Wjacore delikty naraz
Budyšin. 31lětneho wodźerja Škody su zastojnicy předwčerawšim wječor na Budyskej Cyhelskej hasy kontrolowali. Policisća so njemało dźiwachu, jako hnydom wjacore delikty zwěsćichu. Tak młody muž scyła žanu jězbnu dowolnosć njewobsedźeše. Nimo toho jeho wosobowe awto zawěsćene njebě. A skónčnje bě wuslědk přewjedźeneho drogoweho testa pozitiwny, dokelž bě 31lětny čěski staćan konop brał. Dale jěć wón wězo njesmědźeše, za to pak dyrbješe za dalše přepytowanja krej „darić“.
Hamor (AK/SN). Za ludźi z handikapom chce Hamorska gmejna Bjerwałdski jězor lěpje spřistupnić. Gmejnscy radźićeljo na swojim zašłym posedźenju wotpowědny twarski nadawk we wobjimje 27 000 eurow fachowej firmje přepodachu. Na Hamorskim pobrjohu jězora ma při wuhladnišću blisko promenady wotpočnišćo bjez zadźěwkow nastać. Dale chcedźa při Klětnjanskim a Delnjowujězdźanskim pobrjohu městnosći zarjadować, hdźež móža so tež ludźo w chorobnym stole přidružić, kotřiž hewak za blidom sedźeć njemóža.
Na kotrych městnach maja nowe wotpočnišća nastać, je gmejna ze społnomócnjenej za zbrašenych Zhorjelskeho wokrjesa wothłosowała. Naprawy dóstanje gmejna ze sakskeho programa za twarjenje bjez zadźěwkow z 19 000 eurami spěchowane. Zbytk zapłaći komuna ze swójskeje kasy.
Prjedy hač patoržicu w cyrkwjach a njeličomnych domjacnosćach Boži narodk natwarja, něchtóžkuli hižo nětko za tym hlada, hač je z nim wšo w porjadku. Tež w Smochćicach je tole tele dny wažna tema.
Smochćicy (SN/MWj). Runja zašłymaj lětomaj natwarja tež lětsa patoržicu na dworje Smochčanskeho kubłanišća swjateho Bena wulki Boži narodk. Lětsa pak njewuhladaja wopytowarjo w nim ze słomu wutykanej klance jako swjateju Mariju a Józefa, ale z drjewa rězbarjenej figurje, kotrejž stej nimale tak wulkej kaž čłowjek. Stworił je figurje Žurčanski rězbar Alojs Šołta, kaž Smochčanske kubłanišćo w nowinskim wozjewjenju zdźěli. Projekt financuja z wunoška darowanskeje akcije, ke kotrejž bě Towarstwo přećelow a spěchowarjow Smochčanskeho kubłanišća namołwjało. Hač do 2. februara budu wšitcy přeprošeni, před narodkom k wosobinskemu rozpominanju pozastać. Nimo toho budźe wšědnje wot 8 do 17 hodź. móžno, sej Bethlehemsku měrowu swěcu sobu wzać, kotraž budźe w cyrkwi přistupna.
Budyšin (SN/at/mb). Horce diskusije tež w Serbach je wothłosowanje w Budyskim wokrjesnym sejmiku póndźelu wječor wo namjeće frakcije AfD zbudźiło, naprawy integracije tym ćěkancam šmórnyć, kotřiž nimaja jasnje přizwolene prawo na pobyt w Němskej, ale najebać to w našich kónčinach bydla. Z podpěru wjetšiny frakcije CDU, mjez druhim tež radźićel a předsyda Domowiny Dawid Statnik, móžeše AfD swój namjet přesadźić. Nimo druhich frakcijow sejmika tež sakska CDU zadźerženje swojich radźićelow kritizuje: „Zhromadne dźěło z AfD je za saksku CDU wuzamknjene“, potwjerdźi generalny sekretar Alexander Dierks. CDU by dyrbjała při tutej temu „ze swójskej iniciatiwu“ agěrować.
