Na twarnišćomaj kradnyli
Čorny Chołmc. Hnydom na dwěmaj twarnišćomaj na zwjazkowej dróze B 96 su njeznaći w minjenych dnjach kradnyli. Kaž policija zdźěli, bě to we Łutach a w Čornym Chołmcu. Pokradnyli su wabjensku taflu twarskeje firmy a cyłkownje tysac litrow diesela. Ćěriwo běchu skućićeljo z wjacorych twarskich mašinow wotklumpali. Rubizna je dohromady něhdźe 3 000 eurow hódna. Nimo toho nasta sto eurow wěcneje škody.
Modele awtow, motorskich, traktorow a druhich jězdźidłow wjele ludźi fascinuje. Štóž so porno tomu za modele lětadłow zajimuje, njech sej srjedź awgusta do Narća pola Wojerec dojědźe.
Narć (AK/SN). Swětowe mišterstwo modelowych lětadłow klasy F3B přewjedu bórze na Narćanskim lětanišću pola Wojerec. Wot 10. hač do 15. awgusta startuja tam wobdźělnicy z 13 krajow – mjez druhim z Němskeje, USA, Chile, Japanskeje a Awstralskeje. Po lěće 2013 towarstwo Aeroklub Wojerecy swětowe mišterstwo druhi raz wuhotuje. „Z tym nawjazamy na swoje dobre nazhonjenja. Přiwšěm pytamy dale pomocnikow, kotřiž so wo hosći a wo wubědźowanišćo staraja. Tohorunja pytamy sponsorow“, praji sobu organizator a bywši předsyda towarstwa Roland Pietsch.
Budyšin (CS/SN). W płatowym wobchodźe na Budyskej Karla Marxowej, kotryž wjedźetaj Hella a Ronny-Enrico Nerlich, je Monika Cyžowa zaso raz něšto kmane namakała. Trochu běłeho płatu kaž tež módro-běłu mustrowanu bortu je wona tam wóndano kupiła. Monika Cyžowa je wobsedźerka drastoweho fundusa w Nowej Jaseńcy. Nerlichec płatowy wobchod wosrjedź Budyšina je za nju a dalše šwalče, kotrež serbsku narodnu drastu šija, hižo wjele lět dobra adresa. Přetož wobsedźerjej přeća swojich kupcow derje znajetaj. Stajnje spytataj wšo wobstarać, štož sej ludźo přeja. To njeje jednore. Druhdy dźě producenća prosće dźěło zastaja. Tak maš mjeztym hižo problemy při wobstaranju tak mjenowaneje chošćoweje borty (Besenborte). Tajka přišije so deleka při dołhich suknjach, zo njeby so płat wobškodźił, hdyž wón po zemi šmóra. Lěpša je situacija z trodlemi (Fransenborte). Jeje dla wudźeržuja Nerlichecy kontakt k manufakturje w Rudnych horinach, hdźež tule bortu za serbsku drastu zhotowjeja.
Rekordny deficit komunow
Drježdźany. Z 840 milionami eurow hospodarskeho minusa su sakske města a gmejny loni najwjetši deficit w stawiznach zwjazkoweje republiki měli. Wo tym informuje Załožba Bertelsmanna w financnym reporće. W běhu lěta stupachu wudawki komunow wo dźesać procentow, dochody z dawkow pak słabeje hospodarskeje situacije dla stupali njejsu.
Jenička Serbowka mjeno změniła
Budyšin. W zwisku z nowelu němskeho mjenoweho prawa lětsa w meji je Serbski rozhłós naprašowanje w 17 komunach Hornjeje Łužicy přewjedł. Serbska Budyšanka je dotal jenička, kotraž je swoje mjeno we wupokazu po serbskim wašnju bjeze ćežow změnić dała. Nimo trěbnych personalnych dokumentow je za změnu mjena jenož ertne wuznaće k serbstwu trěbne.
Frontex wotnětka tež w Čěskej
Njeswačidło (SN/MWj). Lědma štó drje wě, zo měješe Njeswačidło něhdy dwaj hrodaj. Nimo dźensa daloko znateho stareho barokneho hrodu bě to tak mjenowany nowy hród. Wón steji w srjedźišću noweje wosebiteje wustajeńcy, kotruž su njedźelu w Njeswačanskim domizniskim muzeju wotewrěli. Mjeztym je to 56. wosebita přehladka, kotruž w 21 lětach wobstaća muzeja pokazuja.
Zo bychu so ludźo před wohenjemi škitali, su před něhdźe połdra lětstotkom tež w Hornjej Łužicy wohnjowe wobory załožeć započeli. W našej lětnjej seriji chcemy někotre z nich předstajić a jich stawizny rozłožić. (9)
W stawiznach města Kulowa su zahubne wohenje stajnje zaso wulke škody načinjeli. Ludźo so wohenjow bojachu, dokelž stejachu chěžki wusko jedna při druhej. Tuž wobydlerjo rozsud měšćanosty Šlosareka witachu, 10. septembra 1898 wohnjowu woboru załožić. Hižo lěto po załoženju wuhotowachu woboru z ručnej sykawu a trěbnymi hadźicami. W lěće 1904 přidruži so wjerćaty rěbl. Jón su hač do 1970tych lět wužiwali.
Wočakuja poł miliona putnikow
Rom. Młodostni Drježdźansko-Mišnjanskeho biskopstwa wobdźěleja so wot dźensa na putnikowanju młodostnych składnostnje lětušeho Swjateho lěta w Romje. Tež skupina serbskich młodostnych dožiwja hišće hač do póndźele program, na kotryž zamołwići we Vatikanje něhdźe poł miliona młodostnych wočakuja. W fokusu putnikowanja steji wěra w dobje digitalneje komunikacije.
Dalši móst zaraćeny
Zhorjelc. Móst w Mittelherwigsdorfje je wokrjes Zhorjelc wčera njejapcy za železnicu zašlahał. Awta hižo wot meje po mosće jěć njesmědźa. W aktualnym posudku su fachowcy zwěsćili, zo móhł so móst sypnyć. Z tym zwisk mjez Wodowymi Hendrichecami a Liberecom wupadnje, ćah z Drježdźan jědźe jenož hač do Habrachćic. Pućowacy měli so wo alternatiwje z busom informować.
Polěpša wukubłanske wuměnjenja