Hród a cyrkej wujednanej

srjeda, 09. měrca 2016 spisane wot:

DOROZRISANE mjez hrodom a cyrkwju su po wjele lětach wobćežneje ćahańcy nětkole swójstwowe wěcy nastupajo rjad twarjenjow na Praskich Hradčanach. Po zrěčenju, na kotrehož swjatočnym podpisanju so prezident Miloš Zeman a arcybiskop kardinal Dominik Duka wobdźělištaj, wzdawa so katolska cyrkej naroka na někotre twarjenja na ležownosći hrodu a dóstanje za to tři wjetše imobilije, mjez nimi cyrkej Wšěch swjatych. Zo je po schwalenju zakonja wo restitu­cijach telko časa k doskónčnemu za wobě stronje spokojacemu rozrisanju zašło, zaležeše po wudawanju medijow na komplikowanych prawniskich prašenjach za někotre objekty. Kardinal Duka spokojom zwurazni: „To je kónčna smužka za restitucijemi.“ Prezident Miloš Zeman pokaza na zhromadnu winowatosć, wšitke twarjenja nětko najručišo sporjadkować. „Wjeseli mje, zo budu wšitke tele objekty přichodnje zjawnosći přistupne“, hłowa stata rjekny.

Žanych jasnych dobyćerjow

póndźela, 07. měrca 2016 spisane wot:

Wulki šmjatk po wólbach noweho słowakskeho parlamenta

Bratislava (SŽ/K). Sobotne wólby parlamenta w Słowakskej su hišće hubjeńši scenarij wunjesli, hač běchu bjeztoho wočakowali. Wuslědk maja słowakske medije za tajki, zo njeje dobyćerjow, ale jeničce přěhračkow. Z nastupjenych 23 stron a hibanjow zaćehnje nětko wosom do Narodneje rady.

Po wočakowanju je strona Smer-SD premiera Roberta Fica znowa najlěpje wobstała, z 28,3 procentami – to je najšpatniši wuslědk po lěće 2002 – pak bolostnje poskubana. Z 49 sydłami změje Smer jenož hišće třećinu hłosow město dotalnych, absolutnu wjetšinu woznamjenjacych 83. Nowa prawicowa strona Swoboda a solidarita (SaS) nažnja nablaku 21 proc., Olano Nova 11, Słowakska narodna strona (SNS) 8,6, ekstremnje prawicarska Ludowa strona Naša Słowakska 8, Sme Rodina 6,6, strona madźarskeje mjeńšiny MOST-HID 6,5 a Siet’ (Syć) 5,6 proc. Křesćanscy demokraća docpěchu jeno 4,9 proc. a njebudu tak prěni raz w sejmje zastupjeni. Předsyda Ján Figel zastojnstwjo ćisnje. Wólbne wobdźělenje bě z 59,8 procentami njenadźicy po­měrnje wulke.

Pruwowarjo EU w Pólskej zakonske njedostatki zwěsćili

Waršawa. Wosebita komisija Europskeje unije, kotraž bě minjene tydźenje nowe pólske zakonje w zwisku z wustawowym sudnistwom přepytowała, je swoje dźěło zakónčiła. Dźens za tydźeń chcedźa Europskemu parlamentej w Strasbourgu kónčnu rozprawu předpołožić.

Hižo nětko pak dźěle rozprawy medijam předleža. Gazeta Wyborcza je mjeztym wurězki wozjewiła. Tak běchu pruwowarjo EU zwěsćili, zo je dźěło wustawoweho sudnistwa po reformje noweho Waršawskeho narodnokonserwatiwneho knježerstwa w dalokej měrje zlemjene. Jako konkluziju chce Brüssel pólski sejm namołwjeć, njedostatki zaso skorigować. Po nowym zakonju trjeba wustawowe sudnistwo, zo by sudźić móhło, dwutřećinowu wjetšinu, štož je iluzoriske. Nimo toho je knježerstwo we Waršawje wjacorych sudnikow wuměniło a ze swójskimi ludźimi narunało.

