Wojerecy (AK/SN). Zapadny pobrjóh Šibojskeho jězora chce město Wojerecy dale turistisce wuwiwać. Za to su měšćanscy radźićeljo na swojim zašłym posedźenju wažny twarski nadawk we wobjimje 5,3 miliony eurow zahrodniskej firmje z Brězowki w Dźěwinskej gmejnje přepodali. Mjez druhim maja wot statneje dróhi S 108 twarski puć natwarić, zbytki štomow wotstronić, sanitarne kontejnery nastajić a skłoniny zawěsćić. Twarske dźěła su spočatk tohole tydźenja zahajili.
Při zapadnym pobrjoze Šibojskeho jězora matej přichodnje wočerstwjenje a turizm w srjedźišću stać. Hižo wot 2023 hač do 2025 su wulke parkowanišćo, hrajkanišćo a sanitarne připrawy zhotowili. 685 hektarow wulki Šibojski jězor je takrjec domjacy jězor města Wojerecy. Wot lěta 2017 móžeš so při zapadnym pobrjoze kupać. Po 13 kilometrow dołhim kołopuću móžeš derje kolesować a skatować. Město Wojerecy wuda za wuwiće jězora dohromady nimale 30 milionow eurow. Najwjetši dźěl z toho su spěchowanske srědki z hornca za strukturnu změnu.
Njebjelčicy. W nimale połnje wobsadźenej Njebjelčanskej „Bjesadźe“ dožiwi njedźelu wjace hač 80 wopytowarjow ze wsy a wokoliny dalši nazymski koncert. Organizowała je jón projektowa managerka Domowiny Katrin Młynkowa a spěchował je jón Załožba za serbski lud. Delnjoserbska skupina Kula Bula, w kotrejž hraje nimo Delnjoserbow – pochadźacych mjez druhim z Depska a Zabroda – Hornjoserb Joachim Jurenc z Pančic-Kukowa sobu, zahori přitomnych w nimale dwuhodźinskim koncerće. Z wulkotnej swingowej, jazzowej, folklornej a filmowej hudźbu pozbudźowaše k rejowanju a zbudźeše žiwu naladu.
Club dwaj projektaj podpěruje
Budyšin. Lions Club z Budyšina so dale w regionje angažuje a je na swojim posedźenju tele dny wobzamknył, zo dwaj projektaj financielnje podpěra. Wjeselić smě so spěchowanske towarstwo wohnjowa wobora a wjesne žiwjenje Bukojna kaž tež projekt „Überlebenskünstler“ Budyskeho domu za škit žonow.
Wosebita listowa znamka
Drježdźany. Semperowu operu móžeš nětko jako listowu znamku po cyłym swěće rozpósłać. Wosebita listowa znamka Němskeje póšty pokazuje statnu operu w Drježdźanach w tak mjenowanym neon-polygon-stilu. Ju je Jan-Niklas Kröger wuhotował. Wona słuša do serije wosebitych znamkow, kotrež historiske twarjenja w Němskej zwobraznjeja.
Přihoty za sezonu zahajili
Ramnow (UM/SN). Štóž tele dny po dlěšim času zaso raz barokny hród w Ramnowje wopyta, porno swojemu zašłemu wopytej hižo na prěni pohlad někotre nowosće zwěsći. Na přikład směš so wotnětka na někotre z historiskich stólcow a křesłow sydnyć, štož do toho dowolene njebě. A tež sceny, kotrež su w někotrych rumnosćach w dioramach předstajene, su poměrnje nowe. Nawodnica hrodu Sabine Peinelt tele a dalše změny rozłoži. „Naša dotalna stajna wustajeńca bě nimale 15 lět stara. Tuž bě čas, wšitko raz kritisce přehladać. Z tym su moji kolegojo hižo w lěće 2022 započeli. Kónc lěta 2022 přewjedźechmy wubědźowanje za nowe wuhotowanje. A wot 2023, jako tež ja sem přińdźech, smy so nowym wobsaham intensiwnje wěnowali.“
Lutobč (SN/BŠe). Ze sirenami wujo stej dwě nowej z girlandami wupyšenej jězdźidle typa HLF 10 Radworskeje gmejny minjeny pjatk na dwór Lutobčanskeho zawoda Femtech zajěłoj. Přičina toho bě swjatočne poswjećenje wohnjoweju woborow za stejnišći Radwor a Minakał. Za to bě tež trójnik – jězdźidło z Weidenhaina – přijěło. Radworska gmejna bě mjenujcy swojej jězdźidle a jězdźidło z Weidenhaina z gmejny Dreiheide wokrjesa Sewjerna Sakska hromadźe skazało. To je płaćiznu znižiło. Zličbowanka za nowej wohnjowej woborje je dosć wysoka. Wjesnjanostka Radworskeje gmejny Madeleine Rynčowa dźakowaše so gmejnskim radźićelam za jich zmužitosć, dokelž běchu hižo w lěće 2020 za to hłosowali, zo ma so srjedźodobnje tajka inwesticija nałožić. Cyłkownje płaćitej nowej jězdźidle za stejnišći w Radworju a Minakale wjac hač milion eurow, z čehož bu něhdźe połojca wot swobodneho stata spěchowana.
Transporter do štomow zrazył
Prěčecy. Po wšěm zdaću njepřiměrjena spěšnosć na mokrej dróze bě přičina ćežkeho wobchadneho njezboža sobotu nawječor na statnej dróze S 100 pola Prěčec. Krótko do 17.30 hodź. přijědźe tam z Kamjenskeho směra wodźer Mercedesa Sprintera. W dołhej lěwej křiwicy wón kontrolu nad swojim jězdźidłom zhubi. 25lětny wodźer zajědźe na lěwy bok jězdnje, zwróći a zrazy do dweju štomow. Młody muž so ćežko zrani, tak zo dyrbjachu jeho z helikopterom do chorownje dolećeć. Na awće nasta po informacijach policije něhdźe 45 000 eurow škody. S 100 bě najprjedy poł hodźiny dospołnje zawrjena a na to hišće połdra hodźiny połojčnje.
Budyšin. Arndt Matthes předstaji wutoru, 7. oktobra, aktualny staw slědźenja nastupajo typiske wašnje twara domskich w Hornim kraju. Přednošk pod nadpismom „Neues aus der Umgebindehausforschung“ wotměje so w Budyskej měšćanskej knihowni a započnje so w 19 hodź., zastup ja darmotny. Samsny dźeń na samsnym městnje a w samsnym času planowany referat Rica Heyla „Zwischen Stall und Schenke – Alltag und Strukturen in Bautzener Ratsdörfern der Vormoderne“ wupadnje; nachwatanski termin hišće jasny njeje.
Swójba Miny Witkojc w fokusu
Choćebuz. „Swójbne styki a přiwuznistwo Miny Witkojc“ steja w srjedźišću přichodneho literarneho salona „Sowohl als auch“. Wot 19 hodź. witaja wutoru, 7. oktobra, wšitkich zajimcow, kotřiž chcedźa so wo swojich wosobinskich nazhonjenjach nastupajo wuznamnu delnjoserbsku redaktorku a basnicu a jeje poeziju rozmołwjeć. Salon w Choćebuskim hosćencu „Zur Friedensburg“ je zdarma přistupny, pjenježne dary su witane.
Prózdniny w fabrice