Telekom dwurěčnje informuje

pjatk, 21. junija 2019 spisane wot:
Němsko-serbsce popisany je wulki plakat we Wudworju, kotryž wo šěrokopasmowym wutwarje internetneje syće tež w komunach zarjadniskeho zwjazka Při Klóšterskej wodźe informuje. Nastajiła bě jón Telekom, kotraž w clusteru 6 – Hornjołužiska hola a haty juh – dźěła za hoberski projekt Budyskeho wokrjesa wukonja. Kaž Robert­ Widera z přisłušneho wobłuka Budyskeho krajnoradneho zarjada rjekny, sej Zwjazk jako přizwoler spěchowanskich srědkow tajke zjawne informacije žada. Na tym zakładźe je wokrjes telekomunikaciskemu předewzaću tež serbskorěčne popisanje namjetował, a Telekom je poručenje zeskutkowniła. Foto: SN/Maćij Bulank

Krótkopowěsće (21.06.19)

pjatk, 21. junija 2019 spisane wot:

Budyski wokrjes přiwzaty

Choćebuz. Budyski wokrjes bu na wčerawšej zhromadźiznje towaršnikow towaršnosće Łužiski hospodarski region w Choćebuzu oficialnje, to rěka z wobkrućenjom notara, jako jeje čłon přiwzaty. Nětko dźěła wšitke sydom administratiwnych cyłkow zhromadnje za žiwjenjahódny a wuspěšny přichod Łužicy, kaž towaršnosć zdźěla.

Acubijowy tiket přińdźe

Drježdźany. Wot 1. awgusta budu sakscy wukubłancy tuńšo z busom a ćahom po puću. Sakske wobchadne zwjazki zawje­du z podpěru swobodneho stata acubijowy tiket. Kóždy powołanski šuler móže sej tajki kupić. Swobodny stat podpěruje iniciatiwu z něhdźe 14 milionami eurow wob lěto. Tiket płaći w lětnym abonemenće 48 eurow na měsac.

Olympiadu wuhódnoćili

Łaz (AK/SN). Do mjeztym wosom lět prózdneho twarjenja bywšeje Běłochołmčanskeje zakładneje šule ma zaso žiwjenje zaćahnyć. Łazowska gmejnska rada je wutoru wobzamknyła, předać ležownosć­ a twarjenje za dohromady 40 000 eurow Drježdźanskemu inwestorej „perplex Holding & Consulting“. Předewzaće chce hač do lěta 2022 bywše kubłanišćo na dowolowu a wočerstwjensku připrawu přetwarić. Nastać maja třihwězdowy welnessowy hotel, zjawna kofejownja kaž tež wupožčowarnja kolesow a inlineskatow. Dohromady chce za to 4,2 milionaj eurow nałožić a 15 trajnych dźěłowych městnow wutworić.

Policija (20.06.19)

štwórtk, 20. junija 2019 spisane wot:

Pokuta a dypk za sutanje

Porchow. Po njezbožu nimaja nimo jěducy šoferojo wobdźělene jězdźidła abo samo wosoby filmować abo fotografować. To wěstaj nětko tež šoferaj, kotrajž běštaj wčera rano nimo wobchadneho njezboža na awtodróze A 4 pola Porchowa jěłoj a je z handyjom nahrawałoj. Wobrotniwi­ policisća napołožichu jimaj pokutu 100 eurow a dypk w Flensburgu.

Wobswět dokładnje wobkedźbuje

štwórtk, 20. junija 2019 spisane wot:
Swoju prěnju fotowu wustajeńcu pokazuje tuchwilu w Slepjanskim Serbskim kulturnym centrumje Frank Stern. 49lětny je w Slepom wotrostł a swojej ródnej wsy stajnje swěrny wostał. Byrnjež fotografija jeho wulki hobby była, zasłuža sej wón swój wšědny chlěb jako grafikar a wuměłc w nadawku přemysłowych kupcow a firmow. Nimo toho angažuje so w socialnych projektach a zaběra so na přikład z dźě­ćimi a młodostnymi z airbrushom, designom a rysowanjom. W Běłej Wodźe na­wjeduje Frank Stern molowanski projekt z bjezdźěłnymi. Jeho fotografije swědča wo tym, kak dokładnje Slepjan swój wobswět wobkedźbuje. Foto: Jost Schmidtchen

Zo by žoraw dale w suchim stał

štwórtk, 20. junija 2019 spisane wot:

Wobydlerjo Koslowa su w zašłosći časćišo z iniciatiwami za swoju wjes na so skedźbnili. Nětko zwoprawdźeja woni dalši projekt, wo kotrymž su hižo wjacore­ lěta rozmyslowali.

Koslow (JK/SN). Wjesny domicil „K žorawjej“ je Koslowčanam hižo tójšto lět spodobna městnosć zetkawanja. Tam su w zašłosći hižo někotryžkuli podawk zhromadnje woswjećili. Wjesnjenjo so tuž dołho njedlijachu a přimachu so gratu, jako rěkaše dom wobnowić a rozšěrić. W swójskej iniciatiwje zahajichu přitwar swojeho kulturneho srjedźišća. Za to prócowachu so wo spěchowanske srědki z programa Leader, kotrež jim po 75 procentach přizwolichu.

