Hudźbny wohnjostroj kónc lěta

Freitag, 03. Januar 2025 geschrieben von:

Budyšin (CRM/SN). Kaž je hižo dołho z tradiciju, tak přeprosy Serbski ludowy ansambl tež lětsa zaso na woblubowany silwesterski koncert. Zastupne lisćiki ­za popołdniše kaž tež za wječorne zarjadowanje běchu hižo w předpředani ro­zebrane. Předewšěm staršej měšćanskej generaciji je tutón termin wažny, ale tež zajimcy ze serbskich wsow sej na kóždolětny klasiski hudźbny wohnjostroj rady do města dojědu.

Dirigowany wot Kathariny Dickopf ­zanjese orchester hnydom pjeć kompo­zicijow Johanna Straußa młódšeho, kotrehož 200. posmjertne narodniny lětsa wopominamy. Jeho opereće „Njetopyr“ a „Cyganski baron“ dźě słušatej do najwoblubowanišich operetow scyła, a tak zaklinčachu wurězki z tuteju popular­neju twórbow hižo w prěnim dźělu koncertneho programa. Ale tež kompozicije Roberta Stolza, Franza Lehàra abo tež Emmericha Kalmana publikum parować njetrjebaše. Spěwnej solistaj Jessica Leao (sopran) a Kyle Fearon-Wilson (tenor) spjelništaj swój nadawk z brawuru a žněještaj wjele přikleska.

Wólby běchu wužadanje

Freitag, 03. Januar 2025 geschrieben von:

Bilanca a wuhlady w zarjadniskim zwjazku Při Klóšterskej wodźe

Pančicy-Kukow (SN/MWj). W twarjenju zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe w Pančicach-Kukowje zda so jedne lěto być kaž druhe. Přistajeni wobstaraja swoje běrowowe dźěło, wobdźěłaja personalne dokumenty a wopisma, maja dołhe lisćiny z wjele ličbami na pisanskim blidźe, wupisuja zličbowanki a zdźěłaja hospodarske plany za sobustawske gmejny. „Zwjetša to tež tak přitrjechi“, praji předsyda zarjadniskeho zwjazka Stefan Anders. Su pak tež wusahowace podawki, kotrež sej přidatne dźěło žadaja.

Kniharnja inwentury dla zawrjena

Freitag, 03. Januar 2025 geschrieben von:
Spočatk kóždeho noweho lěta dyrbja mnohe institucije wažny nadawk zmištrować a swój inwentar registrować. Sobudźěłaćerjej wotrjada rozšěrjenje Ludoweho nakładnistwa Domowina Jadwiga Šołćic a Anton Šefer staj tuchwilu w Budyskej Smolerjec kniharni zasadźenaj a tam knihi ličitaj. Kniharnja je tuž wot wčerawšeho hač do 8. januara zawrjena. Tež dalši sobudźěłaćerjo wotrjada sobu pomhaja. Ručež budu we wobchodźe wšitke knihi registrowane, wočakuje jich hišće ručny skład nakładnistwa w Budyšinje kaž tež skład w Čornym Hodlerju. Kupcy pak maja přiwšěm móžnosć, so w onlineshopje za poskitkami rozhladować a knihi skazać. Dodawanje skazaneje twory pak je hakle po inwenturje móžne. Foto: Vanessa Žurec

Krótkopowěsće (03.01.25)

Freitag, 03. Januar 2025 geschrieben von:

Clemens chce 100 šulow wopytać

Drježdźany. Nowy sakski kubłanski minister Conrad Clemens (CDU) chce nowe lěto z turu po šulach zahajić. W běhu 100 dnjow chce wón 100 kubłanišćow wopytać a so na městnje wo mnohostronskej šulskej krajinje informować, zdźěli nětko kultusowe ministerstwo w Drježdźanach. Clemens chce z nawodami šulow, wučerjemi, zastupjerjemi staršich a šulerjemi wo aktualnych wužadanjach rěčeć.

