Nowej figurje pyšitej wot patoržicy wulki Boži narodk na dworje Smochčanskeho kubłanišća swjateho Bena. Tam njewuhladaš hižo słomjanej postawje Marije a Józefa, ale drjewjanej figurje, kotrejž je Žurčan Alojs Šołta rězbarił. Narodk pod hołym njebjom běchu před lětomaj korony dla natwarili, nětko ma wón kóžde lěto k wopytej pohnuwać. Foto: SN/Božena Šimanec

Wosebity hodowny postrow

srjeda, 28. decembera 2022 spisane wot:
Zastojnicy Zhorjelskeho policajskeho rewěra su sej za słužbu na hodownych ­swjatych dnjach něšto cyle wosebite wumyslili. Třo zastojnicy, kotřiž dyrbjachu přez hodowne dny dźěłać, nošachu tak mjenowany Ugly Xmas Sweater z jendźelsko-španiskim napisom Police Navidad (policajske hody), po přikładźe hodowneho postrowa „feliz navidad“. Wosebity pulower hodźi so perfektnje do hodowneho časa. Foto: Matthias Wehnert

Krótkopowěsće (28.12.22)

srjeda, 28. decembera 2022 spisane wot:

Benedikt „je jara chory“

Rom. Eremitowany bamž Benedikt XVI. je po słowach swojeho naslědnika Franciskusa „jara chory“. Aktualny pontifeks je dźensa na kóncu generalneje ­awdiency we Vatikanje wěriwych wo „wosebitu modlitwu“ za 95lětneho ­Benedikta prosył. Dalše nadrobnosće pak Franciskus a Swjaty stoł dotal mjeno­wałoj njejstaj.

Hornjołužiske słowo lěta 2023

Kotmar. Maksimalnje tři namjety za słowo lěta w hornjołužiskej narěči z wobłuka „nałožki“ móža zajimcy hač do kónca meje na pósłać. K dobyćerjam 2022 słušeše „Kuhploapperch“ (planc). Towaršnosć za wobchowanje hornjołužiskeje narěče chce mjez zapodarjemi słowniki a keramiske wudźěłki wulosować. Wozjewjenje wuslědka juryje budźe 21. awgusta 2023.

Zarjadnica za Romow

Policija (27.12.22)

wutora, 27. decembera 2022 spisane wot:

Rozestajenje po njezbožu

Njeswačidło. Mało hodowneho měra začuwachu wobdźělnicy wobchadneho njezboža patoržicu dopołdnja na B 96 pola Njeswačidła při wotbóčce do Holešowskeje Dubrawki. Tam běštej VW a BMW do so zrazyłoj, zranił pak so nichtó njeje. 35lětna wodźerka BMWja a jeje 32lětny sobujěducy kaž tež 19lětny wodźer VWja sej mjez sobu winu na zražce přisuwachu. Jedyn druhemu wudma nadawaše a jemu hrožeše. Policija pyta nětko swědkow.

Šěrachowy měd k jubilejomaj

wutora, 27. decembera 2022 spisane wot:
W přichodnymaj lětomaj wopominatej so jubilejej serbskeho fararja a wuznamneho pčołarja Hadama Bohuchwała Šěracha. Daloko přez mjezy Łužicy znaty přirodospytnik bě so 1724 jako syn fararja w Nosaćicach narodźił a je 1773 jako wosadny farar w Budyšinku zemrěł. K jeho 300. narodninam a 250. posmjertninam so wšelake zarjadowanja přihotuja. Hižo nětko pak móžeja sej zajimcy pola pčołarja Güntera Sodana w Dobrošecach pola Delnjeje Hórki „Šěrachowy měd“ kupić. Etiket mjedowych škleńcow je poćišćany z portretom fararja Šěracha a jeho dwurěčnje podatym mjenom. Nimo toho je na nim hišće w němskej rěči čitać, zo bě „sławny serbski farar a pčołar w Budyšinku žiwy“. Foto: Trudla Malinkowa

„Smy wosrjedź jězoriny“

wutora, 27. decembera 2022 spisane wot:

W Halštrowskej Holi zhladuja na intensiwne lěto wróćo

Hory (AK/SN). Lěto 2022 bě w gmejnje Halštrowska Hola z wjele dźěłom zwjazane. Tole zjima wjesnjanosta Dietmar Koark (CDU) na zašłym posedźenju gmejnskeje rady. „Smy wjele za zhromadnosć w našej gmejnje docpěli, štož je sobu najwažniše“, wón rjekny.

