Do instituta kapałnikow

pjatk, 03. meje 2024 spisane wot:

Drježdźany. Drježdźanski institut kapałnikow přeprošuje wšitkich, kotřiž so za hólči chór zajimuja, a jich staršich na dźeń wotewrjenych duri. Tón wotměje so jutře, sobotu, wot 11.30 hodź. na Wittenbergskej 88 w Drježdźanach. Zajimcy změja mjez druhim składnosć, zjawne proby sćěhować, předspěwać a sej tohorunja institut wobhladać.

Live hudźba w korčmach

Budyšin. Jědnaće barow a hosćencow w Budyšinje wobdźěli so jutře, sobotu, na Budyskim korčmowym festiwalu. W nich zaklinči wot 20 hodź. live hudźba naj­wšelakorišich žanrow. Korčmarjow při přihotach podpěrało je měšćanske turistiske towarstwo. Korčmowa mila powjedźe wot Jerjoweje přez Bórklin, Hrodowu, Mjasowe wiki a Kamjentnu hač na Cyrkwinske naměsto.

Na Třělnišću twarja

Budyšin. Přichodny tydźeń so dźěl Třělnišća za parkowanje awtow nachwilnje wužiwać móc njebudźe. Přičina su twarske dźěła na zadnim dźělu parkowanišća, kotrež njeje skrućene. Wone započnu so póndźelu, 6. meje, a maja tři dny trać. Šoferojo­ měli swoje awto w tym času w prědnim dźělu Třělnišća parkować.

Do robotiki so zanurić

Policija (03.05.24)

pjatk, 03. meje 2024 spisane wot:

Wulka škoda w chorowni

Kamjenc. Mjeztym zo hewak w Kamjenskej chorowni pacientow hoja, dyrbjachu tam nětko policiju wołać. W nocy na srjedu su njeznaći wulku wěcnu škodu načinili. Kaž policija rozprawja, woni po wšěm zdaću wodowy honač manipulowachu, tak zo něhdźe 5 000 litrow wody wuběža. Při tym wobškodźichu so špundowanje, wjerch pincy, sćěny, přewětrjenska připrawa a lampy. Po prěnim trochowanju wučinja škoda něhdźe 50 000 eurow, njeje pak hišće doskónčnje wobličena. Nětko pytaja swědkow, kotřiž su snano něšto wobkedźbowali. Pokiwy přijimuja pod 03578/ 35 20.

Stawizny hórnistwa dožiwić

pjatk, 03. meje 2024 spisane wot:

Wojerecy planuja wjacore projekty za wuwiće Šibojskeho jězora

Wojerecy (AK/SN). Šibojski jězor chce město Wojerecy turistisce dale wuwiwać. Kaž je měšćanska rada na swojim zašłym posedźenju wobzamknyła, su wjacore dźělne projekty planowane. Tak ma nastać dožiwjenska šćežka podłu strukturneju projektow Łužiska kupjel a Ćišćanska wodarnja hač k jězorej. Tam stej předwidźanej pobrjóžna kofejownja a wjacezaměrowe twarjenje. Za to chcedźa so wo spěchowanske srědki prócować.

Wjele projektow su zwoprawdźili

pjatk, 03. meje 2024 spisane wot:

9. junija budu nimo wólbow do Europskeho parlamenta tež wólby gmejnskich a měšćanskich radow. Smy so w někotrych gmejnach wobhonili, što su tam w minjenych pjeć lětach docpěli.

Worklecy (SN/MG). W zašłych pjeć lětach bě Beno Wałda zastupowacy wjesnjanosta gmejny Worklecy. Dohromady dwaceći lět hižo je wón w tutej funkciji wjesnjanosće poboku. Wjele je so w tutym ­času poradźiło, toho je sebi wón wěsty. Zašłych pjeć lět běše za Worklečansku gmejnu wuspěšnych. Wosebje šula je profitowała. Po tym zo běchu hižo w lěće 2017 ponowjenu sportowu halu wote­wrěli, slědowaše 2020 nowy hort zakładneje šule, za čož su wjele pjenjez inwestowali. „Z tym je so tež w šuli něštožkuli wolóžiło“, wón powěda. Tole potrjechi wosebje situaciju rumnosćow wyšeje šule, kotraž bě wjele lět chětro napjata.

Pućować a při tym serbować bě njedawno pozadk nalětnjeho pućowanja wokoło Njeswačanskich hatow, kotrež organizowaše rěčna motiwatorka projekta ZARI Raphaela Wićazowa. Z projektowej koordinatorku Njeswačanskeje přirodoškitneje stacije Madlenu Mičkec podachu so wobdźělnicy na šěsć kilometrow dołhi puć. W přestawkach zhonichu woni wjele zajimaweho z přirody, wosebje njeznate serbske pomjenowanja rostlin a zwěrjatow. Při zakónčenju w Njeswačanskim hosćencu běchu sej wšitcy přezjedni, zo měli so tajke serbske poskitki prawidłownje přewjedować. Foto: Raphaela Wićazowa

Krótkopowěsće (03.05.24)

pjatk, 03. meje 2024 spisane wot:

Jurij Šołta njeboh

Nowa Wjeska. Jurij Šołta-Nowowješćanski je wčera w starobje 89 lět zemrěł. Za jeho zasłužby we wobłuku aktiwneho narodneho dźěła počesćichu jeho w lěće 2020 z mytom Domowiny. Jako wučer, nawoda Nowowješćanskeje Domowinskeje skupinje, w předsydstwje Kamjenskeje župy a dalšim čestnohamtskim skutkowanju je wón swoje slědy zawostajił.

Přepytuje prawicarski nadběh

Drježdźany. Statny škit je přepytowanja w zwisku z rozestajenjemi mjez młodostnymi w Trilexu po puću z Budyšina do Drježdźan dnja 15. apryla přewzał. Po tym, zo běše so skupina z něhdźe 30 wosobami z prawicarskeje sceny na Budyskej póndźelnišej demo wobdźěliła, běchu někotři z nich w ćahu na wróćopuću do Drježdźan třoch młodostnych z lěwicarskeje sceny prowokowali a nadběhowali.

Tramwajka zaso jězdźi

Małe stwy nichtó nochce

štwórtk, 02. meje 2024 spisane wot:

Gmejna pyta za móžnosćemi bydlenski dom modernizować

Malešecy (UM/SN). Wjaceswójbny by­dlenski dom Při lěsu w Hućinje by Malešanska gmejna rady saněrować dała. W 1986 natwarjenym štyri poschody wysokim domje je 24 bydlenjow. „Mamy koncept za wobšěrne saněrowanje. Wšitko pak steji a padnje z financowanjom“, ­praji Malešanski wjesnjanosta Matthias Seidel (CDU). Koncept předwidźi, po standarće NDR natwarjene bydlenja tak modernizować, zo su wone za młodych ludźi atraktiwne. „Tehdyše rozrjadowanje stwow dźensa hižo prašane njeje. Wone su přemałe“, tak wjesnjanosta. Na zakładźe analyzy Ochranowskeho architekta Daniela Neuera su studiju zdźěłali, hač je projekt móžny. Ze studije wuchadźa, zo by z podružu, kaž je wsach z wašnjom, 36 lět trało, prjedy hač bychu kóšty zaso zarunane byli. A to hačrunjež so twarski staw domu jako dobry posudźuje. Hospodarsce zastupujomna doba by była 20 lět. „W Drježdźanach njeby to problem był“, Seidel měni. „Podruž kaž tam pak sej pola nas kazać njemóžemy. ­Tohodla dyrbimy naležnosć hinak financować.“

Policija (02.05.24)

štwórtk, 02. meje 2024 spisane wot:

Za test přepjany był

Biskopicy. Z wopitymi kolesowarjemi dyrbi so policija nastajnosći zaběrać. Zo pak je něchtó tak pjany, zo ani alkoholowy test njezmištruje, so přehusto njestawa. Wutoru wječor su policisća w Biskopicach tajki pad dožiwili. Tam chcychu kolesowarja kontrolować. Tón pak ­přikaz, zo ma zastać, ignorowaše. Na to policisća jeho z awtom přesćahnychu a před nim zastachu. Muž pak njebě ­kmany tohorunja zastać a do słužbneho awta zastojnikow zajědźe. Na awće nasta při tym něhdźe 150 eurow škody. Poskićeny alkoholowy test Biskopičan zmištrować njemóžeše. Zastojnicy jemu tuž dalšu ­jězbu z kolesom zakazachu a přikazachu, zo ma krej dać, zo móhli zwěsćić, kelko alkohola je wón pił. Muž dyrbi so nětko wohroženja nadróžneho wobchada dla zamołwić, w policajskej rozprawje rěka.

Meju hižo mjetaja

štwórtk, 02. meje 2024 spisane wot:

Pančicy-Kukow. Na zwučene wašnje je w Kukowje hižo prěni kónc tydźenja róžownika mejemjetanje, kotrež młodźinski klub organizuje. Tři dny trajacy swjedźeń zahaja jutře, pjatk, w 16.30 hodź. z kinom za dźěći. Tomu slěduje w 19 hodź. kino za dorosćenych. Wot 21 hodź. su wšitcy na party z DJjom Guidom a Hangover Crew přeprošeni. Sobotu poskićuja w swjedźenskim stanje wot 15 hodź. kofej a tykanc. W 16 hodź. je mejemjetanje dźěći a młodostnych předwidźane. Mejske reje z kapału Serbeat a DJjom Guidom započnu so w 20.30 hodź. ze zaćahom mejskeho pora. Něhdźe w 21 hodź. předstaja młodostni swój žortny program. Njedźelu k rańšemu piwku wot 11 hodź. a k wobjedej wot 12 hodź. zahudźa Chróšćanscy muzikanća. Při wustupje chóra Šule Ćišinskeho móža sej hosćo kofej a tykanc słodźeć dać. W 15.30 hodź. zahudźi skupina Šwintuchi.

Zhromadnje rejować

Nowa praksa w bywšim dwórnišću

štwórtk, 02. meje 2024 spisane wot:

Rakecy (SN/MWj). Wot spočatka róžownika maja w Rakecach nowu fyzioterapeutisku praksu. Załožił je ju z Noweje Wjeski pochadźacy Frank Zarjenk, a to na zawěrno wosebitym městnje, mjenujcy na starym dwórnišću. Tam 31lětny z mandźelskej a dźěsćom, kotremuž so bórze dalše přidruži, bydli. Jeho sotra je před 13 lětami dwórnišćo kupiła a tam tohorunja bydli. „Mamy tu wjele měra a runje tak wjele městna. Mjez naju by­dlenjomaj bě hišće dosć ruma, tak zo sym so rozsudźił, tule swójsku praksu ­załožić“.

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND