Budyšin (SN). Prezidij Domowiny je na swojim wčerawšim posedźenju mjez druhim Mjezynarodny folklorny festiwal Łužica – Łužyca přihotował. Za wšitke městnosće festiwala su čestni hosćo připrajili: zapósłancy zwjazkoweho sejma a krajneju sejmow, knježerstwow, komunow a dalši partnerojo Domowiny. Sobotu w Chrósćicach budźe intendant MDR Ralf Ludwig z hosćom a njedźelu społnomócnjeny zwjazkoweho knježerstwa za prašenja wusydlencow a narodne mjeńšiny dr. Bernd Fabritius.
Hač do pjatka, 20.06. móža sej zajimcy zastupne lisćiki za festiwal w předpředani kupić. Wosebje za swjedźenske wotewrjenje festiwala – gala-program – štwórtk, w Budyšinje na hłownym jewišću Němsko-Serbskeho ludoweho dźiwadła su hišće kartki na předań.
Domowina deleguje Katharinu Jurkowu a Pětra Brězana, kotrajž jako dwójka Mjezynarodny folklorny festiwal Łužica – Łužyca nawjedujetaj, na CIOFF-kongres w septembru do hessenskeho Heppenheima. We wobłuku kongresa wotměje so lětna hłowna zhromadźizna němskeje sekcije CIOFF.
Na prěnim rjadnym posedźenju zwjazkoweho předsydstwa tuteje wólbneje periody we Wojerecach witachu jako hosćow tamnišu županku Gabrielu Linakowu a direktora Załožby za serbski lud Jana Budarja.
Wojerecy (SN/mb). Wot lěta 2013 busowe zastanišća w měšćanskich busach Wojerec serbsce a němsce připowěduja. Projekt je Werner Sroka iniciěrował. Tež dźěławosć rěčneje motiwatorki ZARI, Marije Šołćic, sej županka župy „Handrij Zejler“ jara chwali. Zdobom wuběhny, zo nochcedźa so Serbja we Wojerowskich kónčinach na folkloru zredukować dać, ale zo ma swójska rěč bytostny wuznam.
Při ponowjenju Łužiskeje kupjele pak su zamołwići nutřka a wonka na serbšćinu zabyli. Tuchwilu z nimi wo tym jednaja, zo znajmjeńša na fasadźe tež serbske mjeno připrawja, wotpowědujo z tym zakonjej. Kritisce widźi županka, zo serbšćina po 4. lětniku we Wojerecach přeco hišće na žanym kubłanišću regularny předmjet njeje.
Budyšin (SN). Na wurjadnym wuradźowanju je wčera prezidij Domowiny prěnje rjadne posedźenje zwjazkoweho předsydstwa w tutej wólbnej periodźe přihotował. Wone so pjatk, 13. junija, we 18.45 hodź. w domje Domowiny we Wojerecach wotměje. Zajimcy su kaž přeco wutrobnje witani, nimo toho budźe zjawne posedźenje na zwučene wašnje přez livestream přistupne. Zwjazkowe předsydstwo změje potom tež wothłosować wo zastupjerjach Serbow w poradźowacym wuběrku za prašenja serbskeho ludu poboku Zwjazkoweho ministerstwa nutřkowneho, w Mjeńšinowej radźe Němskeje a w mjezynarodnym zjednoćenstwje organizatorow folklornych festiwalow CIOFF Němska.
Na zakładźe wustawkow města Choćebuz a na namjet župy Delnja Łužica delegowaše prezidij Michaela Apela z poradźowacym hłosom do wuběrka za socialne, strowotnistwo a prawa za mjeńšiny (2025–2029). Tež na namjet župy Delnja Łužica su Šarlotu Kušcyc do přirady za wuwiwanje delnjoserbskeho rěčneho planowanja, najprjedy hač do kónca 2027, delegowali.
