Statoki znowa přeprošuja

pjatk, 15. septembera 2023 spisane wot:
Brětnja. Wojerowski region dožiwja ­kóžde lěto wulki dworowy swjedźeń. ­Jón přewjeduja wotměnjejo w Čornym Chołmcu, Ćisku a Brětni. Lětsa je poslednje ­mjenowana wjes na rjedźe. W Brětni ­přeprošuje jutře wot 10 hodź. dźewjeć ­ratarskich a dalšich statokow na hudźbu, kulinariske dožiwjenja, staru ratarsku techniku a prezentaciju rjemjeslnikow. W 10 hodź. wotewru swjedźeń před wobydlerskim domom. Tomu přizamknje so wubědźowanje młodźinskich wohnjowych woborow. W 12.30 a 17 hodź. před wobydlerskim domom demonstruja, kak su něhdy žito młóćili. W 14 hodź. započnje so na Tomczykec statoku modowa přehladka. W samsnym času póčnje serbska dźěćaca rejwanska skupina po wsy chodźić a tu a tam zarejuje. Wot 17 hodź. přewjedźe młodźinski klub žortne wubědźowanja. Wot 19 hodź. budu reje na Mjetaškec statoku. Na kóždym dworje wabja z wosebitymi jědźemi a napojemi. Zastup płaći za dorosćenych dwaj euraj. Dźěći hač do 14 lět maja darmotny zastup. Njedźelu w 9.30 hodź. budźe Boža słužba w bróžni na Mjetaškec statoku. Tomu přizamknjetej so tam rańše piwko a wobjed z pólneje kuchnje.

Darmotnje do muzeja

štwórtk, 14. septembera 2023 spisane wot:
Wojerecy. Akciski dźeń z darmotnym zastupom přewjedźe njedźelu, 17. septembra, Wojerowski kompjuterowy muzej ZCOM. Pod hesłom „Technika zetka pohibowanje“ čaka na wopytowarjow wot 10 do 17 hodź. mnohostronski program za wšitke starobne skupiny. Při tym ­prezentuje so ZCOM jako muzej k přimnjenju, kotryž so hiba, kwiči a šwórči a kotryž přeprošuje, zhromadne skutkowanje čłowjeka a mašiny spóznawać. Wopytowarjo budu historiske widejohry hrać móc, ale tež laserowe grawury a tekstilne ćišće zhotowić. Wjeršk budźe ­tak mjenowany „Drum Robot MR-808“ ­mjezynarodnje znateho medijoweho wuměłca Moritza Simona Geista. Z inter­aktiwnej instalaciju hodźa so analogne instrumenty napodobnić a z nimi swójska hudźba stworić. W 11.30 a 14.30 hodź. poskićuja wodźenja po stawiznach kompjuteroweho swěta.

Online-serwis njefunguje

srjeda, 13. septembera 2023 spisane wot:
Budyšin. Jězdźidłowe přizjewjernje Budyskeho wokrjesa w Budyšinje, Kamjencu a Wojerecach tuchwilu nowy serwis online-přizjewjenja awtow a dalšich jězdźidłow poskićeć njemóža. Kaž krajnoradny zarjad zdźěli, je k techniskim ­problemam dóšło. Doniž wone wot­stronjene njebudu, hodźa so slědowace posłužby jenož w přizjewjernjach z wu­činjenym terminom přewjesć: nowe přizjewjenje, přepisanje, znowapřizjewjenje, wotzjewjenje a změna adresy.

Spominaja na Arnošta Kowarja

wutora, 12. septembera 2023 spisane wot:

Wojerecy. Na něhdyšeho direktora Serbskeho muzeja a župana Arnošta Kowarja składnostnje jeho stotych posmjertnych narodnin chcedźa Budyski Serbski muzej a jeho spěchowanske towarstwo kaž tež Maćica Serbska, sekcija ludowěda/ muzejownistwo zhromadnje z Wojerowskej Domowinskej župu „Handrij Zejler“ spominać. Srjedu, 13. septembra, w 11 hodź. přeprošuja na wopominanje při jeho rowje na Wojerowskim lěsnym pohrjebnišću. Zajimcy zetkaja so na parkowanišću při Kinajchtskej droze čo. 28.

Radźićeljo wuradźuja

Radwor. Přichodne zjawne posedźenje Radworskeje gmejnskeje rady wotměje so srjedu, 13. septembra, we 18.30 hodź. w Radworskim „Dwórnišću inkluzije“. Radźićeljo porěča mjez druhim wo wuhotowanju kuchnje Radworskeje zakładneje a wyšeje šule „Dr. Marja Grólmusec“. Dalša tema budźe wužiwanje gmejnskich ležownosćow přez towarstwa. Zajimcy su wutrobnje přeprošeni.

Na kofej do muzeja

Tuńšo do kina

pjatk, 08. septembera 2023 spisane wot:

Budyšin. Na cyłoněmskim kinowym swjedźenju wobdźěli so lětsa znowa tež Budyske kino. Jutře, sobotu, a njedźelu, změja zajimcy składnosć sej za pjeć ­eurow jednotliwe filmy wobhladać, a to njewotwisnje wot městna a formata, potajkim tež filmy w 3D. Nimo toho poskića kónc tydźenja tak mjenowanu flatrate za popcorn, tak zo budu wopytowarjo w dosahacej měrje při filmje hrymzać móc.

Přetwar so dliji

Wojerecy. Nic kaž planowane w septembru, ale hakle wot 16. oktobra budźe Wojerowska Łužiska kupjel zdźěla zaso přistupna. Přičina je, zo trěbne twaršćizny dypkownje na twarnišćo njedochadźeja. Wot 16. oktobra maja płuwanske kursy, prewenciski sport, płuwanje za šulerjow kaž tež towarstwowy sport zaso móžne być, zdźěli jednaćel Matthias Brauer.

Puć wotewrjeny

štwórtk, 07. septembera 2023 spisane wot:

Wulke Ždźary. Kolesowanski puć wot noweho mosta za pěškow we Wulkich Ždźarach podłu zwjazkoweje dróhi B 96 do Mučowa móžeš nětko zaso wužiwać. Saněrowanje zapadneho pobrjoha Hórnikečanskeho jězora je wotzamknjene, zdźěli LMBV. Hač dosrjedź septembra wobstaraja tam poslednje dźěła, čehož­dla sčasami k wobmjezowanjam dóńdźe.

Babylěćo zaso wabi

Ralbicy. Wot pjatka, hač do njedźele, 8. do 10. septembra, swjeća w Ralbicach zaso babylěćo, kaž tam swój wjesny swjedźeń mjenuja. Pjatk wotměje so wot 20 hodź. wubědźowanje wohnjowych wobornikow. Sobotu wječor dožiwja wopytowarjo pisany program Ralbičanow. Njedźelu přeprošuja na rańše piwko z Ralbičanskimi pozawnistami. Po konjacym sporće a programje za rentnarjow předstaja historiske awtomobile.

Tworjace a hudźbne wuměłstwo

Budyšin. We wobłuku rjadu „Wuměłstwo w dźěłarni“ přeproša towarstwo Dźěłań dźeń dźensa, štwórtk, w 19 hodź. na wernisažu wustajeńcy Helly Stoletzki w swojej „dobrej jstwě“ na Budyskej Sukelnskej. Wo hudźbne wobrubjenje postara so Paul Geigerzähler. Zastup je darmotny.

Comicowa dźěłarnička

Serbski muzej informuje

wutora, 05. septembera 2023 spisane wot:

Budyšin. Na Dnju wotewrjeneho pomnika njedźelu, 10. septembra, je w Serbskim muzeju zastup darmotny. W 15 hodź. budźe kuratorske wjedźenje po wustajeńcy „Čej’ da sy?“, w 16 hodź. přizamknje so přednošk Trudle Kuringoweje „Serbske křiže a nabožne pomniki“.

Štwórta jězba „Z kolesom po serbskej katolskej kónčinje“ z Tadejom Šimanom sobotu, 16. septembra, do Radworskeje wokoliny započnje so w 10 hodź. w Smochćicach. Puć powjedźe přez Zdźěr, Brěmjo, nimo Hronowa do Radworja, dale přez Chasow, Łuh, Łahow hač do Baćonja. Zajimcy njech přizjewja so pod .

Fotowa přehladka „PRISMA“ je hač do 15. septembra w rumnosćach zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe w Pančicach-Kukowje widźeć a pućuje potom dale do Worklečanskeje wyšeje šule.

Předstaja staw projekta

Modla so kadiš

pjatk, 01. septembera 2023 spisane wot:

Budyšin. Wot lěta 1990 přeprošuje Hans-Eberhard Kaulfürst stajnje prěnju nje­dźelu septembra modlić so kadiš na ­Budyskim židowskim pohrjebnišću na Mužakowskej dróze. Dalše tajke zarjadowanje wotměje so tam njedźelu, 3. septembra, w 17 hodź. Z nutrnosću wo­pominaja zamordowanych Budyskeje ­židowskeje wosady. Mužojo njech njezabudu na čapku.

Za rězbarjenje so přizjewić

Žuricy. Spěchowanski kruh za serbsku ludowu kulturu přewjedźe pod nawodom Alojsa Šołty w Žuricach rězbarsku dźěłarničku wot pjatka, 15. septembra, popoł­dnju hač do soboty, 16. septembra, wječor. Wobdźělnicy móža swójske ideje zwoprawdźić kaž tež małe reliefy ze wšelakimi motiwami zhotowić. Te hodźa so do přihotowanych swěčnikow ze starych hrjadow zasadźić, štož móhło dar k hodom być. Zajimcy njech so pola spěchowanskeho kruha pod telefonowym čisłom 03591/ 550 108, e-mailnje pod abo pola Alojsa Šołty pod 0172 916 94 55 přizjewja.

Z krajnym radu rěčeć

Wjesny swjedźeń k jubilejej

štwórtk, 31. awgusta 2023 spisane wot:

Smječkecy. 25lětnemu wobstaću Smječkečanskeho wjesneho kluba „Při winowej horje“ je wěnowany tamniši wjesny swjedźeń. Jón zahaja jutře, pjatk, w 19 hodź. z natočenjom piwa, z lěhwowym wohenjom a ze zhladowanjom na minjeny štwórć lětstotk, w kotrymž skutkowaše wjesny klub na dobro wjesneje zhromadnosće. Sobotu wot 14 hodź. přewjedu sportowe wubědźowanja w pěsku, wot 17 hodź. su připowědźene hry a wjeselo z młodźinskej wohnjowej woboru. Wječor budu reje z kapału SerBeat. Njedźelu po ewangelskej słownej Božej słužbje w stanje, kotraž započnje so w 9.30 hodź., přeprošuja na rańše piwko z livehudźbu skupiny Chmjelowanka. Wot 14 hodź. přizamknje so popołdnjo za swójby z programom, kofejom, tykancom a zabawu za dźěći. Zastup na wšitkich dnjach je darmotny. Wjesny klub wšitkich zajimcow wutrobnje přeprošuje.

Seniorojo škotowali

„Čej’ da sy?“ w kniharni

srjeda, 30. awgusta 2023 spisane wot:
Budyšin. Smolerjec kniharnja w Budyšinje přeproša štwórtk, 31. awgusta, w 19 hodź. na knižne předstajenje. „Čej’ da sy?“ – mnohim znate prašenje je wuchadźišćo knihi wo kónčinje mjez Kamjencom, Budyšinom a Wojerecami. Tadej Šiman a awtoraj Damian Dyrlich a Daniel Měrćink předstajeja mysle, nazhonjenja a wočakowanja dźensnišeje generacije nastupajo žiwjenje w katolskich Serbach a nadźijeja so na žiwu rozmołwu z publikumom. Wšitcy su wutrobnje přeprošeni.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND