Wědźeć, što so stawa

pjatk, 03. awgusta 2018 spisane wot:

Je dźensa přemało z wašeho regiona w Serbskich Nowinach abo njeje scyła ničo z wašeje wsy? Změńće to a stańće so z korespondentom jeničkeho serbskeho wječornika. Informujće nas wo nowosćach w swojej wsy a wokolinje kaž tež wo podawkach w swojich towarstwach. Zazwońće redakciju wječornika w Budyšinje pod telefonowym čisłom 0 35 91 / 57 72 32 abo pósćelće nam informacije abo tež wobrazy z e-mailku na .

Chcemy wědźeć, što so stawa, zo móhli čitarjam SN a dalšim zajimcam wo nowosćach na serbskich a dwurěčnych wsach rozprawjeć. Informujće nas, wjeselimy so nad kóždym pokiwom.

Redakcija Serbskich Nowin

Knefle a wuměłstwo

pjatk, 03. awgusta 2018 spisane wot:

Njeswačidło. Wot njedźele, 5. awgusta, budźe w Njeswačanskim domizniskim muzeju nowa wustajeńca přistupna. W přehladce předstaja z Nowosólca-Hródka pochadźacy Michael Voigt pod hesłom „Wuměłstwo a knefle“ swoju zběrku knefli. Přehladku wotewru w 14 hodź.

Ze sportom přećiwo rasizmej

Grodk. Swójby w Grodku wustupuja zaměrnje přećiwo rasizmej. Towarstwo Přećeljo swójbow wotměje tuž jutře, 4., a njedźelu, 5. awgusta, na Grodkowskim sportnišću mjeztym 4. koparski cup přećiwo rasizmej. Mustwa móža so hišće hač do jutřišeho w 10 hodź. na městnje přizjewić. Přihladowarjo su witani.

Motorske a krajina nadměru wabja

pjatk, 03. awgusta 2018 spisane wot:
Kóždolětne zetkanje motorskich w Bórkhamoru je dale a woblubowaniše. Na dźewjatym wudaću minjeny njedawno při Jantarowym jězoru wobdźěli so lětsa wjace hač 150 bikerow ze swojimi mašinami. Při tym njewabjachu jich jenož motorske, ale tež rjana krajina wokoło łužiskeho jězora. „Tu móžemy so wočerstwić, sej přirodu lubić dać a so runočasnje swojemu hobbyjej wěnować“, měnještaj Kathleen Brandt a jeje přećel Bolle z Taucha pola Lipska. Zarjadowała bě zetkanje motorskich znowa „Kurvenliga Łužica“, kotraž zwjesela so kóžde lěto znowa nad wulkotnej podpěru Bórkhamorčanow. Tak pomhaja woni při na- a wottwarje swjedźenišća, tež swobodne dowolowe stwy we wsy smědźa bikerojo wužiwać, štož předewšěm wobdźělnicy z Pólskeje a dalšich krajow rady činja. Foto: Jost Schmidtchen

Chcedźa zběrku kupić

pjatk, 03. awgusta 2018 spisane wot:

Wojerowski kompjuterowy muzej a lutowarnja pjenjezy zběraja

Wojerecy (SN/JaW). Konrada Zusowy kompjuterowy muzej (ZCOM) we Wojerecach prócuje so wo nakup hódnotneje zběrki dokumentow wo swojim mjenodawarju. W nowinskej zdźělence muzej rozprawja, zo je projekt tak mjenowaneho crowdfundinga do žiwjenja zwołał.

Muzej ma jónkrótnu móžnosć „nimo originalnych mólbow tež wulke mnóstwo spisow, mjez nimi originalnu rozprawu rukowaćelstwa Zuse KG a dalše objekty, kotrež zběrka wopřijima, kupić. Dohromady je 7 000 eurow trěbnych. „Kompjuterowy muzej chcył zběrku rady za Wojerecy měć. Zhromadnje z Wuchodosakskej lutowarnju Drježdźany smy tuž crowdfundingowy projekt załožili, zo bychmy trěbne pjenjezy zezběrali. Wšako je muzej ze zběrkow originalow, kotrež su wosebite pokłady za naše dźěło, žiwy“, zdźěla ZCOM.

Zwyša wužiwanske popłatki

pjatk, 03. awgusta 2018 spisane wot:

Běła Woda (AK/SN). Město Běła Woda je popłatki za wužiwanje swojich komunalnych sportowych připrawow zwyšiło. Płaćić maja nowe tarify hač do lěta 2022, kaž měšćanska rada jednohłósnje wobzamkny. „Po strukturnym koncepće hospodarskeho plana chcemy ze zwyšenjom 58 000 eurow wjac dochodow docpěć“, rozłoži měšćanosta Torsten Pötzsch (Klatext). Zaměr města je, popłatki zběrać, kotrež tež kóšty zarunaja.

Pytaja drastu za Černobylske dźěći

pjatk, 03. awgusta 2018 spisane wot:

Kamjenc (SN). Wot dźensnišeho přebywaja w Kamjencu znowa dźěći z běłoruskeho Černobyla, zo bychu so we Łužicy wočerstwili. Wo tym informuje městopředsyda towarstwa Iniciatiwa dźěći z Černobyla Georg Tietzen w nowinskej zdźělence.

Kaž hižo minjene lěta přebywa znowa na přeprošenje Kamjenskeho towarstwa 20 na diabetes schorjenych dźěći a młodostnych ze swojimi pjeć přewodnikami w Hornjej Łužicy. Hač do 24. awgusta so woni tu wočerstwjeja a su wodnjo w Kamjenskim dźěćacym domje towarstwa na Fichtowej. „Přebytk je wažny wobstatk běłorusko-němskeho projekta ‚Šula – žiwy być z diabetesu‘, kotryž kóžde lěto zhromadnje z našim běłoruskim partnerskim towarstwom přewjedujemy“, Tietzen rozłoži. Při tym posrědkuja dźěćom teoretiske znajomosće a praktiske nazhonjenja při wšědnym wobchadźenju z chorosću. Zajimawje zestajany program lubi dźěćom tež mnohe njezapomnite wokomiki a rjane dopomnjenki.

W Nižej Wsy wotstronjeja sobudźěłaćerjo firmy SLB z Budyšina tele dny kolije stareho železniskeho přechoda. Dróha do Šešowa wostanje tuž hač do 10. awgusta zawrjena, kaž Budyski krajnoradny zarjad zdźěla. Tež w Chelnje do směra na Radwor tamniši železniski ­přechod wotstronja runje tak w Hlinje pola Malešec. Tak stej tohorunja wonej dróze hač do přichodneho pjatka zawrjenej. Kolije su zbytki bywšeje čary mjez ­Wojerecami a Budyšinom, kotruž běchu před nimale 20 lětami zawrěli. Foto: SN/Maćij Bulank

Před smalacym słóncom so škitać

pjatk, 03. awgusta 2018 spisane wot:
Před smalacym słóncom swoju kožu škitać je přewšo wažne. Inženjerka farmacije Regina Becker tuž kupcow w Choćebuzu-Chmjelowje wo tym rady poradźuje. Předewšěm wudźěłki za škit kože dźěći maja tam w poskitku. Tón měli ludźo swojej ­koži w słóncu často a w dosahacej měrje popřeć. Zmysłapołne dale je swoju hłowu před słóncom škitać. Mjeztym chorownje zdźěleja, zo tuchwilu dale a wjac ludźi ­ze spalenej kožu lěkuja. Potrjecheni přichadźeja zwjetša hakle w nocy a z wulkimi bolosćemi. Hewak su fachowcy tajke pady skerje pola wosobow dožiwili, kotrež ­do solarija chodźa. Foto: Michael Helbig

Přeju dale dosć podpěry

pjatk, 03. awgusta 2018 spisane wot:
Hižo wot lěta 1990 přeprošeja čłonojo ­Kamjenskeje Iniciatiwy dźěći z Černobyla běłoruske, na diabetes schorjene dźěći na wočerstwjenje do Łužicy. Mjeztym nimale tři lětdźesatki čestnohamtsce tajki přebytk organizować, za tym tči tójšto prócy a dźěła. Njezejmuju kłobuk jeno před čłonami iniciatiwy, za kotruž angažuja so tež wjaco­ri Serbja, ale zdobom před wšěmi, kotřiž iniciatiwu po swojich móžnosćach podpěruja, a to hižo cyły čas. Wěm so dopomnić, zo běchu před někotrymi lětami dźěći a młodostni z Černobyla hišće w hóstnych, tež serbskich swójbach zaměstnjeli, na přikład na wsach wokoło Pančic-Kukowa. Tomu drje dźensa wjac tak njeje, dokelž je dale a ćešo hóstnych staršich nańć. Přiwšěm njeje Kamjenska iniciatiwa wótku do žita ćisnyła, ale je nowe puće namakała dźěćom z Černobyla pomhać. Přeju iniciatiwje, zo dóstawa dale dosć podpěry. Tak móže dźěćom spodobne dny we Łužicy zmóžnjeć. Janek Wowčer

Temperatura wody horceho wjedra dale stupa. Ćim bóle pak podźěl kislika we wodźe woteběra. Prawdźepodobnje tony mortwych rybow su dźensa ze Slěborneho ­jězora pola Łaza wułójili. Tu a tam mortwe ryby hišće na přibrjohu leža, štož je ­so wočerstwjacym při jězorje zawěsće njerjany napohlad. Foto: Gernot Menzel

Serbska debata

nowostki LND