Porjedźenka

wutora, 07. nowembera 2023 spisane wot:
Regina Šołćina je nas na njedostatk na 4. stronje wčerawšeho wudaća skedźbniła. K artiklej „Budyska Romantica“ podachmy foto wo wosebitej modowej přehladce serbskich drastow z cyłeje Łužicy. Mjez druhim předstajichu tež „křinjowe drasty“. Na foće zwobraznjena serbska drasta tutej kategoriji njepřisłuša. Redakcija SN

Zo njeby k njeskutkam dóšło

wutora, 07. nowembera 2023 spisane wot:

Dźěłowy kruh chce znjewužiwanju dźěći w interneće zadźěwać

Wojerecy (AK/SN). Pod hesłom „Hladać a nic ignorować“ chcedźa poradźowarjo woporow, policija, justica a komuny lěpje wo splažnym njewužiwanju dźěći a młodostnych w interneće informować. Tole su čłonojo dźěłoweho kruha „splažna namóc“ Budyskeho a Wojerowskeho wokrjesa wobkrućili. „Wot januara 2024 přetworimy wurjadnu přepytowansku skupinu „dźěćaca pornografija“ na nowy komisariat 13. Tam zaběra so potom 13 sobudźěłaćerjow zaměrnje jenož z tutej temu“, rozłoži kriminalny wyši komisar Steffen Mehnert, nawoda přepytowanskeje skupiny za dźěćacu pornogra­fiju Zhorjelskeje policajskeje direkcije.

Krótkopowěsće (07.11.23)

wutora, 07. nowembera 2023 spisane wot:

Chcedźa kampanju dale wjesć

Budyšin. Přirada za imageowu kampanju „Sorbisch? Na klar.“ je so wčera w Budyšinje zešła, zo by so wo jeje skutkownosći kaž tež jeje přichodźe rozmołwjała. Přitomna běše mjez druhim sakska statna ministerka za kulturu a turizm Barbara Klepsch (CDU). Wona zdźěli, zo podpěruje sakske knježerstwo kampanju tež klětu financielnje dale. Nimo toho ma so přichodnje ewaluacija nastupajo skutkownosć kampanje přewjesć.

Wo wobsahu rozmyslowali

Choćebuz. W internaće Delnjoserbskeho gymnazija Choćebuz wobdźělichu so partnerojo UNESCO 5 wčera na třoch dźěłarničkach wo wutwarje kolesowarskeje šćežki „Serbske impresije“. Přewažnje koncentrowachu so wobdźělnicy na wobsah šćežki. Klětu chcedźa so akterojo wo strukturne srědki požadać, za čož je koncept – čerwjena nitka – trěbny.

Štwórty, rozšěrjeny nakład

Přičina smjerće čisło dwaj

póndźela, 06. nowembera 2023 spisane wot:

„Posłuchaj lěkarja, prjed hač jeho ­trjebaš!“, serbske přisłowo namołwja.

Tuž wěnuje so student mediciny ­Pětr Dźisławk znatym a mjenje znatym chorosćam, zo by je ­čitarjam trochu ­bliže rozłožował (31).

Budyska Romantica

póndźela, 06. nowembera 2023 spisane wot:

W Serbskim domje su serbske rjemjesło a serbske drasty předstajili

Budyšin (CS/SN). Serbski dom běše pyšnje wobswětleny, zašłu sobotu, na dnju Budyskeje nakupowanskeje nocy z mjenom „Romantica“. Barbojtu pychu wšak wuhlada wopytowar tež znutřka domu, w rumnosćach Serbskeje kulturneje informacije (SKI). Tu móžeše wón serbskim rjemjeslnikam při dźěle přihladować. Sobudźěłaćer Załožby za serbski lud Syman Woko předstaji swoje filigranowe rjemjesło, kotrež je wot swojeho dźěda zdźědźił: wón pleće z nitkow połnych móličkich škleńčanych parličkow družće sački. Tute parlički běše dźěd Symana Woka hižo za swój čas w čěskim Jablonec nad Nisou wobstarał a to w tajkim mnóstwje, zo hišće na někotre lěta dosaha. Ralbičan Jurij Wjesela, wuwučeny zamkar a nětko na wuměnku, prezentowaše swoje wuměłske wudźěłki ze železa a kopora: wšelake debjenki na křižerskich gratach abo křiže při pućach. Wobšěrnu přehladku jeho tworjenja předstaji SKI tuchwilu tež we wosebitej wustajeńcy w tamnišich rumnosćach. Zajim publikuma na wudźěłkach Jurja Wjesele běše wulki.

Policija (06.11.23)

póndźela, 06. nowembera 2023 spisane wot:

Ćežko zranjenaj při zražce

Mučow. Něhdźe 200 metrow před wjesnej taflu Mučowa na B96 do směra na Wojerec je 33lětny šofer wosoboweho awta w křiwicy na napřećiwny bok jězdneje zjěł. Tam prasny wón do małotransportera. Šofer awta a w nim sedźace štyrilětne dźěćo buštaj ćežko zranjenaj, 68lětny šofer transportera snadnje.

Zaso na předčitanski dźeń

póndźela, 06. nowembera 2023 spisane wot:

Budyšin. Po cyłej Němskej přewjedźe so pjatk, 17. nowembra, předčitanski dźeń. Rěčny centrum WITAJ organizuje čitanja w serbskich kubłanišćach. Štóž chce rady serbskim abo serbsce wuknjacym dźěćom předčitać, njech so hišće dźensa w Rěčnym centrumje WITAJ přizjewi. Sćelće e-mejlku na abo zazwońće pod 03591 550 414. Wjace informacijow pod: .

Jubilej w Chrósćicach

Chrósćicy. Składnostnje jubileja prěnjeho naspomnjenja Chrósćic před 800. lětami chcedźa w juniju 2025 swjedźenski ćah wotměć. W přihotach na to přeproša gmejna zastupjerjow wšitkich wsow a towarstwow na prěnje zetkanje. Wone budźe štwórtk, 9. nowembra, w 19 hodź. na Chróšćanskej farje na předstajenje wobrazow za swjedźenski ćah. Prěni naćisk je hižo na gmejnskej a wosadnej homepage wozjewjeny.

Dwurěčne kemše

Trojozynk w Hórkach wustupił

póndźela, 06. nowembera 2023 spisane wot:

60 wopytowarjow, mjez kotrymiž ­běchu dźěći ze staršimi kaž tež seniorojo, witaše předsydka towarstwa „Při skale“ a regionalna rěčnica za teritorij Kamjenskeje župy „Michał Hórnik“ ­ Katharina Jurkowa na nazymski koncert do Hórkow.

Zhorjelc. „Dobry dźeń, powšitkowna wobchadna kontrola, jězbnu dowolnosć a přizwolenje za jězdźidło prošu.“ Ničo njewšědne to hladajo na namołwu, wo kotruž policisća šoferow wšědnje proša. Wot 16. oktobra pak sej zastojnicy předewšěm na mjezy do Pólskeje a Čěskeje žadaja, zo maja wodźerjo transportnych jězdźidłow tohorunja nakładowanske płoniny pokazać. W jednotliwych padach kontroluje policija kófrowy rum wo­zydłow.

W nadawku wječornika podach so k němsko-pólskemu namjeznemu přechodej w Zhorjelcu a wobkedźbowach dźěło policije. Nimo toho prašach so šoferow, kotřiž z Pólskeje do Němskeje jědźechu, za jich zaćišćemi noweje situacije dla.

Struktury za strowotu

póndźela, 06. nowembera 2023 spisane wot:
Strowotnistwo je wažny faktor za atraktiwitu regiona: Štóž so boji, zo tule za swoje dźěćo sčasom termin pola dźěćaceho lěkarja abo za sebje pola fachoweho lěkarja njedóstanje, budźe wo tym přemyslować, hač so ze swójbu pola nas zasydli. A dale a starša ludnosć sej wěstotu přeje, zo nje­trjebaš so kóždeje wažneje operacije dla do Drježdźan podać. Do tuteje wěstoty słuša za dale a wjac ludźi tež, zo při operaciji roboter asistěruje. Tohodla je techniski postup, kaž jón nětko tež we Wojerowskim klinikumje pokazuja, w zajimje ludźi. Wosebje we Łužicy, hdźež ludźo tradicionelnje wuwiće techniki jako něšto pozitiwneho hódnoća. Hdyž wo změnje strukturow rěčimy, njesměmy na to zabyć, zo njeńdźe jeničce wo hospodarstwo abo kubłanje. To najwažniše, štož narodninarjam přejemy, je strowota. Za to móžeš sam wjele činić, ale druhdy je pomoc trěbna – tohodla sej přeju, zo budźe wuwiće strowotnistwa w změnje strukturow dale a wažnišu rólu hrać. Milenka Rječcyna

HSSL25

LND onlineshop 2026

Chróšćan Šulerjo

Nowe poskitki knihow LND namakaće w lětušim wudaću Nowinkarja!

Nowinkar 2025