Woswjeća jubilej
Stróža. Lětsa woswjeći biosferowy rezerwat Hornjołužiske hola a haty swoje 30lětne wobstaće. Je to jenički rezerwat po cyłej Sakskej. Zarjadowanje steji pod titulom „30 lět biosferowy rezerwat – čłowjek z přirodu w změnje“. Za dźensa, pjatk, a jutře, sobotu, su wjacore zarjadowanja planowali.
Předsydka SPD institut wopytała
Budyšin. Zwjazkowa předsydka SPD, Saskia Esken, wopyta dźensa, pjatk, Serbski institut. Tam informowaše so wo nadawkach instituta, kaž tež wo tuchwilnej situaciji. W rozmołwje ze zastupowacej direktorku instituta, Susan Hozynej, kaž tež dalšimi zastupjerjemi serbskich institucijow bě wosebje tež nowy centrum wědy na Lawksim arealu tema.
Lěpšina zanjechaneje kónčiny
Radwor. Třeći Slaviamarsch, kotryž organizuje młodźinske towarstwo Pawk, wotměje so 15. junija. Čara powjedźe z Radworja po serbskich wjeskach, lěsach a holi wróćo do Radworja. Start budźe rano we 8 hodź. při kupje blisko sportnišća. Zaměr je, 50 kilometrow dołhu čaru w běhu dwanaće hodźin zmištrować. Podłu čary změja tři zastaranske stacije, hdźež wšitkich sportowcow z napojemi a přikuskami zastaraja. Hač do 9. junija móža so zajimcy přizjewić, a to jeničce online na stronje . Hač dotal je so hižo wjac hač 170 (staw 21. meje) zmužitych přizjewiło.
Swjedźeń z jubilejom
Ratarjecy (CS/SN). Hdyž so wulke šěre mróčele jewja, hladaja wobydlerjo Budyskeho Židowa starosćiwje k njebju. Zašłe lěta su woni po sylnych zliwkach při powodźenjach škodu poćerpjeli. To so w přichodźe hižo stać nima. Při starym železniskim nasypje čary Budyšin– Wojerecy nětko w Ratarjecach južnje awtodróhi A 4 wulke spjatnišćo za dešćikowu wodu twarja. Wone ma tajke sylne zliwki wotdźeržeć, kajkež je wjedrarjo jenož jónu w běhu sto lět wěšća. Po tym zo je twarski wuběrk města w aprylu zelenu swěcu dał, wotmě so wutoru symboliski prěni zaryw.
9. junija budu nimo wólbow do Europskeho parlamenta tež wólby gmejnskich a měšćanskich radow. Smy so w někotrych gmejnach wobhonili, što su tam w minjenych pjeć lětach docpěli.
Wjelelětny zastupowacy wjesnjanosta Radworskeje gmejny Pětr Kliman zhladuje z dobrymi začućemi na nachilacu so wólbnu dobu w gmejnje a na skutkowanje gmejnskeje rady. Zhromadne dźěło z wjesnjanostku Madaleinu Rentsch – kotruž smědźeše wón w swojej funkciji w meji 2020 spřisahać, je dobre a spomóžne, 69lětny Serbskim Nowinam přeradźi. Jako zastupowacy wjesnjanosta ma Pětr Kliman poprawom dosć dźěła: Wón zastupuje wjesnjanostku, hdyž je tole trjeba. Tak nawjeduje wón w jeje nadawku posedźenja gmejnskeje rady a dyrbi tež rozsudźeć, hdyž wona tu njeje. Tak dopomina so Pětr Kliman dosć derje na wulki woheń w zawodźe za składowanje kumštnych maćiznow w Drobach w aprylu 2014, jako bě tehdyši wjesnjanosta w dowolu. Zhromadnje z wohnjowymi wobornikami dyrbješe Kliman wo njewšědnych wěcach rozsudźić, kaž wo potorhanju palaceho so twarjenja.
Wojerecy (SN/mb). Serbska přirada města nochce so z njedawnym rozsudom měšćanskeho zarjada wotnamakać, planowanu šćežku na slědach serbskich stawiznow Wojerec („Via Sorabica Hoywoj“) pjenježnje njepodpěrać. To je předsydka přirady Evelin Graf našemu wječornikej na naprašowanje po wčerawšim posedźenju gremija zdźěliła. „Město drje měni, zo to njeje měšćanski projekt. To hinak widźimy“, wobkrući mnohostronsce angažowana předewzaćelka. Tohodla chcedźa, tak su jednohłósnje rozsudźili, wyšeho měšćanostu Torstena Rubana-Zeha (SPD) namołwić, projekt měšćanskej radźe předstajić. Potom njech zhromadnje puć za zrealizowanje pytaja.
Kalender znowa wušoł
Budyšin. W Ludowym nakładnistwje Domowina je wušoł nowy nakład kalendra „Łužica – Łužyca – Lausitz“ za lěto 2025. Znowa wabja fotografije Maćija Bulanka za najrjeńše blečki Łužicy kaž tež za tradicije a wašnja Serbow. Nimo toho skići kalender městno za noticy a zapiski. Produkt je po cyłym hornjo- a delnjoserbsce kaž tež němsce popisany a je wot nětka na předań.
Personal stawkuje
Wojerecy. W klinikumje Łužiskeje jězoriny stawkuja dźensa přistajeni, kotřiž su w dźěłarnistwje Verdi organizowani. Přičina su trajace tarifowe jednanja. Poslednje wuradźowanje 29. apryla wuslědka njeměješe. Verdi žada sebi wyše mzdy, kaž tež płaćenje inflaciskeho pjenjeza a wjace swobodnych dnjow.
Woidke a Kretschmer pola LEAG