Dekada kontaktneho běrowa
Praha. Sakska statna ministerka za justicu, demokratiju, Europu a runostajenje Katja Meier (Zeleni) je wčera jubilejny swjedźeń składnostnje 10lětneho wobstaća kontaktneho běrowa Swobodneho stata Sakskeje w Praze zahajiła. „Běrow je so z wažnym instrumentom europskeje politiki swobodneho stata stał – za politiku a za wšo, štož ludźi w Sakskej a Čěskej zwjazuje“, ministerka zjima.
Miliony za „digitalnu kliniku“
Choćebuz. Carla Thiemowy klinikum w Choćebuzu ma přichodnje jako „wodźaca digitalna chorownja“ strowotniske zarjadnišća regiona zwjazać. Za to je dohromady 85 milionow eurow z fondsa za strukturnu změnu we Łužicy k dispoziciji. Za „natwar digitalneho fundamenta“ pyta klinikum za něhdźe 50 IT-fachowcami, mjez druhim za projektowy management a analyzu datow.
Słowo lěta: Dźensa hišće!
Wojerecy (SIR/SN). Žiwa adwentna protyka we Wojerowskim starym měsće je minjene dny hižo wjacore pisane a wotměnjace terminy dožiwiła. Minjeny pjatk běchu wopytowarjo do modoweho wobchoda Evelin Grafoweje přeprošeni. Tam bě dźěćaca skupina Brětnjanskeje rejwanskeje skupiny z hosćom. Marina Kossackowa je Kiaru, Letiziju, Anu a Leni jednu z wjace hač 50 wšelakich narodnych drastow woblěkała, kotrež běchu něhdy we Wojerowskim regionje zastupjene.
Wšitke štyri holcy běchu wočiwidnje trochu rozpjeršene. Prjedy pak hač móžachu swoje reje předstajić, dyrbjachu hišće trochu wočaknyć. Wopytowarjo žiweje adwentneje protyki drje běchu dypkownje we 18 hodź. wot Wojerowskeje Janskeje cyrkwje wotešli. Najprjedy pak dźěchu woni k rěznistwu Franka Sinapiusa. W jeho wukładnym woknje přistajichu dalšu figuru do wobraza Božeho narodka.
Lipsk. Na knižne předstajenje z basnikom Benediktom Dyrlichom štwórtk, 15. decembra, w 16 hodź., w Lipšćanskej „Centrifuze“ přeprošujetej Ludowe nakładnistwo Domowina a Lipšćanske towarstwo „Sorabija“. Zarjadowanje wotměje so we wobłuku adwentnički Sorabičanow. Benedikt Dyrlich čita ze swojeje lětsa wušłeje zběrki „Na motawych mjezach“. Zwjazk wobsahuje powědki z pjeć lětdźesatkow.
Lisćiki sej zawěsćić
Chrósćicy. Dobra składnosć hody natykane přidatne punty wotbyć budźe pjatk, 30. decembra, w Chróšćanskej wjacezaměrowej hali „Jednota“. Tam woswjeća serbske kapały Logarhythmus, SerBeat a JANKAHANKA swoje dźesaćlětne wobstaće. K jubilejej su sej wjacorych hóstnych wuměłcow přeprosyli. Wot 18 hodź. budźe zastup móžny, w 19 hodź. započnje so koncert a w 0.30 hodź. party po koncerće. Zastupne lisćiki za 15 eurow dóstanu zajimcy online přez eventim.
Na „Kofej w třoch“
Njebjelčicy (JK/SN). Ćežke časy čakaja na Njebjelčansku gmejnu a jeje gmejnsku radu. Na minjenym posedźenju gmejnskeje rady wjesnjanosta André Bulank (njestronjan) swojim radźićelam zdźěli, zo njezměja telko dochodow z přemysłoweho dawka kaž planowane, ale zo změja w tymle financnym wobłuku čujomne wupady. To za gmejnu woznamjenja, wuprajić zasadne wobmjezowanje hospodarskeje skutkownosće (haushaltswirtschaftliche Sperre). Konkretny wuslědk je, zo budźe gmejna jenož hišće trěbne winowatostne nadawki spjelnić móc a zo wostanu dalše móžne nadawki najprjedy raz njewobkedźbowane. To wuskutkuje so na wukonitosć gmejny a na jeje planowane nadawki.