Wjace ludźi bjez dźěła

Budyšin. We wobwodźe Budyskeje agentury za dźěło, kotremuž Budyski a Zhorjelski wokrjes přisłušatej, bě loni w decembru 19 943 bjezdźěłnych přizjewjenych. To je porno předchadźacemu měsacej 166 wosobow (0,8 procentow) wjace. Porno decembrej lěta 2023 je to 204 wosobow wjace. Kwota bjezdźěłnosće je na 7,3 procenty stupała. Před lětom wučinješe kwota 7,2 procentow.

Šćedriwy dar wopomnišću

Policija (02.01.25)

Donnerstag, 02. Januar 2025 geschrieben von:

W składźe woheń wudyrił

Dźěwin. Silwesterskich pryzlow dla je so w Dźěwinje skład słomy wupalił. Skupina młodostnych bě tam po wsy po puću, jako 15lětna holca praskotak do hale ćisny. W hali bě 400 walčkow słomy, kotrež so zapalichu. Zasadźenych bě dźesać wohnjowych woborow ze 16 jězdźidłami a něhdźe 70 wobornikami. Jich dźěło bě sčasami ćežke, dokelž dyrbjachu wodu po dlěšej čarje z jězora klumpać. Hašenje traješe hač do dopołdnja Noweho lěta. Zranił so na zbožo nichtó njeje, wěcna škoda pak wučinja něhdźe 20 000 eurow.

Prěni dartowy turněr w garaži

Donnerstag, 02. Januar 2025 geschrieben von:
Sportowje aktiwnje su Nowowješćenjo mjez hodami a Nowym lětom stare lěto wuklinčeć dali. Samsny dźeń kaž wudobychu sej na koparskim turněrje CDU wjesnych mustwow we Worklecach 2. městno, wotmě so wječor w Nowej Wjesce prěni dartowy turněr. Za to je Šimanec swójba swoju garažu trochu přetwariła a w njej dartowu arenu zaměstniła. 21 wobdźělnikow je so w třoch skupinach wubědźowało a z małymi kłokami dypki zběrało. To je hač do rańšich hodźin noweho dnja trało. Najwuspěšniši při tym běchu Jan Hellner, Toni Čornak a Danko Hicka. Šimanec swójba je so za wšitkich wuběrnje wo ćělne derjeměće starała. Foto: Franzisko Wenk

Hišće njeje ničo rozsudźene

Donnerstag, 02. Januar 2025 geschrieben von:

Milinowej projektaj Rakečanskeje gmejny njeměr wubudźiłoj

Rakecy (JK/SN). Na nowemberskim posedźenju Rakečanskeje gmejnskeje rady stej dwě předewzaći swoje plany k nastajenju fotowoltaikowych připrawow předstajiłoj. Tehdy dźěše jeničce wo pozadk idejow a wo předstajenje móžnosćow. Při tym wobě firmje wobkrućištej, zo ma gmejna dosć chwile wo poskitku rozmyslować a zo njeje hišće ničo rozsudźene. To pak mnozy wobydlerjo, kotřiž wo projektomaj zhonichu, njewědźachu. Tuž gmejnskich radźićelow prošachu, naležnosć wuswětlić.

Na minjenym posedźenju gmejnskeje rady so wobydlerjo runje tak kaž radźićel Swen Helm (njestronscy wolerjo) w zwisku z předstajenjom projektow słowa jimachu. Najwjetša je starosć wobydlerjow w zwisku ze stejnišćom fotowoltaikoweje připrawy na ležownosći něhdyšeje Muny. Dokelž su wěste dźěle tuteje ležownosće wupokazane jako płoniny k zběranju dnowneje wody jako zakład za pitnu ­wodu, po měnjenju wjele wobydlerjow wěstota pitneje wody zawěsćena njeje.

Wuhotuja hodowny koncert

Donnerstag, 02. Januar 2025 geschrieben von:

Chrósćicy. Tradicionalny hodowny koncert Chróšćanskeho cyrkwinskeho chóra wotměje so njedźelu, 5. januara, w 14 hodź. w Chróšćanskej cyrkwi. Mjez druhim jón dźěćacej šoli a dujerjo sobu wuhotuja. Wšitcy zajimcy su na hudźbne popołdnjo přeprošeni.

Bufallo Bill w srjedźišću

Budyšin. Cyle w znamjenju dźiwjeho zapada steji přichodne čitanje Budyskeje akademije póndźelu, 6. januara, we 18 hodź. w Budyskej statnej studijnej aka­demiji. Bywši marketingowy nawoda ­Radebeulskeho Karla Mayoweho muzeja a nětko w regionalnym managemenće Leaderoweho regiona skutkowacy André S. Köhler porěči wo tym, kak je w lěće 1906 William F. Cody jako Bufallo Bill ze swojim zabawjenskim předewzaćom w Budyšinje pozastał a tu blisko Sćijec dwójce wobydlerjow zawjeselił.

Nowy móst za kolesowarjow

Donnerstag, 02. Januar 2025 geschrieben von:

Malešecy (UM/SN). Zarjadnistwo biosferoweho rezerwata Hornjołužiska hola a haty chce na kolesowanskej šćežce mjez Brězynu (gmejna Malešecy) a Lichanjom (gmejna Wulka Dubrawa) móst nad Sprjewju ponowić. Wotpowědny planowanski nadawk je nětko wupisało. Projekt fina­cuja z pomocu srědkow spěchowanskeho programa za wutwar syće kolesowanskich a pućowanskich šćežkow „WildNatour“.

Tuchwilny móst je dodźeržany a hižo narokam načasneho kolesowanskeho turizma njewotpowěduje. We wupisanskich podłožkach sej zarjadnistwo biosferoweho rezerwata žada, zo maja so w planowanjach za nowy móst tež aspekty naslědnosće kaž emisija wuhlikoweho dioksyda za zhotowjenje twaršćiznow abo móžnosće jich znowawužiwanja wobkedźbować. Dalšej narokaj na nowy móst stej: Wón dyrbi optisce njenapadny dźěl krajiny być a zwěrinje, na přikład wudram, dobre přeprěčenje zmóžnić. Tež wěsta funkcionalnosć mosta jako škit před wulkej wodu je we wupisanskich podłožkach definowana. Nimo toho ma móst tak konstruowany być, zo móža jón jenož pěškojo a kolesowarjo wužiwać.

Nětko wuńdu bjez přiražkow

Donnerstag, 02. Januar 2025 geschrieben von:

Kulow (AK/SN). W lěće 2025 liči Kulowski zawod za wopłóčki z pozitiwnym wuslědkom něhdźe 54 000 eurow. Tole zdźěli komornik města Mathias Kockert na zašłym posedźenju měšćanskeje rady. ­Jeje čłonojo hospodarski plan zawoda jednohłósnje schwalichu. Předwidźane je mjenje wudawkow hač dochodow. Nimo toho chcedźa 114 000 eurow swojich kreditow wotpłaćić. Po wjele lětach komunalneje podpěry wuńdźe měšćanski zawod nětko bjez přiražkow. Hišće w lěće 2021 přida město 82 000 eurow, lěto na to bě to 22 000 eurow a w lěće 2023 na wšěch 75 000 eurow.

„Lěpšeho hospodarskeho połoženja dla móžemy někotre inwesticije zwoprawdźić“, Mathias Kockert rozłoži. Po tym zo su loni někotre klumpy ponowili, su nětko dodźeržane jězdźidła na rjedźe, kotrež dyrbja wuměnić. Dohromady je lětsa 80 000 eurow za inwesticije předwidźane. Mjez druhim dyrbja nowy kolesowy nakładowak wobstarać. Dźěl sumy nałožuja za porjedźenje kanaloweho systema.

Chróšćan Šulerjo

Neuheiten LND