Praha (dpa/SN). Čěski ministerski prezident Andrej Babiš njetrjeba hižo z tym ličić, zo přećiwo njemu znjewužiwanja subwencijow EU dla dale přepytuja. Zamołwity statny rěčnik je njewočakowano rozsudźił chłostanske přepytowanja po štyrjoch lětach skónčić, nowina Denik N wčera zdźěli. Přičiny spočatnje njemjenowachu. Rěčnik statneho rěčnistwa jeničce zdźěli, zo su dotalne juristiske posudźowanje pada změnili.
Policija bě miliardarej Babišej wumjetowała, zo je sej jako wulkopředewzaćel nimale dwaj milionaj eurow spěchowanskich srědkow EU za swój wellnessowy objekt „Baćonjace hnězdo“ na njewoprawnjene wašnje wulišćił. Pjenjezy běchu za małe a srěnje předewzaća myslene. Tež europski zarjad za bój přećiwo jebanstwu bě w internej a w medijach wozjewjenej rozprawje njeprawidłownosće zwěsćił.
Babiš bě minjenu njedźelu nadźiju zwuraznił, zo jednanje přećiwo njemu přetorhnu. Potom změje začuće, zo knježi w Čěskej sprawnosć, rjekny 65lětny Słowak. Afera wokoło „Baćonjaceho hnězda“ ludźi rozhorja. Kónc junija bě sej 280 000 demonstrantow wotstup Babiša žadało.
Waršawa. Z wotmachom hotuje so Pólska na swjatočnosće k 80. róčnicy dnja, jako bě hitlerska Wehrmacht susodny kraj nadpadnyła. Nadpad na Pólsku 1. septembra 1939 bě zdobom započatk Druheje swětoweje wójny. Na swjatočnosće wočakowachu tež prezidenta USA Donalda Trumpa. Tón pak je bližaceho so hurrikana dla wopyt Pólskeje wotprajił. Jeho ma wiceprezident Mike Pence zastupować.
Pólska stolica Waršawa bě Trumpa dla hižo dny dołho we wuwzaćnym stawje. Prezident Andrzej Duda namołwješe wobydlerjow k „disciplinje a sćerpnosći“. Na žadanje za wěstotu Trumpa běchu zamołwići tysac wosobowych awtow z města won zwozyli, wotpadkowe kontejnery z centruma Waršawy zrumowali a wěka gullyjow nad kanalizaciju zaplombowali.
Přeprosyła je Pólska statnych a knježerstwowych šefow ze 40 krajow, na wšě 250 statnikow. Němsku zastupuje zwjazkowy prezident Frank-Walter Steinmeier. Prezidenta Rady EU Donalda Tuska pak njejsu přeprosyli. Wopodstatnjeja to z tym, zo „njeje nawoda žanoho kraja“.
Praha (ČŽ/K/SN). „Češa zhubjeja dowěru k zapadej, přichilnosć k Ruskej porno tomu přibywa.“ Takle hódnoći serwer idnes wuslědki junijskeho naprašowanja agentury STEM wo tym, kak wulku nahladnosć tón abo tamny stat mjez ludnosću kraja ma. Nětčiše zwěsćowanje wuswědča, zo su Zjednoćene staty Ameriki, Francoska kaž tež Němska na dowěrje zhubili, mjeztym zo je so poměr k Ruskej polěpšił. USA su z nic mjenje hač dźewjeć procentami najbóle spadli – wot 50 na nětkole 41 procentow. Eksperća maja za to, zo zwisuje to z wustupowanjom prezidenta Donalda Trumpa. Spad popularnosće Francoskeje wot 70 na 65 procentow ma wěsće turbulency za přičinu, kotrež su naprawy prezidenta Emmanuela Macrona načinili.
Najlěpši poměr maja Češa tradicionelnje k Słowakskej (87 procentow) a Awstriskej (78 proc.). Jara waža sej tež Chorwatsku, Nižozemsku, Italsku, Kanadu. Dansku, Norwegsku a Šwedsku. Pod 50 procentami přichilnosće maja woni nimo k USA hišće k Serbiskej, Ukrainje, Turkowskej, Chinje a Ruskej. K Ruskej wšak je so poměr čěskich ludźi wot poslednjeho naprašowanja před lětomaj wo štyri procenty polěpšił.
CAMPINGOWNIŠĆOW ma susodna Čěska z 566 zboha wjele. W Europje je najwjace přebywanišćow pod hołym njebjom w Francoskej, mjenujcy přibližnje 8 000. Wulka Britaniska sćěhuje z něhdźe 4 700 před Němskej a Nižozemskej z 3 000 w kóždej z njeju. Štwórćina čěskich campingownišćow je na juhu kraja, dźakowano jeho mnohim wodźiznam.
Najmjenje móžnosćow campinga je porno tomu w Praze. W Južnočěskim wobwodźe poskićeja 14 500 městnow za stany a caravany, to je zdobom 26,7 procentow wšěch městnow po cyłym kraju. Srjedźočěski wobwod ma dobrych 5 800 městnow (10,9 procentow) k dispoziciji, Južnomorawski wobwod 4 600 (10,4 procenty). Stolica z runje 2,1 procentom městnow chětro „chromi“.
Na wšitkich městnosćach je wuhotowanje z internetom samozrozumliwosć, mjeztym zo z kartku płaćić na mnohich blakach móžno njeje. Mjez wukrajnymi hosćimi, kiž swój dowol na campingownišću přežiwjeja, su najčasćišo Danojo, a to ze 26,28 procentami. Ale tež tójšto motorizowanych turistow z Francoskeje, Šwedskeje a Němskeje sej přebytk w čěskej přirodźe chwali. Podźěl Čechow wučinja něhdźe 5,5 procentow.
Waršawa/Bratislava (dpa/SN). We Wysokich Tatrach je njewjedrow na pólskej a słowakskej stronje dla znajmjeńša pjeć ludźi žiwjenje přisadźiło. Wjace hač sto so zrani, kaž pomocnicy pólskim medijam zdźělichu. Zranjenych su z helikopterami do chorownje dowjezli. Po informacijach powěsćernje bě błysk do rjećaza zrazył, kotryž słužeše pućowarjam jako pomoc při krosnowanju na skały.
Najwjace woporow mějachu na pólskim boku. Słowakska rěčeše wo jednym mortwym. Muž bě ze žonu po puću, jako błysk do njeju zrazy. Wotmach bě tak wulki, zo muž na to wjacore sta metrow do hłubiny padny. Njejapke njewjedra běchu pućowarjow překwapili.
Waršawa. Pólska debatuje tele dny wo politiskej aferje, kotraž móhła nahladnosći knježerstwa chětro zeškodźeć.
Minjenu wutoru je zastupowacy justicny minister Łukasz Piebiak wotstupił. Wón reagowaše tak na wumjetowanja, zo bě organizował hidypołnu kampanju přećiwo sudnikam, kotřiž dwělomnu justicnu reformu narodnokonserwatiwneho knježerstwa ze stronu Prawo a sprawnosć (PiS) na čole wotpokazuja. Hnydom pak Piebiak připowědźi, zo budźe přećiwo internetnemu portalej onet.pl wočornjenja dla sudnisce postupować.
Knježerstwo PiS bě po nastupje zastojnstwa w lěće 2015 justicnu reformu zahajiło. Pječa je mjez sudnikami hišće wjele zastupnikow socialistiskeho časa. Tak su rentowu starobu sudnikow znižili a čłonow najwyšeho sudnistwa prosće ze zastojnstwa pušćili.
Waršawa (dpa/SN). Krótko do 80. róčnicy wudyrjenja Druheje swětoweje wójny Pólska skorži, zo měješe při wupłaćenju reparacijow jasne njelěpšiny. Pólski wonkowny minister Jacek Czaputowicz rjekny w rozmołwje z powěsćernju dpa, zo je při wotškódnjenju wot Němskeje nadpadnjenych krajow „pobrachowaceje zasadneje fairnosće“ było. Pólska bu w tym procesu diskriminowana.“
Byrnjež Pólska wosebje jara pod nadpadami a okupaciju nacijoweho režima ćerpjeć dyrbjała, bě jeje podźěl na wotškódnjenjach „minimalny“. „Su kraje, kotrež běchu wo wjele mjenje zhubili, su pak wo wjele wjace kompensacije dóstali. Je to w porjadku?“, so Czaputowicz praša. „Centralne prašenje je, hač su z Pólskej přirunujo z druhimi krajemi fairnje wobchadźeli.“ Wuraznje mjenowaše wón Francosku a Nižozemsku.
Kijew (ČŽ/K/SN). Ukrainski prezident Wolodimir Zelenskij postaji zjednorić proceduru, kotraž je trěbna spožčić ukrainske staćanstwo ruskim wobydlerjam, přesćěhanym doma politiskeho přeswědčenja dla. To z ukrainskeje stolicy zdźěla korespondent čěskeho dźenika Mladá fronta dnes. Knježerstwo ma nětko wotpowědny zakoń předpołožić. Postajenje prezidenta zdobom předwidźi, zo maja Rusojo, kotřiž ukrainske staćanstwo přiwozmu, ruskeho staćanstwa so wzdać.