Foto: lea KralecFoće: Darius BudarSyman Hejduška a rejwarjo

Mnozy Serbja wědźa, zo je Syman Hej­du­ška kreatiwny duch. Jeho dotal drje najwjetši gig běše produk­cija ­„Carpe noctem – Njeskónčna nóc“. Milenka Rječcyna je so z nim rozmołwjała.

Sy wosebje w hudźbnej scenje mnohe projekty nastorčił a pře­wjedł. Kotre nazhonjenja su byli za „Carpe noctem“ wažne?

To su w prěnim rjedźe kontakty. Njebychmy tak wulku ličbu ludźi znali, by ćešo było projekt přesadźić. Sym z nimale wšitkimi hudźbnikami z projekta „Carpe noctem“ hižo druhdźe hudźił. To wěš, kak druhi je, kotru kwalitu při hudźenju ma a što móžeš wočakować.

A to je wšo?

Na zasowidźenje!

pjatk, 03. decembera 2021 spisane wot:
Wuradźowanje w internaćeFoće: Milenka RječcynaFotosession w ChrósćicachSo na zhromadne wuradźowanje zetkać bě wužadanje. Wšako njejsu młodźi ludźo hižo wšitcy we Łužicy, ale studuja we wšelakich wulkoměstach Němskeje. Zaso dalši ­bydla w internaće abo doma. Na kóncu zetkali smy so w kofejowni, w redakciji Serbskich Nowin abo w hosćencu. Wosebje pak smy z pomocu šmóratka komunikowali. W internaće Serbskeho gymnazija smy prěni króć widźeli naćisk za comic, kiž móžeće w magacinje čitać a sej wobhladać. Njeje scyła tak lochko namakać prawu městnosć za foto z młodymi ­redaktorkami. W Chrósćicach je jón fotografka Božena Šimanec pod ­starym štomom nadešła. Holcy a młode žony su sej hnydom wobhla­dali, kotre foto je najlěpše a so za wozjewjenje hodźi.Škoda, zo je medijowy projekt „Carpe noctem – Njeskónčna nóc“ z tutym wudaćom Serbskich Nowin zakónčeny. Škoda tež, zo nje­wěmy, hač wjedźe so pod hesłom „Carpe noctem 2.0” dale. Derje pak, zo młodostni njepopušća w tym, sebje samych kaž tež swoje ideje na nohi stajić a na jewišću prezentować.
fota: darius budar (3), Lea kralec (5), milenka rječcyna

Měnjenja

Kotre wočakowanja

mějachu wopytowarjo

před předstajenjom

popoweje opery?

Beno Hojer: Wjeselu so na zabawny wječor ze serbskej kulturu wot młodych ludźi a potom na rjany wječor z přećelemi a znatymi, kotrychž njejsym nětko koronapandemije dla dołho wjace widźał.

Theres Domanic: Nadźijam so, zo so hudźbne komponenty derje z dźiwadłowymi zjednoća, zo je to dobre mjezsobne hraće a zo to cyle jedno­rje wjeselo wobradźi.

Jakub Meškank: Sym jako čłon Pawka přijěł ­a chcych­­­ pomhać. Do předstajenja sym jenož mało wo produkciji wědźał. Jeničcy, zo je to pop-opera a zo su to wšitko młode talenty, kotřiž so předstaja kaž tež zo maja dosć wulku band, kotraž budźe hudźić. Poprawom sym wědźał jenož to, štož je wabjenje sposrědkowało. ­Myslu, zo je tajka produkcija něšto jara dobre. Ja začu­wam to jara pozitiwnje, zo maja młode talenty móžnosć so wupruwować a so pokazać.

Tadeja Šeferec: Wočakuju nowu stawiznu z tój­što hudźbnymi přikuskami. Hewak nimam žane wulke wočakowanja, dokelž je to prěnja serbska pop-opera.

Što su přihladowarjo po premjerje prajili?

Tereza Neterec: Mi je so serbska pop-opera wulkotnje lubiła. Wšitcy akterojo běchu z wulkim zapalom pódla. Spěwarjo a spěwarki su mje wosebje fascinowali.

Pětr Dźisławk: Serbska pop-opera je hoberski projekt, kiž žadaše sej bjezdwěla wjele prócy a potu wot sobu­skutkowacych, wosebje wot projektnych nawodow. Lubosć k detailam bě za mnje w kóždej scenje a při kóždym spěwje spóznajomna. Wězo njeje so při kóždym předstajenju wšo perfektnje poradźiło, ale cyłkowny wukon je tak přemóžacy, zo njemóžeš z dobrym swědomjom maličkosće kritizować.

Tilo Žur: Běch wotewrjeny, njejsym kartku měł, ale na zbožo na kóncu tola hišće jednu dóstał. Sym woprawdźe překwapjeny, sym zahorjeny. Dale tak. To je nětko nowa generacija a tale wěc so njech dale wuwije.

Michaela Melzerowa: Běch cyle wćipna, cyle zahorjena. To je so jara derje hodźało tule w „Jednoće“. Sym jara zbožowna, zo sym přišła. To bě jara rjany a wuspěšny wječor.

fota: lea kralec (4), darius budarA kak widźachu to sobuskutkowacy? Marta Hantušec | cellistka: Trochu wobmyslenja mějach na kónč­nych probach, hač so wšitko radźi, dokelž njeběchu naše słuchatka cyle opti­malnje nastajene. Słyšachmy wšitkich druhich bóle hač nas samych, štož je wězo problem. Hrajach jako druha cellistka wosebje niske zwuki, a to dyrbju so sama słyšeć. Te wysoke běchu porno tomu derje słyšeć. Tuž móhło křiwje hić, zo so čisće piska. (Stało pak so to njeje.) Jurij Hantuš | husler: Započinało bě so wšitko hižo srjedź awgusta ze zhromadnymi probami. Po dołhim čakanju dóstachmy skónčnje ­noty. Potom smy so w mjeńšich skupinkach na wustup přihotowali. Wot prě­njeho zetkanja hižo knježeše wulka harmonija. Jeničke wuža­danje běše krótkodobna změna notow.

Naprašowali so su: Maximilian Gruber, Lawrencija Hawšec, Jadwiga Šnajdrec, Jan Bogusz a Milenka Rječcyna

Zwotkel pochadźeja praliny?

pjatk, 03. decembera 2021 spisane wot:
K najwšelakorišim składnosćam, kaž na přikład k narodninam, k dnjej Walentina, k dnjej maćerje atd. darja mnozy swojim lubym kwětki a praliny. Kwětki a šokoloda – to tola ničo wosebiteho a noweho njeje, sej cyle wěsće mysliće. Pralina pak njeje jenož šokoloda. Wona je mjenujcy mała wuměłska twórba, kiž je připadnje nastała. Kónc 17. lět­stotka měješe francoski kral Ludwig XIV., znaty tež jako słónčny kral, ministra, kotryž rěkaše César de Choiseul. Tutón minister měješe zdobom titul zemjana (Adelstitel): hrabja von Plessis-Praslin. Słónčny kral pósła tohole hrabju jako swojeho zastupjerja do Regensburga. Tam dyrbješe wón politiski kongres nawjedować. Tehdy pak njemějachu za zastaranje wobdźělnikow kantinu abo něšto podobne. Štóž je sej to dowolić móhł, přiwjeze sej swojeho kucharja sobu abo přistaji sej nachwilnje jednoho z města, w kotrymž so kongres wotmě. Kuchar, kotrehož měješe za hrabju Plessis-Praslin w Regensburgu warić, běše Němc. Jako chłóšćenku chcyše wón kanděrowane mandle poskićić. Kaž rěka, je so jemu při tym małe njezbožo stało.
Dubrjenske bahno

Foće: Diana Fryčec-GrimmigowaSrjedź nowembra podachmy so my, 6. lětnik Ralbičanskeje wyšeje šule, z kolesom k Dubrjenskemu bahnu. Naša prěnja stacija běše kroma bahna pola Dubrjenka. Po puću wi­dźach­my dźiwje swinjo. Zastachmy při městnosći, hdźež steješe w prje­dawšich časach tak mjenowany Pasternakowy młyn. Wu­čer na wuměnku, knjez Mič, běše nas wěcywustojny přewodnik. Smalachmy k dalšemu młynej, kotryž Šołćikec młyn rěka a hišće na swojim starym městnje steji. Tam wobhladachmy sej wulke młynske koło a zhonichmy, zo woda, kotraž něhdy młyn­ske koło ćěrješe, dźensa do Kulowskeje lěsneje kupjele běži. Bahno je wosebity žiwjenski rum, hdźež je póda mjechka kaž błóto. Tuž jenož horstka žiwochow tu přežiwi. Knjez Mič pokaza nam městno, hdźež móžeš kij bjez problema dwaj metraj hłu­boko do zemje tyknyć. Swojoraznosće pódy dla chowa so tež w Du­brjenskim bahnje ta abo tamna zajimawa stawizna. Něhdyši Ralbičanski wučer powědaše nam na přikład wo rubjež­niku a jeho­ zhubjenym hrodźe, čehož městnosć je hišće dźensa poklata.

Z akwarelemi so zaběrali

pjatk, 03. decembera 2021 spisane wot:
Foto: Katrin Wokowa
Dźěći Chróšćanskeho horta mějachu w druhim tydźenju nazymskich prózdnin składnosć, pod nawodom wuměłca knjeza Sterna so na polu molowanja akwarelow kreatiwnje wuspytać. Wše­lake wašnja tajkeho molowanja je knjez Stern dźěćom posrědkował, a tak na­sta wjele rjanych dopomnjenkow na prózd­ninski čas w horće. Projekt spě­chował bě kulturny rum Hornja Łužica-Delnja Šleska – wotrjad kulturne kubłanje. Katrin Wokowa

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND