Meloni: Zasoz Ruskej rěčeć

póndźela, 12. januara 2026 spisane wot:
Rom (dpa/SN). Italska ministerska prezidentka Giorgia Meloni je hladajo na mjezynarodne prócowanja wo skónčenje wójny w Ukrainje za rozmołwy mjez Europu a Ruskej. „Myslu sej, zo je wokomik přišoł, hdyž dyrbitej Europa a Ruska mjez sobu rěčeć“, rjekny italska knježerstwowa nawodnica na swojej kóždolětnej nowinarskej konferency w Romje. „Jeli Europa wobzamknje, so na wuradźowanjach wobdźělić, zdobom pak jenož z jednej stronu rěči, budźe pozitiwny přinošk Europy na kóncu wobmjezowany.“ Francoski prezident Emmanuel Macron bě hižo před tydźenjemi rjekł, zo móhło za Europu a Ukrainu zmysłapołne a wužitne być, hdy by EU zaso z ruskim prezidentom Wladimirom Putinom rěčała.

Za wjetši přinošk Grönlandskej

póndźela, 12. januara 2026 spisane wot:

Reykjavik (dpa/SN). Wonkowny minister Johann Wadephul je zwólniwosć Němskeje za wjetši přinošk za wojersku wěstotu Grönlandskeje připowědźił. Prawe wotmołwy pak měli so we wobłuku ­NATO namakać, rjekny politikar CDU w Islandskej,­ hdźež bě wčera ducy do USA pozastał. Wadephul reagowaše z tym na hroženja prezidenta USA ­Donalda Trumpa, kiž chce sej arktisku kupu přiswojić. „Sewjerny Atlantik je za našu aliancu NATO geostrategisce wažny. Islandsa je w tym zwisku tohorunja jara wažna“, Wadephul rjekny. „Ćim wažniše je dobre zhromadne dźěło.“ Zwjazkowa wobora je do systema dohladowanja mórskich kónčin zapřijata. Hladajo na nowe wužadanja chcyła Němska pruwować, što je móžno, minister připowědźi.

Islandska wonkowna ministerka Þorgerður Gunnarsdóttir na to pokaza, zo su Europa, USA a Kanada stajnje dobri přećeljo byli. Transatlantiski zwisk je měr na swěće zachował. Wadephul zetka so dźensa wječor we Washingtonje ze zastupnikami knježerstwa USA.

Produkcija přiběra – eksport hinje

póndźela, 12. januara 2026 spisane wot:

Fachowcy wobkedźbuja snadny rozrost industrije Němskeje

Wiesbaden (dpa/SN). W industriji Němskeje jewja so pokazki na to, zo so wjacore lěta trajaca hospodarska kriza kónči. W nowembru je produkcija w industriji, twarstwje a pola energijowych zastara­ćelow njewočakowano třeći měsac za sobu rozrostła. Wosebje sylne bě wuwiće w awtomobilowej branši. Porno tomu na eksport wusměrjene wobłuki hospodarstwa dale ćerpja, wosebje wysokich cłow USA dla. Hospodarscy fachowcy zwěsćeja najebać to pod smužku dźeń a wjace pokazkow na to, zo so hospodarstwo krok po kroku zaso zhraba.

Najnowše daty pokazuja, zo „so konjunktura němskeje industrije poněčim zaso k dobremu wuwiwa“, rjekny analyst Jens-Oliver Niklasch, zastupnik badensko-württembergskeje krajneje banki.

Jenož hišće katastrofy

póndźela, 12. januara 2026 spisane wot:

Štó su štyrjo najhórši njepřećeljo socializma? Nalěćo, lěćo, nazyma a zyma! Z tutym žortom so ludźo swój čas w NDR tomu smějachu, hdyž mějachu zamołwići swoju lubu nuzu, z wjedrowymi kapriolemi wobchadźeć. Statne medije potom hnydom wo „přirodnej katastrofje“ rěčachu. Dźensa so mi tohorunja zdawa, zo stejimy před mjezu eksistency. W kupnicy mi minjeny štwórtk napismo wulkeje bulwarneje nowiny do woči biješe: „Smjertny strach. Wostańće doma!“ Měnjena bě sněhowa fronta, kotraž so nam ze zapada bližeše a hrožeše, cyłe zjawne žiwjenje zlemić. Dźensa wěmy, zo njeje so swět sypnył. A po kónctydźenskich wjeselach na sankach a zamjerznjenych hatach mnozy mjeztym wobžaruja, zo ma přichodne dny wšitko zaso nimo być.

Warnowanje wjedrarjow je wažne. Hdyž pak so z „katastrofami“ jenož hišće tak mjerwi, jich wěšćenjam na kóncu nichtó wjace njewěri. Što pak, hdyž budu woprawnjene? Marko Wjeńka

Zymske wjeselo tež w Choćebuzu

póndźela, 12. januara 2026 spisane wot:
Tajke něšto w Choćebuzu lědma hišće znaja: Mjeztym zo starši ludźo powědaja, zo bě Hamtski hat blisko Sprjewje wosrjedź města něhdy w zymje prawidłownje ­zamjerznjeny a dźěći a młodostni so po nim smykachu, so tole w nowšich sta­wiznach města hižo stało njebě. Nětko je hat zaso z lodom pokryty. Po tym zo běchu sněh wustorkali, móžachu so ludźo tam smykać a lodohokej hrać. Nětko pak dyrbja zaso z miłym wjedrom ličić. Tuž drje so zymska pycha bórze zaso zminje – a z tym wjeselo na lodźe. Foto: Michael Helbig

Młódši nawoda w Magdeburgu?

