Dom Njechorńskeho ponowja
Budyšin. Wuběrk Zwjazkoweho předsydstwa Domowiny je wčera wobzamknył, zo ma so Dom Měrćina Nowaka-Njechorńskeho ponowić. Twarska dowolnosć wot měrca předleži. W meji maja so twarske dźěła zahajić. Murje domskeho su włóžne a zahroda nima hižo charakter, kajkiž bě jej serbski wuměłc swój čas dał. Dom ma dale jako muzej a zetkanišćo słužić.
Sakski etat dale njejasny
Drježdźany. W běhu tři dny trajacych jednanjow njeje sakska koalicija CDU a SPD konflikty w zwisku z planowanym etatom kraja za lěće 2027 a 2028 rozrisała. Wčerawšu nowinsku konferencu wo wuslědkach su bjez noweho termina wotprajili. Knježerstwu pobrachuje po rozprawach medijow 2,9 hač do 4,5 miliardow eurow. Tohodla diskutuja wo wottwarje 11 000 dźěłowych městnow w zjawnej słužbje kraja.
Jastwo njewottorhaja
Njeswačidło. Spěchowanske towarstwo Sakskeje ptačernje přeprošuje srjedu, 29. apryla, wot 17 hodź. na wodźenje po Njeswačanskim hrodowym parku, na kotrymž wobdźělnicy fifolenju ptačkow připosłuchaja. Wobdźělenje je darmotne. Zajimcy njech přizjewja so pod . Woni zetkaja so při pawiljonje ptačernje.
Powjedu po kěrchowje
Budyšin. Štóž zajimuje so za wosebite narowne kamjenje na Tuchorskim kěrchowje w Budyšinje, njech wobdźěli so tam sobotu, 2. meje, w 15 hodź. na wodźenju z Evelyn Fiebiger. Wona pokaza zajimcam kamjenje, na kotrychž su – tež serbske – teksty kěrlušow abo samo noty zadypane. Při wodźenju ma tež hudźba zaklinčeć a wobdźělnicy zhromadnje spěwaja. Wobdźělenje je darmotne. Dary su radlubje witane.
Łaz (AK/SN). Po saněrowanju južneho dźěla Slěborneho jězora poslednje dźěła na Bjedrichečanskim pobrjohu derje pokročuja. Tole zdźěli Łazowski wjesnjanosta Thomas Leberecht (CDU) na zašłym posedźenju gmejnskeje rady. „Naš plan, wšitke dźěła na pobrjohu kaž tež na promenadźe hač do kónca apryla zakónčić, móžemy dodźeržeć“, wón radźićelam rozłoži. Wot zašłeho tydźenja je kupanje we woznamjenjenych wobłukach Slěborneho jězora zaso dowolene. Za lětušu sezonu je Łazowska gmejna wot Budyskeho wokrjesa za to wuwzaćnu dowolnosć dóstała. Na to běchu so po dorěčenju ze Sakskim wyšim hórnistwowym zarjadom a z fachowcami za geotechniku dojednali.
Ćisk (JT/SN). Tradicionalny nalětni swjedźeń wjesneho kulturneho towarstwa je minjenu sobotu mnohich hosći do Ćiska přiwabił. Město měnjateho aprylskeho wjedra wšak so słónco ze swojeje najrjeńšeje strony pokazowaše. Při lóštnej hudźbje Kamjenskeje dujerskeje kapały dachu sej wopytowarjo gulašowu poliwku, pražene kołbaski, plincy a wulki wuběr samopječeneho tykanca zesłodźeć. Při stejnišćach z wudźěłkami wuměłskeho rjemjesła bě stajnje wjele ludźi, kotřiž pak jenož njehladachu, ale sej tež to a tamne kupichu abo so z rjemjeslnikami rozmołwjachu.
Solvesta kupi Perfectu
Budyšin. Wobdźělenska towaršnosć Solvesta je wčera Budysku firmu Perfecta kupiła. Kupča, kotraž zawody před insolwencu wuchowuje, přewza z tym tradicionalne předewzaće ze 60 sobudźěłaćerjemi. Přičiny za rozsud inwestora su mnohostronske. Najwjetši problem běchu woteběrace nakłady klasiskich ćišćanych produktow a sylna konkurenca poskićowarjow z Azije.
Zjawnostne dźěło jara wuspěšne
Drjowk. Towarstwo Serbski kulturny turizm (SKT) je na swojej lětušej hłownej zhromadźiznje w Drjowku mjez druhim swoje wuspěšne zjawnostne dźěło bilancowało. Hač do 90 000 ludźi je SKT w socialnych syćach interneta docpěło. Lětsa woswjeći 30. róčnicu załoženja a planuje wospjet wuprawu za zastupjerjow turistiskeje branše, zo bychu serbske městnosće zeznali.
Serbskeho komponista počesćili
Wopiteho kolesowarja lepili
Ralbicy. Zo płaći tež za kolesowarjow wěsta mjeza alkohola – mjenujcy 1,60 promilow –, wě nětko młody muž w Ralbicach. Sobotu rano krótko po 4 hodź. jeho zastojnicy Kamjenskeho policajskeho rewěra na Židowje zadźeržachu. Při kontroli 25lětneho so wopokaza, zo měješe wón 1,70 promilow alkohola w kreji, kaž w policajskej rozprawje rěka. To dosahaše, zo dyrbješe młody kolesowar krej „darić“. Wón změje so nětko pjanosće w nadróžnym wobchadźe dla zamołwić.
Stróža (CS/SN). Nalěćo je čas wusywanja a sadźenja. Čehodla do wulkeje kupnicy jěć, hdyž poskićuja na wikach přirody w Stróži pola Hućiny wudźěłki z regiona? Organizatorojo wikow su sobotu znowa dopokazali, zo je zarjadowanje přewšo woblubowane. Něhdźe 4 500 wopytowarjow je na areal wokoło Domu tysac hatow do Stróže přišło. 80 wikowarjow njeje na swojich stejnišćach jenož rostliny a symjo poskićiło, ale tež tójšto wudźěłkow wuměłskeho rjemjesła a kulinariske słódnosće, kotrež sy sej tež sobu wzać móhł. Nimo wikowarjow prezentowachu so zdobom towarstwa a institucije.