Strowotnistwow sejmje a radźe

pjatk, 12. junija 2026 spisane wot:
Berlin (dpa/SN). Lutowanski paket čorno-čerwjeneje koalicije za wudawki w strowotnistwje je wot dźensnišeho z wobstatkom debaty w parlamenće. Ministerka Nina Warken (CDU) wotpowědny namjet zwjazkowemu sejmej předstaji. Z nim chce zakonske chorobne kasy w lěće 2027 wo 16,3 miliardy eurow wotćežić a tak wyšim přidatnym přinoškam zadźěwać. Paralelnje zaběraja so tež zastupjerjo zwjazkowych krajow w zwjazkowej radźe z namjetom. Naćisk předwidźa mjenje wudawkow w lěkarskich praksach, klinikach a w farma-industriji. Na zawěsćenych měrja so wyše připłatki za medikamenty a wobmjezowanja při darmotnym sobuzawěsćenju mandźelskich. Koalicija chce zakoń hač do spočatka lěćneje přestawki wosrjedź julija wobzamknyć. Přećiwo planowanym naprawam ­lutowanja su zastupjerjo cyłeho strowotniskeho systema hižo protestowali. Zwjazkowy kancler Friedrich Merz (CDU) pak je sej hižo žadał, zo njeměli mjenje lutować, hač nětko planowane. Nawopak sej wón samo wuprosy, zo by so potencial zalutowanja hišće powjetšił.

Nowa twornja dočasa hotowa

pjatk, 12. junija 2026 spisane wot:
Drježdźany (dpa/SN). Producent chipow Infineon chce swoju kapacitu produkcije w sakskej stolicy podwojić. Hdyž nowu twornju 2. julija oficialnje do słužby staja, potom je zawod swoju dotal najwjetšu inwesticiju do wuchoda Němskeje samo do časa zwoprawdźił. Něhdźe tři měsacy zašo hač poprawom planowane tam potom chipy za technologiske nastroje produkuja. Něhdźe 1 000 nowych dźěłowych městnow z tym nastanje. W běhu něšto wjace hač třoch lět bu twornja dotwarjena. Sakski ministerski prezident Michael Kretschmer (CDU) je tuž składnostnje wopyta twarnišća žortował, hač nochcył zawod hnydom tež Caroliny móst znowa natwarić. W nowej hali, kotraž je 40 metrow wysoka, budu w sterilnym rumje na 1 000 naprawach chipy produkować. Za nowu fabriku chcedźa k sto procentam zelenu milinu wužiwać. Nimo toho nima so ani kapka pitneje wody za chłódźenje nałožować.

Twarske dźěłana awtodróze A 4

pjatk, 12. junija 2026 spisane wot:

Zhorjelc (dpa/SN). Šoferojo awtow maja so wot srjedź junija do spočatka nowembra na wobmjezowanja na dźělnej čarje awtodróhi A 4 nastajeć. Dokelž so jězdnja na dołhosći šěsć kilometrow wobnowja, je wot 22. junija w směrje na Drježdźany mjez přizamkomaj Kodersdorf a Wóspork jenož jedna čara swobodna, kaž Towaršnosć za awtodróhi zdźěla.

Nimo toho je tunl pod Limasom wot 22. do 26. junija stajnje mjez 19 a 5 hodź. dospołnje zašlahany. Wobjězdki su wu­pisane.

Tež najězd a wujězd přizamka Šiborćicy w směrje na Drježdźany stej nachwilnje zašlahanej. Najězd ma po planje wot 23. junija do kónca julija zawrjeny być, wujězd samo hač do kónca awgusta. Štóž chce za tónle čas tam wotjěć, móže přizamk Wóspork wužiwać, zo by na napřećiwnu čaru do směra na Zhorjelc přišoł, hdźež móže wotjězd na směr Šiborćicy wužić. Štóž chce po A 4 do směra na Drježdźany jěć, měł wobjězdku 6 hač k přizamkej Wóspork sćěhować. W zwisku z twarskimi dźěłami je nimo toho parkowanišćo Brěznjanski Baršć wot 22. junija do 18. awgusta zawrjene.

Za koparskich fanow po cyłym swěće měješe čakanje na najwjetši podawk kołowokoło kulowateje kože skónčnje kónca. Wčera wječor něšto po 21 hodź. našeho časa startowaše swětowe mišterstwo kopańcy. Po tym zo wotmě so poslednje 2022 w Katarje, wubědźuja so mustwa lětsa w Kanadźe, Mexiku a USA. 23. WM přinjese pak tež někotre nowostki ze sobu. Tak je dotal najwjetši turněr docyła, město dotal 32 narodnych mustwow wuhraje tónraz 48 titul. To woznamjenja cyłkownje 104 hrow w běhu 39 dnjow, kotrež so w 16 stadionach přewjedu. Započeć smědźachu wčera hosćićeljo w sławnym domjacym stadionje Actekow w Mexiko City. Kaž wočakowane so do hry na trawniku tójšto wothrawaše. Mjez druhim wustupi superstar Shakira a předstajichu so wšitcy wobdźělnicy. Bě to jara wjele show, kaž připowědźene. Po tym zo bě hrajnišćo zaso zrumowane móžeše so poprawny highlight wječora zahajić: hra Mexika na Južnu Afriku. Hosćićeljo dźěchu jako faworit do hry a wědźachu tutej róli spěšnje wotpowědować. Mexiko započa z wjele wobsydstwom bula, tempom a wysokim ćišćom na južnoafriske wrota. Wuslědk toho pokaza so hižo w 9. min.

To a tamne (12.06.26)

pjatk, 12. junija 2026 spisane wot:

Dokelž je so 65lětna Italčanka sama wo swoje pozdatne prawo postarała, dyrbi nětko na 18 lět do jastwa. Wona je mjenujcy 52lětneho muža, kiž bě ju wobkradnył, přejězdźowała. Jako bě muž žonje w lěće 2024 tošu pokradnył, wona jemu sćěhowa. Jeho dosćahnywši stłóči jeho z awtom na sćěnu. Po tym zjědźe tak často přez njeho, doniž so hižo njehibaše. Na to samo wulěze, pječa zo by zwěsćiła, hač je rubježnik woprawdźe mortwy. Sudnistwo města Lucca w Toskanje žonu mordarstwa dla zasudźi. Wobsedźerka pobrjóžneje kupjele pak smě pokutu w domjacym aresće wotsedźeć.

Rasistiske krawale dale traja

štwórtk, 11. junija 2026 spisane wot:

Belfast (dpa/SN). Po wulce rasistiskich wukročowanjach w Sewjernej Irskej je policija po swójskich wuprajenjach z wodomjetakami přećiwo demonstrantam postupowała. Wona namołwješe pasantow a šoferow jězdźidłow, do předměsta Newtonabbey njejěć, dokelž běchu demonstranća tam pječa cyhele, bleše a kamjenje na zastojnikow mjetali. Hižo wot wutory wječora bědźa so w Belfasće z rasistiskimi krawalemi. Pozadk je nadpad z nožom, kotryž wumjetuja mužej ze Sudana.

Přeliw pječa zaso zawrjeny

Teheran (dpa/SN). USA a Iran staj so druhu nóc za sobu intensiwnje atakowałoj. Tohodla so konflikt zaso sylnje přiwótřa, hačrunjež poprawom hižo dwaj měsacaj dołho přiměr knježił. Wójsko Irana reagowaše na to z dospołnym zawrěćom Hormuskeho přeliwa. Tež w Bahrainje a Kuwaiće běchu na někotre cile třěleli. Wójsko USA na druhim boku dementuje, zo je Hormuski přeliw zawrjeny.

Lěpje před horcotu so škitać

Wěžu Jězu Chrysta, najwyšu wěžu baziliki Sagrada Familia w Barcelonje, je bamž Leo XIV. wčera poswjećił. Sagrada Familia je z tym najwyša cyrkej swěta. Dotal bě to katedrala w němskim Ulmje. Bamž přebywa tuchwilu w Španiskej a je po poswjećenju wěže z něhdźe 4000 prošenymi hosćimi Božu mšu swjećił. Foto: pa/abaca

Zjawny list Woidkemu

štwórtk, 11. junija 2026 spisane wot:
Podstupim (dpa/SN). Do spočatka šulskeho lěta su starši šulskich dźěći w Braniborskej ministerskemu prezidentej Dietmarej Woidkemu (SPD) zjawny list napisali. „Dźensa hižo je wotwidźeć, zo po lěćnych prózdninach wšě wučbne hodźiny njebudu“, rěka w lisće krajneje ­staršiskeje rady. Ličba pobrachowacych wučerjow je tajka wysoka, zo so mnozy starši starosća, a tež šansy kubłanja za mnohe dźěći su wohrožene. Dokelž telko wučerjow pobrachuje, móhli ličbu hodźinow přiměrić. Samo najwažniše předmjety njemóža pječa we wšěch šulach wuwučować, rjekny kubłanski minister Gordon Hoffmann (CDU). Zo bychu problem pomjeńšili, chce knježerstwo 250 nowych městnow wupisać.

Regiony měli same rozsudźić

štwórtk, 11. junija 2026 spisane wot:
Drježdźany (dpa/SN). Zhromadnje ze swojimi pendantami w Belgiskej, Awstriskej a Pólskej su němske zwjazkowe kraje komisiju EU před tym warnowali, zo regiony hižo dosć mocy njezměja. W lisće prezidentce komisije Ursuli von der Leyen wone zwuraznja, zo njeměła komisija swoju regionalnu politiku w spěchowanskej dobje wot 2028 do 2034 do prašenja stajić. Pozadk su rozmyslowanja wo tym, hač njeměli kraje na na­rodnej runinje sylnišo wo tym rozsudźić, što dokładnje­ spěchuja. Zwjazkowe kraje so nětko starosća, wšako móhli mnoho spěchowanskich­ pjenjez a móžnosćow za rozsudy zhubić. Sakskej hrozy na přikład­ redukcija pjenjez wo něhdźe 50 procentow.

Wurjadna konferenca na lětanišću

štwórtk, 11. junija 2026 spisane wot:
Schönefeld (dpa/SN). Ministerscy prezidenća zwjazkowych krajow na wuchodźe Němskeje chcedźa přiběrajcy do wěstoty a zakitowanja inwestować. Na wurjadnej konferency na lětanišću BER w Berlinje-Schönefeldźe wuradźuja dźensa wo zesylnjenju industrije lětarstwa po njebju a w swětnišću, wo wutwarje technologije trutow, wo lěpšich železniskich zwiskach do wuchoda a wo wjace dalokolětach z lětanišća BER. Po tym chcedźa zhromadnje mjezynarodnu wustajeńcu lětarstwa ILA Berlin wopytać. Swoje temy chcedźa w běhu wuradźowanjow tež ze zastupjerjemi Zwjazka rozjimać, tuž wočakuja zwjazkoweho ministra za wobchad Patricka Schniedera (CDU) a społnomócnjenu za wuchodnu Němsku Elisabeth Kaiser. Braniborska a Sakska stej na zahajenju ILA zhromadnje z europskim slědźerskim programom Clean Aviation kooperaciske zrěčenje podpisałoj. Z nim chcedźa technologije lětarstwa podpěrować, kiž mjenje emisijow wustorkuja, rěka z braniborskeho hospo­darskeho ministerstwa.

HSSL25

LND onlineshop 2026

Chróšćan Šulerjo

Nowe poskitki knihow LND namakaće w lětušim wudaću Nowinkarja!

Nowinkar 2025

Midas Logo

纸飞机下载tg官网tg下载纸飞机官网