Premjera fantastiskeho musicala

pjatk, 13. junija 2025 spisane wot:
Němsko-Serbske ludowe dźiwadło je z wčerawšej premjeru inscenacije „Alice im Wunderland“ lětuše, mjeztym 29. Budyske lěćne dźiwadło zahajiło. Něhdźe 1 000 přihladowarjow je sej prěnje předstajenje musicala po romanje Lewisa Carrolla wobhladało a wukon hrajerskeho ansambla kaž tež wšitkich na a za jewišćom skutkowacych z dołho trajacym přikleskom hódnoćiło. Hač do 20. julija móža sej zajimcy spektakl pod hołym njebjom na Budyskim Hrodźe wobhladać, 34 dalšich předsta­jenjow je planowanych. Za to wšak měli sej ruče jedyn z mało zbywacych zastupnych lisćikow zawěsćić. Foto: Roman Koryzna

Serbski ludowy ansambl rozžohnuje so we hłubokim žarowanju z Pawołom ­Šołtu, kotryž je 4. junija 2025 w starobje 91 lět zemrěł. Z jeho smjerću njezhubimy jenož njewšědneho wuměłca, ale tež sprawneho kolegu, swěrneho sobupu­ćowarja a angažowaneho zachowarja serbskeje kultury.

Narodźiwši so 16. januara 1934 w Pěskecach do dźěłaćerskeje swójby so ­Pawoł Šołta zahe za hudźbu zahori. Hižo jako młodostny so ze zapalom w lajskich chórach a dźiwadłowych skupinach angažowaše, prjedy hač jeho puć w měrcu 1952 – direktnje po wučbje na blidarja – k Serbskemu ludowemu ansamblej dowjedźe. Tam jeho najprjedy jako chóroweho spěwarja zasadźichu. Spěšnje pak so jeho spěwny talent pokaza, a bórze přewza tež solistiske nadawki.

Wot lěta 1961 studowaše Pawoł Šołta na Wysokej šuli za hudźbu „Carl Maria von Weber“ w Drježdźanach a zakónči studij jako diplomowy spěwny solist za operu a koncert. Ze swojim ćopłym, wurazliwym baritonowym hłosom, wulkej jewišćowej prezencu a wuměłskej hłubokosću je wón 45 lět dołho hudźbny profil našeho ansambla formował.

Wo knihach a kniharni (13.06.25)

pjatk, 13. junija 2025 spisane wot:
Lěto 2025 je zas połne róčnicow. Kamjenc je hižo swjećił a w Chrósćicach so jubilejny tydźeń dźensa započina, při čimž smědźeše naše nakładnistwo wčera z premjeru noweje knihi wo Chrósćicach takrjec dočasnje swjedźenski zazběh dać. Ale tež Smolerjec kniharnja je wčera hosći witała, zo bychu zhromadnje druhu róčnicu woswjećili a so na jednu z wusahowacych wosobinow serbskeje kultury dopominali. Wjetšina zwjazuje z nim serbske molerstwo, tola zo běše wón tež wurjadny spisowaćel wosebje na polu publicistiki a pućowanskich reportažow, wo tym móžachu so připosłucharjo wčera přeswědčić. Rěču wo Měrćinje Nowaku, kiž by dźensa 125. narodniny měł. Tójšto atributow je sej wón pisarsce přiswojił abo buchu jemu přidate: Bobak, dundak, wšudźebył a druhe pomjenowanja namakaja so w titlach jeho knihow. Dokal je wšudźe pohladał, móžemy z jeho reportažow zhonić. Čim starši bu, ćim dale jeho pućowanja wjedźechu.

Z pomocu SMS-powěsćow a mejlkow imitěruja skućićeljo znatych donošowarjow paketow a tak wulku škodu naparaja

Powěsć zda so być njestrašna: „Paket njemóžachmy Wam přepodać, dokelž doma byli njejsće...“ Štož pak je spočatnje jenož mjerzaca infor­macija, wukopa so jako wušikny pospyt wobšudźenja. Tuchwilu so pady zaso ­kopja, hdyž kriminelni w mjenje znatych donošowarjow pakćikow kaž DPD, DHL abo Hermes ludźom pasle stajeja.

Kulturnu zahrodu na žurli zahajili

srjeda, 11. junija 2025 spisane wot:
Skupina Quintense je lětuši rjad koncertow Kulturna zahroda zahajiła. Lipšćanska kapała pěstuje pop a cappella a słuša k najbóle renoměrowanym němskim cyłkam swojeho razu. Minjenu sobotu předstaji mjez druhim naročne swójske sadźby hitow, kaž ­na přikład „Another day in paradise“ (Phil Collins) a „Waterfalls“ (TLC). Wob­stajnych zliwkow dla njewustupi na zahrodźe, ale na połnje wobsadźenej žurli Serbskeho ludoweho ansambla. Publikum dźakowaše so skupinje ze sylnym přikleskom a zdoby sej tak přidawk „Viertel vor sieben“ (Reinhard Mey). Zarjadowanje wotmě so w kooperaciji z Budyskimi komornymi koncertami. Foto: Bosćan Nawka

Budyšin (SN/bn). Dorostowy chór a rejowanska skupina 1. serbskeje kulturneje brigady stej wčera „trochu zapozdźeny nalětni koncert“ w połnje wobsadźenej awli Serbskeho gymnazija Budyšin wuhotowałoj. Po słowach nawodnicy chóra Judith Škodźineje zwažichu so ze zarjadowanjom na „mały eksperiment“, kombinujo je ze swačinu. Zdobom bě koncert „zakónčenje přewšo aktiwneho lěta z tójšto wjerškami“, wona rjekny. Při tym wu­zběhny mjez druhim wustup na lońšej Schadźowance a wobrubjenje lětušeho wopomnjeća padnjenych pólskich wojakow składnostnje 80. róčnicy kónca ­Druheje swětoweje wójny. Program spěwneho cyłka wotbłyšćowaše narok ćělesa, „wobchowować tradicije a zwjazać je z modernu“ kaž tež „wobkedźbować wšitke rěče“, kotrež na gymnaziju po­dawaja. Tak zaklinčachu na přikład ­sadźby „Ja znaju kraj“, „California dreaming“, „W moim ogródecku“ a „Vois sur ton chemin“.

Budyšin (SN/bn). Na zakładźe serbskeho mytosa bě Otfried Preußler w běhu dźesać lět swój najwuspěšniši roman „Krabat“ spisał. Po prěnim wudaću 1971 bu kniha mjeztym we wjace hač 40 rěčach publikowana. Wotnětka je tež hornjoserbska wersija Lubiny Hajduk-Vjelikovićoweje a Dušana Hajduka-Veljkovića, wušła pod titulom „krabat a čorny mišter“ w jeju nakładnistwje Veles, na předań. Wčera staj ju přełožowarjej w kopaće połnej Smolerjec kniharni premjernje předstajiłoj. „Originalny roman je sej zeserbšćenje prosće zasłužił. Preußler spleće swoje figury na přewšo wuměłske wašnje, a sym horda, zo je so nam poradźiło, tomu wotpowědować“, Hajduk-Veljkovićowa zjima. Wosebje dźakowaše so w tym zwisku Rejzy Šěnowej a Boženje Braumanowej za lektorat kaž tež wuměłči Evje Gaeding za ilustracije a nic naposledk Załožbje za serbski lud za spěchowanje. Na prašenje z publikuma wona rozłoži, zo je přełožk w běhu dweju lět nastał, při čimž je so mjez druhim na čěsku wersiju „sadu po sadźe přirunujo“ złožiła.

Budyski Kamjentny dom je jutře, sobotu, z hosćićelom koncerta třoch skupinow, kotrež hudźa po hesle „sex, drugs & rock‘n‘ roll“. Wot 20 hodź. chcedźa Drježdźanskej kapale 13SUNS (na foće) a Odysseus and the Argonauts kaž tež lokalni matadorojo TurboMoses wopytowarjam „prawje zapyrić“. Foto: PR

Hotuja so na wjeršk pod hołym njebjom

štwórtk, 05. junija 2025 spisane wot:

Bórkowy (SN). „Wukšadnjony pókład abo kak jo kulka do Błotow pśišła“ – to je titul lětušich Błótowskich powěsćowych nocow, kotrež Serbski ludowy ansambl mjeztym 16. raz wuhotuje. Hudźbno-sceniski spektakl pod hołym njebjom wotměje so wospjet na Hrodźe (Schlossberg) při Bismarckowej wěži w Bórkowach, a to wot přichodneje soboty hač do swjatkowneje póndźele.

Originalny scenarij z pjera Choćebuskeje comic-wuměłče Siggiko je Werner Měškank do delnjoserbšćiny přełožił. Režiju wukonja Annika Nitsch a wuhotowanje ma Linda Siegismund na starosći. Nimo znatych serbskich melodijow zaklinča ekstra za inscenaciju spisane kompozicije Wolfganga Böhmera. Choreografije je baletna mišterka SLA Mia Facchinelli nadźěłała. Na jewišću skutkuja chór a balet kaž tež spěwni solisća SLA a hóstnaj hrajerjej Božena Bjaršec a Marvin George.

Wuměna w nakładnistwje wažna

štwórtk, 05. junija 2025 spisane wot:
Syman Pětr Cyž je mjeztym pjeć lět jednaćel Ludoweho nakładnistwa Domowina. Wčera je wón wšitkich přistajenych na zhromadźiznu do Smolerjec kniharnje přeprosył a wo tuchwilnych wužadanjach a planach do přichoda rozprawjał. Přede­wšěm crossmedialne wuwiće nakładnistwa z digitalnej transformaciju je zaměr, kotryž ma so krok po kroku we wotrjadach zwoprawdźić. Zdobom je jara wažne, nowych młodych čitarjow zdobyć. Jednotliwe wotrjady su wčera tež składnosć wužili a swoje projekty a dźěławosć předstajili. Zeńdźenje bě dobra přiležnosć so mjez sobu wuměnjeć a jako cyłk wustupować. Foto: SN/Bojan Benić

Chróšćan Šulerjo

nowostki LND