Praha. Štwórć lětstotka je nowina Prager Zeitung w čěskej stolicy wuchadźała. Wona mjenowaše so tež „tydźenik ze srjedźizny Europy“. W běhu 25 lět je zwjetša čěšćinu njewobknježacych čitarjow we wukraju wo politice, hospodarstwje, kulturje, turizmje a stawiznach Čěskeje republiki wobšěrnje, dokładnje a w liberalnym zmysle informowała.
Waršawa. Z wulkej swjatočnosću witachu w Pólskej minjenu sobotu 3 500 wojakow USA, kotrychž bě wojerski zwjazk NATO pósłał, zo bychu kraj před móžnym nadpadom Ruskeje škitali. Jedna so wo tankowu jednotku, kotraž bě dotal w zwjazkowym staće USA Colorado zaměstnjena.
Na swjatočnosći w zapadopólskim Żaganju wobdźělištaj so ministerska prezidentka Beata Szydło a zakitowanski minister Antoni Macierewicz. Premierka Szydło z chwalbu njelutowaše: „Je to wulki dźeń, zo móžemy na pólskej zemi reprezentantow najsylnišeje a najwulkotnišeje armeje swěta witać.“ Minister Macierewicz rjekny: „Smy lětdźesatki na was čakali. Móžna agresija Ruskeje je za Krjeml nětko wo wjele riskantniša.“
Zarjadowanja podobneho razu wotměchu so w 15 dalšich městach, mjez druhim we Waršawje, Krakowje, Katowicach a Wrócławju. Orchester wójska hraješe wojersku hudźbu a poskićeše wobydlerjam hrochowu poliwku. Přez wulke widejosćěny běchu originalnje z centralnej swjatočnosću w Żaganju zwjazani.
Praha (ČŽ/K). Čěski prezident Miloš Zeman wuhotuje tež lětsa zaso na Praskim hrodźe hromadźe z mandźelskej Ivetu tradicionalny karitatiwny bal. Wosobny swjedźeń budźe pjatk, 20. januara, po zwučenym wašnju w Španiskej žurli a susodnych rumnosćach, informowaše rěčnik hłowy stata Jiří Ovčáček medije kraja. Za zastupny lisćik na ekskluziwne zarjadowanje dyrbi hósć 8 000 krónow płaćić. Z nim wšak je jeho wobsedźer awtomatisce na zboha „šćedriwej tomboli“ wobdźěleny, Ovčáček přispomni. Kajke nahladne myta su tónkróć wočakować, pak wón njepřeradźi. Loni su wopytowarjo bala móhli dobyć wječer z prezidentskim porom, wulět na olympiske hry do Rio de Janeira, lěto darmotneho wužiwanja Škody Fabia a dalše drohotne myta. Wwunošk bala dóstanje Zemanec załožba. Z njej prezident mjez druhim pomha Fondsej wohroženych dźěći, prěnja dama kraja ze swojeje strony podpěruje na přikład starownje.
Na balu, na kotryž wočakuja něhdźe 400 prominentnych, wustupja spěwarjo Petra Janů, solisća Petr Kolář, Janek Ledecký kaž tež Michal David.
Praha (dpa/SN). Dwaj milionaj Němcow kóžde lěto Čěsku republiku wopytuje. Tež wikowanje spochi přiběra: Třećinu wšitkich eksportow woža Češa mjeztym do Němskeje. Dźensa móže sej lědma hišće štó předstajić, kak wobćežne a dołhodobne tajne jednanja běchu, zo by k němsko-čěskej deklaraciji wujednanja dóšło. Před 20 lětami, 21. januara 1997, móžachu dokument skónčnje podpisać.
Surowosće knjejstwa nacijow běchu mjez Čechami hłuboke rany zawostajili. Na tamnym boku so w Němskej tójšto sudetskim Němcam za swojej domiznu styskaše. Něhdyši zwjazkowy kancler Helmut Kohl (CDU) tuž při podpisanju dokumenta w Praskim Liechtensteinskim palaisu namołwješe, čertowski kruh mjez- sobnych wumjetowanjow přełamać.
Waršawa. Pólska je prěnje dny noweho lěta žołmu brutalnych namócnosćow přećiwo wukrajnikam dožiwiła. Swoje wuchadźišćo mějachu nadpady silwester w Ełku, měsće ze 60 000 wobydlerjemi na sewjeru kraja njedaloko litawskeje mjezy. Tam dóńdźe k rozestajenju mjez wopitymi pólskimi młodostnymi a algeriskim hosćencarjom, kiž předawaše kebab. Rozestajenje wuwjercholi w bijeńcy, při kotrejž z Tuneziskeje pochadźacy kuchar jednoho z pólskich młodostnych z nožom zakłó. Dźeń po tym dóńdźe k masiwnym nadpadam Polakow na hosćency wukrajnych mějićelow po wšěm kraju. Nadpadnicy atakowachu durje a wukładne wokna z kamjenjemi a bencinowymi blešemi. Do někotrych barow so zadobychu a je dospołnje rozbichu. Namócnosće registrowachu mjez druhim tež we Wrócławju, Legnicy a Lubinje. Medije rěča mjeztym wo „pogromowej atmosferje“.
Praha (ČŽ/K). Něhdyši předsyda Komunistiskeje strony Čěskosłowakskeje, 94lětny Miloš Jakeš, wupraja so w rozmołwje z ruskej internetnej nowinu Gazjeta.Ru wo podawkach w Sowjetskim zwjazku po nastupje Michaila Gorbačowa jako generalneho sekretara tamnišeje komunistiskeje strony. A wón měni: Politika pjerjestrojki poslednjeho sowjetskeho nawody njebě trěbna.
Praha (CRM/SN). Kontaktny běrow Sakskeje w Praze ma nadawk, hospodarsku, wědomostnu, politisku a kulturnu zwjazanosć mjez Čěskej republiku a Swobodnym statom Sakskej dale a bóle skrućeć, to potwjerdźi wčera wječor tudyša statna ministerka za wědomosć a wuměłstwo dr. Eva-Maria Stange. Přeprosył běše běrow swojich partnerow znowa na nowolětne přijeće. Za Domowinu wobdźělištaj so referent za kulturu a wukraj Clemens Škoda a w mjenje zwjazkoweho předsydstwa Chrysta Meškankowa.
WOBCHADNE NJEZBOŽA žadachu sej loni w susodnej Čěskej 560 smjertnych woporow. Tole wupokazuje nachwilna statistika přisłušneho zarjada policije, wozjewjena spočatk noweho lěta. Dyrbjała-li spomnjena ličba naposledk doskónčna być, by to woznamjenjało, zo je 2016 najmjenje ludźi wot lěta 1961 na dróhach zahinyło. Dotal bě 2013 z 583 mortwymi po nadróžnych hawarijach było lěto z najmjenje woporami. Předloni bě 660 ludźi na dróhach žiwjenje přisadźiło.
Waršawa (dpa/SN). W mjeztym tři tydźenje trajacej krizy pólskeho parlamenta je so narodnokonserwatiwne knježerstwo prěnjemu žadanju opozicije podwoliło. Tak wone, kaž připowědźi, dotalne plany, dźěło žurnalistow we Waršawskim parlamenće wobmjezować, cofnje. „Dotal płaćiwe dźěłowe wuměnjenja za žurnalistow njezměnimy“, rjekny maršal sejma Stanisław Karczewski medijam.