Petra Wowčerkowa, kotraž so w spěchowanskich naležnosćach derje wu­znawa, je cyłkowne spěchowanje 32 000 eurow organizowała. 10 000 eurow Koslowčenjo sami zwjedźechu, štož su sej w běhu nimale dźesać lět nazběrali. Tak dołho hižo so z myslu noša swój wjesny dom powjetšić a wobnowić. Twarske dźěła derje postupuja a hruby twar je nimale zakónčeny.

Swjatočny raz z družkami

štwórtk, 20. junija 2019 spisane wot:

Wuznawanje katolskich křesćanow na swjedźenju Božeho ćěła

Baćoń (SN/MWj). Wysoki swjedźeń Božeho ćěła su dźensa tež w serbskich katolskich wosadach dostojnje swjećili. Wón je nimo hód, jutrow a swjatkow sobu najwažniši cyrkwinski podawk lěta, z kotrymž kemšerjo wuznawaja, zo wěrja do Jězusa Chrystusa jako přitomneho w přežohnowanym woblatku. W dołhich procesionach ćehnjechu wěriwi po Božej mši z cyrkwjow k wonkownym wołtarkam, kotrež běchu na tradicionalnych městnach natwarjene. Puć k nim bě na mnohich městnach z mejkami wupyšeny, nimo toho su mjeńše družki a dalše dźěći pisane kćenja kwětkow na puć słali. Zdźěla mějachu wobydlerjo swoje domy z cyrkwinskej a serbskej chorhoju wupyšene. Procesiony přewodźachu zwjetša wosadni dujerjo.

Naměsto z nowym pomnikom

štwórtk, 20. junija 2019 spisane wot:
Po lěto trajacych twarskich dźěłach su wčera naměsto Při Němskej cyrkwi w Choćebuzu zjawnosći přepodali. Tak móža naměsto na měšćanskim swjedźenju wužiwać. Wot julija chcedźa tam tež zaso prawidłowne wiki wotměć. Přetwar naměsta płaćeše 892 000 eurow. Kóšty su sej Zwjazk, Braniborska a město Choćebuz dźělili. Dospołnje nowy je pomnik Ludwiga Leichhardta (1813–1848). Zwoprawdźili su jón na iniciatiwu přirodowědomostneho towarstwa a z pomocu pjenježnych darow. Leichhardt bě swój čas šuler Choćebuskeho gymnazija a je po tym w Awstralskej přirodowědomostnje slědźił, při čimž 1848 žiwjenje přisadźi. Foto: Michael Helbig

Dwěle wostanu

štwórtk, 20. junija 2019 spisane wot:
Łazowska gmejna je po wšěm zdaću wulki los ćahnyła, hinak njemóžeš to mjenować. Wšako je komuna bywšu Běłochołmčansku zakładnu šulu inwestorej předała, kiž chce tam wočerstwjenišćo z hotelom twarić. To je ćim kedźbyhódniše, dokelž běchu wšitke dotalne prócowanja wo dom podarmotne. Nětko smě inwestor swoje plany zwoprawdźić. Jemu a Łazowskej gmejnje z wutroby přeju, zo by so wšitko poradźiło a zo snano za dwě lěće prěni hosćo do hotela přińdu. Hač do toho pak so njebych dźiwał, zo so projekt jako pucher wopokaza. Přehusto dźě dyrbjachmy w zašłosći wo podobnych planach rozprawjeć, kotrež so do ničeho rozpušćichu. Myslu jenož na Radworski hród. Što měješe tam wšo nastać! Wo projekće na kóncu ničo druhe hač sony njezwostachu. Wězo mamy runje tak nawopačne dobre přikłady, hdźež njeje inwestor jenož rěčał, ale tež něšto činił. Nadźijomnje to w Běłym Chołmcu tohorunja budźe. Marian Wjeńka

Krótkopowěsće (20.06.19)

štwórtk, 20. junija 2019 spisane wot:

Rada chce šulerjow podpěrać

Drježdźany. Sakska krajna staršiska rada­ je šulerjam za jich klimowu konferencu sobotu w Lipsku połnu podpěru přilubiła. Pozadk je pospyt 14lětneje šu­ler­ki, krajnej šulerskej radźe wobdźělenje na konferency zakazać. Chwatnu próstwu wo to na Drježdźanskim zarjadniskim sudnistwje bě šulerka stajiła, kotruž zastupuje prawiznik Joachim Keiler, wicepředsyda AfD w Sakskej. Sudnistwo dotal hišće rozsudźiło njeje.

Myto přichoda do Łutow

Drježdźany. Łutowska firma Witri­nowy a škleńcotwar Reier tzwr je Myto přichoda 2019 Drježdźanskeje rjemjeslniskeje komory dobyła. Sakski ministerski prezident Michael Kretschmer (CDU) a prezident komory Jörg Dittrich staj je dźensa we wobłuku jeje lětnjeho swjedźenja přepodałoj. Witriny z Łutow wuhladaš na přikład w Pariskim Louvre.

Lěkarske zastaranje so polěpša

nowostki LND