Wotrow. Składnostnje dnja dźěsća je Wotrowska pěstowarnja „Dźěćacy raj“ w nošerstwje Serbskeho šulskeho towarstwa swojim chowancam rjanu překwapjenku wobradźiła. Ze swojimi kubłarkami dojědźechu sej holcy a hólcy do Ramnowa na wulke hrajkanišćo pod třěchu.
Hižo jězba z busom bě přewšo zajimawa. Po puću wobdźiwachu młodźi pasažěrojo traktory, nakładne awta a wulke kranowe jězdźidło.
Wulke hrajkanišćo z krosnowadłom, suwadłom a awtkami k jězdźenju dźěći hnydom zahori. Tež wotdźěl za žłobikowe dźěći skićeše wulkotne móžnosće sej hrajkać. Někotrym so wosebje tołsta roła lubješe. Ju móžachu z bulikami napjelnić, kotrež horjeka zaso won třělachu. Za zastaranje njemějachu jenož mały přikusk sobu, ale dóstachu tež wobjed, kiž je kuchnja klóštra Marijina hwězda do Ramnowa dowjezła. Hańžka Nawcyna
Kamjenc. Přizjewjernja za jězdźidła a jězbne dowolnosće w Kamjencu přetwara dla wot 8. hač do 26. junija jenož we wobmjezowanej měrje dźěła. W tym času naležnosće wobydlerjow jenož wobdźěłaja, hdyž je sej něchtó do toho termin wučinił. Za chwatne naležnosće měli so wobydlerjo na přizjewjernju w Budyšinje wobroćić.
Dźěći steja w srjedźišću
Wojerecy. Měšćanski dźeń dźěsća přewjedu njedźelu, 7. junija, we Wojerecach. Wot 10 do 18 hodź. su swójby z dźěćimi do zwěrjenca a hrodu přeprošene, hdźež su organizatorojo wotměnjaty program z hrami, kreatiwnej zaběru a dyrdomdejom přihotowali. Zastup płaći na dźěćo 7, na dorosćeneho 11,50 a za swójby 23 eurow.
Radźićeljo wuradźuja
Pančicy-Kukow. Přichodna zjawna zhromadźizna zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe wotměje so wutoru, 9. junija, w 19 hodź. w sydarni twarjenja zarjadniskeho zwjazka w Pančicach-Kukowje. Nimo změny plana wužiwanja ležownosćow zaběraja so zastupjerjo přisłušnych gmejnow z nastajenjom komunalneho plana za ćopłotu. Wšitcy su wutrobnje přeprošeni.
Porěča wo forumje wědy
Druheho awta dla do štoma prasnył
Hlinowc. Na statnej dróze S 100 ze směra Pančicy-Kukow dyrbješe so předwčerawšim rano krótko před Hlinowcom 23lětny wodźer awta typa Volvo druhemu jězdźidłu wuwinyć, zo njeby do njeho zrazył. Při tym prasny na prawej kromje jězdnje do štoma. Tamne awto so zhubi. Zranił so na zbožo nichtó njeje, škoda pak wučinja něhdźe 13 000 eurow.
Budyšin (LM/SN). W awli Budyskeho Schilleroweho gymnazija je so předwčerawšim prěnja proba chóroweje akademije serwisoweho kluba Rotary Bautzen-Budyšin wotměła. Pod nawodom Friedemanna Böhme nazwučuje něhdźe 60 spěwarkow a spěwarjow hač do nazymy program za beneficny koncert. Mjez druhim su to twórby z cyklusa „Počasy“ Korle Awgusta Kocora a Handrija Zejlerja kaž tež moteta „Exsultate jubilate“ Wolfganga Amadeusu Mozarta. Je to hižo pjaty raz, zo so chórowa akademija wotměje.
Spěchowanske towarstwo serbskeju šulow we Worklecach měri so z nowymaj předsydkomaj na mnohe nadawki, kiž čłonkam a čłonam w přichodnym času do rukow hladaja.
Worklecy (SN/MG). Antje Bobcyna woteda swoje zastojnstwo na čole Spěchowanskeho towarstwa serbskeje šule we Worklecach. Mnohe lěta bě so jako předsydka wo to postarała, zo dóstawa wosebje wyša šula přidatnu financielnu podpěru. Strowotniskich problemow dla pak nadawk hižo wukonjeć njemóže. Na hłownej a wólbnej zhromadźiznje wuzwolichu čłonki a čłonojo minjenu wutoru Janu Mejglowu a Janu Šustrowu za nowu dwójku na čole towarstwa. Wo financy stara so Daniela Ćemjerowa, kotraž bě nadawk hižo minjene lěta wukonjała.
Hodźij (GK/SN). Hodźijska wosada spomina lětsa na swoje załoženje před 950 lětami, jako bu přez Mišnjanskeho biskopa Bena w lěće 1076 prěnja kamjentna cyrkej jako předchadny twar dźensnišeho Božeho domu ze swojimaj wěžomaj natwarjena. Hodźij bě z tym jedna z najzažnišich wosadow w jadrowym kraju kmjena Milčanow a jako prafara wuchadźišćo za misionowanje hišće w dalokej měrje pohanskich Serbow. Dalše prafary běchu mjez druhim Budyšin, Ketlicy a Jawornik pola Zhorjelca. Hodźijska prafara wupřestrěwaše so při tym na juhu hač k Łužiskim horam, na sewjeru hač k holi a mjezowaše na zapadźe na Biskopicy.
Z misionowanjom Milčanow natwarichu so we wulkej prafarje w běhu lětstotkow na knjejstwowych sydłach najprjedy kapałki a pozdźišo cyrkwje. Spočatnje běchu to wot Hodźija wobstarane filialne cyrkwje. Prěnjej z nich nastaštej w Njeswačidle a Husce.
Radworska šula tema w sejmje
Radwor/Drježdźany. „Kwalita serbskeho rěčneho kubłanja na Radworskej serbskej zakładnej šuli w šulskim lěće 2026/2027“ je tema naprašowanja Franziski Schubert, frakciskeje předsydki Zelenych w Sakskim krajnym sejmje, knježerstwu swobodneho stata. Nawjazujo na rozprawnistwo Serbskich Nowin chce mjez druhim wědźeć, kak so w krajnej wustawje zaručene prawo na wuwiće a hajenje serbšćiny dodźeržuje, hdyž dwě třećinje sobušulerjow jeničkeje rjadownje 1. lětnika a rjadowniska wučerka dosć serbsce njemóža.
Clemens před sudnistwom
Drježdźany. Wosobinsce skazany běše sakski kultusowy minister Conrad Clemens (CDU) dźensa dopołdnja na hamtske sudnistwo w Běłej Wodźe. Hišće w zastojnstwje społnomócnjeneho swobodneho stata pola Zwjazka běše wón w lěće 2023 w Krušwicy na dróze z předpisanej spěšnosću 30 km/h z 81 km/h po puću był. Hamtske sudnistwo prawniske sćěhi delikta nětko pruwuje.
Słowjanske mjeńšiny wuradźuja
Wopity z Trabijom jěł
Hrańca. Wodźer Trabanta je wutoru wječor w Hrańcy z puća zajěł a znjezbožił. Zranił so na zbožo nichtó njeje, a tež wěcna škoda nastała njeje. Přiwšěm přewjedźechu policisća pola 21lětneho šofera alkoholowy test. Zadźiwani zwěsćichu zastojnicy hódnotu 2,8 promilow. Kluč awta a jězbnu dowolnosć młodeho muža zastojnicy sćazachu.