Ludźo w jězorinje dlěje přebywaja

srjeda, 28. septembera 2022 spisane wot:

Nic jenož w sakskim dźělu Łužiskeje jězoriny so wjele hiba, ale tež w braniborskim. Tam zwěsćichu lětsa samo nowy trend, rozłoži zastupjer zaměroweho zwjazka Braniborska Martin Wolf.

Hamor (AK/SN). Za Łužisku jězorinu w Braniborskej so w lěće 2022 nowy dowolowy trend wotbłyšćuje. „Ludźo su tu dlěje wostali“, podšmórny nawoda wobłuka infrastruktury zaměroweho zwjazka Łužiska jězorina Braniborska Martin Wolf na njedawnym posedźenju w Hamorje. Na zhromadźiznje susodneho zaměroweho zwjazka wón wo aktualnym wuwiću rozprawješe.

Před dwěmaj lětomaj zliči zaměrowy zwjazk braniborskeho dźěla jězoriny ke kóncej awgusta 47 200 wopytowarjow z cyłkownje 208 158 přenocowanjemi. Lětsa bě jich w samsnym času 46 581 ­hosći z 217 679 přenocowanjemi. Ličba wopytowarjow je wo 1,3 procentow ­woteběrała. Ličba přenocowanjow pak je wo 4,57 procentow stupała. Hač trend dale tajki wostanje, je njejasne.

Běła Woda (AK/SN). Mužakowska lěsna železnica chce strukturnu změnu aktiwnje a dołhodobnje sobu wuhotować. Ze 7,6 milionow eurow wopřijacym cyłkownym projektom inwestuje zawod do přichoda. „Nadźijamy so 90 procentow spěchowanja ze Zakonja k zesylnjenju strukturow. Dźesać procentow swójskeho podźěla su srědki towaršnosće lěsneje železnicy (w nošerstwje Zhorjelskeho wokrjesa a komunow), předewzaća Łužiska energija a milinarnje (LEAG), lutowarnje Hornja Łužica-Delnja Šleska a wobchadneho zaměroweho zwjazka Hornja Łužica-Delnja Šleska (ZVON)“, wujasni jednaćel Lěsneje železnicy Mužakow tzwr Heiko Lichnok dźensa tydźenja w Běłej Wo­dźe. Ze 160 000 eurami LEAG projekt podpěruje. Tak je swójski podźěl w cyłkownym projekće zawěsćeny. „Dojednanje sponsorow je měznik w stawiznach železnicy“, Heiko Lichnok podšmórny.

Zaso wukubłanska bursa w Grodku

pjatk, 23. septembera 2022 spisane wot:

Powołanska orientacija je šulerjam a jich staršim wažna pomoc, hdyž dźe wo wukubłanje a wo přihoty na nowy žiwjenski wotrězk po zakónčenju šule. Na 20. wukubłansku a studijnu bursu jutře do Powołansko-orientowaceje ­wyšeje šule (BOS) w Grodku přeproša.

Grodk (JoS/SN). Koronapandemije dla bě w měšćanskim žiwjenju kruće zakótwjene zarjadowanje dwójce wupadnyło. Kubłanišćo na Wirthowej w Grodku je jutře wot 9 do 13 hodź. k 20. razej z hosćićelom tejele bursy, kotruž hromadźe z agen­turu za dźěło, Staroměšćanskej saněrowanskej towaršnosću (ASG) a tudyšimi měšćanskimi zawodami organizuje.

Dulig na fachowej rozmołwje pobył

pjatk, 23. septembera 2022 spisane wot:
Sakski hospodarski minister Martin Dulig (SPD, nalěwo) wopyta dźensa dopołdnja zawod Lehmann GmbH Präzisionswerkzeuge w Małej Boršći blisko Hodźija, zo by so wo aktualnej hospodarskej situaciji na kraju informował. W srjedźišću rozmołwow z jednaćelskim towaršnikom zawoda Rolandom Lehmannom (naprawo) a zapósłancom Markom Šimanom (CDU) stejachu mjez druhim poćeženja za srjedźny staw nastupajo energijowu krizu. Dalši wobstatk rozmołwow běše dalewuwiće slědźenja a wuwića, wšako ma zawod za to swójski wotrjad. Twornja zhotowja z mašinami preciznostne graty za wšitke wulke industrijne hałuzy. Foto: SN/Hanka Šěnec

Wobhospodarja z Choćebuza našli

pjatk, 23. septembera 2022 spisane wot:

Hamor (AK/SN). Choćebuska BAUTEC wobdźělenska towaršnosć zwr budźe wot 2023 campingowanišćo „Marina camping při Lejnjanskim jězoru“ wobhospodarić. To je zhromadźizna zaměroweho zwjazka Łužiska jězorina Sakskeje minjenu wutoru w Hamoru rozsudźiła. Intensiwnje běše so zaměrowy zwjazk wo wobhospodarja prócował, w lětušej sezonje je nadawk krótkodobnje sam přewzał. „Nětko běše pytanje za wobhospodarjom wuspěšne“, rjekny Daniel Just, jednaćel zaměroweho zwjazka. Do­cpěty wuslědk złoži so na tak mjenowanu proceduru po přizjewjenju zajima.

Po předležacym koncepće je załoženje objektneje towaršnosće předwidźane. BAUTEC areal znajmjeńša wot apryla hač do oktobra wotewrja. Na płoninje planuja dźesać do dwanaće prózdninskich domčkow z wulkosću 25 do 31 kwadratnych metrow, wosom stejnišćow za bydlenske mobile a wosom do dźesać městnow za stany. Prózdninske domčki nastupajo orientuje so firma na Kóšynskim prózdninskim parku. Po słowach jednaćela Justa ma zaměrowy zwjazk „koncept BAUTEC za plawsibelny“.

Radworska zakładna a wyša šula, tamniša gmejna kaž tež pjekarjej chcedźa starodawny nałožk swjateje Borbory wožiwić a planuja spočatk decembra wosebite zarjadowanje.

Radwor (SN/BŠe). Poprawom wotměwaja so w Radworskej wjacezaměrowej hali Slavia kóždej dwě lěće hodowne wiki, kotrež tamniša wyša šula we wobłuku projektoweho tydźenja organizuje. Tam předawachu dotal předewšěm wudźěłki, zhotowjene wot šulerjow we wobłuku tydźenja. Tohorunja wužiwachu někotři rjemjeslnicy składnosć a tam swoje wudźěłki poskićachu. Koronapandemije dla pak njemóžachu minjene lěta zarjadowanje na dotalne wašnje přewjesć.

Angažuja so za regionalnych producentow

srjeda, 21. septembera 2022 spisane wot:

Towarstwo perspektiwa Hamor z. t. chce w regionje tworjene hódnoty zwyšić a jich direktne zwičnjenje zaměrnje sylnić. Jedyn tajki puć su prěnje přirodowe a regionalne wiki na Hamorskim přibrjohu Bjerwałdskeho jězora.

Hamor (AK/SN). Christine Zeidler, čłonka předsydstwa towarstwa Perspektiwa Hamor z. t., podšmórny sobotu na prěnich přirodowych a regionalnych wikach na Hamorskim přibrjohu Bjerwałdskeho jězora: „Regionalni wikowarjo trjebaja wjace móžnosćow, zo bychu swoje produkty předawali.“ 15 wikowarjow ze Zhorjelskeho a Budyskeho wokrjesa bě so na poskitku wobdźěliło. Woni su wopytowarjow z originelnej, luboznje přihotowanej snědanju witali. Zarjadowanje je start projekta „Přirodowe a regionalne wiki“ było. Zaměr je, kóždu třeću sobotu měsaca tajke wiki přewjesć. Nošny zaměr towarstwa je, wutworić małe wobchody, kotrež bychu wsy wožiwili a regionalnym wikowarjam šansu skićili, swoje produkty poskićeć a předawać.

Saksku karpowu sezonu zahajili

wutora, 20. septembera 2022 spisane wot:
Nawoda hatarstwa Zezschwitz Erik Angermann wjeseli so na lětušu saksku karpowu sezonu, kotraž bu sobotu w Němskich Pazlicach oficialnje zahajena. Něhdźe 1 700 tonow karpow chcedźa rybarjo po cyłym swobodnym staće z hatow wułójić. Kaž zamołwići w Němskich Pazlicach zdźělichu, je wjace naprašowanjow hač poskitka, čehoždla měli přetrjebarjo z wyšimi płaćiznami ličić. Tohorunja bědźa so hatarjo ze stupacymi kóštami za wobhospodarjenje zawodow. Dale mějachu rybarjo lětsa wulke starosće ze suchotu, při čimž bě w někotrych wodźiznach přemało wody. To bě předewšěm přirodnym njepřećelam kaž kormoranam abo čaplam dobra přiležnosć, ryby lochce popadnyć. Foto: dpa/Sebastian Kahnert

WiL: wolóženja a podpěry trěbne

wutora, 20. septembera 2022 spisane wot:

Tuchwilna kriza słabosće energijoweje politiki Němskeje wotkrywa, zo je tuta jednostronsce na nanajspěšniše docpěće naročnych klimowych cilow wusměrjena. Jadrowa energija a wuhlo buštej z wikow stłóčenej, za wěste zastaranje njeje dosć alternatiwow wuwitych. Wotwisnosć wot zemskeho płuna je tak wysoka kaž w lědma druhim kraju Europy. Łužiska hospodarska iniciatiwa (WiL) je wčera pjeć žadanjow w boju přećiwo energijowej krizy předstajiła.

Narok zamołwitych

wutora, 20. septembera 2022 spisane wot:
Zo mjezynarodnje skutkowace předewzaće ze zawodom w Hornjej Łužicy hromadźe ze sakskej statnej kencliju nowinsku zdźělenku zdobom w serbskej rěči rozšěrja, to je naspomnjenja hódne. Připowědźenje japanskeho dodawarja awtomo­bilowych dźělow TDDK, swoju twornju w Nadróznej Hrabowce wobchować a na najwjetši produkowacy zawod elektriskich klimowych kompresorow za wosobowe awta w Europje přetwarić, je za Serbow wosebje zwjeselaca powěsć. Wšako maja tam předewzaćelsku kulturu, do kotrejež je naša maćeršćina zapřijata. A to njeje so stało, dokelž su serbscy sobudźěłacy kruće na tym wobstawali. Skerje je tu narok japanskich zamołwitych, wotewrjeni napřećo cuzym kulturam być, wo wjele wjace wuskutkował, hač wšitke prócowanja wo runoprawne wužiwanje serbskeje rěče we wšelakich zjawnych zarjadnistwach. Rozšěrja-li twornju TDDK w Nadróznej Hrabowce, změja tam snadź zdobom rěčnu swětłownju. Axel Arlt

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND