Młode baćony lětać wuknu

srjeda, 30. julija 2025 spisane wot:
Tuchwilu móžeš w serbskich wsach kaž tule w Bronju wobkedźbować, kak młode baćony lětać wuknu. W Nuknicy a Njebjelčicach wone porno tomu hižo derje lětaja. Młode baćony trjebaja na zemi najprjedy raz hodźinu měra za orientaciju. Na to sej wone zaso do hnězda doleća, hdźež staršej swój dorost hišće picuja. Bohužel wšak so prěni pospyt stajnje njeporadźi. W Dobrošecach blisko Delnjeje Hórki je na přikład młody baćon při lětanskich pospytach smjertnje znjezbožił, hačrunjež je na spočatku zaso wróćo do hnězda lećał. Snano je so tež zranił, jako su wokoło hnězda łuku sykli. Foto: Handrij Baumgärtel

Policija (30.07.25)

srjeda, 30. julija 2025 spisane wot:

Na twarnišćomaj kradnyli

Čorny Chołmc. Hnydom na dwěmaj twarnišćomaj na zwjazkowej dróze B 96 su njeznaći w minjenych dnjach kradnyli. Kaž policija zdźěli, bě to we Łutach a w Čornym Chołmcu. Pokradnyli su wabjensku taflu twarskeje firmy a cyłkownje ­tysac litrow diesela. Ćěriwo běchu sku­ćićeljo z wjacorych twarskich mašinow wotklumpali. Rubizna je dohromady něhdźe 3 000 eurow hódna. Nimo toho nasta sto eurow wěcneje škody.

Modele so do powětra pozběhnu

srjeda, 30. julija 2025 spisane wot:

Modele awtow, motorskich, traktorow a druhich jězdźidłow wjele ludźi fascinuje. Štóž so porno tomu za modele lětadłow zajimuje, njech sej srjedź awgusta do Narća pola Wojerec dojědźe.

Narć (AK/SN). Swětowe mišterstwo modelowych lětadłow klasy F3B přewjedu bórze na Narćanskim lětanišću pola Wojerec. Wot 10. hač do 15. awgusta startuja tam wobdźělnicy z 13 krajow – mjez druhim z Němskeje, USA, Chile, Japanskeje a Awstralskeje. Po lěće 2013 towarstwo Aeroklub Wojerecy swětowe mišterstwo druhi raz wuhotuje. „Z tym nawjazamy na swoje dobre nazhonjenja. Přiwšěm pytamy dale pomocnikow, kotřiž so wo hosći a wo wubědźowanišćo staraja. Tohorunja pytamy sponsorow“, praji sobu organizator a bywši předsyda towarstwa Roland Pietsch.

Dobra adresa za serbsku drastu

srjeda, 30. julija 2025 spisane wot:

Nerlichec wobchod za płaty w Budyšinje wobsteji 75 lět

Budyšin (CS/SN). W płatowym wobchodźe na Budyskej Karla Marxowej, kotryž wjedźetaj Hella a Ronny-Enrico Nerlich, je Monika Cyžowa zaso raz něšto kmane namakała. Trochu běłeho płatu kaž tež módro-běłu mustrowanu bortu je wona tam wóndano kupiła. Monika Cyžowa je wobsedźerka drastoweho fundusa w Nowej ­Jaseńcy. Nerlichec płatowy wobchod wo­srjedź Budyšina je za nju a dalše šwalče, kotrež serbsku narodnu drastu šija, hižo wjele lět dobra adresa. Přetož wobsedźerjej přeća swojich kupcow derje znajetaj. Stajnje spytataj wšo wobstarać, štož sej ­ludźo přeja. To njeje jednore. Druhdy dźě producenća prosće dźěło zastaja. Tak maš mjeztym hižo problemy při wobstaranju tak mjenowaneje chošćoweje borty (Besenborte). Tajka přišije so deleka při dołhich suknjach, zo njeby so płat wobškodźił, hdyž wón po zemi šmóra. Lěpša je situacija z trodlemi (Fransenborte). Jeje dla wudźeržuja Nerlichecy kontakt k manufakturje w Rudnych horinach, hdźež tule bortu za serbsku drastu zhotowjeja.

Krótkopowěsće (30.07.25)

srjeda, 30. julija 2025 spisane wot:

Rekordny deficit komunow

Drježdźany. Z 840 milionami eurow hospodarskeho minusa su sakske města a gmejny loni najwjetši deficit w stawiznach zwjazkoweje republiki měli. Wo tym informuje Załožba Bertelsmanna w financnym reporće. W běhu lěta stupachu wudawki komunow wo dźesać procentow, dochody z dawkow pak słabeje hospodarskeje situacije dla stupali njejsu.

Jenička Serbowka mjeno změniła

Budyšin. W zwisku z nowelu němskeho mjenoweho prawa lětsa w meji je Serbski rozhłós naprašowanje w 17 komunach Hornjeje Łužicy přewjedł. Serbska Budyšanka je dotal jenička, kotraž je swoje mjeno we wupokazu po serbskim wašnju bjeze ćežow změnić dała. Nimo trěbnych personalnych dokumentow je za změnu mjena jenož ertne wuznaće k serbstwu trěbne.

Frontex wotnětka tež w Čěskej

Lětni swjedźeńje połčas

wutora, 29. julija 2025 spisane wot:
Rowno (JoS/SN). Z lětnim swjedźenjom dźakuje so spěchowanske towarstwo Rownjanskeho Njepilic statoka kóžde lětom swojim čłonam a swěrnym pomocnikam za jich angažement a swěru. Tele zarjadowanje woznamjenja kóžde lěto połčas wobšěrneho programa, kotryž maja za wopytowarjow w běhu lěta přihotowany. Byrnjež pomocnicy sami w srjedźišću stali, bjez jich pomocy při pječenju tykanca a grilowanju tež tónraz njeńdźeše. Přiwšěm wužichu woni składnosć měrneje chwile a sej při dujerskej hudźbje Grodkowskeje kapały tež sami kofej a tykanc popřachu, wšako w přichodźe zaso dosć dźěła na nich čaka. Tak chcedźa bórze zaso šulskim rjadownjam demonstrować, kajke ratarske žiwjenje w Slepjanskim regionje něhdy raz bě.

Hród so do wsy nawróćił

wutora, 29. julija 2025 spisane wot:

Wosebita wustajeńca dokumentuje wotrězk stawiznow Njeswačidła

Njeswačidło (SN/MWj). Lědma štó drje wě, zo měješe Njeswačidło něhdy dwaj hrodaj. Nimo dźensa daloko znateho stareho barokneho hrodu bě to tak mjenowany nowy hród. Wón steji w srjedźišću noweje wosebiteje wustajeńcy, kotruž su njedźelu w Njeswačanskim domizniskim muzeju wotewrěli. Mjeztym je to 56. wosebita přehladka, kotruž w 21 lětach wobstaća muzeja pokazuja.

Z antologije LND čitałoj

wutora, 29. julija 2025 spisane wot:
Třeći raz w tymle lěće je Smjerdźečanske kubłanske srjedźišćo LIPA njedźelu ­zahrodu talentow zarjadowało. Hromadźe z Ludowym nakładnistwom Domowina organizowachu čitanje z knihi „Serbstwo, quo vadis?“. Po tym zo bě Lucija Handri­kowa wšitkich witała, přewza něhdyša jednaćelka LND a wudawaćelka knihi Marka Maćijowa moderaciju. Z knihi čitaštej z Delan pochadźaca Róža Domašcyna a najmłódša awtorka wudaća Jadwiga Bujnowska (wotprawa). Wopytowarjam zarjado­wanja so jeju přinoškaj a nazhonjenja jako Serbowce jara lubjachu, tak zo dóńdźe po tym hišće k čiłej rozmołwje. Foto: Jürgen Maćij

Zo bychu so ludźo před wohenjemi škitali, su před něhdźe połdra lětstotkom tež w Hornjej Łužicy wohnjowe wobory załožeć započeli. W našej lětnjej seriji chcemy někotre z nich předstajić a jich stawizny rozłožić. (9)

W stawiznach města Kulowa su zahubne wohenje stajnje zaso wulke škody načinjeli. Ludźo so wohenjow bojachu, dokelž stejachu chěžki wusko jedna při druhej. Tuž wobydlerjo rozsud měšćanosty Šlosareka witachu, 10. septembra 1898 wohnjowu woboru załožić. Hižo lěto po załoženju wuhotowachu woboru z ručnej sykawu a trěbnymi hadźicami. W lěće 1904 přidruži so wjerćaty rěbl. Jón su hač do 1970tych lět wužiwali.

Krótkopowěsće (29.07.25)

wutora, 29. julija 2025 spisane wot:

Wočakuja poł miliona putnikow

Rom. Młodostni Drježdźansko-Mišnjanskeho biskopstwa wobdźěleja so wot dźensa na putnikowanju młodostnych składnostnje lětušeho Swjateho lěta w Romje. Tež skupina serbskich młodostnych dožiwja hišće hač do póndźele program, na kotryž zamołwići we Vatikanje něhdźe poł miliona młodostnych wočakuja. W fokusu putnikowanja steji wěra w dobje digitalneje komunikacije.

Dalši móst zaraćeny

Zhorjelc. Móst w Mittelherwigsdorfje je wokrjes Zhorjelc wčera njejapcy za železnicu zašlahał. Awta hižo wot meje po mosće jěć njesmědźa. W aktualnym posudku su fachowcy zwěsćili, zo móhł so móst sypnyć. Z tym zwisk mjez Wodowymi Hendrichecami a Liberecom wupadnje, ćah z Drježdźan jědźe jenož hač do Habrachćic. Pućowacy měli so wo alternatiwje z busom informować.

Polěpša wukubłanske wuměnjenja

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND

Nowe poskitki knihow LND namakaće w lětušim wudaću Nowinkarja!

Nowinkar 2025