Předstajenje SLA wupředate

wutora, 30. oktobera 2018 spisane wot:

Budyšin. Přidatne předstajenje Serbskeho ludoweho ansambla „Naša Hanka w’ wěncu steji“ jutře, srjedu, w 17 hodź. na žurli SLA je wupředate. Wšitkim přećelam baleta poskića z dwudźělnym baletnym kruchom „Wobliča lubosće – Le sacre du printemps“ štwórtk, 8. nowembra, w 19.30 hodź. dalšu móžnosć, balet SLA dožiwić.

Poswjeća Hronowske pomniki

Kamjenej. Swjatočne poswjećenje pomnikow blisko Kamjeneje, kotrež na zhubjenu wjes Hronow dopominaja, budźe jutře, srjedu, w 14 hodź. Nyšpor zahaji so pola Haja při wopomnjenskimaj kamjenjomaj při pućowanskej šćežce z Kamjeneje do Chrósta. Přizamknje so procesion k třećemu a štwórtemu pomnikej, kotrejž stejitej při hłownej dróze z Kamjeneje do Wulkeje Dubrawy kaž tež w bliskim lěsku. Chór Meja nyšpor wob­rubi. Wšitcy su wutrobnje přeprošeni.

Wo alternatiwnych faktach

póndźela, 29. oktobera 2018 spisane wot:

Budyšin. Z rěču w politice a z jeje wuskutkami zaběra so Budyski klub wuchowarjow rěče jutře, wutoru, w 19 hodź. w Budyskim hosćencu „Sprjewina pen- sija“. Tam porěči Sieghard Kozel na temu „Rěčny płašć alternatiwnych faktow“. Hosćo­ su wutrobnje přeprošeni, zastup je darmotny.

Ponowjeja dróhu

Němcy. Wot dźensnišeho hač do soboty ponowjeja statnu dróhu S 95 mjez Němcami a Kulowcom. Po wotrězkach wotškrabaja tam staru asfaltowu worštu a po­kryja potom puć z nowej. Za čas twarskich dźěłow je dróha dospołnje zawrjena, kaž Budyski krajnoradny zarjad zdźěla. Wobjězdka je hižo wutwara hłowneho puća w Němcach dla wupisana a wjedźe we woběmaj směromaj přez Mučow.

Na čaporowe wiki

Chrósćicy. Štóž so za stare knihi, wučb­ny material a šulsku techniku zajimuje, njech dóńdźe sej srjedu, 31. oktobra, wot 9 do 11 hodź. na čaporowe wiki do Chróšćanskeje šule. Tam změja wjele zajimaweho ze šulskeje łubje w poskitku.

Lisćiki za schadźowanku

pjatk, 26. oktobera 2018 spisane wot:

Budyšin. Předań zastupnych lisćikow za 144. schadźowanku, kotraž budźe 24. nowembra w Budyskim Němsko-Serbskim ludowym dźiwadle, zahaji so štwórtk, 1. nowembra, při dźiwadłowej pokładni. Internetne skazanki su tohorunja móžne.

Čita z noweje knihi

Ćisk. Na němsko-serbski literarno- a hudźbny wječor přeproša Ćišćanske kulturne towarstwo jutře, sobotu, wot 17.30 hodź. na Kasperec dožiwjenski statok. Doris Kasper čita tam ze swojeje noweje knihi „Kuzło dejmantneje soniny“ a přeradźi tajny recept, kak móže čłowjek zbožowny być. Spěwna skupina Wólbernosće wječor hudźbnje wobrubi. Zastup je darmotny.

Kabaret dožiwić

Kamjenc. „Darmotne piwo budźe dróše“ rěka program kabareta „Die Herkules­keule“ njedźelu, 28. oktobra, w 16 hodź. w Kamjenskim hotelu Město Drježdźany. Za njón maja hišće zastupne lisćiki, kotrež dóstanu zajimcy za 23,50 eurow direktnje w hotelu.

Nyšpor hońtwjerjow a hajnikow

Nakupować a po měsće dundać

štwórtk, 25. oktobera 2018 spisane wot:
Kulow. Mjeztym hižo jědnaty raz přeprošeja wobsedźerjo Kulowskich wobchodow jutře, pjatk, na wječorne nakupowanje we wohnjowym kuzle. Wot 19 do 24 hodź. móžeš tam po hasach dundać a so wot atmosfery wobkuzłać dać. K zazběhej zahraja pěstowarske dźěći bajku wo Bremenskich měšćanskich muzikantach. Hač do połnocy změja potom na hasach wokoło torhošća hač ke Kolpingowemu naměstu wosebite poskitki a kulinariske překwapjenki přihotowane.

Informuja wobydlerjow

srjeda, 24. oktobera 2018 spisane wot:

Miłoraz. We wobłuku zažneho wobdźělenja wobydlerjow za nowu bydlensku štwórć w Slepom, do kotrejež chce so wulki dźěl Miłoražanow přesydlić, wotměje so jutře, štwórtk, wot 15 do 19 hodź. informaciske zarjadowanje w Miłoraskim hosćencu „K wočerstwjenju“. Tam chcedźa na wjacorych stejnišćach wo twarskich planach, wo koncepće wotwodźowanja wopłóčkow a wo dalšich naležnosćach w tym zwisku informować. Při tym změja zajimcy składnosć, swoje pokiwy a wobmyslenja přednjesć, kotrež chcedźa po móžnosći do dalšeho planowanja zapřijeć.

Za dźěłarničku so přizjewić

Žuricy. Spěchowanski kruh za serbsku ludowu kulturu přewjedźe pjatk a sobotu, 26. a 27. oktobra, rězbarsku dźěłarničku pola Alojsa Šołty w Žuricach. Wona wotměje so pjatk wot 16 do 22 hodź. a sobotu wot 9 do 18 hodź. Wobdźělnicy chcedźa so ze serbskimi bajemi zaběrać. Drjewo za wobdźěłanje předleži. Wobdźělenje płaći 20 eurow, za čłonow spěchowanskeho kruha dźesać eurow. Přizjewjenja su hišće móžne pod telefonowym čisłom 0172/ 91 69 455.

Na swójbne popołdnjo

Wopytaja plahowarnju rybow

wutora, 23. oktobera 2018 spisane wot:

Korzym. Přichodne zarjadowanje Křesćansko-socialneho kubłanskeho skutka wo strowym zežiwjenju zaběra so jutře, srjedu, w 19 hodź. z wosebitymi rybami kaž pangasius a tilapa, kotrež w Hornjej Lužicy plahuja. Wosebitosć je, zo wotměje so wječor direktnje w Korzymskich akwakul­turach tzwr. Tam budu sej wobdźělnicy produkcisku městnosć wobhladać móc a tójšto wo plahowanych rybach zhonja. Nimo toho jim kuchinski šef Ramnowskeho hrodu Axel Göber někotre recepty přeradźi. Zajimcy njech přizjewja so pod telefonowym čisłom 035796/ 97 115.

Na zjawny přednošk

Budyšin. Serbski institut přeprošuje na zjawny přednošk dr. Fabiana Kaulfürsta jutře, srjedu, w 19 hodź. do bašty Serbskeho ludoweho ansambla. Wón po­rě­či němsce wo temje „Zwukowe dataje k němsko-delnjoserbskemu słownikej jako zakład za rozestajenje z delnjoserbskej ortoepiju“.

Kniha a jubilej

Koncert a wustajeńca

pjatk, 19. oktobera 2018 spisane wot:

Smochćicy. Na koncert z duwom „acuerdo“ pod hesłom „Tango – Musette – Klezmer“­ přeprošuje Smochčanski Dom ­biskopa Bena jutře w 19.30 hodź. Berlinskej hudźbnikaj Anja Dolak (akordeon) a Bernhard Hariolf Suhm (wioloncello) zanjesetaj mjez druhim tra­di­cionelny ar­gen­­­tinski tango, francoski ludowy walčik a klezmerowe kruchi. Při tej składnosći móža sej wopytowarjo foto­wu wustajeńcu Andreasa Varnhorna „Heimat/Domi­zna“ wobhladać. Po Bu­dyskim Serbskim domje je wona nětko w Smochćicach widźeć, a to we hłownym domje, w bróžni kaž tež w cyrkwi swja­teho Bena.

Zmije a swinjorězanje

Čorny Chołmc. Zmijowy swjedźeń ze swi­­njorězanjom wotměje so njedźelu w Čornochołmčanskim Krabatowym młynje. Wot 11 hodź. móža sej zajimcy tam ku­linariske słódnosće swinjorězanja k wobjedu popřeć. Hromadźe z dźěćimi chce Čorny młynk potom zmije pušćeć. A hdyž wětřik raz tak prawje njeduje, chcedźa na łuce na dworje młyna 2 000 krokusowych cyblow tykać, kotrež klětu nalěto nadźijomnje pisany wobraz tworja.

