Kolesujo stawizny a hudźbu dožiwić

srjeda, 22. apryla 2026 spisane wot:
Wojerecy (SN). Na njewšědnu histori­sko-hudźbno-literarnu jězbu z kolesom móža so zajimcy njedźelu, 26. apryla, we Wojerecach­ podać. Jězbu nawjeduje ­Konstanze Niemz, wodźerka po měsće, hudźbna poetka a zahorita powědarka stawiznow. Wona chce zhromadnje z wobdźělnikami po zašłosći, přitomnosći a přichodźe města Wojerecy kolesować. Mjez architektoniskimi časowymi swědkami a kulturnymi starožitnosćemi do­žiwja po puću mnohostronski program z baladami, šansonami a moritatami, kotrež stawizny města hudźbnje wotbłyšćuja. Jězba zwjazuje zajimawe městna z ludźimi a jich dožiwjenjemi a wotkryje tak nowe perspektiwy na město. Wobdźělenje płaći dwanaće eurow na wosobu. Wobdźělnicy zetkaja so w 10 hodź. před Wojerowskim hrodom. Zajimcy njech­ přizjewja so pod telefonowym čisłom 03571 20937500 abo z mejlku na . Ličba wobdźělnikow je na 20 wobmjezowana.

Ludźo chcedźa sobu rozsudźić

srjeda, 22. apryla 2026 spisane wot:

Wjesna rada w Zabrodźe přeje sej wjace informacijow wo planowanym składźe

Hory (AK/SN). Wuchodnje zwjazkoweje dróhi B 97 pola Zabroda w gmejnje Halštrowska Hola chce firma Saferay holding tzwr swoju wobstejacu fotowoltaikowu připrawu z baterijemi rozšěrić. Gmejnscy radźićeljo su na swojim wčerawšim posedźenju wobzamknyli, tole zmóžnić. Za to ma so tuchwilny twarski plan změnić. Wotpowědnu próstwu je předewzaće hižo zapodało.

Prěnje čitanje załožby

srjeda, 22. apryla 2026 spisane wot:

Njebjelčicy (SN/MiR). Załožba za wnučkokmanosć w Njebjelčicach přeprošuje prěni króć na čitanje. Awtorka Kathinka Neff čita ze swojeje knihi „Dem Wandel der Erde begegnen“. Zarjadowanje wotměje so 1. meje w 17 hodź. w domje załožby na Lipowej 15 w Njebjelčicach. ­Awtorka měri so na globalne wužadanja našeho časa z konceptami, kotrež su na rozrisanje konfliktow wusměrjene. W tym zwisku chce wona wědu šěrić, kotruž je w swojej zahrodźe a w ratarstwje na statoku w bayerskej gmejnje Schönbrunn nazběrała. Při tym njeje jenož optimistka. Kathinka Neff podawa praktiske a spirituelne rozrisanja za nowe ­wobchadźenje ze zemju. Wona zaběra so z permakulturu a dźiwimi zelemi. Zdobom jako spěwna interpretka swójskich tekstow wustupuje. Zarjadowanje podpěruje předewzaće za změnu w agrarnej kulturje Permagold. Zajimcy su po čitanju wutrobnje na bjesadu z live-hudźbu interpreta Jacke Schwarz přeprošeni. Zastup na zarjadowanje je darmotny.

Přizjewjenja z mejlku na thomas. su witane. Nadrobniše informacije nańdu zajimcy w interneće na stronje .

Dróhotwara dla mejemjetanje zašo

srjeda, 22. apryla 2026 spisane wot:

Planowany dróhotwar w Radworju (SN su rozprawjeli) zahaja štyri tydźenje pozdźišo, hač planowane. Z toho wurosćace problemy drje hodźa so rozrisać, su pak za někotrych wobdźělenych přiwšěm wužadanje.

Radwor (UM/SN). Šok wšak to za Radworsku wjesnjanostku Madelaine Rynčowu runjewon njebě, jako wona z Budyskeho krajnoradneho zarjada zhoni, zo Dróhu dr. Marje Grólmusec pozdźišo wutwarjeć započnu. „Dyrbiš stajnje z tym ličić, zo material dypkownje njedochadźa“, wona měni. A tola přinjese tele wuwiće mały problem ze sobu. Přetož poprawom měješe so 31. meje mejemjetanje wotměć. „Dokelž je chětro njewěste, kajke połoženje potom budźe, je so młodźinski klub rozsudźił, mejemjetanje štyri tydźenje zašo přewjesć, potajkim 3. meje“, wjesnjanostka rozprawja. Mejemjetanje přiwabja po dotalnych nazhonjenjach stajnje wjele ludźi. Nětko je potajkim do zahajenja twarskich dźěłow přewjedu.

Kaž na mnohich druhich městnach lubi tež baćonjace hnězdo w Dźěwinje lětsa dorost. Jedyn z baćonow bě krótko do jutrow do hnězda přilećał, tamny jutrownu póndźelu. Mjeztym je w hnězdźe znajmjeńša jedne jejo. Tele dny je tam fotograf njewšědny motiw zapopadnył. Wobhladowar móhł sej myslić, zo steji w hnězdźe jenički baćon z dwěmaj hłowomaj. Wobraz nasta z balkona něhdźe 40 metrow zdaleneho bydlenskeho domu. Foto: © NOLYweb

Krótkopowěsće (22.04.26)

srjeda, 22. apryla 2026 spisane wot:

Próstwy sčasom zapodać

Budyšin. Załožba za serbski lud na to skedźbnja, zo maja so próstwy wo spěchowanje z programa „Serbska rěč a kultura w strukturnej změnje“ za předewzaća w Swobodnym staće Sakska hač do 31. julija zapodać. To potrjechi mjez druhim projekty, kiž přewjedujetej Zari a Lucija. Po pruwowanju a přizwolenju spěchowanja ze stron Zwjazka hodźa so projekty wot 1. januara 2027 přewjesć.

Steinmeier za lokalne nowiny

Berlin. Składnostnje wčerawšeho „dnja lokalneje nowiny“ je zwjazkowy prezident Frank-Walter Steinmeier (CDU) mjeńše němske nowiny jako měznik wotewrjeneje towaršnosće pomjenował. We wočomaj prezidenta njeje lokalny žurnalizm jenož rjany připlack, ale je stołp stabilneje­ demokratije. Tak přeprosy sej Steinmeier lokalnych žurnalistow do hrodu Bellevue, zo by so z nimi wo aktualnych problemach rozmołwjał.

Rakečanki w zwjazkowej lize

Wotličenje zasadźenja wobornikow so změni

wutora, 21. apryla 2026 spisane wot:

Rakecy (JK/SN). Što je rozdźěl mjez popłatkom a kóštami? To chcychu wjacori čłonojo Rakečanskeje gmejnskeje rady na swojim zašłym posedźenju wědźeć. Nawodnica financneho zarjada gmejny Franziska Pfeiffer předstaji jim zakłady a pozadki nowych wustawkow wo kóštach wohnjoweje wobory. Stare wustawki z lěta 2003, w kotrychž bě so hišće wo popłatku za zasadźenja wohnjoweje wobory rěčało, njejsu hižo aktualne a njewotpowěduja sakskim předpisam. Nimo toho maja so kóšty w sakskich gmejnach po jednotnych směrnicach wobličić, zo bychu přirunajomne a transparentne byli.

Přednošuje wo putniku

wutora, 21. apryla 2026 spisane wot:
Pančicy-Kukow. Domowinska skupina Pančicy-Kukow přeprošuje na zarjadowanje srjedu, 22. apryla, w 19 hodź. do awle „Šule Ćišinskeho“. Tam přednošuje dr. Lubina Malinkowa wo Jurju Wawriku a jeho putnikowanju do Roma w lěće 1842. Wona předstaji putnisku jězbu młodeho młynka z Kukowa a znazornja, kotre slědy bě putnikowanje w žiwjenju Wawrika kaž tež we Łužicy zawostajiło. Nimo skupinarjow su tež wšitcy dalši zajimcy wutrobnje na přednošk přeprošeni.

Zastupne lisćiki předawać započeli

wutora, 21. apryla 2026 spisane wot:
Mały dočasny zaćišć wo lětušim Budyskim lěćnym dźiwadle „Spuk von draußen“ su lubowarjo dźiwadła minjenu sobotu na naměsće před wulkim domom NSLDź ­dóstali. Tam běchu zwonkazemske stworjenja přizemili a samo roboter ludźi zabawješe. Hižo dołho do zahajenja předpředanje zastupnych lisćikow běchu so entuziasća w dołhim rynku nastupili, zo bychu sej kartki za najlěpše městna zawěsćili. Hač na Schillerowe zelenišća rynk ludźi sahaše. Kaž kóžde lěto zahajichu předań lisćikow z wutřělom z kanony. Wjace hač 8 000 lisćikow su sobotu předali, dźiwadło zdźěli. Foto: Carmen Schumann

Zajimawostki wo lěsu na Čornoboze

wutora, 21. apryla 2026 spisane wot:

Wuježk (ES/SN). Zašo hač druhe lěta wotmě so minjenu sobotu 29. dźeń Budy­skeho měšćanskeho lěsa na Čornoboze. Lětušu ekskursiju nawjedowaše Fabian Stubenrauch. Po studiju lěsnistwa je wón 15 lět w zarjadnistwje sakskeho lěsnistwa dźěłał a je wot apryla nowy rewěrowy hajnik Budyskeho měšćanskeho lěsa. We wobłuku ekskursije wón mjez druhim předstaji, kak bě hora Čornobóh k swojemu mjenu přišła.

Z łužiskej horu bě tež zažny zastupjer naslědneho wobhospodarjenja lěsow, Ernst Robert Walde (1826–1907), zwjazany. Walde bě so swój čas za lěs z mno­himi rozdźělnymi družinami štomow zasadźował. Z tym spytaše nowy doprědkarski wobraz lěsa sposrědkować.

HSSL25

LND onlineshop 2026

Chróšćan Šulerjo

Nowe poskitki knihow LND namakaće w lětušim wudaću Nowinkarja!

Nowinkar 2025

Midas Logo