Skorža přećiwo krajnemu zarjadej

štwórtk, 19. januara 2023 spisane wot:

Frankfurt nad Wódru (dpa/SN). Wodowy zwjazk Strausberg-Erkner skorži přećiwo braniborskemu krajnemu wobswětowemu zarjadej. Zarjad je tworni elektro­awtow Tesla zamołwitosć za wšitke prašenja kołowokoło dnowneje wody přepo-dał. Skóržba je sudnistwu dóšła, zdźěli rěčnik zarjadniskeho sudnistwa Frankfurt nad Wódru wčera na naprašowanje. Nětko móže krajny zarjad stejišćo zabrać. Po wobswětoprawniskej dowolnosći loni w měrcu bě Tesla zarjadej znapřećiwjenje přećiwo wěstym předpisam zapodał.

Bjez přirody njeńdźe

štwórtk, 19. januara 2023 spisane wot:
Braniborske knježerstwo wopisuje Gigafactory Elona Muska juhowuchodnje Berlina rady jako wulke žohnowanje. Hladajo na hospodarske wuskutki ma zawěsće tež prawje: 8 500 ludźi tu dźěła a zawod je motor dalewuwića hospodarskeje infrastruktury kónčiny. Ze zazběhom twarskich dźěłow pak je dźeń a wjac kritikarjow fabriki, wosebje ze stron wobydlerjow a organizacijow za škit přirody. Jedyn z najwjetšich problemow je wulke mnóstwo wody, kotrež Tesla za produkciju swojich baterijow přetrjebuje – wob dźeń runja to małoměstu. To wohrožuje dnownu wodu a zastaranje z pitnej wodu cyłeho regiona, tež Berlina, praja wobswětowe zwjazki. Tohodla přećiwo braniborskemu krajnemu wobswětowemu zarjadej skorža, kotryž je Tesli wužiwanje wody dowolił. Po­dawki pokazuja, dyrbimy preč wot ryzy hospodarsko-pjenježneho pohódnoćenja tajkich wulkich inwesticijow, ale přiběrajcy k ekologisko-naslědnemu. Dokelž: bjez wody žiwjenja njeje. Milan Pawlik

Přećelce swojoraznu načasnu modu tworitej

Typus“, tak mjenujetej Serbowce Julia Belkotec z Hózka a Lydia Měršec z Koslowa swoju swójsku modowu kolekciju. T-shirty kotrež běchu w ramiku tuteje wudali, maja předewšěm načasnemu młodźinskemu stilej wotpowědować. Wosebitosć zdobom je, zo noša někotre z tutych T-shirtow serbsku komponentu w sebi, štož wubudźi předewšěm tež pola němskich přećelkow a přećelow wulki zajim. Nimo toho garantujetej 20lětnej přećelce stajnje na wobswět dźiwacu produkciju.

T-shirty w formje młodźinskeho trenda

MAJA w Kulowje: 198 dźěłowych městnow preč

wutora, 17. januara 2023 spisane wot:

Nětko je jednaćelstwo předewzaća MAJA­ meble w Kulowje wobkrućiło, zo dyrbi, chce-li zawodej přichod zawěsćić, njemału ličbu sobudźěłaćerkow a sobudźěłaćerjow pušćić.

Kulow (SN/at). Meblowa twornja MAJA w Kulowje tči w ćežach. To su dźěławi minjenu póndźelu na zawodnej zhromadźiznje zhonili a, zo ma so tam cyłkownje 198 dźěłowych městnow šmórnyć. Na naprašowanje našeho wječornika zdźěli firmowa rěčnica Alexandra Bufe, zo je předewzaće MAJA z přibližnje 750 dźěławymi, z wulkim dźělom z Pólskeje, w Kulowje wažny dźěłodawar. To chce jednaćelstwo tež w přichodźe zaručić. Ale cyłohospodarske połoženje, trajaca zdźeržliwosć kupcow a z tym zwjazany spad ličbow z nadawkow su přičiny, na kotrež jednaćelstwo nětko z přiměrjenjom produkciskich kapacitow reaguje. „Jako sćěh toho 155 dźěłowych městnow wotpadnje, w samsnym zwisku je za 43 dźěłowych městnow jeničce nachwilna potrjeba dźěła“, firmowa rěčnica wuwjedźe.

Nowe dobre joby

póndźela, 16. januara 2023 spisane wot:

Halle/Drježdźany (SN/mb). Agentura za inowaciju na polu cyber-wěstoty změje bórze wotnožku w Drježdźanskich kónčinach. Zwjazkowej ministerstwje za zakitowanje a nutřkowne a statnej kenclijii Saksko-Anhaltskeje a Sakskeje su so nětko na to dojednali, zo wostanje hłowne stejnišćo „cyberagentury“ dołhodobnje w Halli nad Solawu. Hakle loni spočatk nazymnika su agenturu w rumnosćach něhdyšeje zubneje kliniki zaměstnili. Połojca planowanych sto dźěłowych městnow je hižo wobsadźena.

Kwota bjezdźěłnych je niša hač do korony, su pak tež negatiwne tendency, běše nastupajo dźěłowe wiki w Budyšinje w lěće 2022 zhonić.

Budyšin (UM/SN). Dźěłowe wiki we wo­krjesomaj Budyšin a Zhorjelc zdadźa so na spočatku lěta 2023 zboha robustne być, a to najebać mnohe aktualne krizy. „Połoženje je lěpše hač nalada“, rjekny nawodnica Budyskeje jednaćelnje IHK, Jeanette Schneider, a žněje za to přihłosowanje šefinow a šefa agentury za dźěło, tudyšeho jobcentera a wokrjesneho rjemjeslnistwa. „Hornjołužiske dźěłowe wiki profituja wot swojeho drobneho rozrjadowanja kaž tež wot pisaneho miksa branšow, z kotrymž móža krizowe časy lěpje přetrać, rozłoži předsydka jednaćelstwa Budyskeje agentury za dźěło Ka­thrin Groschwald. To móže wona z ličbami dopokazać: W přerězku lěta 2022 bě 17 158 bjezdźěłnych w Budyskim a Zhorjelskim wokrjesu. Přirunujo z lětom 2021 je to spad wo 4,9 procentow. Kwota bjezdźěłnosće 6,2 procentow bě tróšku niša hač w dokoronowym lěće 2019 z 6,3 procentami.

Wočakuju wotmołwy

štwórtk, 12. januara 2023 spisane wot:
Wězo budźe lětuši Mjezynarodny zeleny tydźeń w Berlinje zaso swjedźeń lubo­warjow kulinariskich chłóšćenkow z tu- a wukraja. Po mojim měnjenju pak je fachowa runina tutych wikow wo wjele wažniša – hladajo na wulke nadawki, před kotrymiž naša ratarska a zežiwidłowa branša steji. Derje potajkim, zo su wiki tež z forumom za diskusije wo aktualnych towaršnostnych prašenjach kaž škiće ­klimy, lutowanju resursow, naslědnym ­wužiwanju kraja abo družinoškiće. Na to trjebamy w našim swěće dołhodobnych krizow nuznje wotmołwy. Tež mjezy­narodna konferenca wo centralnym pra­šenju přichoda swětoweho ratarstwa a zežiwjenskeho hospodarstwa (GEFA) so tu tež lětsa zaso wotměje. Nic mjenje hač 70 agrarnych ministrow je so připowě­dźiło. Wot tutych sej jara přeju, zo zmištruja rozsudny krok w tajkich fachowych gremijach, mje­nujcy wuwić z wuslědkow na papjerje konkretne skutkowne směrnicy za praksu. Milan Pawlik

Dosć dobre wopytowarske ličby zwěsći Turistiski zwjazk Błóta za lěto 2022. Tež wukrajni hosćo tu rady přińdu. Lětsa chcedźa tam nastupajo naslědne wuwiće turizma dale postupować.

Wětošow (SN/at). Błóta su loni telko hosći přiwabili kaž naposledk do koronapandemije. Kaž Turistiski zwjazk Błóta infor­mowaše, su hač do kónca lěta 2,1 milion přenocowanjow wočakowali, to je samo rekordne lěto 2019 wo 100 000 přenocowanjow přetrjechiło. Přerěznje su hosćo tam tři dny pobyli. Porno předchadźacym lětam woznamjenja to snadnuški postup. W měsacach meja do oktobra najwjace dowolnikow do Błótow přińdźe.

Z přibližnje 9,2 milionomaj dnjowych turistow loni mějachu so akterojo na městnje wulkemu wužadanju stajić. W cyłym pućowanskim regionje bydli ně­hdźe 200 000 ludźi, połojca z nich w Choćebuzu. Po słowach nowinskeje rěčnicy turistiskeho zwjazka Silvije Jonas „smy hižo intensiwnje při tym, so wo wodźenje wopytowarjow starać a na akceptancu mjez wobydlerjemi za to dźěłać“.

Zelenina jako kołbasa

wutora, 10. januara 2023 spisane wot:
Štož bychu ludźo prjedy jako wobšudu wobhladali, płaći dźensa jako powabny produkt: něšto předawać, štož kaž mjaso wupada, ale mjaso njeje. Tak rěka na přikład „gulaš“ bjeztoho zo je to nutřka, štož po dotalnym zrozumjenju tam nutř słuša, mjenujcy mjaso. Argument prěnjeho weganskeho „rěznika“ Sakskeje: Chcemy słód mjasa měć – bjez konsuma mjasa. Nó haj, tak jednore to tež njeje, wšako je dawno znate, zo małe dźěći wegansce na strowe wašnje zežiwjeć njemóžeš, tohodla trjeba so wegan zežiwjaca swójba nic jenož za dźěći potom jako přidawk tabletki z witaminom B 12. Bjez mjasa a jejkow ­žiwy być je radikalny rozsud, kotryž ma sćěhi – za sebje a druhich. Njech kóždy čini, kaž jemu so chce. Najebać to skutkuje „weganske rěznistwo“ kaž směšne „kulturne přiswojenje“. Mi budźe dale zelenina słodźeć, kotraž so mi jako kołbasa njeprezen­tuje. A zo je za swět a strowotu lěpje, w přichodźe mjenje mjasa jěsć, je tež ­jasne. Marcel Brauman

Weganske „mjaso“ na předań

wutora, 10. januara 2023 spisane wot:
Drježdźany (dpa/SN). Krejna kołbasa, ale bjez kreje: Sakske prěnje kompletne ­„weganske rěznistwo“ bu minjenu sobotu w Drježdźanach wotewrjene. „Prěnjo­tnje je naš zaměr, zo mjenje ludźi mjaso jě a město toho weganske produkty“, wuswětli Nils Steiger, kiž je jedyn ze štyrjoch załožerjow wobchoda „Weganske ­rěznistwo“ w měšćanskim dźělu Nowe Město. 27lětny lubuje słód mjasa, njemóže pak z konsekwencami toho žiwy być. Přikład je rěznistwo w Londonje. „Chcych na kóždy pad tajke wudźěłki w Drježdźanach kupić, štož móžno njebě“, Steiger wujasni. Dokelž jemu trěbna wěda falowaše, zo móhł projekt sam zwoprawdźić, je wón kucharja Daniela Quisa, hosćencarja Andreasa Henninga kaž tež Stefana Meyer-Götza narěčał. Tak je zhromadna kooperacija nastała. „Weganske rěznistwo“ produkuje po informacijach 70 procentow swójskich produktow za předań. Zbywacych 30 procentow – mjez nimi tež wegany twarožk – eksternje nakupuja, Steiger rozkładźe. Tak poskićeja mjez druhim howjazu pječeń, rulady, gulaš, soljanku kaž tež družiny twarožka, ale ­wšitko na ryzy rostlinskej bazy.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND