Zhorjelc (dpa/SN). Dwaj dnjej po tym zo běše so w Zhorjelcu z dotal njeznatych přičin wjaceswójbny dom sypnył, je wuchowanska słužba wčera wokoło 22.30 hodź w rozpadankach ćěło žony namakała. Rěčnica Zhorjelskeje policije zdźěli, zo běše 25lětna Rumunka jako turistka w měsće přebywała. Kriminalna policija je slědy zawěsćiła a dale za přičinami slědźi. Za dalšimaj zhubjenymaj, 26lětnej Rumunku a 48lětym mužom z bołharskim a němskim staćanstwom dale pytaja.
Nvidia z rekordnym dobytkom
Santa Clara (dpa/SN). Minjeny kwartal měješe koncern Nvidia, kotryž produkuje wažne chipy za KI-industriju, wo 85 procentow wyši wobrot hač před lětom. Operatiwny dobytk je samo wo nimale 150 procentow na 53,5 miliardow dolarow stupał. Koncern je tuchwilu 5,6 bilionow dolarow hódny a je z tym najdrohotniše předewzaće swěta. Nvidia-šef Jensen Huang je připowědźił, zo chcedźa w přichodnym kwartalu nowu generaciju KI-chipow předawać.
Merz za spěšny přistup Ukrainy
Köln (dpa/SN). Němski Zwjazk za škit zwěriny je přećiwo Zwjazkowej republice Němskej na Kölnskim zarjadniskim sudnistwje skóržbu zapodał. Jako přičinu mjenuja njedosahacu podpěru zwěrjatownjow. Zarjadniske sudnistwo w Kölnje tole wobkrući.
„Najebać připrajenja w koaliciskim zrěčenju njeje stat podpěru zwěrjatownjow w lětušim zwjazkowym etaće wobkedźbował. Tohodla mamy jako třěšny zwjazk prawnisku kročel za nuznje trěbnu“, zwjazk zdźěli.
Zaměr skóržby je, prašenje statneje zamołwitosće za praktiski škit zwěrjatow wujasnić. „Chcemy, zo sudnistwo pruwuje, hač ma Zwjazk po artiklu 20a wustawy tež pjenježne winowatosće w tutym zwisku přewzać.“ W skóržbnym pismje Zwjazk za škit zwěriny mjez druhim na to skedźbni, zo „praktiski zwěrinoškit hižo wjacore lěta w eksistencielnej krizy tči“ a to mjez druhim tež tohodla, dokelž Zwjazk swoju zamołwitosć, jón financielnje podpěrować, jenož snadnje spjelnja.
Riga/Vilnius/Moskwa (dpa/SN). Poměr mjez Ruskej a baltiskimi statami Estiskej, Letiskej a Litawskej so dale pohubjeńšuje. Moskwa wumjetuje Baltam, zo nadpady ukrainskich trutow na sewjerozapadźe Ruskeje aktiwnje podpěruja. Do statneho teritorija baltiskich statow samych so přeco zaso ukrainske truty zadobywaja. Tam tukaja, zo Ruska elektronisce nawigaciju trutow wobwliwuje. Wčera mějachu w Litawskej wospjet alarm trutow dla. We Vilniusu je so statne wjednistwo prewentiwnje nachwilnje do škitneho bunkra podało.
Gerd Rattei, znaty Choćebuski fotograf, je dnja 9. meje w starobje 89 lět zemrěł. Wón zawostaji mandźelsku Gudrun, dwě dźowce, tři wnučki a tři prawnučki.
Narodźił bě so wón 12. decembra 1936 w Choćebuskim měšćanskim dźělu Strobice (Ströbitz). Čas žiwjenja běše hordy na swoje serbske korjenje, na serbski pochad swojeje maćerje a wowki z wjeski Njabožkojce (Naundorf) w Błótach. Po wopyće šule a wukubłanju na molerja w Choćebuskej wabjenskej agenturje DEWAG dźěłaše jako moler spisow za tehdyšu Narodnu ludowu armeju (NLA). Po tym běše pola Kulturneho zwjazka NDR w Choćebuzu přistajeny, hdźež bě mjez druhim za dźěło fotowych skupin zamołwity. Wosobinsce je fotowu skupinu w Choćebuskim domje NLA nawjedował. W lěće 1961 započa zaso za agenturu DEWAG dźěłać, wotnětka jako fotograf. Tam wosta hač do jeje rozpušćenja w lěće 1990 přistajeny. Jeho wabjenske fotografije škleńcy ze škleńčernjow w Běłej Wodźe a w Derbnom z tutoho časa su legendarne.
Zahinjena wjelryba „Timmy“, kotruž su před něšto wjac hač tydźenjom před danskej kupu Anholt wuhladali, běše prawdźepodobnje „Tina“. Mórski biologa a čłon towarstwa za škit wjelrybow M.E.E.R. Fabian Ritter je nowe fota wo zwěrjeću wuhódnoćił a wonkowne žónske splažne organy zwěsćił. Minister za wobswět Mecklenburgsko-Předpomorskeje Till Backhaus, eksperća a medije su dotal wo muskej rybje rěčeli.
Preparěrowanu swójsku wutrobu je 32lětna Martina Grabsch z Wunstorfa w Nižosakskej přijała. Loni běchu jej wutrobu darićela zasadźili. Najebać mnohe operacije nochcyše młoda žona, kotraž bě 30 lět z chorej wutrobu žiwa była, zo wuoperowany organ prosće preč ćisnu. Staršej staj jeje wutrobu wot znateho medicinarja a plastinatora Gunthera von Hagensa preparować dałoj.
Berlin (dpa/SN). Prěni raz je Friedrich Merz (CDU) w zastojnstwje kanclera wčera w Berlinje frakciju SPD wopytał. Na frakciskim posedźenju wón wuzběhny, zo měłoj so wobaj koaliciskej partneraj „čerwjenych linijow“ w zjawnych debatach wzdawać. „Trjebamy nětko měr, dowěru a zmužitosć w knježerstwje“, wón praji. Zdobom skedźbni na to, zo njeje žaneje druheje alternatiwy, hač aktualna koalicija. Mjeńšinowe knježerstwo wón wotpokaza.
Magyar na wopyće w Pólskej
Waršawa (dpa/SN). Nowy madźarski ministerski prezident Peter Magyar wopyta na swojej prěnjej jězbje do wukraja Pólsku. Wčera wječor poby w Krakowje. Dźensa zetka so we Waršawje ze šefom pólskeho knježerstwa Donaldom Tuskom a z pólskim prezidentom Karolom Nawrockim. W Gdańsku chce Magyar ze załožerjom Solidarnosće a lawreatom Měroweho Nobeloweho myta Lechom Wałęsu porěčeć.
Jenož kóždy pjaty štom strowy