Wšudźebył a žurnalist Jurij Wićaz (1899-1974) słuša do najswobodnišich serbskich duchow w nowowěku. Nowowudaće putaceje lektury z jeho pjera lubi wjele wosebitych hodźin čitanja.
Dobry žołdk – to běše po měnjenju Jurja Wićaza za jeho čas na Balkanje jedne z hłownych wuměnjenjow wuspěšneho dźěła jako korespondent. Redakcija Praskeje agentury Centropress bě młodeho serbskeho žurnalista kónc lěta 1927 do Běłohroda pósłała, a tam słušeše „nowinarska bursa“ w kofejowni „Moskwa“ prawidłownje do wšědneho dnjoweho porjada, hdźež sej žurnalisća při škleńčce rakije politiske nowinki a anekdoty wuměnjachu. Tomu so w bliskej pinčnej korčmje zhromadny aperitif přizamkny: połon. Potom chwatachu ženjeni na wobjed domoj, nježenjency kaž Wićaz do hosćencow. Tam su balkanske jědźe z winom poliwali.
Dźiwadło studować njeje spontana ideja, ale wědomy rozsud. Dyrbiš wědźeć, zo sej tute powołanje wjele žada – ćělnje, emocionalnje
a časowje. Ja sym so za swój čas w Němsko-Serbskim ludowym dźiwadle za tutón puć rozsudźiła. Štóž hraje z mysličku, dźiwadźelenje studować, měł sej to derje přemyslić, ale sej tež zwěrić. Mój pokiw:
Wopytajće Němsko-Serbske ludowe dźiwadło
a hromadźće tam prěnje nazhonjenja. A jeli
pytnjeće, zo je dźiwadźelenje waš puć, potom so tež dalša kročel wupłaći.
Serbski pochad hraje za mnje wažnu rólu - to je so mi hnydom na spočatku swojeho wukubłanja wuwědomiło. Při pruwowanju dyrbjachmy w skupinskim dźěle předstajić, što nas wučinja. Njedyrbjach wulce přemyslować a sym hnydom wotewrjenje prajiła, zo je to mjez druhim mój serbski pochad. Mějach strach, zo Łužicu zdalenosće dla z wočow zhubju. Myslička, zo poćah ke kulturje, swjedźenjam a rěči zhubju, mje zrudźeše.
Powšitkownowužitnym
organizacijam darować
Derje zdźeržanu drastu móžeš organizacijam kaž Čerwjenemu křižej, Cariće abo lokalnym komoram za drastu darować. Z tym podpěraš ludźi, kotřiž nuzu ćerpja, kaž bjezdomnych,
ćěkancow abo potrěbne swójby. Wažne je,
zo je drasta čista a w porjadku. Mnohe města
a wsy maja kontejnery za staru drastu.
Tam móžeš tajku porjadnje zapakowanu
wotedać.
Na klasiskich čaporowych wikach móžeš
trjebanu drastu wulkotnje a direktnje
na zajimowanych kupcow předawać. Za to pak
dyrbiš hižo do wikow wjacore wěcy wobkedźbować: Trjebaš najčasćišo dowolnosć za předawanje, budku
za předawanje a wězo wotpowědnu drastu. We wjetšich městach, kaž Drježdźanach abo Lipsku
maja w prawidłownych wotstawkach čaporowe wiki
na wšelkich městnach. Tuž: Do předawanja zdar!
Nětko raz něšto
noweho
wuspytam!
Androgyny (bjezsplažny)
stil zdrasćenja
Wosebje generacija Z je tutón trend wulce sformowała, kotryž wosobinske wuwiće do srjedźišća staja. Při tym wužiwaja ludźo drastu po tym, kak so jim lubja, nic po tym, hač je klasisce mužaca abo žonjaca. Wažne je sej wuwědomić, zo drasta per se splah nima, tohodla směmy ju tež nosyć, kaž so nam lubi. Prominentne přikłady za tónle stil zdrasćenja staj na přikład
Billie Eilish abo Harry Styles.
Athleisurewear
Wot decembra 2024 do lětušeho apryla sym swoju domiznu Łužicu na běłe Alpy wuměniła – bjez toho zo bych wědźała, što na mnje čaka. Jako loni abituru złožich, rozsudźich so po 12 napinacych lětach wuknjenja za sezonowe dźěło w Alpach. Myslach sebi, tróšku dźěłać a připódla sněhakować je optimalny kompromis mjez dožiwjenjom a zasłužbu pjenjez. Zo na kóncu nimo dźěłanja hosći cyłeho swěta zeznach, njemóžach sej do toho wumolować. Tež, zo so rano do změny cyle samozrozumliwje na pistu podach, njemóžach sej spočatnje předstajić.
