Budyšin (SN/CoR). Na swojim prěnim wopyće w Serbskim instituće je sakski minister za wědomosć Sebastian Gemkow (CDU) wčera dohlad do jeho dźěławosće dóstał. Informowali su jeho mjez druhim wo digitalizaciji serbskeho kulturneho herbstwa, wo naprawach k dokumentaciji a spěchowanju serbšćiny kaž tež wo angažemenće instituta w procesu strukturneje změny. Nimo toho prezentowachu jemu aktualny dźěłowy staw wuwića serbskeje předčitanskeje funkcije za internetne strony. Tónle projekt financuje Swobodny stat Sakska za lěće 2019/2020 ze srědkow za inkluziju z něhdźe 240 000 eurami.
Budyšin (SN). Serbska protyka 2021 je w Ludowym nakładnistwje Domowiny dypkownje k spočatkej nazymy wušła.
Titulna wjes čitanki su tónraz Hórki, mnohim znate skałarjenja dla. Zdobom je ródna wjes wjacorych serbskich basnikow, spisowaćelow a wědomostnikow. Tež sport tam wulku rólu hraje. Dale čitaće přinoški z Běłeho Chołmca abo wo nałožkach Hornjeje Šleskeje. Tež rěčne prašenja w njej stajeja. Redaktor Pětr Šołta předstaji Protyku 2021 wutoru, 6. oktobra, na Hórčanskim Smolic statoku.
Budyšin (CS/SN). Za čas NDR bě wón nimale pozabyty, Konrad Johannes Kaeubler, prěni Budyski wyši měšćanosta, kiž steješe wot lěta 1890 hač do 1918 na čole města. Kaeublerowu hasu zapadnje Mosta měra běchu na Dróhu Clary Zetkin přemjenowali. Hakle po politiskim přewróće dopominachu so na zasłužby wyšeho měšćanosty, kiž ma wulki podźěl na pozitiwnym wuwiću města w času mjez lěttysacomaj. Mjeztym su jemu na Žitnych wikach pomnik stajili, a we wotrjedźe měšćanskeho wuwića w Muzeju Budyšin na jeho zasłužby skedźbnjeja. Nětko změja tam móžnosć, nimo portretoweje mólby Kaeublera dalše eksponaty wo nim pokazać.
Minjeny pjatk je prawnučk bywšeho wyšeho měšćanosty Klaus-Jürgen Kaeubler – wón bě ze swojimaj dźěsćomaj z Lipska přijěł – nawodźe muzeja dr. Jürgenej Vollbrechtej wopisma a dwaj rjadaj, kotrež běchu Kaeublerej swój čas spožčili, přepodał. Při tym jedna so wo ryćerski křiž 1. kategorije a wo oficěrski křiž, z kotrymajž běštaj sakskaj kralej Konrada Johannesa Kaeublera 1904 a 1912 počesćiłoj. K tomu přińdu dalše wopisma wuznamjenjenjow, ke kotrymž pak nimaja wjace wotpowědne medalje.
Wobydlerjo Budyšina a dalši zajimcy wužichu njedźelu, na dnju wotewrjeneho pomnika składnosć a informowachu so wo planowanym mosće, kotryž ma přez Sprjewju wjesć.
Budyšin (CS/SN). Ličba wćipnych bě wulka, kotraž chcyše so wo stawje planowanja přeprěčenja Sprjewje informować. Zdobom wužichu składnosć sej wódnu wěžu Budyskeho hrodu (Burgwasserturm) a Dołhi dom (Langhaus) wopytać. W skupinach po pjatnaćoch su jich sobudźěłaćerjo měšćanskeho zarjadnistwa a architekća po twarjenjomaj wjedli. Na sćěnach bě wizualnje widźeć, kak móhłoj wonej jónu wupadać. Kaž architektka Sabine Ehrlich rjekny, móža ludźo po wšelkich pućach na móst stupić: z dwora Hrodu, přez wódnu wěžu z pomocu lifta a z Jutrowneho/Reymannoweho puća.
Po tym zo běchu němske jednotki na wobkruženy Metz pochodowacych 140 000 wojakow armeje francoskeho maršala Mauricea de Mac-Mahona 30. awgusta 1870 pola Beaumonta wróćo stłóčili, zabrachu wone na prawym boku rěki Maas zakitowanske stejnišća. Francoska armeja bě přepomału na Metz postupowała, dokelž njeběštej pochod a zastaranje wojakow derje organizowanej. Zo bychu so ćělnje zastarali, přestachu wojacy maršěrować a pytachu zboka puća naprawo w dźesać kilometrow zdalenych wsach za zežiwidłami. Na lěwym boku trasy pochoda bě belgiska hranica bliska, kotruž njesmědźachu francoscy wojacy překročić. Němske wójsko bě spěšniše, wšako je zastaranje a přidatnu municiju na wozach z konjacym zapřahom sobu transportowało a njetrjebaše sej tuž jědź na wsach wobstarać. Docyła bě jednanje němskeje armeje wot šefa pruskeho generalneho staba Helmutha von Moltki wuběrnje planowane.
Dohromady něhdźe 60 hrajnych, dokumentarnych a krótkofilmow wubědźuje so we wobłuku 17. filmoweho festiwala Nysa (NFF) – lětsa jako tak mjenowaneje „wild edition“ – wo požadane „Rybički Nysy“. Wobłukowy program swjatka wopřijima dwě produkciji ze serbskim podźělom.