Ê Dyrbimy sami změna być, kotruž chcemy w swěće widźeć (Mahatma Gandhi). Swojim dźěćom chcu pokazać, zo móže kóždy jednotliwc z nas něšto pohibować. Stajnje so wudani za wěcku wojować, za kotruž so z cyłej wutrobu horimy a za kotruž čujemy so zamołwići.
Ê Konkretne žiwjenske hesło poprawom žane nimam, ale kóždy dźeń sej praju: „Wšitko ma swój zmysł. Přiwozmi to, štož přińdźe.“
Ë Nazhonich a sym hłubokeho přeswědčenja, zo ničo w žiwjenju njewostanje, kaž je. Pohib a změna stej motor žiwjenja. Jeli stejo wostanješ a so změnow bojiš, sy zhubjeny.
Z 18 lětami mějach dospołnje hotowu předstawu, kajke ma moje žiwjenje raz wupadać. Poprawom wšak chcych medicinu studować, štož pak mi w NDRskim času njepřizwolichu. Dźěłach tuž w Budyskim Němsko-Serbskim ludowym dźiwadle jako sufleza a dóstach tak přistup k dźiwadźelenju. Skónčnje je potajkim tola wšitko cyle hinak přišło, hač bě planowane. Z ćežkimi situacijemi a nazhonjenjemi sym absolutnje rostła. Wone dachu mi dowěru do sebje sameje. Z pozdatnje negatiwnych dožiwjenjow je so nimale stajnje něšto pozitiwne zrodźiło. Moja najwjetša zepěra je mój mandźelski, kiž mi cyłe lěta rjap skruća a mi swobodu dari, zo móžu swoje powołanje wukonjeć. Z wulkim lóštom wón doma wšitko rjaduje. Jeho optimizm je złotahódny. Lóšt nad žiwjenjom a kusk wězo tež lóšt, so z druhimi měrić, mje wobstajnje pohonja.
Ê Zbožowny tón, njemjerzacy so wěcow dla, kotrež njehodźa so změnić. (To je mi hižo wjele čuwow zalutowało.)
Ë Mój start do samostatneho předewzaćelstwa njebě runjewon róžojty. W lěće 2003 přewzach Serbsku kofejownju w Budyskim Serbskim domje, do kotrejež sym tójšto inwestowała. Wobrot pak njebě tajki, zo bych kóšty wurunała. Wosebje a-la-cart-hosćo na wječorach pobrachowachu. Njeličach z tym, zo wokoło Serbskeho domu po wječorach žane žiwjenje njeje, ćim bóle w starym měsće. To je mi někotre bjezsparne nocy wobradźiło. Běch tuž nuzowana za druhimi pućemi zwyšenja wobrota pytać a natwarich sej syć cateringa. Přiwšěm wobrot za personalne kóšty a podruž njedosahaše. Tak kofejownju zawrěch, ale bě mi žel derje fungowacu cateringowu syć spušćić. Mějach poskitk, Radworsku „Meju“ za poměrnje moderatnu podruž přewzać. Cateringowu syć móžach tak dale posłužować a tež „Meju“ ze žiwjenjom pjelnić.
Ê Spokojna a dźakowna być je za mnje jara wažne. Małke wěcki wšědneho žiwjenja móža mi wjele mocy spožčić. Dźakowna sym za to, zo smědźachu naše dźěći wot naroda hač k šulskemu zachodej doma wotrosć, zdźěla škitane před medijowymi a towaršnostnymi wliwami, z kotrymiž mój mandźelski a ja přezjednaj njejsmoj. Dźakowna tež sym, zo smědźach swoje dźěći při wuwiću tak intensiwnje dožiwić. Rosćemy ze swojimi nadawkami, to móžu wobkrućić.
Za naju njeje ničo wosebiteho, zo mamoj šěsć dźěći. Njeje namaj přewjele, dokelž je so wšitko namakało. Wjeselo, stres, starosće k tomu słušeja a mje zesylnjeja. Wšědny dźeń ze šulskej wučbu, z hudźbnej šulu a mjeńšimi čestnohamtskimi nadawkami ma swój rytmus. Tež njewočakowanosće pola wosom ludźi njejsu njewšědne a maja so zmištrować.
Wot wčerawšeho w Kulowje zaso mócnje hejsuja. Karnewal steji na planje, póstniske wozy, kostimy a skupiny su spřihotowane. Z 22lětnej Aleksandru Maternec ze Salowa, kotraž přisłuša Šunowskej póstniskej holčej skupinje Mariposa, je so Jakub Langa rozmołwjał.
Aleksandra, kelko lět mjeztym pola Mariposy sobu skutkuješ a kak tomu, zo jako Salowčanka w Šunowskej skupinje sobu skutkuješ?
To je moje štwórte lěto w tej holčej skupinje. Sym so přećelki, z kotrejž hromadźe do šule chodźach, prašała, hač směm tam sobu činić, a smědźach.
Kak rěka lětuša tema?
Wona rěka Orient, štož je dobre wuchadźišćo za kostimy.
Radźi so wam kóžde lěto kostim, kotryž so k temje hodźi?
To je wšelako. Naša ideja lětsa bě hižo do wozjewjenja temy kruta, ale připadnje so wona hodźi. Najčasćišo so po wozjewjenju temy prěni raz zetkamy a zběramy ideje za kostimy, jeli hižo do toho tajku nimamy. Je pak tež hižo było, zo smy hnydom po póstnicach mysličku za kostim zrodźili, a tak bě wšojedne, hač so za temu hodźeše abo nic.
S kónčnje pěsk pod nohomaj, šumjenje žołmow we wušomaj a słódny kokosowy worjech w ruce – takle sej wočerstwjacy dowol předstajiš. Skónčnje běch tež ja na juhu Thailandskeje. Phuket jako najwjetša kupa běše mój startowy dypk za štyritydźenski dyrdomdej. Wotnětka pohibowach so hłownje z přewoznym čołmom wot kupy ke kupje, a na kupach samych běch pěši abo z mopedom po puću.
M ěsto Phuket wabi wosebje Awstralčanow a Rusow na tuni dowol, k relaksowanju na Patong Beach a k hejsowanju w najwšelakorišich klubach, barach a nócnych lokalach. Čerwjena swěca a młode šikwane Thai-holcy tam wosebje mužow wabja, ale tež tak mjenowane „ladyboys“ cyle sebjewědomje wonka abo w barach swoje posłužby poskićeja. Njewšědny běše wulki karnewal 1. nowembra, z kotrymž su na hasach blisko přibrjoha hłownu sezonu zahajili. Njeličomne wupyšene žony w najrjeńšich kostimach, kapały a wulke wótřerěčaki w jězdźidłach animěrowachu k rejowanju.
Młodźinski kofej # Chceće młodźinske kluby a cyłki swojeje wokoliny (hišće lěpje) zeznać a sej mysle a nazhonjenja wuměnjeć? # Chceće raz zhromadnu akciju planować? # Chceće so wo móžnosćach spěchowanja za swoje aktiwity informować? > Přińdźće sobotu, 23. měrca, wot 15 hodź. do Radworskeho
młodźinskeho kluba na zhromadny kofej a bjesadu! Wjace informacijow ma: socialna dźěłaćerka Marija Koklina mobil: 01520 7 27 38 06