Dwaj projektaj klětu hotowej

wutora, 12. decembera 2023 spisane wot:

Slepo (AK/SN). Swobodny stat Sakska zapłaći w dalokej měrje přidatne wudawki za nowu Slepjansku wohnjowobornu gratownju a za nowotwar Rownjanskeje pěstowarnje „Milenka“. „Tele dny smy zdźělenku wo spěchowanju dóstali“, praji Slepjanski wjesnjanosta Jörg Funda (CDU). Gratownja płaći dohromady 3,4 miliony eurow. Z toho přewza Sakska 3,057 milionow eurow, gmejna financuje 343 000 eurow. Jeničce ze swójskich ­srědkow gmejny njebychu twar zapłaćić móhli. Projekt je mjeztym 740 000 eurow dróši hač spočatnje w lěće 2019 planowany. Přičiny su inflacija a podróšene kóšty w twarskim wobłuku. Lětsa dyrbjachu samo twarske dźěła nachwilnje přetor­hnyć, dokelž běchu spěchowanske srědki z prěnjeho přizwolenja přetrjebane.

Dohodownje wupyšene jězdźidła wohnjoweje wobory běchu minjeny pjatk we Łužicy po puću. Prěni raz wjedźeše jich čara po dźělu Budyskeho wokrjesa. Wot Hamora jědźechu starše a nowše awta do Łazowskeje gmejny a pobychu mjez druhim w Drěwcach, Złyčinje, Hermanecach, we Wulkich Ždźarach, Łazu a w Běłym Chołmcu. Policajskej awće stej kolonu prědku a zady přewo­dźałoj. Wšudźe stejachu wobydlerjo při kromje puća a konwoj wobdźiwachu. Na někotrych městnach samo horce wino pře­dawachu. Zo su jězdźidła do Łazowskeje gmejny přijěli, je zasłužba krajneho rady Udo Wićaza (CDU), kiž wohnjowej woborje w Złyčinje přisłuša. Foto: Christian Essler

Krótkopowěsće (12.12.23)

wutora, 12. decembera 2023 spisane wot:

Serbska etaža w Drježdźanach?

Drježdźany. W najstaršim Drježdźanskim studentskim klubje „Gutzkowclub“ su so serbscy studenća wčera na adwentničce z předsydu Domowiny Dawidom Statnikom, kubłanskej referentku třěšneho zwjazka Katrin Suchec-Dźisławkowej a jednaćelom Serbskeho šulskeho towarstwa Andreasom Ošiku zetkali. Mjez druhim su wo móžnym znowawutworjenju serbskeje etaže studowacych rěčeli.

Tež negatiwne wuskutki

Choćebuz. Reforma braniborskich wokrjesow před 30 lětami měješe tež negatiwne wuskutki na Serbow, rjekny stawiznar dr. Pětš Šurman ze Serbskeho instituta. Kaž Serbski rozhłós RBB rozprawja, mějachu Serbja do 1993 jednoho zamołwiteho za cyły Choćebuski wobwod. Na to dźěłaštej jenož w Choćebuzu a we wokrjesu Sprjewja-Nysa (SPN) hłownohamtskej społnomócnjenej. Serbstwo móhło so we wokrjesu SPN chětřišo wuwiwać hač w susodnych wokrjesach.

Palestinsku parolu zakazali

Adwentne woknješko

póndźela, 11. decembera 2023 spisane wot:
W dohodownym času so předewšěm dźěći wjesela, hdyž wšědnje woknješko swojeho adwentneho kalendra woči­njeja. Čitarjo Serbskich Nowin móža wirtuelnje tajke woknješko wočinić. Scanujće ze šmóratkom QR-kode a dajće so překwapić.

Bajki interaktiwnje dožiwić

póndźela, 11. decembera 2023 spisane wot:
Čornochołmčanski Krabatowy młyn skići w adwenće kulisu za interaktiwnu bajkowu rallye. Spočatk decembra hižo tajki termin mějachu, dalši slěduje zajutřišim, 13. decembra, wot 10.30 do 12.30 hodź. Potom sobudźěłaćerka dožiwjenskeho dwora Undine Kotow najwšelakoriše bajki zwjazuje a sama jako „Jank w zbožu“ wustupuje. Tež młynski rapak pobrachować njebudźe. „Stare powědki a bajki so dźeń a bóle pozhubjeja, dokelž je lědma hišće něchtó čita abo słyši. Ze swojim projektom chcemy je zaso bóle do wědomja zwołać“, Undine Kotow zaměr rozłoži. Za srjedu móža so zajimcy hišće e-mailnje pod přizjewić. Foto: Silke Richter

Z jubilejom doprědka hladaja

póndźela, 11. decembera 2023 spisane wot:

Wulke plany za staciju młodych slědźerjow a technikarjow

Běła Woda (AK/SN). Stacija młodych slědźerjow přirody a technikarjow w Běłej Wodźe chce w lěće 2027 jako modernizowane a generacije přesahowace městno wuknjenja do noweho přichoda startować. Na dotalnym městnje na kromje města nastanje twarski kompleks z dźěłarnjemi, seminarnymi rumnosćemi, běrowami, žurlu, móžnosćemi přenocowanja kaž tež wonkownymi připrawami z jewišćom. Kooperaciski partner budźe nimo přirodoškitneje stacije Astrocentrum Łužica (DZA). Projekt „Stacija přichoda“ płaći 4,88 milionow eurow a ma so k 81 procentam z pjenjez za změnu strukturow financować. Dale wobdźělenej stej město Běła Woda a Swobodny stat Sakska. „Ličimy z dźesać kruće při­stajenymi“, rjekny nawoda Bernd Frommelt tele dny k 70. róčnicy stacije.

Policija (11.12.23)

póndźela, 11. decembera 2023 spisane wot:

Lift tčacy wostał

Wojerecy. Na nic runjewon najrjeńšim městnje dyrbješe pjatk wječor 38lětny muž dlěši čas wutrać. W jednym z bydlenskich domow na Budyskej aleji we Wojerecach wužiwaše wón krótko po 18 hodź. lift, kiž nadobo mjez štwórtym a sedmym poschodom tčacy wosta a so hižo njehibaše. Regionalna dispatchernja wuchodneje Sakskeje koordinowaše trěbnu pomoc a pósła technikarja na městno. Jemu so poradźi lift reparować, tak zo móžeše 38lětny swoje jastwo po dwěmaj hodźinomaj njezranjeny zaso wopušćić.

Wopity z awtom jěł

Njedźichow. Při wobchadnej kontroli w Njedźichowje su policisća sobotu připołdnju 38lětneho šofera Škody zadźerželi. Pola njeho naměrichu 1,38 promilow alkohola w kreji.

Seniorojo škotuja

póndźela, 11. decembera 2023 spisane wot:

Budyšin. Lětuši posledni škotowy turněr serbskich seniorow wotměje so jutře, wutoru, w rezidency seniorow na Budyskej Tschirnerowej 10. Započatk budźe w 14 hodź. Nimo dobyćerjow dnja počesća šěsć najlěpšich škotowarjow lěta z pokalemi a wěcnymi mytami. Kaž hłowny organizator Měrćin Nowak zdźěli, wobkedźbuja při tym wosom wuslědkow wobdźělenych w běhu lěta.

Radźićeljo wuradźuja

Radwor. Zjawne posedźenje Radworskeje gmejnskeje rady wotměje so srjedu, 13. decembra, we 18.30 hodź. w towarstwowym domje wjesneho kluba Lutobč-Měrkow na Parkowej dróze 3 w Lutobču. Mjez druhim wobkruća radźićeljo zamołwiteho za serbske prašenja Radworskeje gmejny. Nimo toho zaběraja so ze zhromadnym ćopłotnym planowanjom gmejnow Radwor, Wulka Dubrawa a Malešecy.

Za dźěłarničku so přizjewić

Wudźěleja wotpadkowu protyku

póndźela, 11. decembera 2023 spisane wot:

Budyšin (SN/MWj). Wot minjeneho kónca tydźenja hač do 22. decembra wudźěleja w Budyskim wokrjesu wotpadkowu protyku za lěto 2024. Protyka ma runje tak kaž w zašłym lěće format wokrjesneho žurnala „Hdys a hdys“. Wobydlerjo měli potajkim trochu dokładnišo hladać, prjedy hač swoje stare nowiny wotbudu. Mjez nimi móhła snano tež wotpadkowa protyka być, kaž Budyski krajnoradny ­zarjad informuje.

W protyce zapřijate su zaso terminy wotwožowanja jednotliwych wotpadkowych sudobjow za wšitke města a gmejny wokrjesa. Tele terminy su kruće zapisane a so hižo njezměnja. Tež swjate dny su wobkedźbowane. Štóž tajki termin skomdźi, nima hižo šansu, zo jeho wotpadkowe sudobje dodatnje wuprózdnja. Nimo toho su w protyce zapřijate pokiwy, kak najlěpje wotpadki dźěliš, powšitkowne informacije wo wotpadkowym hospodarstwje, adresy městnow, hdźež móžeš swoje dodźeržane elektriske nastroje wotbyć, kaž tež dalše adresy komunalnych a priwatnych přijimarnjow zelenych wotpadkow.

Derje radźili su so prěnje adwentne wiki na Radworskej kupje, kotrež je tamniše kupowe towarstwo sobotu přewjedło. Poskićowali su najwšelakoriše paslenki, kotrež běchu sami zhotowili abo wot darićelow dóstali. W bohatej ličbje přichwatani hosćo chwalachu sej přijomnu atmosferu a dobre zastaranje: Předali su nimo toho wjace hač 200 „lángosow“. Foto: Marko Wjeńka

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND