1. wobroćena pyramida – Słowakski narodny rozhłós – wšědnje po puću na čitanja widźał
2. wid z Bratislawskeho hrodu přez Dunaj na tamny dźěl města
3. skupinski wobraz wukrajnych studentow při wulěće na Devínski hrad
4. wuhlad z małych Karpatow na Bratislawu – běch husćišo w małych Karpatach pućować
5. wojerski pomnik sowjetskich wuswobodźerjow (Wobraz nasta krótko po tym, zo je Ruska Ukrainu nadběhowała. Na tute wašnje su
wobydlerjo Bratislawy přećiwo wójnje protestowali.)
6. wopyt koparskeje hry w Budapesće z komilitonom
Před někotrymi měsacami, dokładnje 9. małeho róžka
tutoho lěta, podach so na wulki dyrdomdej do wukraja. Cil běše kusk hinašeho razu – Bratislawa - stolica Słowakskeje. Sym so z wotpohladom za tutón cil rozsudźił, kiž bě za přichodne měsacy moje doma.
Jakub Wowčer moderěrowaše
a recitowaše někotre basnje Zejlerja.
Milena Wowčerjec zanjese cyłkownje pjeć spěwow zhromadnje z hudźbnikami kolektiwa Trio a kumple.W koronapandemiji, hdyž su na wsach lědma
swjedźenje byli, přetwarjachu Radworski hosćenc
„Meja‟. Mjez druhim saněrowachu a přerjadowachu swjedźensku žurlu, na kotrejž wotmě so 12. nazymnika prěni zjawny event po dołhim času. Po premjerje spočatk septembra w Stróži a dalšim předstajenju spočatk nowembra w Budyšinje pokazachu tam třeći a zdobom posledni raz hudźbno-literarny program „Zejler & Kocor Reloaded‟. Program bě serbski
hudźbny kolektiw Trio a kumple składnostnje lěta
Zejlerja a Kocora na nohi stajił. Syman Hejduška za bijadłom, Jan Brězan za klawěrom kaž tež basist
Philipp Hertrampf a gitarist Florian Naegeli interpretowachu někotre twórby serbskeju wótčincow, kaž „Dźewjaty dźeń lipa kćě‟, „Pod běłej brězyčku‟ abo „Róža słuša do wěnca‟. Poboku bě jim spěwarka
Milena Wowčerjec, kotraž je posledni mjenowany spěw njedawno tež za Serbski rozhłós nahrawała. Po
W Kamjenicy buchu njedawno dobyćerjo simul+ „Ćin sobu‟ – wubědźowanja wosobinsce mytowani. Wjace hač 500 projektow su z wjetšimi abo mjeńšimi pjenježnymi darami Sakskeho idejoweho wubědźowanja poćesćili. Tež tójšto Serbow, mjez nimi šwita młodostnych, bě mjez dobyćerjemi – primarnje w kategoriji „Žiwa dwurěčnosć‟. Serbska murja doby na přikład fonds za kwisowe wubědźowanje, Chróšćanski młodźinski klub za bičwolejbulowe polo, Syman Hejduška za dujerski festiwal w Hórkach „KrassBrass‟, Matej Dźisławk za Studijo Lipsk abo tež Luiza
Nowakec za projektny wječor za studowacych a alumnow. Klětu chcedźa zaso hornc z fenkami za nowe ideje napjelnić a wudać. tekst a fota:
Clemens Šmit
15 serbsce wuknjacych šulerjow z dźewjateho a dźesateho lětnika Kulowskeje wyšeje šule „Korla Awgust Kocor‟ poda so do oktoberskich prózdnin na ekskursiju do Berlina. Přewodźałoj staj šulerjow šulska wjednica knjeni Leschowa a šulski socialny dźěłaćer knjez Schwaba. Hižo w předpolu běchu so młodostni z dźěławosću Zwjazkoweje rady zaběrali a tuž twarjenje blisko Podstupimskeho naměsta tež wopytachu. Při tym sami pytnychu, zo swobodnje rěčeć a argumentować scyła tak jednorje njeje.
Wot zwjazkoweje rady dźěše podłu Berlinskeje murje přez Podstupimske naměsto k „Futuriumej‟ – interaktiwnemu muzejej,
w kotrymž mějachmy wjedźenje a hdźež so pozdźišo ze sćěhowacym prašenjom zaběrachmy: „Kak chcemy w přichodźe žiwi być?‟. Dale wobhladachmy sej spektakularnu show swěcow při Braniborskich wrotach a wužichmy móžnosć, sej wot kuple zwjazkoweho sejma wječorny Berlin wobhladać.
Na druhi dźeń podachmy so z podzemskej a tramwajku do kanclerskeho zarjada. Po krutych wěstotnych kontrolach a powučenju
Skupina Astronawt, kotrejž přisłušeja Matej Dźisławk,
Jurij Hantuš a Oliver Böhm, je předewšěm tež přez
swoje mnohostronske hudźbne wideja znata. „Cyle nowe a wosebite nazhonjenje”, kaž tući třo wuzběhnu, běštej spěwnej widejej, kotrejž stej njedawno w kooperaciji
z orchestrom Serbskeho ludoweho ansambla nastałoj. Produkciju „Ta ćma‟ ze spěwarku Milenu Wowčerjec
a rapperom Pětrom Dźisławkom jako Lil Handrij předstajichu prěni króć na 70. jubileju SLA. 23. oktobra
wozjewichu Astronawća w rjedźe wosebiteho projekta dalši titul, pod mjenom „Ha widźu-li‟, kotryž bazuje na teksće Handrija Zejlerja, je pak swójska kompozicija.
Wo pozadkach hudźbneho projekta powěda Matej Dźisławk: „Rozhłosownik a kolega Jakub Wowčer bě za format MDR Kultur přinošk wozjewił, hdźež su mjez druhim SLA kaž tež produkcije našeje hudźbneje skupiny tematizowali. Jako rjekny intendant Tomas Kreibich-
P o cyłym swěće je so njedawno předčitanski dźeń wotměł. Tež šulerjo 7. a 8. lětnika Worklečanskeje Wyšele šule „Michał Hórnik” su so na tymle dnju w sněze na puć do zakładneje šule, do tamnišeje hladarnje a do Chróšćanskeje starownje „Swj. Ludmile” podali. Šulerjo přitomnym připosłucharjam wosebje serbske, mjez druhim tež němske wobsahi knihow předčitachu. Wosebje pak mějachu móžnosć, samo spisanu knihu „Sće hižo wědźeli ...?" předstajić, kotruž su w zašłym lěće z pomocu Ludoweho nakładnistwa Domowina a wězo tež
z aktiwnej podpěru wučerjow serbšćiny, knjeni Bukoweje a knjeza Wjenki zestajili. Při předčitanju stawizničkow su šulerjo připosłucharjow do raja wódneho muža,
Dobre poradźenje
a dajće sej zesłodźeć!
přidawki
(za ćěsto) 200 gramow pšeńčneje muki 400 mililitrow mloka ewtl.
połojcu mineralneje wody 3 jejka 2 łžicy cokora trochu sele k pječenju 50 gramow butry abo wolij
přihotowanje
za ćěsto Jejka z cokorom bić. Mloko podměšeć. Muku a sel přidać a wšitko z ručnym mikserom
Wutrobne postrowy sćelechu serbskaj přećelej z Čěskeje Lukáš Novosad a Kryštof Peršin w minjenych dnjach přez socialne syće do Łužicy. Nic jenož za njeju běše sobotniši wječor wosebite dožiwjenje, tež serbski publikum běše wot moderacije čěskeje dwójki wot wšeho spočatka zahorjeny. Wočerstwjacy raz dósta moderacija přez lochki a humoristiski přistup moderatorow, předewšěm tež přez jeju zajimawy wonkowny wid na Serbow. W hač do poslednjeho kućika pjelnjenej Budyskej měšćanskej hali „Króna“ móžachu so přitomni tohorunja na přewšo wotměnjacy program wjeselić.
Rodźeny Wotrowčan Marek Buk dopomina so rady na čas swojeho dźěćatstwa w ródnej wsy, we Wotrowje. W pěstowarskim času w sydomdźesatych lětach bě mały Marek mjenujcy pola „Satlerec“, pola dźěda Jana Rjedy we Wotrowskej sedłarni, wotrostł. Tam mějachu hižo wot 1938 z tehdy 30lětnym Rjedźic Janom mištra za sedłarske rjemjesło. A dokelž běštaj Bukec staršej w sydomdźesatych lětach wobaj powołansce chětro zapřehnjenaj, bě Rjedźic dźěd za Bukec dźowce a syna w Rjedźic sedłarni wulka podpěra. Pěstowarski čas pola dźěda w dźěłarni bě za wnučka Mareka hižo sčasom wuwabk, so ze sedłarjom stać. Poměrnje zahe, hižo w 5. lětniku w šulskim času, wuwi so powołanski són do dźědowych stopow stupać a so ze sedłarjom stać. Wučerce, kotraž chcyše Wotrowčana na gymnazij pósłać, šuler Marek Buk tehdy praji, zo za wukubłanje maturu njetrjeba, a zo wostanje na šuli w Pančicach-Kukowje.
Wukubłanje w času přewróta