Za zhromadny kubłanski wjeršk
Ćisk. Serbski sejm je Zwjazkowe předsydstwo Domowiny, županki a županow na kubłanski wjeršk přeprosył. Zaměr je wuhódnoćić studiju wo serbskich kubłanskich poskitkach na braniborskich šulach, w přeprošenju rěka. Předsydka wuběrka za kulturu a kubłanje Serbskeho sejma Aneta Zahrodnikowa namołwja, wobsahowe a strukturne prašenja rozjimać a trěbne naprawy zhromadnje zwoprawdźić.
Přidatna podpěra muzejam
Drježdźany. Sakska podpěruje muzeje, kotrež njejsu w statnym nošerstwje, přidatnje z něšto wjace hač milionom eurow. To zdźěli dźensa statna ministerska za wědomosć a wuměłstwo dr. Eva-Maria Stange (SPD). Lětsa předwidźi swobodny stat za to wjac 700 000 eurow. Prěni raz spěchuje Sakska tež předewzaća digitalizacije a inkluzije, za čož je lětsa a klětu 250 000 eurow k dispoziciji.
Powjetša jadrowu milinarnju
Zazběh do projektoweho lěta
Donja Stubica. Něhdźe 30 młodostnych přebywaše hač do wčerawšeho na seminarje Młodźiny europskich narodnych mjeńšin „Kick Off“ w chorwatskej Donjej Stubicy, mjez nimi tež zastupnicy Pawka. Srjedźišćo tworješe diskusija wo zachowanju rěče a kultury. Seminarny tydźeń, wuhotowany wot młodostnych serbiskeje mjeńšiny w Chorwatskej, bě zazběh do projektoweho lěta 2019.
Ma kulturne srjedźišćo wostać
Budyšin. Serbski dom ma tež přichodnje kulturne srjedźišćo serbskich towarstwow wostać, informuje direktor Załožby za serbski lud Jan Budar w nowinskej zdźělence. Je to konsens rozmołwy ze zastupnikami Budyskeje župy, kulturneho wuběrka Domowiny a běrowa třěšneho zwjazka pjatk w Budyšinje. Kaž Budar dale zdźěla, su so na prěnje konkretne namjety dojednali, kotrež pak njemjenuje.
Nowe wubědźowanje zahajene
Prěnjej lawreataj z Ruskeje
Berlin/Choćebuz. We wobłuku filmoweho festiwala Berlinala wuhotowaneho rjadu East European Brunch su organizatorojo Choćebuskeho filmoweho festiwala prěnjeju lětušeju lawreatow swojeho zarjadowanja wozjewili. Wobaj staj z Ruskeje. Spěchowanske myto přiznaja producentce Larisy Gljebowej; myto Global Pitch Award dóstanje loni z „Lubinu“ počesćeny režiser Sergej Dworcewoj.
Klěšćow dla rizikowa kónčina
Drježdźany. Roberta Kochowy institut je wokrjes Saksku Šwicu-wuchodne Rudne horiny jako dalšu rizikowu kónčinu schorjenja na FSME zastopnjował. To zdźěla dźensa sakske ministerstwo za socialne a škit přetrjebarjow. Klěšće su so tež tam tak rozšěrili, zo móža strašne za strowotu ludźi być. Dotal su wokrjesy Budyšin, Zwickau, Vogtland a Rudne horiny jako rizikowe kónčiny postajene.
Maćerny dowol kontra karjerje
Na bazy sej jednotu žadaja
Drježdźany. Rozestajenje wo tym, štó Serbow zastupuje, ma so zakónčić. Swoje wuprajenje jako hósć na njedawnym posedźenju Serbskeho sejma „zjawnosć za ćahańcu mjez sejmom a Domowinu žane zrozumjenje nima“, je Wojerowski župan Marcel Brauman napřećo powěsćerni dpa wčera wospjetował. Nadawk Domowiny je, wšěch za serbstwo angažowacych so zjednoćić.
Kandidaća za literarne myto
Lipsk. Wjeršk Lipšćanskich knižnych wikow je spožčenje literarneho myta. Dźensa bu lisćina nominowanych wozjewjena. Mjez druhim mataj tež němsce pisacy čěski awtor Jaroslav Rudiš a Feridun Zaimoğlu wuhlady na wuznamjenjenje w kategoriji beletrija. Jasny je hižo dobyćer spěchowanskeho myta nakładnistwow, kotrež přiznachu towarstwu Lesewelt Berlin za spěchowanje čitanja.
Rusojo Čěskej božemje praja
Tarifowe jednanja
Zhorjelc. Tuchwilne stawki wučerjow potrjechja posrědnje tež Zhorjelsku wokrjesnu hudźbnu šulu. Tamniši kubłarjo žadaja sej domjacy tarif, kiž so na tym zjawneje słužby orientuje. Dołhož jednanja mjez krajnoradnym zarjadom a dźěłarnistwom ver.di běža, stej so wobě stronje na to dojednałoj, zo stawk njebudźe.
Dźiwadło serbsce wita
Drježdźany. Do Dźiwadła młodeje generacije w Drježdźanach při zachodźe nětko tež w serbskej rěči witaja. Wo tym informuje dźensa Serbski rozhłós. Připrawjene je witanje za předwidźanu swójbnu njedźelu spočatk měrca, kotruž Budyske NSLDź a Drježdźanske towarstwo Stup dale zhromadnje wuhotujetej. NSLDź předstaji klankohru „Kito husličkar“ a AG serbšćina w krajnej stolicy hru „Módry banćik“.
Pjenjezy za sakske komuny
Aktiwisća dale w jatbje
Choćebuz. Tydźeń po protestnych akcijach w brunicowymaj jamomaj Janšojcy a Wjelcej-juh su třo wobswětowi aktiwisća dale w přepytowanskej jatbje. Kaž Choćebuske zarjadniske sudnistwo wčera zdźěli, nochcedźa mužojo swoju identitu přeradźić. Z akciju tydźenja běchu aktiwisća přećiwo rozprawje wuhloweje komisije protestowali. Jědnaće žonow a dwanaće muži bu nachwilnje zajatych.
Měrowe myto Vietnamjance
Drježdźany. Kim Phúc Phan Thị je wčera Drježdźanske měrowe myto přijała. Němske towarstwo Friends of Dresden počesći tak aktiwistku za „njesprócniwy angažement za wujednanje a wodaće“. Znata bu wona přez foto, pokazowace ju w dźěćatstwje jako wopor napalma we Vietnamskej wójnje. Dźensa předstaji Kim Phúc w sakskej stolicy swoju nowu knihu „Do wutroby palene“.
Z Čěskeje tunjo do Němskeje
Dźe wo „Złoteho mjedwjedźa“
Berlin. Najwjetši filmowy festiwal Němskeje Berlinala je wotewrjeny. Hač do soboty wubědźuje so we hłownej kategoriji 17 mjezynarodnych produkcijow wo „Złoteho mjedwjedźa“ za najlěpši pask. Předsydka jury je francoska dźiwadźelnica Juliette Binoche. Z 69. raz wuhotowanym festiwalom rozžohnuje so zdobom Dieter Kosslik, kiž je zarjadowanje minjene 19 lět nawjedował.
Dalši zastojnicy powołani
Budyšin. Pjeć wučerjow ze serbskich a serbšćinu podawacych šulow w Sakskej přija dźensa wopismo zastojnika. Statny minister za kultus Christian Piwarz (CDU) je jim kaž tež dalšim němskim pedagogam dokument we wobłuku swjedźenskeho zarjadowanja w Budyskim zarjedźe Sakskeho krajneho zarjada za šulu a kubłanje přepodał.
Nyča a Krawc nominowanaj
Kelch sejmarjow zetkał
Choćebuz. Choćebuski wyši měšćanosta Holger Kelch (CDU) je wčera zastupjerjow Serbskeho sejma na dźěłowu rozmołwu přijał. W jeje wuslědku budźe město Choćebuz hosćićel jednoho z přichodnych posedźenjow Serbskeho sejma. Nimo toho su wosebite posedźenje za serbske naležnosće zamołwiteho wuběrka zhromadźizny měšćanskich zapósłancow ze sejmarjemi namjetowali.
Sylniši fokus na wuchod
Großhennersdorf. Wotnětka přistupna je brošurka „Njepřitomny: wuchodo- a srjedźoeuropski film w kinje“. Publikacija je wuslědk loni we wobłuku Filmoweho festiwala Nysa wuhotowaneje fachoweje konferency. Přinoški wobswětluja tuchwilny staw distribucije a předstajeja koncepty, kak połoženje polěpšić.
Programaj rozšěrić
Łužiski zawod rozšěrja
Carny Gózd. Zawod chemijoweho koncerna BASF w Carnym Gózdźe (Schwarzheide) budźe přichodnje rozšěrjeny. Tole staj braniborski ministerski prezident Dietmar Woidtke (SPD) a nawoda předsydstwa BASF łužiskeho stejnišća Uwe Liebelt dźensa zdźěliłoj. Tam 1 778 přistajenych chemikalije za wobdźěłanje drjewa, papjery abo kumštnych maćiznow zhotowja.
Norwegowku wuznamjenja
Zhorjelc. Norwegska hudźbnica a dźiwadźelnica Bente Kahan, tuchwilu skutkowaca a bydlaca we Wrócławju, je lawreatka lětušeho Mjezynarodneho mostoweho myta Europskeho města Zhorjelc-Zgorzelec. We wobkrućenju rěka, zo wuznamjenja „zahoritu Europjanku, kotraž so wobstajnje za wobchowanje jidiskeje lyriki a spěwa zasadźuje a tomu zadźěwa, na tutu ludowu kulturu pozabyć.“
Wosebite myto Kamjencej
Domaška předsyda wuběrka
Pančicy-Kukow. Runja zašłym lětam změja gmejny zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe za lětuše komunalne a europske wólby kaž tež za wólby Sakskeho krajneho sejma zhromadny wólbny wuběrk. Jeho předsyda je Měrko Domaška. Zo wón runočasnje za wokrjesny sejmik kandiduje, so tomu njespřećiwja. Kaž wón wčera na posedźenju zarjadniskeho zwjazka rjekny, je wokrjes tole prawnisce pruwował.
Prěnjej čestnaj čłonaj
Bórkowy. Domowinska župa Delnja Łužica je prěni raz čestne čłonstwo spožčiła. Jako čestneju čłonow su Manfreda Starostu a Erwina Hanuša za jeju wjelelětne prócowanje wo zachowanje a pěstowanje delnjoserbskeje rěče, mjez druhim za zestajenje słownikow, na hłownej zhromadźiznje minjeny pjatk w Bórkowach wuznamjenili.
Faworića so zakopolili