Budyšin (SN/mb). Změrcowska komisija k wólbam 2. Serbskeho sejma je so wčera na zjawnym wuradźowanju pod nawodom Aleksandra Pólka w Budyšinje z pohórškomaj Ronnyja Böhmeho zaběrała. Nadawk komisije je, posudk za wólbny wuběrk stworić. Pobrachowacych protokolow a dokumentow dla chce komisija doskónčne poručenje najskerje hakle 23. junija wobzamknyć (dokładne informacije sčasom na internetnej stronje Serbskeho sejma wozjewja). Po tuchwilnym stawje wšak „je wobsah jasny“, Pólk wčera na kóncu posedźenja zjimaše.
Böhme bě so hóršił, dokelž njebu jeho kandidatura pozdatnje wobkedźbowana. Kaž je so wčera na zakładźe jeho listowanja z wólbnym wuběrkom wukopało, je swoje požadanje přepozdźe zapodał. Jeho druhi porok: Namjety Łužiskeje Aliancy su njepłaćiwe, z tym by zestawa Serbskeho sejma wosebje hladajo na Delnju Łužicu makulatura była. Tola mjeztym wusud sudnistwa předleži. Z tym je wobkrućene, zo je Hanzo Wylem-Keł płaćiwy předsyda zjednoćenstwa a zo je wólbna zhromadźizna za nastajenje kandidatow za Serbski sejm tohorunja płaćiwa była.
Budyšin (SN). Na prěnim rjadnym posedźenju w nowej wólbnej dobje je prezidij Domowiny wo delegowanjach skupin rozsudźił: Něhdyši brigadnicy podaja so z bywšim nawodu Friedemannom Böhme na swjedźenske zarjadowanje klóštra Hejnicy dnja 1. julija. Klóšter swjeći 300. róčnicu cyrkwinskeje swjećizny. Dale je prezidij zastupjerjow serbskeje młodźiny na wuměnu młodych rěčnikow mjeńšinowych rěčow (HIGA) do Baskiskeje wot 5. do 8. julija delegował. Nimo toho deleguje Domowina Serbsku rejowansku skupinu Smjerdźaca z. t. na folklorny festiwal „MALTA International Folk Festival“ wot 24. do 26.10.2025. Kaž w zdźělence rěčnicy třěšneho zwjazka Boženy Šimanec zhonimy, je skupina wuraznje jako zastupjerka Domowiny a Serbow na tutón podawk přeprošena a chce serbsku ludowu kulturu z rejemi a spěwami mjezynarodnemu publikumej prezentować.
Nimo toho podpěruje Domowina kulturnu wuměnu mjez sportowymaj towarstwomaj SJ Njebjelčicy a SJ Sokol Roztoky u Jilemnice, kotraž budźe w Njebjelčicach za čas Mjezynarodneho folklorneho festiwala „Łužica“.
Budyšin (SN). Na wčerawšim posedźenju předsydstwa župy „Jan Arnošt Smoler“ Budyšin w Serbskim domje rozprawješe županka Leńka Thomasowa, zo přewjedu sobotu, 17. meje, w domje Měrćina Nowaka z kruhom přećelow domu a projektom ZARI wječor za wjesnjanow. Zhromadnje chcedźa sej filmy wo serbskim wuměłcu wobhladać, zhromadnosć pěstować a ludźom žiwjenje Nowaka-Njechorńskeho spřistupnić. Přichodne zarjadowanje tam budźe swjatki póndźelu.
Kaž w zdźělence regionalneje rěčnicy Katje Liznarjec rěka, informowaše Borbora Felberowa, předsydka Domowinskeje skupiny Komorow/Trupin/Rakecy, wo nowej tafli wo serbskich stawiznach wsy, kiž je skupina z pomocu gmejny w Komorowje připrawiła. Njedawno mějachu w Komorowje přednošk Susanny Hozyneje wo nałožkach. Na 30 zajimcow je přichwatało. Rěčna motiwatorka Raphaela Wićazowa rozprawješe wo tym, zo podpěruje cyłki w regionje při mejemjetanju a w Hodźiju projekt pućowanskeje šćežki, kotraž na Pětra Młónka spomina.
„Smjerć poslednje słowo nima. Jutry bjeru nam strach před smjerću. Wona słuša k žiwjenju a twori jenož wrota k wěčnemu žiwjenju. Do toho křesćenjo wěrja.“ (dr. P. Brězan w interviewje w SN, 9. apryla 2020). Dnja 1. meje 2025 docpě dr. Pětr Brězan tute wrota k wěčnemu žiwjenju.
Pětr Brězan narodźi so 11. awgusta 1932 w Sulšecach do wulkeje Brězanec swójby, kotraž hospodarješe generacije dołho na Sulšečan młynje. Hižo w staršiskim domje nawukny dr. Brězan, zo maš za swój wšědny chlěb pilnje dźěłać a zo ći ničo wot samo do klina njepada.
Hainewalde. W Hainewaldźe, w Žitawskich horinach, su wot pjatka do njedźele serbski ewangelski kónc tydźenja za swójby přewjedli. Pod hesłom „Mějach són ...“ schadźowachu so dźěći, młodostni a dorosćeni w zetkawanskim centrumje „Eurohof“. Nimale 50 wobdźělnikow je přeprošenju Serbskeho ewangelskeho towarstwa sćěhowało, štož je nowy rekord. Zajimcy běchu přewažnje z Łužicy. Najdlěšu jězbu drje měještej swójbje z Münstera a Reichenbucha blisko Mosbacha.
Budyšin (SN). Tež lětsa chce Domowina zaso ludźi wuznamjenić, kotřiž so čestnohamtsce na wosebite wašnje za zdźerženje serbšćiny a hajenje serbskeje kultury angažuja. Tohodla proša wo namjety za Myto Domowiny a Myto Domowiny za dorost. Tutej wuznamjenjeni spožča Domowina po swojim mytowanskim porjedźe „za wurjadne wukony w čestnohamtskim skutkowanju na wšěch polach narodneho dźěła, kiž słuža zachowanju a spěchowanju Serbstwa a maja wuznam za cyłe Serbstwo.“ Zdobom pytaja namjety za čestne znamješko, kotrež spožčeja za wosebite čestnohamtske wukony při zwoprawdźenju programa Domowiny.
Namjety maja so hač do 30. junija zapodać na abo na Domowinu, zwjazk Łužiskich Serbow, Póstowe naměsto 2, 02625 Budyšin. Domowina prosy, za namjety formular wužić, kiž je na internetnej stronje pod „mytowanski wuběrk“ přistupny. Štóž ma prašenja, njech so na kulturneho referenta wobroći: abo telefonisce 03591/550208. Mytowanske zarjadowanje wotměje so 17.10. w Serbskim domje w Budyšinje.
Nowe zwjazkowe předsydstwo Domowiny (ZP) je so pjatk popołdnju w Budyskim Serbskim domje a online skonstituowało. Z tym je gremij po hłownej zhromadźiznje swoje wotnětka hač do lěta 2029 trajace dźěło zahajił.
Budyšin (SN/mb). „To tak hišće njejsmy měli“, praješe předsyda Domowiny Dawid Statnik: Hakle loni wuzwolena zapósłanča CDU w sakskim krajnym sejmje Elaine Jenčec sposrědkowa čłonam načolneho gremija třěšneho zwjazka Serbow oficielnu pisomnu gratulaciju. W spisu mjez druhim zwurazni: „Sym přeswědčena, zo wuskutkujeće ze swojim angažementom a swojej rozpalitosću wjele pozitiwneho za serbsku kulturu, naš region a ludźi. Za to přeju Wam trěbnu móc, wotewrjenych partnerow a inspiraciju za přichodne wužadanja.“