W jednotliwych wjesnych dźělach je so po słowach Koarka tójšto činiło. W Narću je so poradźiło městnosć tradiciskeho towarstwa ponowić. W Lejnom zaběraja so tuchwilu ze saněrowanjom třěchi a fasady wobydlerskeho domu Stara šula. W Ptačecach su hrajkanišćo znowa wuhotowali a w Bjezdowach fasadu wohnjowoborneje gratownje ponowili. W Nowej Łuce maja nětko saněrowane wjacezaměrowe twarjenje při młynje. Nimo toho su we wsy wotwodźowanje dešćikoweje wody sporjedźeli. W Zabrodźe su wobydlerski dom a wjesny puć saněrowali.

Skaženje mjezytačałkow

wutora, 27. decembera 2022 spisane wot:

„Posłuchaj lěkarja, prjed hač jeho trjebaš!“, serbske přisłowo namołwja.

Tuž wěnuje so student mediciny Pětr Dźisławk w nowej seriji znatym a mjenje znatym chorosćam, zo by je ­čitarjam trochu bliže rozłožował (6).

Do zymneje wody skočić

wutora, 27. decembera 2022 spisane wot:
Běły Chołmc. Wojerowske płuwanske towarstwo a towarstwo KnappenMan přeprošujetej na kónclětne kupanje w Třižonjanskim jězoru. Zajimcy zetkaja so zajutřišim, štwórtk, w 13.30 hodź. na Běłochołmčanskim pobrjohu. Zarjadowanje wotměje so 13. raz. Minjenej lěće dyr­bješe wone korony dla wupadnyć. Kóždy, kiž so do wody zwaži, dóstanje wopismo a horcy napoj. Tež wšitcy dalši wopy­towarjo su při Třižonjanskim jězoru witani.

Rakecy: Murju parka saněruja

wutora, 27. decembera 2022 spisane wot:

Twarski projekt w Rakecach njemóžachu hladajo na jeho substancu hižo dlěje wotstorkować. Z wjetšim předewzaćom porno tomu dotal hišće wjele dale přišli njejsu.

Rakecy (UM/SN). W Rakečanskim hrodowym parku tuchwilu wonkownu murju k zwjazkowej dróze B 96 saněruja. Po wuprajenju nowinskeho rěčnika statneho zawoda Sakski imobilijowy a twarski management (SIB) Alwina-Rainera Zipfla jedna so wo dźělnu twarsku naprawu, kotruž su z cyłkowneho saněrowanja hrodu wuspinkowali. To bě trěbne, dokelž bě twarski staw murje jara špatny. Nimo toho dyrbješe so wobchadna wěstota zaručić. Po słowach Zipfla saněruja murju pod dohladom pomnikoškita. Projekt płaći něhdźe 600 000 eurow a ma klětu wotzamknjeny być.

Młodźinske towarstwo Pančicy-Kukow chce jutře w swojich ponowjenych rumnosćach při sportnišću hodowničku swjećić. Minjene dny su tam nasćěnowy wobraz wo serbskich wosebitosćach we wsy dozhotowili. Za njón dóstachu 500 eurow z idejoweho wubědźowanja Załožby za serbski lud. Wobraz naćisnył je grafikar Šćěpan Hanuš. Při dźěle wobkedźbowachmy Weroniku Krawcec, Terezu Zelnakec a Sabine Nowakec (wotprawa), pomhała je tohorunja Bernadet Krawcec. Foto: Marian Wjeńka

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND