Jutrowny seminar so započał
Morlaix. Młodźina europskich narodnych mjeńšinow (MENS) je dźensa swój tradicionalny jutrowny seminar w Bretoniskej zahajiła. Seminar wotměje so w Bretoniskim měsće Morlaix a traje hač do 18. apryla. Serbskich młodostnych zastupujetaj tam Filip Budar kaž tež Matej Čornak z towarstwa Pawk z.t. Dohromady 25 młodostnych mjez 16 a 18 lětami wobdźěli so na mnohich workshopach a na wulěće do města Brest.
Kedźbu błyskače!
Drježdźany. We wobłuku Europskeho tydźenja spěšnosće přewjeduje tež sakska policija wot dźensnišeho hač do njedźele přidatne kontrole spěšnosće, mjez druhim na awtodróze A 4 kaž tež kołowokoło Drježdźan a Zhorjelca. Wobchadnych skućićelow pochłostaja na zwučene wašnje: Z dypkami w Flensburgu a z pjenježnymi pokutami.
Hudźbne swjedźenske dny zahajili
Slepo (AK/SN). We wobłuku europskich dnjow wuměłskeho rjemjesła přeprošuja zajimcow w Slepom njedźelu, 12. apryla, wot 10 do 17 hodź. hnydom na pjeć wšelakich městnach na wopyt a jim swoje durje šěroko wotewru. Hosćo dóstanu dohlad do ateljejow, dźěłarnjow a wustajeńcow.
Mjez druhim informuje drjeworězbar Thomas Schwarz wo swojim wuměłskim dźěle. W jeho ateljeju na Grodkowskej dróze 45 wuhladaš wjele nowych skulpturow ze stareho drjewa, mjez druhim filigranu seriju „Łopjena“. Jednotliwe dźěła nastachu z wodoklona (Platane) a robinije. W hosćencu „Brauwerk“ při sportnišću na Šulskej dróze pokazuje Max Koitschka, kak piwo warja. Wězo móža sej wopytowarjo tež słódnu kapku popřeć. Nimo toho tam Jörg Tausch a Leon Wagner swoje wuměłske twórby předstajitaj.
Połpica. Za serbski prózdninski camp wot 9. hač do 14. awgusta 2026 w Połpicy (Halbendorf) nad Sprjewju pytaja prózdninskich pomocnikow, kotřiž so rady z dźěćimi zaběraja a sej přicpěwaja dźěći dohladować. Za pomocnikow su přebywanje, zastaranje a wulěty darmotne, woni dóstanu 25 eurow kapsneho pjenjeza wob dźeń kaž tež 100 eurow honorara. Nimo toho so jim jězbne wudawki zarunaja. Štóž je znajmjeńša 18 lět stary, njech so pola zarjadowarja Schullandheime e. V. pod telefonowym čisłom 03591 22285 abo z mejlku na přizjewi.
Rěčna hodźina zapósłanče
Kamjenc. Zapósłanča Sakskeho krajneho sejma Elaine Jenčec (CDU) přewjedźe přichodnu wobydlersku rěčnu hodźinu póndźelu, 13. apryla, w swojim Kamjenskim běrowje na Zapadnej 4. Wot 15 do 17 hodź. móža wobydlerjo tam swoje naležnosće přednjesć. Termin dojednać móža sej zajimcy pod telefoniskim čisłom 03578 305383 abo z mejlku na .
Chronikarjo so zetkaja
Worklecy (SN/jp). Zetkanišćo Worklečanskeho młodźinskeho kluba njeje wjac najnowše. W containerach blisko šule su so swój čas hižo starši dźensnišich młodostnych schadźowali. Tuž maja tež sanitarne připrawy swoje najlěpše lěta za sobu a młodźina je z nimi zašły čas tójšto wušparanjow měła. Lětsa mějachu za to trěbne pjenjezy nahromadźene a tuž su prózdniny wužiwali, zo bychu nuznik ponowili.
