Krótkopowěsće (28.08.18)

wutora, 28. awgusta 2018 spisane wot:

Kurs wo medijach

Wodowe Hendrichecy. Kurs wo nowych medijach přewjeduje nawoda Bu­dy­skeje wotnožki Sakskeho wukubłanskeho a wupruwowanskeho kanala Michał­ Cyž tuchwilu we Wodowych Hendrichecach. W tamnišim wočerstwjenišću wuknje 23 šulerjow 5. lětnika spěchowanskeho centruma Horni kraj z Habrachćic/Nowych Jěžerc dźěło z fotografiju, ličakami a internetnej rešeršu.

Serbskaj awtoraj zastupjenaj

Drježdźany. Wo perspektiwach Sakskeje je frakcija Lěwicy w krajnym sejmje knihu wudała. Kaž Marcel Brauman na swo­jim blogu informuje, wobsahuje wona přinoški 21 awtorow. Mjez nimi staj Njebjelčanski wjesnjanosta Tomaš Čornak (CDU) a předsyda Domowiny Dawid­ Statnik. Čornak wěnuje so přewzaću zamołwitosće, Statnik mnohotnosći. Knihu nazymu zjawnosći předstaja.

Ministerka Golze wotstupiła

Kulowc (AK/SN). Za swoje zašłe posedźenje je sej Kulowska měšćanska rada wjesny towarstwowy dom Archa w Kulowcu jako městnosć wupytała. Składnosć su tež někotři z trochu wjace hač 200 wobydlerjow wužili a radźićelam na městnje swoje starosće přednjesli.

Planuja nowu gratownju

póndźela, 27. awgusta 2018 spisane wot:

Klukš (CS/SN). Wohnjowoborny plan za přichodne pjeć lět je Wulkodubrawska gmejnska rada na swojim zašłym posedźenju wobzamknyła. Ćežišćo je nowa wohnjowoborna gratownja, kotruž chcedźa w Klukšu twarić. Dotalna je prosće přemała, tak zo maja problemy wšitke jězdźidła zaměstnić. Hišće lětsa chcedźa planowanske dźěła wupisać a so klětu wo spěchowanske srědki starać.

Twarja parkowanišćo

Wojerecy. 41 nowych parkowanskich městnow nastawa wot dźensnišeho na Wojerowskim Nowym torhošću. Na dwěmaj z nich budu mějićeljo elektroawtow swoje jězdźidło při nabiwanskej staciji z milinu „tankować“ móc. Mjeztym zo parkowanske městna z plesternakami wukładu, chcedźa přijězd asfaltować. ­Nimo toho budu nowe nadróžne wobswětlenje instalować a wjacore štomy ­nasadźeć. Naprawa płaći 235 000 eurow, kaž Wojerowske měšćanske zarjadnistwo zdźěli.

Policija (27.08.18)

póndźela, 27. awgusta 2018 spisane wot:

Wudźerske wuhotowanje fuk

Budyšin. Njelubu překwapjenku dožiwi lubowar wudźenja zawčerawšim dopoł­dnja w Budyšinje. Jako sej do swojeje ga­ra­že na Fabrikskej dóńdźe, dyrbješe wón zwěsćić, zo bě něchtó jeho dospołne wudźerske wuhotowanje pokradnył, mjez druhim 15 wudow, wudźenki a tójšto dalšeho. Hódnotu rubizny trochuje škodowany na něhdźe 700 eurow.

Hudźbne dopołdnjo na statoku

póndźela, 27. awgusta 2018 spisane wot:

Dujerska hudźba z kulinariskimi poskit­kami kombinowana je recept, kotryž na Šusterec statoku w Trjebinje hižo dlěši čas funguje. Tež wčera su zaso­ tójšto wopytowarjow přiwabili.

Trjebin (FAG/SN). Šusterec statok w Trjebinje je w kóždym počasu idyliske městno. Wjacekróć wob lěto tamniša Domowinska skupina pod nawodom Angeliki Balccyneje na mjeztym tradicionalne hudźbne njedźelne dopołdnjo přeproša. Wčerawše zarjadowanje bě takrjec do­časny narodninski swjedźeń, přetož jutře, 28. awgusta, by Hanzo Šuster 108. na­­rodniny swjećił. Tuž je sej Domowinska skupina tónraz Rychwałdskich muzikantow přeprosyła. Hudźbny cyłk móže mjeztym na 120lětne wobstaće zhladować. Do swojich programow kapała stajnje tež serbske štučki zapřijima. Te su čłonki Domowinskeje skupiny při mikrofonje sobu spěwali a so tak sobu wo dobru naladu starali.

Wjes něhdy a dźensa

póndźela, 27. awgusta 2018 spisane wot:

Swjedźenski ćah wjeršk kónca tydźenja k 750. róčnicy Njeswačidła był

Njeswačidło (SN/MWj). Z pozawnowej a hońtwjerskej dujerskej hudźbu wuklinča wčera nawječor wulki swjedźeń k 750. róčnicy prěnjeho naspomnjenja Njeswačidła. Na třoch dnjach dožiwichu sta wopytowarjow wotměnjawy program, wobsahowacy wjacore wurjadne dypki. Tak je na hrodźe nětko přistupna wosebita wustajeńca k stawiznam wsy, kotruž běchu minjeny pjatk k zahajenju swjedźenja wotewrěli. Tohorunja pjatk woswje­ćichu 130lětne wobstaće dobrowólneje wohnjoweje wobory.

Do jubilejneho swjatka zapřijaty bě sobo­tu kóždolětny swětłowy swjedźeń, jako z něhdźe 3 000 swěčkami a smólnicami park na cyle wosebite wašnje wobswětlichu a tak wulkotnu atmosferu zaručichu. Popołdnju wustupi Serbski ludowy ansambl z interaktiwnej hudźbnej bajku „Překlepana liška“.

Dwaj ćahaj dožiwił

póndźela, 27. awgusta 2018 spisane wot:
To zawěrno kóždy kónc tydźenja nimaš, zo dožiwiš w bjezposrědnjej bliskosći hnydom­ dwaj swjedźenskej ćahaj, w kotrymajž su Serbja w nahladnej ličbje zastupjeni. Tak pobych sobotu w Halštrowje, hdźež swjećachu 770. róčnicu prě­njeho naspomnjenja. A wčera bě wulki po­dawk w Njeswačidle ze 750. róčnicu prěnjeho naspomnjenja. Nochcu tu posudźować, kotry jubilej je wuznamniši. To tež tak wažne njeje. Mi je skerje přijomnje napadnyło, zo su na woběmaj městnomaj serbscy wobydlerjo k wuspěchej přino­šowali. To bě w Njeswačidle wězo trochu wočiwidnišo, dokelž tam serbske stawizny wjetšu rólu hraja hač w Halštrowje. Ale tež w městačku nad Čornym Halštrowom sym na přikład we wobrazach jěcharjow, pochowanskeho předewzaća a ratarjow tójšto Serbow wuhladał. To samsne płaći za přihladowarjow podłu puća, mjez kotrymiž bě wšudźe wjele serbskich znatych. Marian Wjeńka

Razantne jězby a wušikni jěcharjo

póndźela, 27. awgusta 2018 spisane wot:
Razantne jězby z korejtami dožiwichu hosćo na mjeztym 7. dworowym swjedźenju Krječmarjec swójby w Dubrjenku při tamnišim hosćencu „Dubrjenske bahno“. Cyłkow­nje 13 zapřahow z wokolnych wsow je so na běhomaj po natwarjenym parcoursu na čas wobdźěliło. Mjez starterami bě tež lokalna matadorka ze wsy Sarah Krječmarjec, kotraž nastupi k pruwowanju ze swojim konjom Belanu. Nimo kuli­nariskich chłóšćenkow su Krječmarjecy we wulkej ličbje přichwatanym hosćom z Hochsteinskimi muzikantami zdobom kulturu poskićili. Wjacori wušikni jěcharjo z wokoliny wubědźowachu so w kałanju wěnca. Foto: Gernot Menzel

Krótkopowěsće (27.08.18)

póndźela, 27. awgusta 2018 spisane wot:

Film Karla Vouka na festiwalu

Choćebuz. Krótkofilm PŚIRODA awstriskeho wuměłca Karla Vouka wo změnje łužiskeje krajiny je nominowany za lětuši 28. festiwal wuchodoeuropskeho filma wot 6. do 11. nowembra w Choćebuzu. Termin předstajenja dwanaćeminutowskeho paska budźe hakle z wozjewjenjom programa w septembru jasny. Twórba je nominowana tež za 21. festiwal słowjenskeho filma w Portorožu.

Předstaji tři rukopisne słowniki

Halle. Pod hesłom „Začuća a normy“ wotměwa so tele dny mjezynarodny kongres za slědźenja wo pietizmje w Halle. Serbow zastupuje wědomostna sobudźěłaćerka Drježdźanskeje Techniskeje uniwersity dr. Lubina Malinkowa. Wona předstaji tam tři rukopisne serbsko-němske słowniki, na kotrež bě při slědźenjach w archiwje bratrowskeje wosady storčiła. Zetkanje traje hač do srjedy.

Za politiske hudźbne dźiwadło

Chór Budyšin spěwa

pjatk, 24. awgusta 2018 spisane wot:

Wuježk. Tež tónle kónc tydźenja wotměja so wjacore zarjadowanja we wobłuku dnja Hornjeje Łužicy. Jedne z nich budźe na Čornoboze. Tam koncertuje njedźelu, 26. awgusta, w 14 hodź. chór Budyšin. Rjana to přiležnosć, na horu pućować a w chłódku štomow na serbske a słowjanske pěsnje słuchać.

Dwaj dnjej klankodźiwadło

Budyšin. „Pod hrodom wosomaštyrceći“ rěka klankodźiwadłowy swjedźeń, kiž wotměje so jutře a njedźelu w Budyšinje na ležownosći ze samsnym mjenom něhdźe 200 metrow wot Stareje wodarnje zdaleneje. Starši a młódši wopytowarjo dožiwja najwšelakoriše klankodźiwadłowe hry. Jich paleta saha wot bajkow Grimmec bratrow přez hornjołužiske powědki hač k italskemu kruchej wo kóčkach. Přeprošene su klankodźiwadłowe skupiny z Lipska, Budyšina, Coswiga a Radebeula, kotrež wotměnjejo hraja. Započatk je wobaj dnjej wot 15 hodź. Sobotu wot 22 hodź. změja na samsnym městnje live-hudźbu z nižozemskej spěwarku Iris Romen.

Pokazaja staru techniku

Serbska debata

nowostki LND