Kniha a jubilej

Radźićeljo so zetkaja

srjeda, 17. oktobera 2018 spisane wot:

Róžant. Wutworić přidatne žłobikowe městna w Smjerdźacej budźe jedna z temow přichodneho posedźenja gmejnskeje rady Ralbicy-Róžant jutře, štwórtk, we 18.30 hodź. w Róžeńčanskej sydarni. Nimo toho budźe rěč wo nowym hašenskim jězdźidle za Konječansko-Šunowsku wohnjowu woboru a wo kreditowym zrěčenju.

Wotrow. Tohorunja jutře, ale w 19 hodź. zetkaja so čłonojo gmejnskeje rady Pančicy-Kukow, tónraz na Wotrowskej starej šuli. Na jich dnjowym porjedźe steji mjez druhim třeći wotrězk ponowjenja Šule Ćišinskeho. Dale chcedźa wobzam­knyć, postawu swj. Bosćana w Swinjarni restawrować dać. Wobě posedźeni stej zjawnej, a wobydlerjo su přeprošeni.

Na slědach ptačkow

Rakecy. Přirodowědnu ekskursiju na slědach ćahatych ptačkow podłu hatow pola­ Kačeje Korčmy blisko Rakec přewjedźe Kamjenski Muzej zapadneje Łužicy njedźelu, 21. oktobra, wot 8 do 11 hodź. Wobdźělnicy wobkedźbuja tam sta kačkow a husow, kotrež na swojim nazymskim ćahanju přestawku zapołoža. Wobdźělenje płaći pjeć eurow. Při přizjewjenju pod telefonowym čisłom 0 35 78/ 7 88 30 zajimcy zhonja, hdźe so ekskur­sija započnje.

W prózdninach paslić

wutora, 16. oktobera 2018 spisane wot:

Łaz. We Łazowskim Domje Zejlerja a Smo­lerja móža prózdninske dźěći jutře­, srjedu, paslić. Wot 9.30 do 11.30 hodź. nastanu tam z pomocu sobudźěłaćerjow biosferoweho rezerwata Hornjołužiska hola a haty kaž tež Łazowskeje gmejnskeje biblioteki nazymske deko­racije z přirodnych maćiznow. Nožicy, pisak­ a lěpk měł sej kóždy sam sobu přinjesć­, nimo toho tři eura za material.

Neurobiologa přednošuje

Lipsk. Serbske blido Lipsk přeprosy pjatk, 19. oktobra, we 18 hodź. wšitkich zajimcow na přednošk neurobiologa dr. Jurja Brankačka do rumnosće 4.216 filologiskeje fakulty Lipšćanskeje uniwersity na Beethovenowej 15. Pod hesłom „Wědomosć je mjezynarodna – zaćišće z Japanskeje“ rozprawja dr. Brankačk wo swojim žiwjenju jako slědźer. Přizam­knje so bjesada w kofejowni „Kowalski“ na Ferdinanda Rhodowej 12.

Zajimawostki ze studija

póndźela, 15. oktobera 2018 spisane wot:

Kulow. Za kulisy filmowanja a telewizije pohladnyć móža zajimcy srjedu, 17. oktobra, w 14.30 hodź. na Kulowskim Sta­rym­ dwórnišću we wobłuku popoł­dnja seniorow Křesćansko-socialneho ku­błan­skeho skutka. Martina Janus rozprawja tam wo Lipšćanskim studiju MDR.

Na serbsku rozmołwu

Drježdźany. Na wólnu bjesadu w maćernej rěči přeprošeja někotři Serbja, bydlacy w sakskej stolicy. Wona wotměje so štwórtk, 18. oktobra, wot 19 hodź. w hospodźe „Altes Wettbüro“ na Antonowej 8 (blisko dwórnišća Drježdźany-Nowe město). Wšitcy zajimcy, hornjo- abo delnjoserbšćinu rěčacy a wuknjacy, su na rozmołwu wutrobnje witani.

Porěči wo domjacych pawkach

Łaz. Kak su pawki žiwe, kak so zežiwjeja a kak wažne su, z tajkimi a dalšimi pra­šenjemi zaběra so přednošk zajutřišim, srjedu, 17. oktobra, we 18 hodź. we Łazowskim Domje Zejlerja a Smolerja. Re­ferent budźe Wolfgang Kotisek, hobby­jowy fotograf a wjelelětny nawoda Serbskeho folklorneho ansambla Slepo.

Serbska debata

nowostki LND