12 000 eurow běchu za to z regionalneho budgeta pod hesłom „Přichod za wšěch“ Hornjołužiskeje hole a hatow dóstali. 3 000 eurow dyrbješe młodźinski klub ze swójskeje kasy přidać. Worklečenjo pak njesmědźachu naprawu cyle po swojim dobrozdaću přewjesć: Puć na nuznik měješe bjez zadźěwkow móžny być. Pola zawoda z Badensko-Württembergskeje skazachu tuž containerowy nuznik, kotry ma prawu wulkosć a bjezbarjerny přistup.
Bukecy (UM/SN). Wosrjedź Bukec nastawa na Karla Marxowej 14 krok po kroku strowotniski centrum. Po lěkarskej a zubnolěkarskej praksy je nětko tež předewzaćel Marko Pittke ze swojej posłužbowej firmu za pomocy potrěbnych ludźi do twarjenja zaćahnył, kotrež gmejnje słuša. Marko Pittke wobhladuje tole jako logisku konsekwencu pozitiwneho wuwića swojeho předewzaća, kiž bě wón spočatk lěta 2024 załožił. Před lětomaj je Bukečan sam započał, dźensa ma wón štyrjoch přistajenych. Dalšej sobudźěłaćerjej so bórze přidružtaj. „Wotpowědnje tomu, kaž je so kruh klientow rozšěrił, sym nowe dźěłowe městna wutworił“, Marko Pittke rozprawja. Tuž trjebaše tež wjace ruma a je nowe sydło firmy spočatk apryla oficialnje wotewrěł. „Sobudźěłaćerjo maja nětko krute městno za słužbne dorěčenja kaž tež za přestawki“, praji předewzaćel.
Spočatk nalěća so čas klěšćow zahaji. Strach strašnych infekciskich chorosćow pak njehrozy klěšćow dla jenož čłowjekej. Tež psy móža po kusnjenju klěšća chutnje schorić, mjenujcy na babesiozu, kotraž w ludźe tež psyča malarija rěka. Ličba potrjechenych psow lěto wob lěto stupa.
Zły Komorow/Kamjenc (SN/hn). Dokelž je lětsa wosebje wjele padow na babesiozu schorjenych psow, su zamołwići wokrjesa Hornje Błóta-Łužica spočatk minjeneho tydźenja zdźělenku wozjewili, w kotrejž mějićelow psow warnuja. Hižo ručež je pjeć stopjenkow celsiusa, klěšće wotuća a w trawje na swój wopor łakaja. Infekcija z babesiozu ma zwjetša smjertny wukónc, jeli ju skótny lěkar sčasom njespóznaje. Eksperća radźa mějićelam psow, zo swoje zwěrjo po kóždym wuchodźowanju dokładnje na klěšće přehladaja.
Přijězd na A4 zašlahany
Horni Wujězd. Na awtodróze A4 dyrbja so šoferojo wot póndźele na twarnišćo mjez Ohornom a Słonej Boršću nastajić. Tam ponowja mjenujcy jězdnju. Za čas dźěłow, kiž maja hač do oktobra trać, budźe w Hornim Wujězdźe přijězd na awtodróhu směr Zhorjelc zašlahany. Nadrobnosće póndźelu w našim wudaću zhoniće.
Natwarja centrum recyclowanja
Zły Komorow. Braniborska techniska uniwersita (BTU) chce w Złym Komorowje kompetencny centrum „Heres“ natwarić. Tam maja so dźěle baterijow recyclować. Zwjazk předewzaće z dohromady 13,6 milionami eurow spěchuje. Z tym chcedźa Łužicu dale jako stejnišćo za technologije přichoda etablěrować.
Škit mjeńšinow do zakonja zapřijeć
Jutrownej jeji pokradnyłoj
Budyšin. Paduchow jutrowneje dekoracije je policija w nocy na srjedu w Budyšinje lepiła. Młodostnaj w starobje 17 a 18 lět běštaj po wšěm zdaću měnjenja, zo su jutry nimo, a spakosćištaj při Bohatej wěži něhdźe meter wulkej dekoraciskej jeji w hódnoće sto eurow. Alarmowani policisća młodostneju w bliskosći lepichu a jeji zaso při wěži nastajichu.