Tak podach so do hotela „Edelweiss“ w małej wjesce Zürs pola Arlberga. Dom połny tradicijow bě skerje butikowy hotel hač klasiska hěta w Alpach. Město ćěmneho drjewa wočakowachu mje tam ekstrawagantne barby, leopardowe mustry a přestrjency, wosebite swěcy a zmužite wuhotowanje rumnosćow. To njeje to, štož sej pod klasiskim alpskim hotelom předstaješ. Stare bě tu jenož twarjenje, koncept bě moderny, kreatiwny a połny překwapjenkow. Čim dlěje w hotelu přebywach, ćim bóle sym zmysł koncepta rozumiła.
W nowembru 2021 wotmě so wosrjedź koronapandemije w Choćebuzu zwjazkowe schadźowanje Swobodneho němskeho zwjazka awtorow (FDA). Hosćićel bě Braniborski krajny zwjazk FDA. Tři dny předstajichu so spisowaćeljo, kotřiž běchu so ze swojimi rozdźělnymi rukopisami z temu Łužica zaběrali. Wězo přewjedźechu w tym zwisku tež ekskursije do regiona, kotryž je – snano hišće bóle hač druhe wuchodoněmske kónčiny – w procesu ekstremneje změny.
W nakładnistwje Edition Märkische LebensArt je nětko antologija wušła, kotraž wuslědki Choćebuskeho schadźowanja zjima. Přetož kaž je hižo Johann Wolfgang von Goethe rjekł: „Štož čorne na běłym wobsedźiš, móžeš dobreje mysle sobu domoj wzać.“ Kniha ma wotewrjenej zhromadnosći a dorozumjenju ludźi w regionje polěkować, móže pak po mojim měnjenju tež ludźom po cyłej Němskej dohlad do wosebitosćow tudyšeje krajiny posrědkować.
Domowina a jeje župy
Hižo na załoženskej zhromadźiznje zwjazka serbskich towarstwow 13. winowca 1912 we Wojerecach su rozsudźili: „Zwjazk dóstanje mjeno ‚Domowina‘ a budźe dźěleny do štyrjoch podzwjazkow: 1. sakski katolsko-serbski, 2. sakski ewangelsko-serbski, 3. prusko-hornjołužiski a 4. pruski-delnjołužiski.“ (z rozprawy měsačnika „Łužica“).
Regionalne rozrjadowanje Domowiny pak dliješe so předewšěm wójny dla. Hakle na delegatnej zhromadźiznje 24. pražnika 1921 w Radnej pincy we Wojerecach su „wutworjenje 4 podzwjazkow wobzamknyli. Porno wotpohladej při załoženju Domowiny pak delegaća měnjachu, „zo so w Sakskej njesmě po konfesiji dźělić, ale jenož po krajinach. Tak budźe sydło w Budyšinje, w Khrósćicach, we Wojerecach a w Khoćebuzu.“ – to pisachu Serbske Nowiny (SN) dnja 25.07.1921.
Bě tužny a horcy lětni dźeń (cyle dokładnje 17. smažnika 2025). Wotućich rano w pjećich w jednym njemjenowanym hotelu w Brnje, kotrychž je w centrumje tutoho města dosć a nadosć. Wězo bě to abnormnje přezahe, ale što sej chceš – wosebje hdyž će jara napjaty a napinacy cyłodnjowski program wočakuje.
W serbskej literaturje chowaja so mnohe drohoćinki, na kotrež je trjeba znowa skedźbnić, zo njebychu so pozabyli. Wotpowědne impulsy chce awtorka serbskim čitarkam a čitarjam dawać.
3. lěsny powjazowy park Drježdźany-Bühlau
Lěsny powjazowy park w Drježdźanach-Bühlau skići wšelake parcoursy z powjazow kaž tež ciplining-atrakcije. Zastup płaći něhdźe 25 eurow za tři hodźiny inkluziwnje wuhotowanje. Móžeš mjez lóšimi a ćešimi parcoursami wolić, za tym što zdokonješ. Na webstronje parka móžeš so informować a městna rezerwować.
5. Stand-Up-padling na Łobju w Drježdźanach
Stand-Up-padling (SUP) na Łobju ći zmóžnja, sej Drježdźany na wodźe wotkryć. Wupožčenje SUP-deski płaći něhdźe 25 euro na hodźinu. Započatkarjo móža padlowanje w kursach nawuknyć. Přez platformy kaž TripAdvisor móžeš wupožčowarjow
a poskićerjow namakać.