšćiny a němčiny kaž tež nawopak přełožować móc.
Lipsk (SN/JBo). Wuhotowanje swójskich póstnic, chodojtypalenje, mejemjetanje, planowanja zetkanjow z němskimi přećelemi Lipšćanskich studentskich jědnatkowych radow – to su někotre z organizatoriskich dypkow, kotrež předsydstwu zapisaneho studentskeho towarstwa Sorabija Lipsk w běhu lěta předleža.