Čěske piwo dale požadane

pjatk, 04. měrca 2016 spisane wot:

REKORDNJE wjele piwa je Čěska w minjenym lěće eksportowała. Prěni raz je teje „złoteje chmjelowiny“ wuwjezła za wjace hač šěsć miliardow krónow (přibližnje 225 milionow eurow). Z 1 108 hektolitrami bě Słowakska prěni króć najwjetša woteběraćelka před dotalnym „primusom“ Němskej, kotraž je 923 hektolitrow piwa kupiła. Na třećim městnje sćěhuje Pólska z 345 hektolitrami, na štwórtym Šwedska z 268 hektolitrami a na pjatym Wulka Britaniska z 227 hektolitrami. Cyłkownje su čěske piwarnje – Prazdroj, Budvar a dalše znate wulke hromadźe z něhdźe 300 minipiwarnjemi – lěta 2015 dobrych 19 milionow hektolitrow nawarili, wozjewja telewizija ČT 24. Nimo toho su Češa tež dale swětowy mišter w piwopiću. Na wosobu přeličene „wutrubi“ kóždy wobydler wob lěto nic mjenje hač 147 litrow, štož je před susodnymi Němcami a Awstričanami nahladny předskok něhdźe 40 litrow. Přiwšěm statistika­ wujewja, zo je přetrjeba piwa minjene pjeć lět snadnje woteběrała – wo pjeć procentow. Trend k tomu wočakuja tež za přichodne lěta.

Statny swjatk přemjenowany

štwórtk, 03. měrca 2016 spisane wot:
Praha (ČŽ/K). 17. nowember je w Čěskej na wopominanje pada komunistiskeho režima 1989 ze somoćanej rewoluciju statny swjatk, swjećeny jako „dźeń boja za swobodu a demokratiju“. Na wčerawšim posedźenju sejma bu wón přemjenowany a rěka nětko Mjezynarodny dźeń studentstwa a dźeń boja za swobodu a demokratiju. Ze 163 zapósłancow je wjetšina za to hłosowała. Opozicija wšak přemjenowanje raznje kritizuje. „Zapósłancy ČSSD, ANO, KSČM a KDU-ČSL z tym dopokazuja, zo sej swobodu a demokratiju njewaža“, wumjetowaše jim předsyda ODS Petr Fiala. Šef frakcije ODS Zbyněk Stanjura mjenowaše počinanje teju 102 zapósłancow „dospołnu hańbu“. Předsyda TOP 09 Miroslav Kalousek rozhorjeny wuwoła: „Tak je wulki symbol padnył.“ Oponenća z prawicy skedźbnichu na to, zo běchu komunisća swój čas Mjezynarodny dźeń studentstwa propagandistisce znjewužiwali. Tak maja za absurdnosć, zo je něhdyša čłonka KSČ a nětčiša zapósłanča hibanja ANO přemjenowanje namjetowała.

Pólska chce kontrolować

štwórtk, 03. měrca 2016 spisane wot:
Waršawa (dpa/SN). Pólska chce přez cyły měsac julij zaso wosoby na mjezy kontrolować. Tole je nutřkowny minister kraja Mariusz Blaszczak wčera rozhłosowemu sćelakej Polskie Radio připowědźił. Kontrole su dźěl wěstotnych naprawow w zwisku z wjerškowym zetkanjom NATO 8. a 9. julija we Waršawje kaž tež ze swětowym zjězdom katolskeje młodźiny w Krakowje, hdźež wočakuja tež bamža Franciskusa. Kontrole nimaja ničo z aktualnej krizu ćěkancow dla činić, kaž narodnokonserwatiwny politikar po­twjerdźi. Na zetkanje młodźiny wot 26. do 31. julija wočakuja dźesaćitysacy młodych wěriwych w starym kralowskim měsće nad Wisłu. „Smy zwólniwi, wěstotu bamža runje tak zaručić kaž wěstotu putnikow“, Blaszczak rjekny. Pólska słuša runje tak kaž Čěska wot lěta 2007 k Schengenskemu rumej z wotewrjenej mjezu a njewobmjezowanym pućowanjom ludźi. Po prawidłach Schengenskeho ruma smě kóždy kraj w zwisku z wulkozarjadowanjemi swoju mjezu měsac dołho kontrolować.

Premier Fico nahladnosć zhubił

štwórtk, 03. měrca 2016 spisane wot:

Peter Čačko z Bratislavy rozprawja za Serbske­ Nowiny:

Přichodnu sobotu je zaso jónu tak daloko – 5. měrca woli słowakska ludnosć přichodny parlament. Zo strona Smer-Socialna demokratija tež tónkróć z wotuma jako dobyćer wuńdźe, je po wšěch woprašowanjach tak derje kaž wěste. Hačrunjež njebudźe snano hižo tak wuspěšna kaž před štyrjomi lětami, jako wona telko hłosow nažnja, zo je z Robertom Ficom na čole sama knježić móhła. Woprašowanja mjenujcy tohorunja wujewjeja, zo je ministerski prezident mjez wolerjemi nahladnosć zhubił. Přinošowali su k tomu předewšěm někotre korupciske afery toho razu, zo su so „sympatizanća“ z pomocu zjawnych skazankow z milionami eurow wobohaćili.

Stasiakty Lecha Wałęsy zbudźeja w Pólskej wšelake reakcije

Waršawa. Pólska debatuje tele dny naležnje wo politikarju, kiž je kaž nichtó druhi symbol spjećowanja pólskich dźěławych přećiwo komunistiskemu režimej. W zawostajenstwje zemrěteho něhdyšeho nutřkowneho ministra, generala Czesława Kiszczaka běchu so dokumenty namakali, po kotrychž je Lech Wałęsa w 70tych lětach za pólsku stasi – Służbu Bezpie- czeństwa (SB) – dźěłał. Dokumentowane su tež wjacore protokole zetkanjow Wałęsy z oficěrami SB. W tychle dokumentach wón dźěłowe wobstejnosće na łódźnicy w Gdańsku, hdźež swój čas jako elektrikar dźěłaše, wótrje kritizuje.

Konserwatiwne nowiny, kotrež podpěruja nowe narodnokonserwatiwne knježerstwo strony Prawo a sprawnosć (PiS), dosć raznje reaguja. Z wěstym spokojenjom niča wone wobraz 72lětneho Wałęsy, něhdyšeho statneho prezidenta a lawreta Měroweho Nobeloweho myta.

Wałęsa wobara so wumjetowanjam

srjeda, 24. februara 2016 spisane wot:
Waršawa (dpa/SN). Něhdyši pólski dźěłaćerski nawoda Lech Wałęsa nadźija so w zwisku z pozdatnymi aktami pólskeje stasi wo sebi na mjezynarodnu pomoc. „Dam to dale k mjezynarodnemu wujasnjenju“, rjekny wón wčera powěsćowemu sćelakej TVN24. „Njedowolu, zo ćěło Kiszczaka dobudźe.“ Fachowcy běchu w zawostajenstwje zemrěteho něhdyšeho nutřkowneho ministra Czesława Kiszczaka aktu něhdyšeje tajneje słužby našli, w kotrejž Lecha Wałęsu jako sobudźěłaćerja wjedu. Mjeztym su přiwisnicy Wałęsy připowědźili, zo chcedźa njedźelu před jeho domom demonstrować a tak swoju solidaritu z nim zwuraznić.

„Oranžowa hela“ trapi ludźi

srjeda, 24. februara 2016 spisane wot:
Štož na němskej stronje najskerje nikoho dale njemyli – dotal w medijach znajmjeńša njeje žanych skóržbow, wo protestach scyła njerěčo –, zbudźa na čěskej stronje k pólskej hranicy dale a razniši pohóršk: njesměrne wobswětlenje nócneho wobzora. Přirodny zjaw wšak to njeje, kotryž so to wobydlerjam kónčin Jizerskich horin na woči skići. Pochadźa z hoberskeho škleńčnišća njedaloko Bogatynje. Tam wudźeržuje pólske pře­dewzaće Citronex zaškleńčene wono, wupřestrěwace so na dźesać hektarach a něhdźe 15 metrow wysoke. W nim plahu­je z pomocu wotpadkoweje ćopłoty z Turówskeje brunicoweje milinarnje tomaty, z kotrymiž zastaruje cyłu Pólsku, a dźěl samo eksportuje. Ludnosć wokoło Hrádeka nad Nisou a Frýdlanta nadawa njepřijomnemu swětlenju wudmo „oranžowa hela“. Čěskemu rozhłosej žona z předmjenom Alžběta rjekny: „Tele swětło w nocy je tragedija. Starši ludźo bjeru tablety, zo bychu spać móhli, a zaćěmnjeja wokna.“ Tak mjenowany „swětłowy smog“ mjerza tež astronomow regiona – kazy dźě jim, wobkedźbować hwězdy na njebju.

Serbska debata

nowostki LND