Lubin (dpa/SN). AfD je wólby krajneho rady we wokrjesu Dubja–Błóta přěhrała a njezměje w Braniborskej dale žanoho krajneho radu. Bjezstronski kandidat Sven Herzberger je rozsudne wólby ze 64,8 procentami hłosow dobył, wólbny nawoda zdźěli. Kandidat AfD Steffen Kotré wudoby sebi 35,2 procentaj hłosow. W prěnim wólbnym přeběhu měješe zapósłanc Zwjazkoweho sejma Kotré hišće snadny předskok před něhdyšim wjesnjanostu Zeuthena Herzbergerom. Wokrjes Dubja–Błóta mjenuja boomowy region, wšako je tam lětanišćo BER.
Dóńtaj čłowjekow přirunował
Praha. Z Němsko-čěskim žurnalistiskim mytom 2023 bu mjez druhim reportaža „Kak ćežko je, w cuzym kraju so zadomjeć“ žurnalista Martina Weisera, wozjewjena w časopisu „Reporter“, wuznamjenjena. Přinošk přirunuje dóńt po Druhej swětowej wójnje wuhnateje sudetskeje Němki ze žiwjenjom ukrainskeho dźěsća ćěkancow w Němskej.
4. myto Miny Witkojc wuwołane
Podstupim. Serbska rěč a kultura stej centralnej wobstatkaj Łužiskeje identity a domizny. To chce Braniborska z Mytom Miny Witkojc wuwědomić, kotrež kóžde druhe lěto spožča. Hač do 29. februara 2024 móža komuny, towarstwa a zwjazki namjety za 4. myto Witkojc zapodać, kaž je knježerstwowy społnomócnjeny za naležnosće Serbow, statny sekretar Tobias Dünow (SPD), wčera wozjewił.
Komunalnu energetiku zmóžnić
Njezbožo z kolesom
Kulow. Srjedu nawječor je 43lětna při Budyskej w Kulowje parkowała. Jako durje swojeho awta wotewrě, bližeše so kolesowarka. 14lětna pódla awta padny a so ćežko zrani. Wěcna škoda žana njenasta. Dotal njeje jasne, hač je so kolesowarka scyła durjow dótkała. Swědkojo, kotřiž su podawk wobkedźbowali, njech zazwonja na słužbu za wobchadne njezboža policije pod telefoniskim čisłom 03591 3670.
Bjezbarjerny Centrum za swójby VDK we Wojerecach chce so dale a bóle wotewrěć. Tuž su wčera w swojich rumnosćach prěni króć zjawnu rěčnu hodźinu za staršich přewjedli.
Wojerecy (SiR/SN). Wjacori starši su wčera składnosć wužili, sej rěčnu hodźinu w Centrumje za swójby we Wojerecach zbližić. Wšako su tamniši sobudźěłaćerjo ze swojim poskitkom předewšěm staršich, kotřiž su w staršiskim času abo tajki planuja, a bórzomnych staršich narěčeli. Wšako so do rozmyslowanjow zapřija čas do poroda, wulke wjeselo na dźěćo kaž tež jasne předstawy za žiwjenje po porodźe. Zdobom so woni boja, maja starosće a su njewěsći. To njepotrjechi jeničce priwatny wobłuk swójbow, ale tež powołansku situaciju.
Njeswačidło (SN/MiR). Wobhospodarjej Njeswačanskeho předawanišća Nahkauf Ronny Škoda a Lars Gottschling staj zbožownaj. Wotewrjenje nowych nakupowanskich wikow wčera je so poradźiło. Wot ranja běše parkowanišćo połnje wobsadźene a kupcy so jenož njerozhladowachu, ale tež nakupowachu. Ronny Škoda wjedźeše zajimcow po předawanišću – w serbskej rěči. Nimale 20 lět je wón w podobnym předewzaću dźěłał a tuž wón wě, wo čo kupc rodźi.
Budyšin (SN/at). Wokolina Wojerec a Njedźichowa by so za nowe stejnišćo Zwjazkoweje wobory w Budyskim wokrjesu hodźała. To je wuslědk inspekcijow zastupjerjow zwjazkoweho zakitowanskeho ministerstwa, Swobodneho stata Sakskeje a wokrjesa. Za lěpšinje maja, zo budu přestrjenje poměrnje spěšnje k dispoziciji kaž tež bliskosć ke krajnej stolicy Drježdźanam. Krajnoradny zarjad je wčera zdźělił, zo chcedźa přisłušne gremije hač do kónca lěta wo wonym stejnišću rozsudźić.
Sakski ministerski prezident Michael Kretschmer (CDU) bě hižo na lońšim lětnym přijeću města Wojerec wo tym rěčał, zo přińdźe Zwjazkowa wobora ze stejnišćom do Budyskeho wokrjesa. „Slubjenje je nas pohnuwało, hromadźe z wokrjesom a mnohimi susodnymi komunami kmane stejnišćo namakać“, wuzběhny Wojerowski wyši měšćanosta Torsten Ruban-Zeh (SPD). Njedźichowskemu měšćanosće Harryjej Habelej (CDU) bě tehdy hižo jasne, zo njepřinjese bataljon Zwjazkoweje wobory jenož tysac wojakow do regiona. Tež je faktor wutworjenja hódnotow wo tójšto króć wyši.