Mjenje hysterije prošu

štwórtk, 14. awgusta 2025 spisane wot:
Za wšědne małe rozmyslowanje na tymle městnje so tele dny tema wjedro tola wuběrnje hodźi. Lědma zo su lětnje prózdniny a z tym pancaty a chłódny čas nimo, temperatury tak stupaja, zo móžeš woprawdźe wo lětnim wjedrje rěčeć. Ale tak, kaž je so něchtóžkuli na dešć zašłych tydźenjow huntorił, tuchwilne słónčne dny tež zaso kóždemu prawe njejsu. Přehorco, přesucho, pře... Kaž činiš je wopak. Na jednu wěc pak směmy so dojednać. Horce temperatury wosrjedź lěća njejsu wunamakanka našeho časa. Tež w zašłych lětdźesatkach bywaše často horco a termometer je wjace hač 30 stopnjow pokazał. Rozdźěl k dźensnišemu časej je, zo nětko hnydom wo Bóh wě kajkej horor-horcoće rěčimy a ludźom mudre pokiwy dawamy, kak maja so zadźeržeć, što činić a što ­wostajić. Njeprěju, zo so naš moderny swět na klimu njewuskutkuje. Ale z trochu ­mjenje hysterije wšelake prašenja wobjednawać, by najskerje nam wšěm jara tyło. Marian Wjeńka

Pjenjezy za železnicu w parku

štwórtk, 14. awgusta 2025 spisane wot:
Braniborska ministerka za wědomosć, slědźenje a kulturu Manja Schüle (SPD) je dźensa Choćebuskej železnicy w parku spěchowanje we wobjimje 140 000 eurow přepodała. Srědki je pomnikoškit Braniborskeje přewostajił. Z nimi chcedźa lokomotiwu 99 0001 z lěta 1918 zwuporjedźeć. Wona bě prěnja lokomotiwa zawoda ­tehdyšeje Choćebuskeje pioněrskeje železnicy. Z toho časa wona tam jězdźi. Po­slednja hłowna inspekcija, hdźež bu mjez druhim kotoł lokomotiwy ponowjeny, bě 2013 a traješe hač do lěta 2016. Po předpisach ma so jězdźidło kóžde dźewjeć lět ­wuporjedźeć. Foto: Michael Helbig

To a tamne (14.08.25)

štwórtk, 14. awgusta 2025 spisane wot:

Žona je blisko Lüneburga trut nad baćonjace hnězdo wodźiła, tak zo su ptački hnězdo wopušćili. Policija pad nětko přepytuje – podhlada přeńdźenja přećiwo zwjazkowemu zakonjej za škit přirody dla. Baćony bě trut najskerje hižo něhdy kónc meje abo spočatk junija zahnał. Pječa běchu wobydlerjo žonu tehdy namołwjeli, zo njech přestanje baćony mylić. Trut pak je do hnězda zalećał a tam ležo wostał. Hakle spočatk tohole tydźenja je zamołwity za přirodoškit trut z hnězda wućahnył.

Ćeknjeny kóń je wčera regionalnu že­leznicu pola Marburga nuzował zastać. Wodźer ćaha nadobo šumjela wuhlada, kotryž podłu kolijow běžeše. Jako so ­zwěrjo direktnje na kolije měrješe, wón zasta, zo móžeše kóń kolije přeprěčić. ­Policija je skónčnje přijěła, konja po­padnyła a wobsedźerja wuslědźiła.

Kwota jasnje přiběra

srjeda, 13. awgusta 2025 spisane wot:

Magdeburg/Drježdźany/Erfurt (dpa/SN). W Sakskej, Saksko-Anhaltskej a Durinskej ma dźeń a wjace wuměnkarjow dawki na swoju rentu zapłaćić. W Saksko-Anhaltskej je kwota z 73,2 procentomaj po cyłym Zwjazku najwyša, w Durinskej (73,0 proc.) a Sakskej (72,8 proc.) je podźěl nimale runje tak wysoki. Wo tym swědča ličby zwjazkoweho statistiskeho zarjada, za kotrymiž je so zwjazkarstwo Sahry Wagenknecht (BSW) naprašowało. We wšěch zwjazkowych krajach je kwota minjene dźesać lět přiběrała.

Dalše straty hłosow móžne

Osnabrück (dpa/SN). Politologa Wolfgang Schroeder praji, zo móže nalada SPD po sto dnjach w knježerstwje hišće dale wote­běrać. „SPD njewustupuje widźomnje dosć a móže jenož ćežko kompromisy wotzamknyć. Strach, zo socialdemokraća mjenje hač dźesać procentow hłosow wolerjow dóstanu, je definitiwnje realny“, wědomostnik wuswětli. Wón bě hač do lěta 2024 čłon komisije za hódnoty w SPD. Strona dyrbi dobru socialnu politiku wukonjeć.

Zelenskyj wosobinsce přijěł

Wjacore sta ludźi su wčera wosrjedź Berlina přećiwo 100 lět wobstejacemu zakazej kupanja w Sprjewi demonstrowali – wjele z nich w rěce płuwajo. K płuwanskej demonstraciji njedaloko swětowemu kulturnemu herbstwu přisłušaceje muzejoweje kupy bě ­powšitkownowužitne towarstwo Kupjel rěčnistwo Berlin namołwjało, kotrež zasadźuje so za kupanje w Sprjewi. Senat města pak ma wobmyslenja na přikład hladajo na kwalitu wody. Tohorunja wotam rěka, zo łódźe po rěce jězdźa. Foto: pa/Ebrahim Noroozi

Jednanja spěšnišo wobdźěłaja

srjeda, 13. awgusta 2025 spisane wot:
Drježdźany (dpa/SN). Sakske zarjadniske sudnistwa wobdźěłuja mjeztym wjace azylowych jednanjow hač lěta do toho. Přerězna doba za wobdźěłanje traješe loni w prěnim połlěće hišće 18,5 měsacow. Mjeztym běchu to lětsa w prěnich šěsć měsacach 14,3 měsacy, zdźěli sakska ­justicna ministerka Constanze Geiert (CDU) po wčerawšim posedźenju kabineta w Drježdźanach. Geiert pak nochcyše hišće wo trendźe rěčeć. Přirunujo to ze zwjazkowymi krajemi je Sakska nětko „w prědnim srjedźnym polu“. Swobodny stat zasadźuje so konsekwentnje za modernizowanje jednanjow a wužiwa při tym tež kumštnu inteligencu (KI). Z gratom KI akty za postupowanje strukturuja, zo by so dźěło sudnika wolóžiło. Nimo toho zapołoža datowe banki z informacijemi wo pochadnych krajach.

Wopominaja twar murje

srjeda, 13. awgusta 2025 spisane wot:
Dallgow-Döberitz (dpa/SN). Braniborska wopomina dźensa 64. róčnicu twarjenja murje kaž tež wopory režima NDR na wosebitym zarjadowanju w něhdyšej gmejnje při bywšej hranicy Dallgow-Döberitz. Dźensa před 64 lětami zahajichu twar murje w Berlinje, kotraž bě skónčnje 155 kilometrow dołha. Dalše zarjado­wanja planuja mjez druhim při mosće w Glienicke a při Griebnitzskim jězoru mjez Berlinom a Podstupimom. Jeničce w Berlinje zemrě po twarje murje znajmjeńša 140 ludźi jednotkow NDR dla, kotrež mjezu kruće kontrolowachu. Při hranicy, kotraž zapad a wuchod Němskeje dźěleše, je po informacijach zwjazkoweho knježerstwa znajmjeńša 260 ludźi zemrěło.

Aktualne połoženje rozjimali

srjeda, 13. awgusta 2025 spisane wot:

Berlin (dpa/SN). Njeporadźenych wólbow sudnikow a dwělomneho rozsuda kanclera, zo Němska Israelej hižo wěste brónje njedodawa, dla je zwjazkowy kancler a šef CDU Friedrich Merz wčera wječor z najwušim nawodnistwom CDU w kanclerskim zarjedźe wuradźował. Po 100 dnjach w zastojnstwje rozmołwjachu so wo połoženju a zhromadnym dźěle w koaliciji z SPD kaž tež wo naledźe w ludnosći. Najprjedy bě nowina „Bild“ wo zetkanju rozprawjała. Na zetkanju w kanclerskim zarjedźe wobdźělichu so generalny sekretar CDU Carsten Linnemann kaž tež městopředsydaj strony, zwjazkowa kubłanska ministerka, Karin Prien kaž tež sakski ministerski prezident Michael Kretsch­mer, statna sekretarka za ratarstwo Silvia ­Breher a minister za strowotnistwo w Sewjernorynsko-Westfalskej Karl-Josef Laumann.

Narodny dezaster

srjeda, 13. awgusta 2025 spisane wot:
Njewěm, kelko hodźin je kelko ludźi hižo do přemyslowanja wo reformje sorabistiki w Lipsku inwestowało. Mjeztym je Braniborska fakty tworiła a studentow wučerstwa delnjoserbšćiny za 1. do 6. lětnika wjac do Lipska njesćele. Jich budu wot zymskeho semestra 2026/27 na uniwersiće Choćebuz/Zły Komorow wuwučować. Rozsud je saksku politiku zamylił, kotraž je z rozsudami za serbsku kubłansku politiku přepomała. Zo dyrbja nětko serbscy starši w Radworju zwonka šule něšto za zdźerženje maćeršćiny organizować, po tym zo njeje ani serbska rjadownja ani wuhlad na fungowace alfabetizowanje, je wuraz narodneho dezastra. Čehodla je zwrěšćeny socialistiski system serbske rjadownje ze sydom šulerjemi zaručał a naš najlěpši politiski porjad wšěch časow njezdokonja to ani za 13? Čehodla nimaja na serbskich šulach serbske dźěći prioritu, hdyž wučerjo za wšěch njedosahaja? Čehodla žana serbska organizacija za tute dźěći njewojuje? Marcel Brauman

Postajenja wobkedźbować

srjeda, 13. awgusta 2025 spisane wot:

Pirna (dpa/SN). Najprjedy dešć, nětko słónco – dobra kombinacija to w Sakskej za hriby, kotrež tele wuměnjenja za dobre wuwiće trjebaja. Tež w narodnym parku Sakskeje Šwicy wokomiknje hriby rostu, ale za zběranje eksemplarow płaća prawidła. Na to skedźbnja zarjadnistwo narodneho parka. Mjez druhim maja tam postajenja za šćežki, po kotrychž so ludźo pohibuja. Hriby smědźa sej ludźo jenož podłu pućikow do swojich korbikow žnjeć. Šćežki wopušćić pak woni njesmědźa.

Wopušćenje pućow runje tak kaž wopačne parkowanje na njedowolenych městnach rani porjad. A z tym zwisuje potom pokuta. Runje ludźi, kotřiž na ­wopačnych městnach swoje jězdźidła wopak wotstaja běchu zarjadnicy zašły čas tójšto zwěsćili.

Nimo toho zarjadnistwo narodneho parka na to skedźbnja, zo njesmědźa sej wopytowarjo hriby za přemysło zběrać. Někak dwaj kilogramaj na wosobu smědźa sej ludźo sobu domoj wzać. Dodźerženje postajenjow w narodnym parku Sakska Šwica přistajeni dokładnje kontroluja.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND