Rakečanska gmejna móže so na spočatku lěta z dobreje likwidity wjeselić. Konta gmejny su poměrnje derje pjelnjene, tak zo hodźa so nadawki na dobro wobydlerjow a gmejny zwoprawdźić.
Rakecy (JK/SN). Hłowny wobsah wčerawšeho posedźenja Rakečanskeje gmejnskeje rady běchu financy. To potrjechi te na gmejnskich kontach runje tak kaž te w prěnim naćisku hospodarskeho plana za běžne lěto. Nawodnica financneho wotrjada gmejny Franziska Pfeiffer rozłoži zestawu a staw gmejnskich kontow. Při swojich wuwjedźenjach skedźbni na to, zo je likwidita spočatk lěta dźakowano dochodam z dawkow dosć dobra a lětsa samo lěpša hač w minjenymaj lětomaj. Spěchowanske srědki Swobodneho stata Sakskeje su w januaru dóšli a zaručeja solidne dźěło w gmejnje.
Budyšin (SN). Namjet Budyskeho krajneho rady Michaela Hariga (CDU), wěcywustojnym Serbam sobudźěło we wuběrkach wokrjesneho sejmika zmóžnić, steji na dnjowym porjedźe přichodneho posedźenja gremija póndźelu, 21. měrca. Tak maja wokrjesni radźićeljo wo tym wothłosować, stajnje z jednym Serbom/jednej Serbowku zestawu techniskeho wuběrka, socialneho a generaciskeho wuběrka, kulturneho a kubłanskeho wuběrka kaž tež wokrjesneho wuběrka wudospołnić. Namjety je dźěłowy kruh wokrjesa za serbske naležnosće zapodał.
Wokrjesni radźićeljo maja dale wo změnje zarjadniskeje struktury młodźinskeho zarjada rozsudźić a jeho nowe wustawki schwalić.
Znowa budźe azylowa tematika wokrjesny sejmik zaběrać. Wokrjesne zarjadnistwo je dotalny nuzowy kwartěr w Budyskim bywšim powołanskošulskim centrumje na Drježdźanskej za 63 ćěkancow na zhromadny kwartěr za 118 ludźi wutwarić dało, kotryž měła Budyska wotnožka firmy Loesernet.com tzwr po wupisanju wot 1. apryla wobhospodarjeć. Sejmik ma tomu přihłosować.
„Paradiz“ w pólšćinje wušoł
Budyšin. Wuspěšny roman Křesćana Krawca „Paradiz“ je nětko w pólskej rěči wušoł. Teresinske Wydawnictwo Ojców Franciszkanów Niepokalanów je přełožk knihi, kotraž so žiwjenju a wosudej serbskeje swójby wěnuje, pod titulom „Koniec Raju“ nakładowało. W nadawku Pólsko-serbskeho towarstwa je so dr. Zbigniew Gajewski wo přełožk postarał. Kniha je dalši wažny přinošk k šěrjenju serbskeje literatury w druhich rěčach.
Łobjo dale zašlahane
Drježdźany. Łobjo wostanje za łódźny wobchad dale zašlahane. Po wjacorych podarmotnych pospytach, před Albertowym mostom znjezboženu łódź wućahnyć, dyrbja ju nětko wuprózdnić. Něhdźe 80 metrow dołha a z 800 tonami sele nakładowana łódź „Albis“ leži hižo wot póndźele wječora prěki před stołpomaj mosta.
Rathenow dale społnomócnjeny
Po tydźenje trajacym sprócniwym dźěle skića někotre něhdy prózdne a blěde sćěny w twarjenju Budyskeho Serbskeho gymnazija nětko nowy kreatiwny napohlad. We wobłuku wučby pod nawodom wučerki wuměłstwa Jeleny Neumannoweje běchu so šulerjo wuměłskeho zakładneho kursa 12. lětnika wot decembra podali na chódby kubłanišća, zo bychu tam wostudłe jednobarbne sćěny ze serbskimi motiwami wožiwili.
Dźěłaćerja wuchować zwučowali
Ptačecy. K njewšědnemu zwučowanju wołachu wčera dopołdnja wobornikow z Lejnoho (Geierswalde) a wokoliny na twarnišćo pola Ptačec. Tam napodobnichu, zo bě twarski dźěłaćer do jědnaće metrow hłubokeje dźěry padnył. Pozadk bě, zo na tamnišim twarnišću płunowodaj w tajkej hłubokosći pod Čornym Halštrowom kładu. Zwučowanje bě za wobornikow kaž tež za dźěłaćerjow myslene. Po něhdźe hodźinje běchu „znjezboženeho“ wuchowali, z čimž běchu wšitcy wobdźěleni spokojom.
Twarske naležnosće stejachu w srjedźišću wčerawšeho posedźenja gmejnskeje rady Ralbicy-Róžant. Mjez druhim rozmyslowachu radźićeljo wo tym, hdźe srědki za dróhotwar zasadźić.
Róžant (JK/SN). Dlijacy so postup nastupajo twar jednoswójbnych domow na ležownosći sewjernje Sernjan čuwy wjesnjanosty a radźićelow gmejny Ralbicy-Róžant dale strapacěruje. Na wčerawšim posedźenju žadaše sej młody nan, kiž so hižo wot lěta 2014 wo twarsku dowolnosć na wonej ležownosći prócuje, jasne wuprajenje gmejny k zahajenju twarskich dźěłow. Nima hižo sćerpnosće a njeda so dlěje z přilubjenjemi ze stron gmejny tróštować. Wjesnjanosta Hubertus Ryćer (CDU) pak skedźbni w tym zwisku na zarjadniske ćeže, kotrež spěšnym twarskim dowolnosćam zadźěwaja. Při- wšěm wón přilubi, so dale wo spěšniše jednanja wo nošerja za wotkryće ležownosće prócować a wo to, zo móhli zajimcy bórze z twarom započeć. Tuchwilu je 19 swójbow přizjewjenych, kotřiž chcedźa w Sernjanach twarić.
Mać Terezu swjatopraja
Rom. Albansko-indisku lawreatku Měroweho Nobeloweho myta mać Terezu chcedźa 4. septembra swjatoprajić. Tole su dźensa we Vatikanje po zetkanju bamža Franciskusa z jeho kardinalemi zdźělili. 1997 w starobje 87 lět zemrětu rjadnisku sotru bě bamž Jan Pawoł II. w lěće 2003 zbóžnoprajił. Wona bě so stajnje za chudych a chorych zasadźała.
Mjenje wopytowarjow
Drježdźany. Na statnych hrodach a zahrodach Sakskeje su loni sydom procentow mjenje wopytowarjow zličili. Cyłkownje přińdźe 1,95 milionow hosći, lěta 2014 bě jich 2,1 milion. Wuwiće njeje jeno sćěh powšitkownje woteběraceho turizma w Sakskej, kaž zamołwići informuja. Wina stej tež wupad parnikow niłkeho Łobja dla a mjenje zarjadowanjow.
Rjemjesło: Ćěkancam pomhać
Hamor (AK/SN). Na wuspěšne turistiske lěto 2015 móže Hamorska gmejna zhladować. Předewšěm Bjerwałdski jězor wopokazuje so jako přiwabliwy. Tole podšmórny wjesnjanosta Achim Junker (CDU) na wčerawšim posedźenju gmejnskeje rady w rozprawje wo aktualnym stawje w přirodowym parku Bjerwałdski jězor. Dwanaće přenocowanskich předewzaćow a stanowanišćow měješe loni něhdźe 7 500 hosći. Lěto do toho bě jich jeničce 4 100. Ličba přenocowanjow rozrosće wot 12 700 w lěće 2014 na dohromady 22 500 loni.
Najwjetši dźěl wopytowarjow wosta dlěje hač jedyn dźeń. Kóždy hósć přebywaše přerěznje tři dny, runje tak dołho kaž lěto do toho. Jeničce w juliju zregistrowachu 256 poskićenych hóstnych łoži, lěto do toho 176. „Wulki rozmach pozitiwnych efektow za posłužbnikow – wot apoteki hač k wupožčowarjej stanow – ma swój zakład předewšěm we wotewrjenju stanowanišća Hwězdny camp kaž tež w přiběracej ličbje dowolowych domow a bydlenjow na teritoriju gmejny“, wjesnjanosta rozłoži.