póndźela, 12. januara 2026 spisane wot:

Magdeburg (dpa/SN). W Saksko-Anhaltskej wuradźuja dźensa wječor wo do­časnym wotstupje ministerskeho prezidenta Reinera Haseloffa. K tomu zeńdu so krajne předsydstwa CDU, SPD a FDP. Haseloff sej žada, zo so strony pisomnje zawjazaja, zo koaliciju třoch stron tež po jeho wotstupje dale powjedu. Tež nawodnistwa ministerstwow nimaja so změnić. Haseloff bě minjeny tydźeń připowědźił, zo chcył zastojnstwo do młódšich rukow wotedać. Wón so nadźija, zo ma 46lětny Sven Schulze skerje móžnosće, so AfD wobarać a wólby krajneho sejma w septembru na dobro tuchwilneje koalicije zmištrować. Po dotalnych woprašowanjach leži AfD w Saksko-Anhaltskej ze 40 procentami jasnje před CDU, kotraž by 27 procentow dóstała. Tuž njeje ani wuzamknjene, zo změje AfD w nowym krajnym sejmje absolutnu wjetšinu.

Jeli so socialdemokraća a liberalni dźensa wječor ke koaliciji wuznaja, móhli Schulza kónc januara za ministerskeho prezidenta wuzwolić. Haseloff je wot lěta 2011 ministerski prezident. Schulze je krajny předsyda CDU a minister za hospodarstwo a ratarstwo.

To a tamne (12.01.26)

póndźela, 12. januara 2026 spisane wot:

Sobu do łoža swojeju knjeza abo knjenje smě třećina wšěch domjacych zwěrjatow. Tole je wuslědk reprezentatiwneho woprašowanja slědźenskeje agentury YouGov. Za tym su so tež ludźi w Šwicarskej, Francoskej, Awstriskej a Italskej prašeli. Na wšěch 29 procentow woprašanych rjekny, zo swoje łožo ze štyrinohačemi dźěli. Na druhim boku dyrbi 52 procentow zwěrjatow w nocy do swójskeho korbika abo do klětki.

Swojeho znateho na hońtwje zatřělił je 22lětny we wuchodowestfalskim Warburgu. Štyrjo młodostni w starobje mjez 22 a 24 lětami běchu minjeny pjatk wječor do ćmoweho lěsa šli. 22lětny zalěze z přewodnikomaj na łakańcu. Wottam třěli wón na 23lětneho, kiž sam na susodnej łakańcy sedźeše. Najebać prócowanje lěkarja młody muž hišće w lěsu wudycha. Zamołwići z toho wuchadźeja, zo jedna so wo tragiske njezbožo.

Strašnu raketu zasadźili

pjatk, 09. januara 2026 spisane wot:

Kijew (dpa/SN). Ruska je přećiwo Ukrainje ćežku balistisku raketu zasadźiła. Raketa typa Orješnik je njedaloko Lwiwa blisko pólskeje mjezy na zemju zrazyła. Ukrainske wojerske lětarstwo je po wšěm kraju powětrowy alarm wukazało. Dotal njeje oficialnje wobkrućene, hač so woprawdźe wo raketu Orješnik jedna. Tale raketa je kmana atomowe bomby transportować. Při nadpadach Ruskeje na stolicu Kijew su štyrjo wobydlerjo žiwjenje přisadźili.

Ratarjo dale protestuja

Brüssel (dpa/SN). Do dźensa planowaneho podpisanja wikowanskeho zrěčenja EU-Mercosur ze štyrjomi krajemi Łaćonskeje Ameriki su francoscy ratarjo pomjezne přechody do Belgiskeje blokowali. Z traktorami zaraćichu awtodróhu A2 do směra na Brüssel. Ratarjo boja so konkurency tunich ratarskich wudźěłkow. Tež w Sakskej so burja hrožacym importam wobaraja, mjez druhim z traktorami před cyr­kwju Našeje knjenje w Drježdźanach.

W Iranje žadyn internet

Tysacy ludźi su wčera w Minneapolisu w staće USA Minnesota přećiwo namócnej smjerći 37lětneje Renee Good protestowali. Zastojnicy zarjada za imigraciju ICE běchu mać třoch dźěći dźeń do toho při raciji zatřělili. Washington twjerdźi, zo je wona ­jednoho ze zastojnikow přejěć spytała. Wideja wo podawku dopokazuja, zo tole njetrjechi. Foto: dpa/John Locher

Berlinski měšćanostawe wuskosćach

pjatk, 09. januara 2026 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Senatorka za hospodarstwo zwjazkoweje stolicy Franziska ­Giffey (SPD) je so kritisce wo knježacym wyšim měšćanosće Kaiju Wegneru (CDU) wuprajiła. Wón bě tenis hrał, mjeztym zo bě na juhozapadźe zwjazkoweje stolicy hodźiny do toho wulka milinowa hawarija wudyriła. „To cyle njerozumju“, rjekny politikarka SPD při wopyće hladarnje seniorow w měšćanskim dźělu Zehlendorfje. „Dožiwjam ze stron wobydlerjow mjeztym jara zamylene reakcije.“

Kajke politiske sćěhi zadźerženje Wegnera změje, měło so wočaknyć. „Móžu ­jenož rjec, zo bych ze situaciju hinak wobchadźała“, wona doda. Giffey derje rozumi, zo trjeba čłowjek w tajkej krizowej situaciji přestawku. „Potom pak by wón to tež rjec móhł.“

LND onlineshop 2026

Nowe poskitki LND namakaće w lětušim wudaću Nowinkarja!

Nowinkar 2026-27

HSSL25

Chróšćan Šulerjo

Midas Logo