Tež ja sym wolóženy, zo je po mojim zdaću absurdna juristiska ćahańca wo wužiwanje grafiki „Monika“ serbskeje wuměłče Hanki Krawcec skónčnje nimo – z dobrym wukóncom za wobskorženy Zhorjelski modowy label LABA. W starobje 16 lět zwobraznjena žona je štyri lěta we wjacorych sudniskich instancach nětčišemu wužiwanju linolorězby za ćišć na t-shirtach zadźěwać spytała, dokelž bě měnjenja, zo ludźo mjeztym něhdźe 80lětnu hišće spóznaja. Samo sudnica na Berlinskim krajnym sudnistwje běše na jednanju w decembrje lěta 2024 wuzběhnyła: „Ja podobnosćow njewidźu.“
Pad „Monika“ njeběše jenož za Gerharda Zschaua časowe a financielne wužadanje. Runje tak je wón resursy z nim zaběranych sudnistwow brojił. Po cyłej Němskej su sudnistwa masiwnje přećežene, dohromady faluje něhdźe 2000 sudnikow a statnych rěčnikow.
Milan Pawlik
Zhorjelc (AK/SN). Po wobydlerskich zarjadach, strowotniskim zarjedźe a wotrjedźe za jězbne dowolnosće chce Zhorjelski wokrjes swój digitalny serwis zaměrnje na dalše fachowe zarjady rozšěrić. To potrjechi na přikład młodźinski, socialny kaž tež krajměrjenski zarjad. Wo tym rozprawješe wokrjesny komornik Thomas Gampe zawčerawšim w Zhorjelcu. „Chcemy w přichodnymaj lětomaj za wšitke zarjadniske wotnožki we wokrjesu digitalny serwis za knihowanje terminow zarjadować“, wuzběhny wón.
Digitalne skazanje terminow njezalutuje jenož njetrjebawše puće, wone posrědkuje wobydlerjam zdobom hnydom praweho fachoweho poradźowarja za jich naležnosć a wodźi jich pozdźišo k terminej na prawe městno. Nimo toho ludźo zhonja, kotre podłožki a dokumenty maja na termin sobu přinjesć. „Wěstota datow a datowy škit stej nam jara wažnej, tohodla wužiwamy wupruwowanu europsku software, kotraž wysokim wěstotnym standardam EU wotpowěduje“, Thomas Gampe podšmórny.
Swoju wustawu je Swobodny stat Sakska nětko w lochkej rěči wozjewił. Sakska je štwórty zwjazkowy kraj Němskeje, w kotrymž maja ludźo z handicapom móžnosć, lóšo zrozumliwe wudaće krajneje wustawy čitać. Prezident krajneho sejma Alexander Dierks (CDU) zwurazni składnostnje zawčerawšeho wozjewjenja, zo je to wažny krok bjezbarjernosće, z kotrymž dźeń a wjace čłonow towaršnosće do demokratiskeho cyłka zapřijamy.
Štóž chce so raz w pokalu swětoweho mišterstwa kopańcy zabłudźić, ma na polu ratarja Adriana Schlenkera w Buggingenje blisko francoskeje mjezy składnosć za to: Na něhdźe połdra hektara wulkej płoninje kukuricy je wón wulki labyrint wusykł, kiž z ptačeje perspektiwy kaž mišterski pokal FIFA wupada. Zo móhł swoju ideju zwoprawdźić, je ratar dohromady 120 000 rostlinow kukuricy zwosadźał.
We wobłuku 33. Budyskeje narěče je hospodarskowědomostny slědźer Marcel Fratzscher pjatk, 8. meje, w Budyšinje w tachantskej cyrkwi swj. Pětra přednošował. Serbske Nowiny su póndźelu, 11. meje, wo tym rozprawjeli. Kaž z rozprawy wuchadźa, wón tam wuswětli, zo ma technologiska transformacija, kotraž so na přikład w sylnym rozwiću kumštneje inteligency (KI) a digitalizaciji wotbłyšćuje, mjeztym hoberski wuznam – a z tym tež wosoby kaž Elon Musk abo Peter Thiel, kotrež z tym zwjazane technologije wobknježa. Fratzscher wěnowaše so mjez druhim prašenju, što to w towaršnosći wuskutkuje a měni: „Demokratija tči w krizy, a awtokratiske režimy spytaja ju wotnutřka zničić.“
Berlin/Lipsk/Drježdźany (dpa/SN). Na wuchodźe republiki, mjez druhim w Berlinje, Lipsku a Drježdźanach, spominaja dźensa na wopory ludoweho zběžka w NDR dnja 17. junija 1953. Něhdźe milion ludźi bě před 73 lětami na něhdźe 700 městnosćach přećiwo špatnej hospodarskej politice a za lěpše žiwjenske wuměnjenja demonstrowało. Tanki sowjetskeje armeje su protesty krawnje porazyli.
Nowe sankcije přećiwo Ruskej
Évian (dpa/SN). Zastupjerjo statow G7 su so na swojim hospodarskim wjeršku na nowe sankcije we wobłuku płuna a wolija přećiwo Ruskej dojednali. Z tym chcedźa ćišć na ruskeho prezidenta Wladimira Putina zesylnić, zo by k rozmołwam wo zakónčenju wójny zwólniwy był. Zdobom su so wobdźělnicy na dodawanje brónjow za wulke distancy do Ukrainy dojednali.